Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (1 615)

plakát

Stopař mrtvol: Souboj titánů (1990) 

Hojně se zde vykrádají jiné snímky a to nejen dějově a scénicky, ale i přivlastněním samotných záběrů. Leč kupodivu je tohle patrně onen filmařsky nejpovedenější snímek z celé série. Jen se u všech bohů nikdy nesmíte ptát "proč"!

plakát

Deathstalker III – Nájezdníci z pekla (1988) 

Tenhle snímek je příběhově patrně nejnosnější z celé série, ale přesto ten nejslabší. Thematicky přiléhavé kobkovité interiéry nahrazují podivně jednoduché exteriéry, hlavní hrdina se zdá být nejnesympatičtějším a nejrůznější narážky téměř zcela chybí, čímž se vytrácí humor - z mého hlediska asi ten nejpodařenější prvek celého spektáklu.

plakát

Deathstalker II – Duel Titánů (1987) 

"Budeš slavnější než Conan!" Nečekaná intertextovost i drobné záchvaty jisté poetiky, ale stejně - až se mne někdo zase zeptá, co je to kýč, už mám odpověď.

plakát

Expendables: Postradatelní 2 (2012) 

Co se na tohle dá říct? Čistočirá zábava, při které je možno absolutně vypnout. Jen mi přijde, že poslední dobou vypínám až podezřele často.

plakát

Iron Man 2 (2010) 

Je možno přes vícero vtipu odpustit poněkud těžkopádnější a šroubovanější vyznění než u předchozího snímku - a snad i zapomenout v okamžicích, kdy se objevuje jistá ruská rusovláska -, ale trestuhodné nevyužití záporného hrdiny M. Rourka, který se objeví snad jen ve čtyřech pořádných scénách, to už přejít nelze. - Po třetím shlédnutí poněkud upravuji své hodnocení směrem vzhůru. Příběh je totiž vystavěný s jistou vnitřní provázaností pečlivěji, než by se mohlo zdát, a jediným záporem proto zůstává přehršel hrdinů, z nichž většina nedostává dostatečný prostor působíc, že pouze navazují na ostatní snímky universa.

plakát

Iron Man (2008) 

Předvídatelné od začátku do konce, ale jistě si jdoucí za svým bez ohledu na všechny případné otázky. Adaptovat komiks, který stavěl sám sebe na studené válce, do moderní doby asi chtělo trochu odvahy, ale dobrá věc se podařila - a to především díky někomu, kdo patrně hrál sám sebe.

plakát

Parfém: Příběh vraha (2006) 

Výtečná koláž dané doby - od špinavých ulic a stok přes velkolepé paláce a jiskřivě kvetoucí pole k nejrudějším vlasům na bělostném loži. Možná, že dělám chybu, chápu-li tento film jen jako obrazový zážitek a pomíjím-li téměř zcela posedlost vloženou do hlavního hrdiny, ale nemohu si pomoci.

plakát

Dorian Gray (2009) 

Moderností poněkud nasáklá verse řešící nepatrně odlišnější otázky než předloha - přesto výpravou podmanivá. A finální pohled na do společnosti navrátivšího se Graye je k nezaplacení.

plakát

Neopouštěj mě (2010) 

Těžko hodnotit snímek, který vsází na obtížně zachytitelné emoce bouřené stavem, jenž není dostatečně předložen ani vysvětlen. A otázka, proč se vlastně nikdo nestaví na odpor, mi nedávala spát... Všichni někde hluboko doufáme, že naše existence má nějaký smysl: Tihle hrdinové ho mají až příliš hmatatelně před sebou.

plakát

Mlha (2007) 

Zpracování se příliš neodlišuje od typových horrorů ze Středozápadu a přiznejme si, že ani jednotlivé postavy se příliš neliší od běžných šalbon. Vlastně je to celé stará známá dějová linka bez odboček, dokud se nezačne odvíjet zajímavý sociologický experiment o fungování sekt a davu. Problém tkví v tom, že finální čin hrdiny (než se složí na zem) dává určitým zrůdným způsobem za pravdu právě oné největší fanatičce - a to je v americkém snímku poněkud znepokojivé.