Scaevola

Snímek postavený kolem originálního, střeleného a místy znepokojivého námětu bohužel staví svůj humor z velké části na věrojakném rozboru chování elity národa a jejího slovníku. Přestože už jen čistě krimikomediální nádech by měl dostatečný potenciál sám o sobě, zvolené nastavení ze snímku činí záležitost pro dosti úzkou skupinu diváků, jež je schopna toto vyjadřování a styl života vnímat z nadhledu, a domnívám se, že tento fakt vyústí v dosti nerovnoměrné hodnocení a přijetí filmu, což ale patrně bylo i cílem tvůrců. Z hlediska řemeslného nicméně nemám, co bych vytknul, herecky jsou jednotlivé výkony dostatečně přesvědčivé, takže vyjma jisté koncepční rozkolísanosti (finální předtitulkové motto dává filmu zcela jiné a snad zbytečné vyznění) jsem byl spokojen.

Povedený příběh, dostatečná míra napětí a skvěle vybrané a zahrané postavy činí z tohoto dílka nezapomenutelnou záležitost z klasického období katastrofických filmů bez zbytečných (digitálních) efektů a nepřirozených příčin, byť scénář a především motivace postav občas skřípe.

I řekli si zase jednou tvůrci: pojďme vzít všechny cool postavy a momenty ze všech našich oblíbených filmů končících 80. let a sesypme je do jednoho hrnce a přihodíme jako koření jméno H. P. Lovecrafta. Pak směs povaříme... počkat, není potřeba ji povařit, předhodíme ingredience divákovi pěkně za studena, ono se to samo nějak spojí omáčkou a divák si zbytek domyslí. A podle toho to vypadá. Zmatený scénář ani netuší, cože se to děje, směšné stvůry vylézají bez jakéhokoli vzorce a příšerně zahrané postavy pouze přešlapují na místě čekajíce, až na ně dojde řada, přičemž důvod, proč všichni zůstávají v onom rozpadlém kostele, aby člověk pohledal. Mimochodem dodám, že skvělá Lovecraftova povídka, jež je v tomto snímku parodována, stojí za přečtení, protože vypráví o něčem úplně jiném, a především úplně jinak.

Po mnoha letech a druhém či třetím shlédnutí bohužel musím své hodnocení snížit, neboť už asi nemám trpělivost pro protahovaná životopisná dramata, která jsou sice bezchybně natočena, krásně nasnímána a mohou se pyšnit velkolepou výpravou, ale srdcebolná místa bohužel nevyvažuje dostatečné napětí a vhodný spád. Snímek tak beru jako vrcholnou poctu největšímu lidskému vojevůdci, ale poctu, jež je po většinu stopáže nezáživná a z níž pouze místy probleskují skvělé okamžiky (vstup do Babylonu, obě bitvy a baktrijská epizoda).

Upřímně jsem čekal minimalistickou, temnou podívanou, jež bude stavět na rozervaném hereckém umu T. Hardyho, ale bohužel jsem se setkal s přehnaně přerostlým černým monstrem, které i tak jednoduchý prvek, jako je rozmluva dvou identit, realizuje jako dialog herce a směšné masky vyrůstající mu ze zad. Ostatně několik málo zabitých záporáků a štiplavě sprosté hlášky z nikoho nedělají antihrdinu, takže celá hra na zlý protipól rodinného MCU se poněkud nepodařila a nepřehledné finále plné vybuchujících raket ničemu nepomohlo. Nemám jednoduše dobrý pocit ze superhrdinů, kteří jsou nezničitelní a neporazitelní, ale zároveň se snaží tvářit se zcela vážně...

Na to, že se jedná o úvodní epizodu, je divák zahlcen množstvím nedůležitých informací a ještě nedůležitějších jmen, které jednak komplikují hlavní linku pátrání, jednak zbytečně prodlužují stopáž. Ostatně celá koncepce prvního dílu poněkud pokulhává, protože ve snaze předestřít vrstevnatý fikční svět opomíjí důležité fakty, a pátrání se tak mění na sérii překvapení, která buď diváka pohltí, nebo odradí svou nenávazností. Vedlejší linka s intrikami na královském dvoře je ve světle této dramaturgické nadutosti úplně zbytečná, neplánujete-li sledovat jinak povedenou kostýmní eskapádu až do úplného vyčerpání románové předlohy.

Je to samozřejmě béčková záležitost do morku ohlodaných kostí, která staví na fantastické zápletce, hloupých rozhodnutích, nezáměrných vtipech a přímočarých scénáristických klišé, ale jako taková je zpracována s nevšední věrností svému žánru, za což se oproti očekávání nemusí vůbec stydět. Místy je napínavá, jindy zábavně obludná a krvavá a ve finále si naštěstí na nic nehraje. Ze všech těchto důvodů jde o ideální odpočinkový film.

Film přirozeně odvislý od doby svého vzniku (a je to pochopitelné) poměrně aktuálně až překvapivě rychle reaguje na dobové dění a povedeně do něj vplétá milostnou linku založenou na osudové ženě a nalomeném cynismu muže, který před vykročením kamsi dál nutně potřeboval uzavřít jednu ze svých životních etap. Řemeslně bezchybný snímek z dnešního pohledu trpí malým spádem a minimem akce, ale právě jeho uměřenost, s jakou se soustřeďuje na vnitřní vývoj hlavního hrdiny zanedbávaje rozvoj všech ostatních postav, je podmanivá a zcela nahrazuje nenaplněná očekávání.

(pozor, spoiler) Snímek se tváří jako precizní studie a je i podobným způsobem budován, leč mám strach, že s psychologií má společný pouze nápad, protože mu jde především o skvěle vystavěné a stupňované napětí, které sice není tak překvapující, jako v předchozích počinech se Shyamalanovým rukopisem, ale je o to mrazivější. Škoda jen očekávaného finálního rozřešení, které tentokrát spočívá pouze v navázání na fikční svět jiného filmu. Možná, že by bez tohoto dodatku byl závěr ve své prostotě údernější a hledaná hrůza by vyplynula jasněji... A přirozeně musím dodat, že McAvoy je fenomenální.

Prostinké převedení animovaného originálu si bohužel nevystačí s repetitivními písničkami, sladkobolnou zápletkou a přeslazeným vizuálním zpracováním, které nedokáže vykřesat špetku napětí ani ze zjevení "hrozivého" zvířete. Přehled velkým jmen se potom ztrácí v digitálních omalovánkách a mám pocit, že je cosi špatně, když je jediným zajímavým charakterem přihlouplý antihrdina. Takhle se pohádka nedělá.