Recenze (752)
Gauneři (1992)
Pro mě nejlepší Tarantino, mám ráda taneček Michaela Madsena a hádku o tom jaký bude pan Buscemi/růžový/. A herecká sestava byla naprosto lahůdková.
Wrestler (2008)
Dojemný příběh stárnoucího chlapa, který se snaží uspořádat život tak, aby z toho měli radost nejen lidem kolem, ale i on sám. Jde to jen ztěžka a život mu dál nastavuje překážky, které on už nemá sílu překonávat a já mu to táák moc přála. S Mickeym jsem viděla jen asi tři filmy, ale zjistila jsem, že jeho projev je hrozně příjemný(prodej lahůdek mu šel jako by nedělal nic jiného:).
Lidi, co znám (2002)
Bože to byla nuda, nemohla bych se nedovívat, to byl nebylo k Alovi fér.Jeden z mála filmů, který už opravdu nechci nikdy vidět. za herecké výkony musím dát dvě hvězdy.
Vyfič! (2009)
Film mi svou atmosfrérou připomenul Legendy z Dogtownu, které byly ale o píď lepší. Nicméně mi tenhle druh komedií sedí a bylo docela příjemné zjištění, že režie se ujala Drew Barrymore. Ta se tady také v dobrém slova smyslu vyřádila. Ellen Page vypadá zase křehčeji ... jinak a svým výkonem se drží svého standartu (pro mě byl zatím její vrchol v American crime,An), příjemným zpestřením byla Juliette Lewis, která má zase hubené období, ale svým výkonem nikdy nezklame. Slušná zábava!
Horší už to nebude (2006)
Velmi příjemná podívaná, originální a nesmírně zábavná. Komedie, která svůj účel zaručeně splní, budete se smát a za břicho se popadat. Maggie tahle role nesmírně sedí a Ferrell nemá chybu. Když řeknete pekař, tak máte úplně jinou předtavu, než jak je to vyobrazeno tady a tohle se mi taky hrozně líbí.
Krtek a lízátko (1970)
Nejoblíběnější krtkův příběh!
Muž, který věděl příliš málo (1997)
Poprvé se mi to líbilo hodně, podruhé už méně, přesto taneček na konci- neměl chybu. Bill je cvok.
A co Bob? (1991)
Tak tohle nemělo chybu, jedna z nejlepších komedií, jaké jsem kdy viděla. Bill Murray si vzal dětské krůčky hodně k srdci a pomalinku se s něma blížil někam, kde rozhodně nebude o správný střelený humor nouze.
Vše o mé matce (1999)
Ten film jako by měl dvě tváře, v jedné se odráží všední běžný život, který je nám všem blízký a známý, v té druhé tváři se objevují různé zvláštnosti, které také patří do běžného života, ale je jich tak málo, že je pro některé těžké je příjmout. On vše smíchal dohromady a ty vztahy, které tady řeší cokoliv, kdekoliv, s kýmkoliv jsou nádherně a s čistotou zobrazené.
Hlas moře (2004)
Filmy podle skutečných událostí mají svojí sílu a mnohdy i tíhu. Příběh člověka, který po tolika letech utrpení neztratil svou pravou, krásnou tvář je dojímavá, není sice dne, kdy by nepomyslel na to jedno jediné, ale přesto umí rozdávat úsměvy lidem kolem sebe. Některá přátelství trvají až za hrob a já jsem ráda, že Ramón měl to štěstí-něco podobného zažít.Bude to znít jako klišé-ale člověk si při sledování podobných osudů uvědomí jak je někdy zbytečně nespokojený.