kocik1

Po celou dobu sledování filmu se vedle mě na kanapi ozývaly (snad k tématu) kvílivé šepoty a výkřiky. Zdá se, že mého chlapa klasika jménem Bergmann neoslovila. Ale to nevadí, mně to přišlo zajímavé.:-)

Kdyby mi někdo tvrdil, že budu se zaujetím sledovat 26 dílů politického dramatu, asi bych si významně poťukala na čelo. A ono jo. Pravda, rozjezd prvních dílů byl dost pomalý a já měla zpočátku problém rozeznat jednoho kravaťáka od druhého. Ale jakmile se člověk trochu vpraví do děje, už ho nepustí. Ačkoli i pár připomínek by se našlo. Třeba to, že apple není špatná značka, jsem taky tušila, nebylo mi to třeba připomínat v pomalu každém díle dlouhými záběry na jablíčko. Nebo to, že politika jde přes mrtvoly. Ani o tom jsem příliš nepochybovala, ale přišlo mi přitažené za vlasy, že i přes ty skutečné a správný padouch se neštítí umazat i vlastní ruce. To jsou ale jen drobnosti. Seriál určitě stojí za to vidět. Nedoporučila bych ho však každému. K jeho sledování je potřeba zabalit velkou dávku pozornosti a ochotu přemýšlet. Abych obsáhla úplně všechny nuance scénáře, myslím, že bych potřebovala ještě druhou projekci./// Po třetí sérii musím konstatovat, že seriál šel o příčku dolů. Je to neskutečně natahované, s mizivým napětím. Herecké výkony dobré, ale sám příběh jenom tak poklusává v kroužku a graduje až v posledních 3 dílech. Závěrečný zvrat s Claire působí nekonzistentně a je na něm příliš znát, že si připravuje půdu pro další sérii. Jejím sledováním si zatím nejsem jistá.

Tak jsem chtěla objevně napsat, že mi to místy připomíná Foresta Gumpa a teď koukám, že to tady píše každý druhý. Takže nic psát nebudu.:-)

Vůbec se mi do toho nechtělo, ale byla jsem příjemně překvapená. Příjemné, milé, bláznivé, dokonce ani nevadil očekávaný happyend. Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale jo, dám čtyři, i když si je asi tak docela nezaslouží.:-)

Hezký film, moc hezký. Snad až příliš.:-( Podle mého zachytil skvěle rozpolcenost duše schizofrenika, i když teda dost pochybuji, že by byl duševně nemocný schopen takhle pěkně svoje představy zkrotit a držet na uzdě.. I tak to na mě ale skutečně zapůsobilo. Méně už jsem ocenila chápavost a vnímavost okolí. Vlastně krom pár studentů karikujících Johna byli všichni tak citliví a tolik chápaví..... V padesátých letech? Bohužel mám s tím "vcítěním" jinou zkušenost a moc nevěřím, že by před 50. lety byli lidé rozumnější než teď, když se o téhle nemoci ví mnohem víc. To ale nic nemění na skutečnosti, že je to pořád velmi silný film, který stojí za to vidět. I když se neubráním pocitu, že kdyby ho natočili třeba někde na severu, nebyl by příběh sice až tak uhlazený a učesaný do pěkného culíčku, ale syrovější a ve svých emocích opravdovější.

Možná trošku překombinované. Pořád si říkám, proč by to pachatel dělal tak složitě a proč kvůli tomu, co naplánoval, připravil takovou monstrakci. Ale co, proč jít k cíli pěkně přímo po hlavní silnici, když existuje tolik možností, jak si cestu prodloužit? Každopádně jsou to jen šupiny na kráse. Seriál mě udržel po celých 10 dílů (1. série) v napětí, kolečka do sebe až na maličkosti (proč neměla Saga zbraň?) zapadala a líbilo se mi i nečernobílé vykreslení postav. Sagu jsem si vyloženě oblíbila (asi proto, že jsem ji viděla v původním znění, protože nyní _23/11_ když jsem ji náhodně zahlédla na ČT2, pochopila jsem, že Saga bez svého hlasu v dabingu, to je jako kdyby byl Martin bez koulí). A protože mám chladnou skandinávskou produkci ráda, neodpustím si poznámku: Chválabohu, že na severu si představují happyend úplně jinak než daleko za oceánem./ po 3. sérii: seriál si stále drží vynikající napětí, ale překombinovanost děje je čím dál větší. / po 4. sérii - v nejlepším se má přestat a to nejlepší už bylo, spletitost a množství postav pro mě už způsobily nepřehlednost a celkově mě víc zajímal příběh Sagy a Hendricka než nějaké nepřehledné vyšetřování.

Téměř vždy, když jsem se snažila dívat na adaptaci nějaké Kingovy knihy, po deseti minutách jsem telku s pocitem trapnosti zavřela. Tohle má atmosféru s minimem "strašících" prostředků dodnes. Jeden z mála filmů z osmdesátek, který i po pomalu 35.i letech neztratil to, co chtěl vlastně říct a pořád působí moderně a svěže.

Příjemné, svižné, cynické a vtipné. Opravdu se mi to líbilo.:-)

A tak jo, začátek mě svou strojeností vylekal. Jo, měla jsem pár problémů s tím, kdepak se asi Tomáš sprchuje a jestli není cítit. Obdivovala jsem mladé paní, jak jsou otužilé, protože sama o sobě pochybuji, že by mě lákalo se v mrazu a zimě v maringotce svlékat. A ten kůň - kdepak asi Krajčo skladuje seno, když při boření provizorní stáje zbyla jen hrstka...... Jo, měla jsem pár výhrad, ale stejně mě nakonec tenhle film dostal. Souhlasím s POMO, že ke Křídlům vánoc člověk nesmí přistupovat s rozumem. Stačí se naladit a nechat se unášet. Takže přiznávám bez mučení, že se mi to líbilo.:-)

Zajímavé téma kazí tak trochu rozplizlé nemastné neslané zpracování. Chybí víc kontroverznosti a větší hloubka.