Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný
  • Komedie

Recenze (540)

plakát

Dante 01 (2008) 

Nevěřila jsem, že když to točil spolurežisér věcí jako Delikatesy a Město ztracených dětí, tak že to může být blbost na 35%, ale asi jsem ho trochu přecenila :). Nebo přinejmenším je znát, že tomu Marc Caro chtěl dát nějakou obrazovou podobu a tak, ale chyběl tomu očividně hodně Jean-Pierre Jeunet, který by tomu dal nějaký pořádný směr. Takhle to totiž dopadlo jakože Marc Caro má asi rád THX 1138 a Vetřelce 3 a Vesmírnou Odysseu, má rád křesťanskou mystiku a díla jí inspirovaná a tak si z toho vybral co ho napadlo, aby z toho vytvořil takový nesourodý, halucinační film o scifikřesťanství. Nápad se stanicí někde uprostřed ničeho, kde je parta vězňů kvůli experimentálním způsobům jejich nápravy je určitě fajn, stejně jako výtvarné řešení celého filmu, které je jednoduché, ale dostatečně prázdné a depresivní, že to funguje dobře aspoň obrazově, dokud teda nepřijde řada na nějaký souvislý a zajímavě se rozvíjející děj, protože tady to silně ztrácí a utápí se to v blábolení, laciných podobenstvích a halucinační vatě, která zabíjí atmosféru a celý film dovede k vyvrcholení patřícímu do té ujetější škatulky. Každopádně ale scéna, kdy se bylo potřeba dostat do těžko dostupné řídící místnosti byla dobrá a hlavně to mělo výborné závěrečné titulky, které byly jak z úplně jiného filmu a měly nádech něčeho mnohem lepšího než celá ta hodina a půl než se k tomu člověk dopracuje :). Takže Caro bez Jeuneta zatím vypadá jakože tápe :).

plakát

Beowulf (2007) 

Mám takovej dojem, že tomuhle Beowulfovi se tak trošku křivdí. Jako ty elektrický kytary v úvodní hudbě mě hodně vyděsily, ale naštěstí se z toho rychle vzpamatovali, asi nějakej zapomenutej úlet nebo co :), ale je fakt, že v dalších minutách to bylo takový dost laciný fantasy bez něčeho nového, co není přímo špatné, ale rozhodně to není nic, co by člověk neviděl desetkrát dokola všude jinde (prostě černobílý svět hrdinů a monster a hrdinové se děsně chvástají ale pak přemůžou monstrum úplně snadno a blablabla, od trapnosti to zachraňovala jen absence čehokoli se špičatýma ušima a zasněnýma pohledama do dáli), i když proč se nad tím pozastavovat, když ta původní píseň taky zas tolik prostoru člověku nedává, pokud se teda rozhodne jí držet. Proč mám ale dojem, že je ten film lepší než vypadá, a než jak ho tu lidi hodnotí, je proto, že někde od té druhé půlky z toho tak trochu skrytě a nesměle kouká, že by v tom mohlo být alespoň maličko něco víc, a že ty postavy nejsou vlastně tak úplně hloupě černobílé, akorát mě překvapuje, že to přichází až tak pozdě, když na scénáři dělal i Neil Gaiman. Právě v té druhé půlce je to nejvíc poutavé a díky těm už míň plochým postavám jsem byla zvědavá jak to teda nakonec dopadne a za tohle překvapení mu tu čtvrtou hvězdičku teda ještě dám, i když je dost nezasloužená a je s přimhouřenýma všema očima co tu momentálně jsou v místnosti :). A pokud jde o to jaká byla 3d animace, tak nejvíc si dali záležet na Angelině Jolie, která je jak živá, a na prsou jedné z místních žen :). V jiných tvářích je občas vidět taková ta umělost, která kontrastuje proti těm chvilkám, kdy zase vypadají dost realisticky, prostě tak trochu podivně neukočírované to je a sedělo by tomu mnohem spíš něco aspoň trochu stylizovaného než zkoušet dělat animovaný film, tak aby vypadal co nejvíc jako hraný, ale třeba démoní jeskyně vypadala moc pěkně :).

plakát

Hvězdná brána (1994) 

Na tomhle filmu prostě je vidět, že Roland Emmerich se nebojí fantazie na úkor nějakého logického fungování, vědeckých a historických poznatků, což ale pochopitelně nevadí, protože není nic otravnějšího, než dokola řešit u fantasy a scifi jak moc to odpovídá nefantazijní realitě normálního světa, který s tím filmem nemá nic společného :). U Emmericha je ale hrozně znát to klukovské hraní si s něčím, co ho prostě zaujalo a co se mu líbí a kombinování takovýchto chvilkových objevů v něco zábavného při odpoledním lítání venku než jeho a jeho partu zavolá máma k večeři :). Asi jako ufoni v egyptských pyramidách na jiné planetě kam se cestuje přes úžasný vynález s pěkným tajemným designem :) a mezi cestovatele pochopitelně patří vojáci, protože ufoni jsou klasicky zlí a bez hrdinů a zlounů není žádná zábava. Emmerich je prostě továrna na zábavné filmy, kterých účelem je přesně to odtržení od reality do nějakého úplně odlišného světa na ty dvě hodinky filmu, co má za úkol jen a pouze bavit a nic víc v něm není a nikdy být nemělo :). A přesně v tomhle stylu je hvězdná brána. Je to pěkné s úžasnými kulisami a designem, má to zvláštního záporáka, má to vojáky co se tváří drsně i když není nikdo okolo a hlavně je to docela poutavá zábava, protože se prostě divák rád dozví, co za záhady v tom mimozemském egyptě ještě odhalí :). Na pětku se to ale nejspíš nikdy nemůže dostat, protože je to zároveň taky dost přímočaré s takovým docela žádným vykreslováním postav a děje vůbec a taky to ani není moc megalomanské jak by se na něco takového slušelo, asi padla většina rozpočtu na to minimum davových scén a design kulis a věciček, tak to museli krouhnout na útok dvou letadel a podobně :). Ale jinak prostě kdo v dětství neviděl párkrát hvězdnou bránu, tak vůbec neví, to je jasný :).

plakát

Hulk (2003) 

Většinu filmu jsem si těma třema hvězdičkama byla úplně jistá, protože se tu jedná hlavně o to "rodinné" drama, které ale nefunguje tak jak by mělo, protože je prostě příliš chladné a hlavně ten generál sice nemá neměnný výraz tváře, ale vždycky nasadí takový výraz, který vypadá, jak kdyby prostě byl vysmátej, i když je všechno špatně, dcera mu tam málem brečí, hulk mu tam dělá binec, musí plnit rozkazy, které nechce atd. :), prostě strašně podivným způsobem zahraná postava :). Co mě ale donutilo přemýšlet mezi trojkou a čtyřkou byl zaprvé velmi pěkný prostorový zvuk, když Hulk řádil, za druhé zábavné akční scény, které prostě pěkně využívaly toho, že Hulk se prostě může pohybovat jak chce a byla v tom taková destruktivní lehkost :), měly i fajn nápady a pěkně se na to koukalo, když to teda jednou za uherskej rok začalo být akční. A za třetí, a to především, Ang Lee dokázal velmi funkčním způsobem přetáhnout komiksovou skladbu a střih do filmu a vytvořil tak v některých chvílích úplně ohromující podívanou v úplně jednoduchých scénách, které by s normálním obrazem a střihem byly úplně obyčejné, protože se to neomezuje jen na nějaké běžné depalmovské rozdělení obrazu do pár okýnek, aby se to jakože teda tvářilo jako komiks, protože ten má přece taky okýnka. Hulkova obrazová skladba a střih je mnohem bližší komiksovým stránkám a i když to není žádná velká sláva a dost tomu chybí prostě nějaká ta hulkovská destrukce, tak je to díky tomu obrazu asi nejkomiksovější hraný film vůbec :).

plakát

Pátý element (1997) 

Úžasná scifi pohádka o tom jak největší zlo chce zničit svět a je ho potřeba zastavit největším dobrem :). Vypadalo by to asi různě, kdyby to dělal někdo jinej, ale asi by se to nikdy nedostalo na takovou úroveň jako když to dělal Luc Besson, protože je to celé nabušené nápady a je z toho cítit volnost, kterou očividně tvůrci měli, když vymýšleli celý svět tohohle filmu, ale zároveň to není jen tak zbytečně naplácané, ale celé to má nějaký směr a smysl. Dokonce mám takový dojem, že v roce 1997 byla cigareta s filtrem dlouhým jako dnešní část cigarety, ve které je tabák, silně nadčasová stejně jako největší celebrita známého vesmíru vypadá jak potomek Prince a Lady Gaga :). Prostě úžasná stylizace, která není bezcílná a přeplácaná a zároveň je i v ní i místo pro vtip, pro vkusné retro a působí ohromně, i když vlastně není nijak přehnaně megalomanská a to je na tomhle filmu to nejlepší. A co to ve spojení s krásným a nápaditým stylem vytáhlo na pětku je velmi kvalitní obsazení s komediálně akčním Brucem, úžasnou Millou Jovovich, která tu měla nejspíš svoji nejlepší roli a s výbornými vtipálky Gary Oldmanem a Chrisem Tuckerem :). A k tomu navíc příjemný a vtipný příběh, který v sobě překvapivě má i náznak nějakého toho univerzálního protiválečného poselství o lásce, které všichni chceme vidět :).

plakát

Brutální Nikita (1990) 

Původně jsem chtěla dát jen čtyři hvězdičky, ale když jsem si pak vzpomněla na americký remake s Bridget Fondou, kterému jsem dala tři hvězdičky, tak tohle musí být jasná pětka :). Navíc je to hodně bessonovsky stylizované a třeba střílení v hotelové kuchyni je jak z hong kongu a navíc tu jsou scény ještě ze začátku, kdy je Nikita furt akorát vzteklá a nadává soudcům a vůbec celá ta scéna na začátku, hlavně ten moment, který ji dostane tam, kam se nakonec dostane :), je super :). Prostě je to hodně nápaditý thriller s několika hodně vypečenými scénami a v zábavném a svižném stylu, ale co to táhne nejvíc je Anne Parillaud a její Nikita, která je tu takový trdlo a je mnohem lepší než Bridget Fonda a ta její verze Nikity a hlavně se na tohleto hodí mnohem víc. Vůbec celý ten děj filmu je docela dost o tom, jaké to je být ženou, tak trochu oklikou teda přes tu tajnou agenturu a střílení atd. který zas každá druhá ženská asi neřeší ve svým životě :), a mám dojem, že Luc Besson tomu docela rozumí. A taky se mi líbil závěr tohohle filmu mnohem víc než v remaku. Viktor čistič samozřejmě byl něco neuvěřitelného a nikdo by v téhle roli nebyl vtipnější než Jean Reno :).

plakát

Všemocný (2011) 

Strašně nenápadný film, ale přitom velké překvapení. Příběh o tabletkách, co umožňují efektivněji využívat mozek a dělají z člověka úplně největšího chytráka, je pochopitelně zajímavý a už jen kvůli němu stojí za to tenhle film vidět, ale to hlavní, co tu je, je chytrý a našlápnutý děj, kde se pořád něco děje a pořád to směřuje někam dopředu, ale přitom se nesnaží o nějaké nesmyslné zvraty za každou cenu, které by tam byly jen od toho, aby udržovaly film nepředvídatelný. K tomu Všemocnému prostě stačil jen chytře napsaný scénář s výbornými dialogy a scénami, které měly smysl, a postavami, které tam nebyly jen tak pro nic za nic. K tomu všemu je to navíc často vtipné a taky tu výborně pracovali s obrazem, hlavně ve chvílích kdy zázračná pilulka zafunguje naplno. K tomu všemu navíc správné a sympatické obsazení postav s Robertem De Nirem a Abbie Cornish, ale kdo si zahrál nejvíc byl samozřejmě Bradley Cooper, kterej je tu ještě větší sympaťák než kdekoli jinde kde se objevil předtím a hlavně ukázal, že je to vážně velmi schopný herec, co má na to, aby se stal novou hereckou ikonou hollywoodu. A právě především díky němu je úplný konec filmu o to šťavnatější. Sice má Všemocný velmi slušné tempo a chytrý scénář, ale někde v půlce filmu trochu zpomaluje a najíždí zpátky až zase v poslední čtvrtině, takže chápu, že tomu někdo dá jen čtyřku, ale pátá hvězdička je tutově za Bradley Coopera a konec filmu :) a za pěknej obraz taky :).

plakát

Vlkodlak (2010) 

Především je potřeba říct, že Benicio Del Toro je výborná náhrada za Lona Chaneyho v roli Larryho Talbota, protože dokáže nahodit ten správný výraz. Jinak ale tenhle film nějak nemá směr. Určitě je potřeba ocenit, že tu pěkně pracovali s odkazy k předloze a známými věcmi, ale přitom se snažili udělat odlišný příběh, akorát teda se to nakonec tak nějak rozplizlo, že film nijak výrazně negradoval a pořád to tak nějak šlo dopředu a přitom nikam, a proto ani závěr neměl nějaký velký účinek. Prostě fajn příběh o vlkodlakovi, jiný než starý vlkodlak, ve velmi pěkně zpracovaných kulisách, venkovních scénách a s pěknými kostýmy, ale nic extra. Co ještě stojí za pozornost tak byla Emily Blunt, i když si moc nezahrála a hlavně Hugo Weaving, který si naopak v té trošce scén, kde byl, zahrál hodně :). Akorát Anthony Hopkins hraje prostě v posledních letech pořád stejně a tady to nebyla žádná výjimka, ale aspoň se to obešlo bez nějakého přílišného přehrávání. Jo a taky v tom blázinci to bylo dobrý :)

plakát

Bruno (2009) 

Vedle Aliho G jsem vždycky měla mnohem radši scénky s Brunem než s Boratem a teď když i Bruno má vlastní film, tak jsem se na to konečně koukla a sice jsem neviděla nic novýho, protože je tu spousta recyklovaných scének, jako například celá pasáž o léčitelích homosexuality nebo komunikování s duchem prostřednictvím nějakého takzvaného "média", ale i tak to byla zábava. Bruno totiž má zaprvé vtipnej přízvuk a za druhé jeho vtipy alespoň z poloviny nestojí jen na tom, že by jeho postava byla úplný dement. Navíc vždycky byla zábava kouknout se jak je to doopravdy s lidmi, kteří tak velmi nesnáší homosexuály, protože přesně z těchto lidí si dělá legraci. Tohle je úplně krásně vidět třeba ve scénce u trenéra karate nebo čeho. Zároveň taky zase je třeba ocenit tu jeho odvahu, kdy si schválně nechá nahnat celou halu nějakých nenávistných blbečků s tím, že jde o nějaký wrestling výhradně určený heterosexuálům (což je samo o sobě vtipný protimluv :)) a nejdřív je vyhecuje v jejich homofobní nenávisti a pak jim předvede lehčí homoerotiku :). Prostě snad neexistuje člověk, který by dokázal svoje vtípky dotáhnout do takového extrému, kdy vytáhne z lidí to nejhorší a nejsměšnější, co v nich je, a co se sami schovávají za nějakou svou falešnou morálku, a přitom nikdy nevypadne ze své role na oko se tvářícího extravagantního trdla, který ale nakonec ukáže, že povrchním hlupákem není on, ale cíl jeho vtipu :).

plakát

Děsnej dupák (2009) 

Klasická ujetá komedie přesně ve stylu všech těch scary movie a cokoli dalšího movie, akorát teda i přes prvoplánové a primitivní vtipy je to docela i zábavné. Hlavně tomu asi pomohlo, že tohleto znovu dělali Wayansové, kteří si na parodiích udělali celou svou rodinnou kariéru, takže už se asi díky letitým zkušenostem mohli vyvarovat nějakých úplných trapasů. Není v tom ani stopové množství čehokoli inteligentního, ale i tak to funguje. Navíc když člověk zná nějaký taneční filmy, tak o to víc potěší třeba vtip s rozcvičkou nebo song začínající v jídelně a nebo "tanec z klubu" v závěru filmu. Ještě ke všemu to tu má navíc obzvlášť zábavnou postavu gangstera Meďánka :). Takže jeto hovadina, ale zábavná hovadina :).