GigaPudding

Zábavná konverzační komedie, co člověku trochu objasní pozadí novinářského prostředí té doby se vším tím shonem a vymýšlením si blbin a překrucováním slov a podobně v honbě za senzací a to přitom v příběhu, který je především o tom jak se jeden šéfredaktor snaží znovu sbalit svou exmanželku, která má za dvě hodiny odjíždět, aby se další den vdala za někoho jinýho :). Takže přijde řada na spoustu různých přechytračování a oblbování a chytrých dialogů a podobně, aby teda všichni dosáhli svého a především, aby svého dosáhl Walter Burns zahraný Cary Grantem. A protože je Walter Burns takový ten elegantní šmejd, tak aby se mu povedl jeho plán, tak neváhá využívat všeho od obyčejného vymýšlení si a balamutění až po nafingování krádeže a podobných věcí a daří se mu to velmi zábavným způsobem :). Jsou to ale teda hlavně ty dialogy, které tu tvoří hlavní zábavu, a jsou vtipné, chytré a hlavně taky neuvěřitelně rychle odsýpají, že na to málem nestačí ani titulky :). A Cary Grant je navíc sympaťák, i když jeho Walter Burns je spíš chvílema takovej protivnej a hlavně je strašně falešnej a člověk by u takového člověka nikdy nevěděl, kdy vlastně mluví pravdu :).

Velké překvapení byl tenhle film, protože se vůbec nedalo poznat o co vlastně půjde a hlavní náplň se sama měnila dál v průběhu filmu, takže se nedalo předvídat vůbec nic v tomhletom psychedelickém scifi hororu :). První halucinace v podivné nádrži budí zdání něčeho úplně jiného než co přijde pak a to co přijde úplně nakonec je zase jak z nějaké jiné planety. Je to dost jako taková hororová vesmírná odysea s velkou spoustou halucinačních obrazů s všemožnými barvičkami a efekty a tak a hlavně s velmi bizarně se vyvíjejícím dějem a závěrečným rozuzlením, které je docela nečekaně husté :). Chvílemi je to i docela strašidelné a ujeté ale hlavně je tu charismatický William Hurt ve své první pořádné roli a taky jsou tu fakt dobré masky a vizuální efekty, které jsou pěkně bizarní ale přitom nevypadají nějak hloupě gumově :). Moc mě nenapadá co k tomuhle filmu ještě víc dodávat, protože je lepší nevědět nic o ději, jinak by z toho člověk tolik neměl, akorát teda že si asi člověk může všimnout, že se při klipu Take on me od A-Ha asi inspirovali i tímhle filmem :).

Typické road movie komedie se vším všudy a se spoustou zombies k tomu, tak to vypadá zábavně, akorátže výsledek zas takový terno teda nebylo. Zombieland jako pěkně ubíhá a všechno a není to nuda, ale od filmu, který se prezentuje jako zombie komedie bych čekala trochu víc než jen jednu opravdu vtipnou scénu a zbytek jen takový prostě obyčejný. Přišlo mi, že dobrých vtipů tu bylo dost málo, vesměs jen ta jedna výborná scéna v Beverly hills a možná dva tři nějaké lepší fórky ale zbytek prostě úplně takový jako obyčejný. Prostě málo vtipu a i málo zombie, takže v porovnání s takovým Shaunem se to vůbec nechytá. Každopádně ale natočené to bylo pěkně a obrazy opuštěného světa byly taky udělané fajn a k tomu to mělo sympatické obsazení a to hlavně pokud jde o Woodyho Harrelsona, který celý film táhl nejvíc, a taky Emma Stone byla dobrá a Jesse Eisenberg zase měl takový správný apatický výraz při jakékoli činnosti. Nakonec ale byl Zombieland spíš zklamání, i když to nebyla nuda a ani blbost (obzvlášť pitomé nápady jako utopení auta jsou standard všech hororových filmů, takže asi není potřeba to brát jako nějaké mínus), akorát teda konec už byl takovej nataženej a to je co říct u filmu co má necelou hodinu a půl. Takže docela fajn oddechovej roadmovie s chodícíma mrtvolama, ale jinak nic extra.

Čekala jsem zas nějakou bitku s nějakýma zlýma banditama nebo boj proti nějakým zločinným vládním úředníkům a podobně, ale přišla na mě překvapivě kungfu detektivka :). Nejmladší žák školy pěti jedů teda pátrá po zbývajících žácích a ti zase prozměnu pátrají po pokladu a celé to má takovou tu detektivní atmosféru, protože žáci se navzájem neznají a ten nejmladší je taky nezná, takže je potřeba pátrat po ostatních bitkařích a i po pokladu a pak to celé vyřešit podle toho kdo je zloun a kdo je hodnej :). Prostě úplně zamotané, ale ze všech kungfu filmů co jsem viděla je to i poměrně nápadité, když se jinde spíš lidi mlátí hlava nehlava, zatímco tady se snaží nejdřív vypátrat komu teda namlátit, aby to náhodou neodnesl někdo cizí :). Pochopitelně ale i dojde na bitku a ty tu jsou docela zábavné a předvádí tu spoustu různých chvatů a tak. Akorát teda když se každý specializuje na bojový styl nějakého zvířátka, tak to občas vypadá docela vtipně, jako některé chvaty hada nebo celá speciální schopnost ještěrky která je docela na hlavu :). A taky ty masky, aby teda nikdo nepoznal kdo je kdo, vypadají jak od mexickejch wrestlerů, což jim zrovna na vážnosti nedodá :), ale přinejmenším teda bitky probíhají bez tady těch blbinek :). Takže zábava i když ke konci už trošku táhlá :).

Mám ráda katastrofické filmy a neřeším u nich jestli jsou hlavní hrdinové chytří nebo co dělají a jestli je to vědecky správně a podobné věci, protože mě zajímá nejvíc především to, kvůli čemu to asi i třeba Emmerich točí, a tím jsou hlavně nějaké ohromné scény absurdní destrukce nějakých nepředstavitelných míst jako je třeba tornádo v LA :). A tohleto Den poté docela i měl. Tornáda v LA byla slušná destrukce a i všechno to zamrzání a tak mělo takový pěkně apokalyptický nádech a vizuálně to bylo fajn. Akorát je teda problém, že té obří destrukce zas tolik nebylo, když se pochopitelně taky musel dát nějaký prostor lidem zachraňujícím svoje rodiny a podobně a tahle část zas pro změnu neměla takové napětí a byla dost vlažná. Emmerich zas pro změnu ani nevyužil správného patosu a nějaké zachraňování prvotisků tak nějak vyznělo do prázdna a celá ta ekologická agitka působila dost takovým křečovitým dojmem, ale přinejmenším se tu podařila docela vtipná televizní reportáž o tom, jak Mexiko uzavřelo svoje hranice :). Každopádně ale i když mám ráda filmy se zkázou apokalyptických rozměrů, tak tenhle byl jen takovej normální. Pár pěkných ničivých scén, ale bylo jich málo, pár zábavných civilních scén, ale zbytek neměl šťávu a nakonec křečovité "poselství". Výsledek je teda prostě tak napůl :).

Ještě jsem ani nic nečetla od Rjú Murakamiho a už jsem viděla tenhleten příběh mladé prostitutky Ai, která dostane od nějaké pouliční věštkyně návod na to jak se jí jako splní její přání. Dohromady to jako ani moc děj nemá, je to spíš takový sled různých příhod se zákazníkama završený takovou podivně sjetým tripem. Ta první příhoda, která to dotáhla i na plakát k tomuto filmu s vystrčeným zadkem u okna, byla docela dost vzrušující a z celého filmu asi i taková "nejnabitější" pokud jde o nějaké obsažnější vyznění. Zvlášť ten krátký rozhovor mezi tím pánem a Ai o tom co v životě zažili tomu dává takový docela i vtip :). Ostatní už je jen takový kinky komediální o různých sexuálních fantaziích různých lidí co mají na to aby si za ně zaplatili. Buď jsem do toho nějak pořádně nepronikla, nebo to prostě nějaký pořádný smysl nemělo a spíš to jen naplňovalo podstatu názvu Tokyo decadence a to do posledního písmenka :). Prostě lidi se nudí a mají prachy a mají jich tolik, že neví co s volným časem a neví ani jak to udělat aby je nenudil i sex. A ten konec, kdy teda Ai vyrazí na návštěvu za svým bývalým milencem jsem asi prostě nepobrala nebo nevím. Každopádně ale Ai byla docela roztomile plachá na prostitutku s velkou kabelou plnou bičíků, vibrátorů a kdečeho dalšího, ta první scéna (v pořadí teda druhá, když úvodní byla ta s injekční stříkačkou) byla fakt dobrá a chvílemi to bylo i vtipné, ale jinak jsem do toho asi tak úplně nedokázala proniknout. Jo a Flipnicův komentář k tomuhle filmu může budit zdání, že jde o nějakou úplně nechutnou úchylárnu nejhoršího kalibru, což ale rozhodně není pravda ani když se jedná o příběh specializované prostitutky a zákazníků co si vymýšlí kdejaký blbiny :).

Tom Tykwer tentokrát při snaze konkurovat všem třem Bondům a Bournům a podobným. Dokonce i ten plakát vzbuzuje takovou tu Bournovskou představu o agentovi bez bázně a hany, kterého pronásledujou zlouni ze všech stran a on u toho ještě musí chránit nějakou bezbrannou pěknou tvářičku. Pravdou ovšem je, že vyšetřovatel interpolu Lou Salinger Cliva Owena ani nemá oprávnění nosit u sebe zbraň a jeho případem je až mrazivě "realistická" konspirace spíš než nějaké nahánění se v autech a střílení všude okolo prokládané postelovými scénami :). Tohle pojetí je skoro až úplně opakem všech akčních bondovek a to i svou celkovou atmosférou a závěrečným vyzněním a o to je to možná působivější. Sice se film rozjíždí docela dost pomalu, což je teda mimochodem důvod, proč tomu dáme nakonec jen čtyřku, protože tempo to má takové volnější než by se slušelo, ale vede to k dost husté atmosféře a ne zrovna veselému špionážnímu příběhu, který stojí za to kouknout. Hlavně taky je tam Clive Owen, kterej je největší sympaťák, je tam Armin Mueller-Stahl a dokonce tam není ani žádný takový ten patos, co by člověk očekával ve scénách mezi hlavní mužskou a hlavní ženskou postavou. Co tam ale je hlavně je obraz. Ze začátku to tak nevypadá, ale pak to přijde a divák uvidí, že je to Tykwer v největší formě, protože je ve filmu tolik úžasných průletů a ještě úžasnějších záběrů, že to vážně potěší oko moc :). Prostě ty záběry na současnou architekturu a postavy v jejích interiérech jsou ohromné. A nakonec ta scéna v Guggenheimově muzeu, krom toho, že je to další úžasný pohled na současnou architekturu, tak jen ukazuje, že Tom Tykwer netočil akční film, ale nebylo to proto, že by nevěděl jak natočit akční scénu :). A prostě celá ta atmosféra současného světa s ostrými záběry a hudbou a vším ještě umocňuje velmi osobitou atmosféru tohohle poutavého špionážního filmu. Takže mě dost překvapuje, že to tu má jen 64%, asi ti lidi fakt čekali nějakýho dalšího Bourna.

Typickej Ali G, tentokrát bez Borata a čehokoli dalšího. Místo Borata ale tomuhle videu škodí prozměnu smích při každým fórku, co někdy i přehlušuje rozhovory, které tu jsou často docela dost vtipné, i když je na tom znát, že jsou to teprv Aliho začátky. Dokonce asi dva nebo tři rozhovory jsou ještě z doby, kdy Ali G ještě nebyl úplně Ali G a neměl tak doladěnou image ani verbální a nonverbální projev. Ale jinak je tu spousta zábavných rozhovorů, protože ho ti britové očividně berou s humorem, dokonce i pokud šlo o toho kněze :).

Klasika prostě příběh jak z westernů nebo prostě jak z velké spousty čínských akčních filmů o nějakých význačných šermířích a tak. Jsou tu utlačovaní vesničani, zlí úředníci co je vykořisťujou a gangsteři, co jim rabujou vesničku a do toho se připlete pochopitelně nějaký ten hrdina, co všechno strašně úplně vyřeší. Tady se to točí z větší části kolem jednoho mlýna a tří mužů, kteří tvoří to titulní Nezbedné trio :). Jeden je syn generála Lu, klaďas jak poleno, další je bývalý vězeň a Luův kamarád, který je klaďasem, aby odčinil co napáchal a poslední je nejlepší šermíř zlého starosty :). Celý příběh o utlačování vesničky a snaze potrestat zlého starostu vypadá docela klasicky, ale je na něm nakonec hrozně překvapivé jak tragický a krutý vlastně je, protože až nečekaně moc tu lidi umírají a to pokaždé když se něco semele, takže se nakonec nedá dost dobře odhadovat jak to teda skončí a to je dobře, zvlášť když to s sebou nese i pár docela silných scén, i když jsou to takovéty dneska už klišovité. Problém akorát je, že z velké části je to film docela chladný a člověk sice bere hrdiny jako hrdiny a padouchy jako padouchy, ale bylo by asi dost těžké se do některého z nich prostě vcítit trochu víc, protože nejsou ani tak sympatičtí, ani tak propracovaní a moc se ani nesnaží se nějak osobitěji projevovat. Druhá věc je, že je to taaaaaaaakhle pomalé, zvlášť v první polovině filmu, pak už je to lepší, ale prostě než se film rozjede pořádně, tak se to táhne jak sopel. Jinak docela fajn film, ale dají se najít i svižnější příběhy o čínských šermířích. Jo a mělo to takovéty veselé zvuky, když třeba někdo házel nožem a tak :), takže určitě patří do zlatého pulpového fondu, i když mezi ty nejlepší se neřadí :).

Bonnie a Clyde naopak a to se všímvšudy. Všechno co hlavní postavy dělají v tomhle je skoro přesný opak toho, co dělali ti dva nechvalně proslulí zločinci, protože tohle není příběh o tom kolik se toho dá stihnout, když si člověk dělá co chce a jdou po něm policajti, ale o tom kolik se dá stihnout dobrého, když člověk už nemá kam utéct a musí se nějak vypořádat s tím, že zrovna v takovéhle situaci najde ten svůj kousek "nebe". Prostě je to napínavé a je to hrozně smutné ale zároveň to není ani trochu nějaká laciná ždímačka a divák musí dávat dobrý pozor, aby si všiml všech detailů ve tvářích a gestech a obrazech, aby poznal pořádně, co jsou hlavní hrdinové Nebe zač a přitom celou dobu doufal, že se v tom jejich příběhu něco změní k lepšímu, i když všichni prostě ví, že lepší je to jen v pohádkách. Prostě úplně strašná pecka to je a navíc je tam Giovanni Ribisi, kterej je super a Cate Blanchett, která je nejlepší a ti to dokázali zahrát, že to prostě dostane každýho a koho ne, tak ten tomu nerozumí. Taky tu bylo několik úplně úžasných scén, co prostě člověk musí vidět, protože z nějakého slovního popisování to prostě nevyzní tak dobře a tak,takže super. Sice jsem od Toma Tykwera zatím viděla jen Nebe a Parfém, ale je z obou filmů jasný, že je to prostě režisér jak řemen, co ví co točí a má cit pro postavy a děj a kulisy a všechno :).