Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (1 615)

plakát

Captain Marvel (2019) 

Rámcově se jedná o běžný příběh o původu dalšího superhrdiny a přestože je děj sympaticky navázán na celé univerzum těžíc z návratu několika podstatných postav (a z jednoho veledůležitého vysvětlení), nijak by vlastně nevyčníval. To, co z něj činí další marvelovský zásah do černého, však není ani tak dámský prvek, jenž se dle mého mínění zastavil u pohlaví hrdinky a režisérky, neboť obecný motiv o vzdorování neustálému podceňování není nutně vázán na ženskou problematiku, ale překvapivě svěží návrat do 90. let: Skvělou muziku doplňuje starosvětská výprava a vtipy pro zasvěcené, respektive pro ty, kteří pamatují vytáčené připojení a rozbalování všeho možného... Abych shrnul, lehkonohý úkrok od osudovosti třetí fáze mne navnadil a nyní s potěšením očekávám zapojení marvelovské superženy do finálního souboje, byť se třesu před jejími přehnanými schopnostmi.

plakát

Predátoři (2010) 

Souboj tentokrát pokračuje na cizí planetě, takže se divák může bez obav soustředit na vlastní vybíjenou beze strachu, zda přitom jedna i druhá strana ublíží nezletilým či omylem nezničí okolostojící město. A musím říci, že tak mi to vyhovuje, neboť "Predátor" byl vždy o nerovném souboji s mimozemským lovcem. Zajímavé rozvrstvení boje mezi vícero lidských (anti)hrdinů tak vnímám jako povedenou aktualizaci zápletky, která ale nijak původnímu konceptu nepřekáží, a A. Brody je nečekanou, leč o to vítanější castingovou volbou.

plakát

Predátor: Evoluce (2018) 

Variace na původní stylově, spádově i dějově čistou zápletku se bohužel topí ve vlastní překombinovanosti, která vymýšlí složité mimozemské motivace a inovace tam, kde není potřeba víc než fakt, že to zlé monstru nás přišlo vybít. Nutno však uznat, že režisér filmu vtisknul jistou míru osobitosti, poměrně povedené postavy a především neskonale přehlednou akci, byť mohl ubrat na zcela zbytečné vulgárnosti, která neslouží k ničemu jinému než ke zvýení ratingu přístupnosti, protože na charakterizaci postav nemá vliv. Co se týká návaznosti, styl starších "Predátorů" mi zkrátka vyhovoval více.

plakát

Ochránci (2017) 

Ale nuž... vlastně proč ne? Když se oprostíte od faktu, že vyjma digitálních efektů celý snímek vypadá jako první díl levného televizního seriálu včetně střihu, hudby, scénáře a hereckých výkonů, když se nebudete zamýšlet nad tím, že superhrdinové vlastně nic neumí a že méně charismatického protivníka snad nikdo nikdy nevymyslel, a konečně když nebudete dumat nad otázkou, proč většinu stopáže kamera zabírá pozadí nesympatické blondýny, která tak jímavě naslouchá hloupým bolístkám vyvolených, dostanete poměrně zábavný náhled do myšlenkového světa současného Ruska. Rád proto pochválím především zajímavě vybrané schopnosti hrdinů, které respektují východoevropský folklór, a také na nic si nehrající délku filmu, jenž skončí dřív, než se člověk začne nudit a zbytečně srovnávat s Ligou spravedlnosti, tedy pardon s Avengers.

plakát

Hard Boiled (1992) 

Zdá se, že jedinou kvalifikací hongkongského gangstera je schopnost vyběhnout zpoza rohu se zbraní namířenou na strop a nechat se co možná nejefektivněji zastřelit... Jistě uznávám snahu režisérovu pojmout přímočarý a notně krvavý příběh lyričtěji, co se týče různorodých prostřihů, jazzové hudby a komponování scén, ale při nezasvěceném pohledu mi snímek připadal jako nesourodá slepenice přehnaných nápadů. Jenže co naplat, závěrečná bitva v nemocnici byla velkolepá, takže s radostí dávám průměrné hodnocení.

plakát

Čtvrtý druh (2009) 

Zajímavě vymyšlený koncept, který má nezanedbatelný horrorový potenciál, bohužel bojuje s nedotažeností a nelogičností scénáře, s nedostatečným vysvětlením fikčních pravidel (kdybych neznal americký UFO folklór a teorie o starověkých astronautech, byl bych ztracen), a především s neschopností M. Jovovich zahrát něco jiného než urputnost. A když se v závěru zamyslíte a, nedejte bohové, si i najdete nějaké souvislosti, sesype se pracně budovaný mýtus jako domeček z karet...

plakát

Příběh rytíře (2001) 

Zcela ahistorický a místy dosti praštěný je film, který vlastně nepřináší do vod teenagerovských snímků nic nového vyjma středověké stylizace a chvály hodného minima vylučovacího humoru. Když si odmyslím neustálé zdůrazňování myšlenky, že každý může a smí měnit svůj úděl, jde o povedený odpočinkový počin, ke kterému se rád vracím.

plakát

Rob Roy (1995) 

Další omámení nádhernou skotskou přírodou se tentokrát zaměřuje na osobnější rovinu a vedení rebelie v rodinnějším kruhu, což na jednu stranu neznamená menší míru násilí, na stranu druhou ani nižší intenzitu emocí, přičemž na obojím mají velký podíl především výteční představitelé hlavních rolí. Nevýhodou jsou tak pouze nečetné bojové sekvence a nad míru romanticky typizovaný předěl mezi hrdinou a jeho protivníkem.

plakát

Statečné srdce (1995) 

Přirozeně jde o přehnanou, dějepisně nepřesnou a zbytečně osudovou/romantickou řezničinu, ale řekne-li se historický film, stejně se všem vybaví toto válečné dobrodružství s neskutečným spádem, skvělým scénářem a vynikajícími hereckými výkony... Aneb takhle se dělá propaganda.

plakát

Král psanec (2018) 

Velice povedený historický snímek má vše, co je potřeba, a to od relativní dějepisné přesnosti, skvělého řemeslného zpracování, až po věrohodné bitevní sekvence a nádherné scenérie. Proč tedy nehodnotím výše? Protože filmu chybí něco, co by chytilo za srdce a cloumalo jím, až by se napětí nedalo vydržet. Taková uměřenost je sice obdivuhodná, ale pokud fanaticky nefandíte Skotům, vlastně je vám jedno, jak děj dopadne, protože ani titulní král ani jeho anglický protějšek nejsou dostatečně výrazní, aby vás strhnuli na jednu či druhou stranu.