venus

Čistokrevný uličník Francie je malá zrzavá časovaná bomba! Každá bomba ale musí mít svou rozbušku, přece jen tak nebouchne sama? Nebo ano? Bravurní balancování mezi lítostí nad jedním zpackaným dětským osudem (vždyť je to přece dítě!) a odsouzeníhodnou brutalitou skrývající se v malém parchantovi. "Malý řezník" není jen úsměvným poohlédnutím za rošťárnami jednoho nezbedníka, ale naopak psychologickou sondou odkrývající nejeden patologický exces.

Aranžmá je tak dokonalé! Každá vlna ve vlasech nádherné Charlie, telefonní sluchátko, manžetové knoflíčky i přehoz přes pohovku! Vysoký styl a vkus! V ideálech krásy, dokonalosti a harmonii se skrývá temná hlubina. Tichá bolest a samota dotíravě rezonuje, graduje, mlčí, hučí a volá po spáse. Sáhnout po revolveru je snadné, ubohé a tak prosté. Každá hlubina má své dno, co takhle se odrazit a žít? Přirovnávat bolest ke kráse?! V tomto případě ano.

Nejsilnější ročník, lepší než ta unylá česká superstar.

Nebýt to Lynch, tak to tady všichni zodpadujou... Jednička za hlubokou mysteriózní atmosféru. Nicméně na mě tahle minuta působila asi tak, jak když si veverka v Happy Tree Friends škrabkou na brambory likvidovala ruce.

Bad trip! Vtip to nepostrádá, jen kdyby to nebyla taková magořina! Naturalisté si jistě budou libovat, pro mne to však znamenalo pouze ubohé volání o podtržení dramatičnosti. Zvířecí souložení a oddávání se psychedelii je najednou probodnuto šípem neskonalé zoufalosti a spíše touze než lásce, po něčem, co člověk nemůže mít... A takový pocit znamená záhubu a zoufalé omotání telefonního kabelu okolo krku? Řekla bych, že ne.

Moc milá pohádková zápletka, jen ty postavy byly neuvěřitelně sterilní. Nebyl tam nikdo, snad až na roztomiloučkou Adrianu, ke komu by si divák našel cestu. Snobské móresy jako je nakupování starožitného nábytku či degustace archivního vína v nejdražších domech Paříže, se mého srdce ani trochu nedotkly. Ukazovat současnou Paříž jako útočiště pro nabubřelé zazobance je dokonce až urážlivé.

Kdyby to nebyla vykrádačka True Blood, dala bych i ****, jenomže je... Do toho ten sladký odér americké střední alias nekončící party večírky a slaďácké pohledy. Můj milý upíří deníčku, kdyby ses jen dokázal okleštit od klišovitých kýču, které jsou tak sladké, že se mi z toho kazí zuby, byl by tento seriál pecka. Protože bez těch růžových mašliček to má spád, má to říz.... ale upíři s mašličkami, to ne!

Téma šťavnaté jak svíčková z argentinského býka, ale provedení gumové jak podešev z jídelny. Filmy z latinskoamerické produkce s reggaetonovým pozadím jsou vzácné. To je jediný důvod, proč stojí Talento de barrio za zhlédnutí. Hrdiny z ulice nám na plátno zatím servírovala jen Brazílie, ale prozatím si s tím vystačím. Daddy Yankee s filmem určitě díru do světa neudělá. Milovníci latinských filmů se na to asi dívat vydrží, o zbytku filmožroutů dost pochybuju.

Moc hezké! Bez skrupulí čistý příběh.

Krásný, moudrý portrét opuštěné babičky. Líné tikání hodin vyruší jen bláznivá fenka Fila nebo falešná trubka sousedských uličníků. Trpkému humoru chyběl jen dramatičtější spád, jenomže stáří není blbnutí na houpačce... anebo je?