Aluska88

A půl. Nebo rovných pět? Já vlastně nevím. Po zhlédnutí jsem přemýšlela nad tím, že kdyby byly jednotlivé příběhy postav představeny v samostatných filmech, tak by z nich i tak bylo výborné drama. A možná právě proto, že je v Magnolii prolínáno množství osudů a charakterů, od každého příběhu jsou nám představovány vlastně jakoby dílky puzzle, které do sebe s postupem děje úžasně zapadají, jsem měla pocit, že si tento film rozhodně zaslouží plný počet. Ačkoliv je stopáž velmi rozsáhlá, tak pro mě byla sotva postřehnutelná a obdivuji umění, s jakým do ní Paul Thomas Anderson dokázal seskládat mozaiky jednotlivých životů. Postupně nám začne představovat jednotlivé postavy, jejich souvislosti, jejich tajemství, touhy, chyby a skryté bolesti. Jeden příběh z této mozaiky v jednom filmu by byl dost silný. A spojení jich všech v jeden ohromující celek bylo velmi působivé. Ve spolupráci s úchvatným scénářem a dialogy na mě celý film zapůsobil jako exkurze do lidského trápení. Depresivní, smutné, pravdivé. Tolik bolesti a slz. Herecká excelence především Toma Cruise a Julianne Moore. Scéna, kdy Tom navštíví svého otce je zničující. Ačkoliv si mě tento snímek podmanil, tak jsem z něj měla pocit, jako by ve mně nezanechal žádné větší emoce. Během sledování jsem se do postav vcítila, sledovala je, přemýšlela o nich, ale ve finále na mě vše zapůsobilo jakoby chladně. Nebrečela jsem, neměla jsem strach, necítila jsem mrazení po těle. Není to podivné? Ale vždyť divné věci se dějí pořád...

Monumentální, opulentní podívaná, jíž Michael Bay započal novou blockbusterovou ságu a posilnil si tak své vlastní ego a trademark. Velkolepý Hollywoodský formát nabízí téměř vše, co byste od takového díla očekávali. Jednoduchou a prvoplánovou, ale efektní zábavu, které se po většinu času docela daří nedělat ze sebe víc, než na co má. Vytříbený vizuál, ztvárnění Autobotů a Deceptikonů a jejich přeměna v automobily je ohromující, slušné množství hlášek a luxusní hudbu Stevea Jablonskeho - Arrival to Earth je dokonalý, mrazí mě z něho:) Mladí hrdinové, kteří se spojí, aby zachránili lidstvo. Prezident, vláda a ostatní složky, všichni musí něco schválit, rozhodnout nebo něco tají (to vlastně vždycky). Otravné vedlejší postavy, uřvaný černošský hacker a prodavač aut. Díky dabingu se tak tyto postavy stanou zcela nesnesitelnými:) K hereckému obsazení. Shia LaBeouf je pro mě jeden z největších talentů současnosti, má svéráznou a zajímavou osobnost, a je velká škoda, že ač mu Transformers přinesli slávu, jeho zbrklý a ukecaný Sam Witwicky ho pro množství diváků na nějakou dobu "srazil" do škatulky "ten kluk z Transformers." Takže je jen dobře, že se po třech dílech rozhodl "z projektu odstoupit" a vydal se zcela opačným směrem, kde na něj čekaly silné role, které si zasloužil. Shia v Transformerech naprosto válí a herecky dokázal obstát i proti někomu, jako je Michael Bay:) Když si člověk vezme, že proti němu vlastně stojí jen CGI roboti, jeho výkon stojí za to. Megan Fox je ultimátní kočka a se statusem "Sexy as Hell" zde doslova září. Megan moc dobře ví, co je za kus a že v jejím případě a zrovna v tomto filmu není třeba nějakého velkého hereckého výkonu. Ale ona ho ani ho nepotřebuje. Jako by říkala "vidíte, jak jsem sexy? To mi úplně stačí." Na někoho se stačí prostě jen dívat. Michael Bay si ve filmovém světě vytvořil vlastní "vysokorozpočtovou" značku, která dokáže davy zaujmout, pobavit. Monumentálnost, dynamičnost, strhující vizuál, exploze, hlášky, americký styl. "Jsi v pohodě?"- "Vůbec ne, asi jsem se zcvoknul, ale honí mě moje vlastní auto."

Tento film na mě zapůsobil velmi podobně jako Rambo. Představovala jsem si nabušeného Sylvestra, kterak od začátku do konce bude tvrdě makat na tom, aby se stal šampiónem a našlapanou podívanou v průběhu celého filmu. Rocky se zde nevyjevil, podobně, jako v Rambovi, tak tvrdou postavou, jak jsem očekávala. Víceméně celá hodina a půl je věnována vztahu s nemluvnou, šedou myškou ze zverimexu, v podání Talii Shire, kterou Sly neustále snaží zaujmout a získat. Očekávaný vrcholový zápas mezi Apollo Creedem mě obešel bez většího povšimnutí. Nějak mi tu chybělo napětí. Nejspíš jsem od celého filmu očekávala tu známou hollywoodskou velkolepost, kterou jsme všichni často krmeni. Nebýt znalostí okolo kultu Rockyho a osobnosti Sylvestra Stalloneho, soudila bych, že jde o průměrné a amatérské dílo nějakého neznámého člověka. Jde vidět, že scénář stvořil Sylvester za krátkou dobu a snažil se v něm přiblížit příběh obyčejného, bezvýznamného kluka s dobrým srdcem, co má rád box. Autobiografické rysy se nezapřou. Ale vezmu-li v úvahu, že Rocky je Stalloneova scénáristická prvotina a že dokázal sám stvořit legendární charakter, tak je tento film zvládnut dobře. Jen mi rozhodně nepřipadá, alespoň tento úvodní díl, natolik fenomenální, abych plně sdílela většinový názor v 87% hodnocení. Nejspíš ještě nejsem ve stadiu, abych průměrný snímek hodnotila vysokými body proto, že je to jednoduše kult a Rocky Balboa slavný charakter. Ale možná je právě všechno to amatérství, jednoduchost, obyčejnost a nevelkolepost ve spojení s tehdy neznámým Stallonem a jeho Rockym tím, co ho dělá kultem. Scéna běžícího Rockyho za doprovodou nezapomenutelné ústřední melodie stojí za to a byla mnou asi nejvíce očekávanou pasáží filmu. Nyní, po zhlédnutí celé Rockyho série, připojuji k mému komentáři dodatek. Trochu se stydím za tento svůj komentář, neboť v době, kdy jsem jej psala, jsem ještě nepostřehla, co dělá Rockyho kultem. Nyní však, po všech dílech, již naprosto chápu, v čem tkví jeho kouzlo. A jsem ráda, že díky všem dílům jsem ho mohla postupně poznávat. Zatím svůj komentář ponechám v tomto znění a budu s lehkým studem vzpomínat na mé první shledání s ním, kdy jsem v něm neviděla nic legendárního. Možná, že se najde víc takových, kteří po úvodním dílu budou zklamáni a teprve s nadcházejícími díly začnou Rockymu rozumět.

Očekávala jsem, že můj zážitek z Východních příslib bude o poznání silnější a možná i drsnější. Děj uběhl velmi rychle a já si v závěrečných chvílích říkala "to je vše?" Film disponuje slibným námětem a prvotřídním obsazením, avšak obávám se, že ani v jednom případě nebyly zcela využity a rozvinuty možnosti a kvality. Vše je podáváno velmi chladně, bez jakýchkoliv strhujících výjevů. V mysli mi uvízlo pouze pár dobře natočených scén ("úprava" mrtvého, zmrzlého těla, souboj nahého Vigga v sauně či závěr). Nebýt krásné Naomi Watts, chladného Vigga Mortensena a charizmaťáka Vincenta Cassela (btw., ten chlap je ďábel:), na jejichž postavách a výkonech film v podstatě stojí, jednalo by se o pouze průměrný snímek.

Je docela překvapující, že tvůrce strhující Telefonní budky byl kdysi schopen stvořit toto dílo. Film místy až křečovitě bláznivý. Nejspíš se na mém úsudku ve velké míře podílel také dabing Jima Carreyho. Nijak extra povedené pokračování, upadající kvalita je zde již zřejmá, pořád však slušný a hlavně ještě snesitelný díl ságy Netopýřího muže. Zčásti také díky překrásné Nicole Kidman. Ani Val Kilmer nebyl tak děsivý, jak jsem očekávala. Doufala jsem, že bude, po co nejvyšší možnou dobu pod maskou, protože můj vztah k jeho herecké osobnosti, projevu a výrazovým dispozicím je na bodu mrazu. Ale nakonec jsem se na jeho výkon, byť, pravda, trochu prkenný, byla schopna dívat.

Tak toto byla totální filmová extáze. Al je bůh a pro tyto role se jednoduše narodil. Na začátku zažehne motory a jede až do samotného konce. Ostatní nabroušené charaktery postav, k dokonalosti vypilované dialogy, geniální a strhující scénář se po Carlitově cestě vezou k úchvatnému a mistrovskému filmovému zážitku. Film bez jediného slabého, natahovaného či snad nudného momentu. Stopáž byla maximálně naplněna až po okraj. Skvělý soundtrack, především mě potěšila melodie Shake Shake Shake (Shake Your Booty), kterou znám z podání Scooter. Spousta nezapomenutelných scén, namátkou jmenuji, setkání s dávnou láskou, vroucí objetí a její následná návštěva. Bože, to, jak vyrazil její dveře za melodie You Are So Beautiful (čímž pro mě tento song svou vášnivou prezentací v tomto filmu získal zcela nový rozměr) bylo fantastické a já měla motýlky v břiše a slzičky v očích:), návštěva Kleinfelda v nemocnici, či grandiózní finální scény v klubu a metru. Ale jakkoli je toto vše výrazné a pro film důležité, tak Alova mimořádná herecká osobnost a výkon, to s přehledem všechno úspěšně válcuje. Těšila jsem se na Seana Penna. I ten se vedle něj však lehce ztrácel. Al Pacino a jeho Carlito Brigante. Chlapík s černými vlasy, pronikavýma očima, černou koženou bundou a bouchačkou za pasem. Chlapík s neodolatelným, ničivým charismatem a vizáží italského gangstera. Chlapík, který se chce vydat jinou cestou. Jenže to, co jste, nezměníte, ať půjdete kamkoliv. Ono si Vás to najde, ať budete kdekoliv. A fenomenální Al to má v kořenech, je to v něm, ta Sicílie...

Vkusně a příjemně natočen snímek o prvních (letních) láskách. Film je natočen tak, že zaujme a najde pochopení jak u mladšího (dívčího) publika, které zrovna možná něco takového prožívá, nebo by chtělo prožít, tak i u dospělého obecenstva, které dost možná při tomto začne vzpomínat na ty své dávné, první lásky. Ty, které prožily, i ty nešťastné. Mladičká Reese zde exceluje. Z její postavy vyzařovalo charakterové kolísání mezi naivní, nezkušenou holčičkou a dospívající, odhodlanou mladou dívkou. Dítě, holčička, dívka, možná i žena. To vše, v jedné, dospívající osůbce. Mezi těmito obdobími se Reese pohybuje a za celý film skvěle zvládla se s přehledem pohybovat ve všech těchto rolích. Závěrečné chvíle filmu ve mne vyvolaly mrazení a slzy, deroucí se do očí.

Na tento film jsem se dívala hlavně kvůli Mickeymu Rourkovi. Očekávala jsem však, že jeho působení zde bude častější. Tak jsem alespoň s požitkem sledovala všechny scény s ním. A především těch pár závěrečných minutek, s Mickeym do pasu svlečeným, potěšilo mé smysly nejvíce. První film vůbec, který jsem s Van Dammem zhlédla, a utvrdil mě v tom, že k jeho osobě i nadále zaujímám zcela chladný postoj.

Fascinující, neuvěřitelné, unikátní a ohromující. Velké množství pasáží z jednotlivých epizod mě úžasně pobavilo, jinými jsem zase byla dojata až k slzám. Tedy, nejprve mi na tváři vykouzlily úsměv, poté upřímný smích a nakonec slzy dojetí. Něco tak obdivuhodného a neskutečného jsem snad v žádném dokumentu ještě nespatřila. Nádherné, dojemné, roztomilé, okouzlující a vtipné. Krásné záběry přírody, živočichů a jejich přirozeného prostředí, ve kterém žijí. Jen zřejmě nikdy nepřijdu na to, jak to dámy a páni tvůrcové dělají. Jak to dokáží? Vskutku něco nemyslitelného a nepochopitelného. To bude nejspíš nějaká magická kamera, jinak si to neumím vysvětlit. Tolik práce, kolik je do tohoto dokumentu vloženo, je ve finálním výsledku divákům představeno jako neobyčejný dokument, nad kterým zůstává rozum stát.

Sice slabší čtyři hvězdičky, ale i tak pořád čtyři hvězdičky. Strašně ukecané a jde vidět, že tvůrcům již tak trochu docházel dech. Což se projevilo především ve spoustě vtipných gagů a dialogů. Ty často vyzněly docela křečovitě a přemrštěně, i naproti tomu, že jsem jimi byla slušně pobavena. Dlouhá stopáž mi nijak nepřekážela, protože do ní tvůrci jakžtakž dokázali "nacpat" celkem napínavý a rychlý děj, líbivé vizuální efekty a osvědčené charaktery postav. Toto vše dokázalo ještě poměrně zdatně udržet linii a zajistit tak efektní podívanou. Doufám, že Piráti naberou nové síly a s dalším dílem se vrátí plni energie a pod novým velením nám všichni ukážou, že na "Konec světa" ještě rozhodně nepatří.