Segrestor

Americký sen je celkem fajn. Je milé vidět, jak NĚKDE JINDE přejí talentu a píli. Jak opravdu se lze prokousat z ničeho k něčemu jen za pomocí svých schopností a silné vize. Chvílemi je to vlastně až tak neuvěřitelný příběh, že se to přehoupává z pomyslné hrany a pro mě se z toho stává ne dokonalý film, ale vlastně celkem mimózní blbost. Inspirace Vášnivým jedlíkem se nezapře, ale to zrovna bylo fajn. Jídlo je na filmu vlastně to nejlepší. U jiného filmu steak nechutná tolik, jako u tohoto. Každopádně jsem napočítal více toho, co mi tam vadilo, než toho, co lahodilo oku mému. Bizarní, ano, všechny ty postavy a situace. A to jsem původně chtěl napsat "nereálné".

Komu se líbil svižný a nápaditý seriál Chuck, bude zde sedět a nevěřícně zírat s otevřenou hubou. Při polknutí z něj akorát vyletí obligátní watafak. Jesse Zuckeberg toho huliče sice docela dobře trefil, jednou jsem se dokonce musel spokojeně ušklíbnout, to když plácal patetické hovadiny o stojícím stromu, výplody tolik typické pro všechny ty amatérské filozofy, jímž k mudrování a myšlenkovým tryskům stačí veselá tráva. Bitky vám jen potvrdí, že dnes lze udělat uvěřitelného agenta zabijáka i z vyloženého rachitického dřeva, jako je třeba Jesse. Takže si akorát řeknete, že takovým dřevem může být i Daniel Craig nebo Matt Deamon, kteří zas na druhou stranu byli celkem přesvědčiví. No nic, trochu jsem si zafilozoval... Každopádně se mi snímek jevil jako celkem zdařilý počin, který jen neví, jestli chce být komedií na plný kule nebo cáklým filmem o debilních agentech. Nebo dramatem nějakého idiota, na kterého vyšla ta nejhnusnější smažka z vesnice?

Tak nám to po čtvrté protřepali a místo elegantního nápoje naservírovali pěkný goulasch. Bond se bincá od rohu k rohu, máte z toho pocit, že si tvůrci jen plní povinnost dát poctu všem předchozím Bondovkám a potěšit akorát skalní fanoušky. Na diváky čekající další strhují nářez prostě tentokrát serou. Občas to i trikově působí jako tehdy s Connerym. A padouch Waltz je samozřejmě největším zklamáním. Strach z něj šel asi jako z babičinýho švestkovýho koláče. Prý největší padouch na světě. No, ha ha ha. To i ten Waltzův řádový nácek v Hanebných panchartech budil větší respekt. Směšné, opravdu. Dobře, je to jedna velká pocta a i já byl vlastně velmi potěšen, ale celkový dojem ze samostatného filmu není zrovna nejlepší. To už se mi víc líbilo Quantum of Poluce.

Natočit seriál čerpající ze skvělého filmu Roberta Rodrigueze a z pera Quentina Tarantina může být docela dobrý nápad. Ale co tihle chlapi nedořešili, bylo nejspíš to, že chtěli film přímo opsat. Natočit ty samé scény znovu. Nodoprdeletominedělejte. Takže, na tom to stojí, ale zároveň padá. Totálně charismatického Clooneyho zde šíleně přehrává nějaký čuráček a Tarantina rovněž, ačkoliv, ten se přeci jen trochu povedl. Ale i tak. Vyznělo to jak kojotí pšouk v nevadském pohoří. Muselo to dát práci a přitom taková blbost, co? Vážně nevím, zda tomu dát vůbec šanci a zkusit i druhý díl. Jinak ale vše ostatní je pěkný, to zase jo.

Kluci se rozhodli, že si trochu zablbnou, co? Každý má motivaci, že by se jeden chytil za hlavu a už od začátku je jasný, že si horu zkrotí jen na způsob deseti malých černoušků. Ale natočený je to celkem pěkně - pěkně ve tmě, takže to krocení není až tak vidět. U mě dobrý.

Co čekat od filmu, na jehož plakátu je zachycen Antonio Banderas, jak se snaží vysrat někde v poušti? Nabízí se říct, že... Jen nějakou sračku, ale... A možná jo, možná to i sračka byla. Voilá...

Někdy sám nevím, co to vlastně sleduju. Špičkový trihel nebo nějaký špatný vtip. A zde se ti to tak mísí, že bych se snad i přiklonil k tomu, že jde jen o vtip. Příběh je podle skutečné události a pozor, teď přijde vtip číslo jedna; hned na začátku nám řeknou, jak to dopadne. Vtip číslo dvě; komik Matt Dillon v roli úplně nejvíc nejdrsnějšího Luissianského killera. Vtip číslo tři; hliněného holuba trefí tento killer v letu pistolí bez míření, o pět minut později nejen že netrefí pouštního negra za bagrem, ale netrefí ani ten, kurva, bagr. Vtip číslo čtyři až jedenáct; zbytek je neakční nezábavná televizní střílečka a lá Dempsey a Makepeacová a sotva uvěřitelná story o nápravě nácka, a s policejním hepáčem, jakej svět ještě neviděl. Zachraňuje to snad jen Daniel Defoe se svým retro policajtem Carterem, kterého nakonec ani nesejmuli. Hmmm.

Sakra! Od první minuty si říkáte, že by se mohlo jednat o neotřelé zpracování opičího téma, navíc první záběry z kosmu v budoucnosti vyloženě potěší, ale pak zjistíte, že se to samo pohřbívá totálními kokotinami, jako například vyslání šimpanze v průzkumném modulu, ačkoliv nezvládl žádnou simulaci. Jenže o to nejde, samozřejmě. Jde o to, že taková vyspělá technologie a oni do červí díry posílaj zviřátko. Tím sledovali snad jen to, aby měl rejža zápletku. No, nesmysl, co vám budu povídat. A to, že zviřátko i kosmonauta, který zariskoval a šel mu zachránit v té díře život, sluply různé časové bubliny, zavání tak lacinou režisérsko-scenáristickou berličkou, až je mi za ně trapně. Ale aspoň se už dostáváme k těm tzv. opicím. Masky jsou to zajímavé, to nepochybně. Ta v hlavní roli, ta, co se kamarádí s lidmi, vypadá jak Majkl Jackson. Je to vskutku komická podoba, má-li film vyznít vážně. Naproti tomu, Míša Klárk Duncan ani masku nepotřeboval, což bylo snad na filmu nejlepší. Děj, respektive to, co se v opičím městě následně odehrává, připomíná režisérskou impotenci jako ve filmech Planeta opic 2 až 10. Vlastně se vracíte v čase a uvědomujete si, že sledujete úplně stejnou sračku, jen s trochu lepší výpravou. A všichni ti skvělí herci jako Tim Roth, Pól Giamati či Heston jsou vám akorát k smíchu, jak předstírají opičí pohyby. No nene, vážně film nového milenia?! No, a co dál? Dvě hodiny skupina lidí pobíhá po planetě a perou se s gorilama o místo na slunci. Tady se to právě vrací ke kořenům, jakože zpátky do sedla. Jsou to vody, které známe a film je zde nejzajímavější, jenže je to stejně nuda. První skvělý díl z roku 1968 to jen hloupě opisuje. Ti lidé byli vážně děsný. Musel jsem fandit lidoopům. Měním po letech na jednu hvězdu.

Seriál jsem nesledoval a na film narazil náhodou v telce. Musím říct, že mě ihned zaujal výron čarodějova učně Krobota a Vetchého prchlivý vesnický Eda. I seriozní Sobota překvapil a velmi. Pořád jsem čekal, kdy začne koktat jak debil a nic. Nakonec z toho byl pohodový film ze současné české vesnice, kterou sice tak prožitou nemám, ale trochu přeci jen jo a skvěle mi to korespondovalo s realitou a musím tak hodnotit kladně. Jen mě mrzel ten veterinář. Že jde o blba, bylo očividné, proč tedy musel ještě místo "r" říkat "j"? Aby to umocnil? Ale ne... To už bylo poněkud přepálené. Pokud je ale toto jediná výtka, film je pořád v pohodě. Idea příběhu, že Krobot odmítne srdce dárce, jelikož se jedná o orgán fanouška nenáviděné Slávie, mi přijde fakt dobrá. Nezbývá, než dohnat ztracené a podívat se i na seriál.

Další snímek se známým karikaturistou Urbanem, kde toho moc nepředvedl. Ani Dweyn, který se zde honosí zatím celkem normálním tělem a ksichtem od neštovic dosud ještě nevyžehleným. No, podívaná po stránce obsazení nic moc, i když začali od Piky. Převedení hry na stříbrné plátno se celkem podařilo, ale každému je jasné, že takového Důma je lepší si zahrát, než na to jen koukat. Navíc, kvůli věrnosti, je celý film ponořený do tmy, takže si připadáte jako v tý restauraci pro slepý. Takže nic moc. Ať natočí radši Saints row, to je aspoň řácká prdel.