Stegman

Když film srovnám s knihou Eichmann v Jeruzalémě (Nejde o předlohu tohoto filmu!) od H. Arendtové (teď o ní natočili životopisný film), pak je to opravdu jen velmi slabý odvar (jak tu píše i Kazenka). Ano, ve filmu zazní jedna z hlavních myšlenek knihy - tedy otázka, zda Eichmann byl jen úředník, "kolečko v soukolí" nacistického vyvražďovacího mechanismu, anebo člověk na vysokém postu, tedy s plnou odpovědností za své činy. Jenže zatímco film se tím v podstatě vyčerpává, kniha tam vlastně teprve začíná: Chce přijít na kloub tomu JAK TO, že byl schopen Eichmann něco takového dennodenně provádět, jak k takovému postu Eichmann vůbec přišel, jaký to byl člověk nebo jestli se někdy proti tomu vraždění chtěl či mohl vzepřít. Zkrátka pokud vás téma zaujalo, doporučuju tu skvělou knihu. Mimo jiné díky ní líp pochopíte vynikající film Konference ve Wannsee (v mém případě šlo o zpětné docenění, ale i to se počítá :)).

Asi nikdy mě nepřestane udivovat, jak někdo nedokáže číst mezi řádky - jako tady třeba Spike86: ten u toho filmu snad musel luštit křížovku. Jinak si nedovedu vysvětlit, že mu unikla hlavní myšlenka tohoto zajímavého a promyšleného filmu. Pro Spikea86 a jemu podobné následuje tedy SPOILERovité vysvětlení: Kauza Dr. Warda nebyla zbytečně okázalá; ona okázalost měla přesně svůj účel. Měla zastřít to, co se v Británii dělo ve vyšší společnosti a čím by byla tehdejší konzervativní britská společnost šokována a znechucena. Aby se neodkrylo příliš mnoho, tak se médiím rychle předhodil obětní beránek Dr. Ward. - Jestli v tom ani teď nedokážete najít zajímavé paralely k současnosti, tak to už je nad mé síly.

Tato Haškova povídka už byla zpracována v hraném filmu Vzorný kinematograf Haška Jaroslava. I tam šlo podle mě jen o průměrný kousek, třebaže roztomilý.

Nejlepší je scéna, ve které sovětští imperialisti (v nezprofanovaném slova smyslu, tedy "ti, co násilně rozšiřují své impérium") v pohodě projíždějí nejnebezpečnější oblastí a do toho jim v tanku hraje protiválečná píseň od Modern Talking. :) Je to dobrý dokument, ale oproti jiným (proti)válečným kouskům má jen malou přidanou hodnotu: fakt, že jeden z těch natočených džihádistů klidně může být mladý Usáma.

4 hvězdičky celkově, ale 5 hvězdiček za hru Opeřený had začlěněnou do semináře (i když to byla jen malá ukázka). Ta se povedla obzvlášť.

angl. název: I Hear Your Scream. ......... Pokud si tento umělecký, meditativní filmeček o jednom pohřebním průvodu chcete užít, nepouštějte si ho roztěkaní, uprostřed dne a povinností. Ten film vypadá spíš jak rozpohybovaná fotografie, a ještě navíc tmavá. Jenže přesně takové to má být! - neodvádí to pozornost k podružnostem. Na první pohled vám film může připadat prázdný, ale je to úplně naopak: je plný emocí a atmosféry. Jen se nad ním musíte zamyslet. Pak ve vás jistojistě bude dlouho doznívat.

Napínavý thriller s kvalitními herci. Hlavní devíza tohoto kousku ale spočívá ještě v něčem jiném - v nadčasových otázkách, které vyvolává: (něco jako SPOILER) Opravdu je někdy "už pozdě" na to něco změnit? Je větší zrada zradit sebe nebo ty druhé? Je můj úhel pohledu určitě ten správný? (KONEC "SPOILERU") Samozřejmě ale pokud na vás "působý" Spader nudně, tak to nic. To asi fakt nebude film pro vás.

Zda měly noviny odložit zveřejnění zprávy, je stejně zásadní otázka, jako ta, zda měla vláda odložit zveřejnění analýzy války. Dokdy? Než to bude bezpředmětné? U takové imperiální války, jako byla vietnamská, je utajování dat před veřejností zcela neobhajitelné, ale co v případě jiných válek? Co kdyby šlo v té válce o přežití národa? Např. zimní válka mezi Finy a Sověty: bylo by v jejich situaci správné zveřejnit informace o ohromných ztrátách a podlomit tak morálku vlastních vojáků (a v důsledku tak značně uškodit obraně vlastní země)? Těžko na takové otázky odpovědět, ale dokud si je naše společnost klade, tak to s ní není zas tak špatné. :) Pro zájemce o témata tohoto druhu doporučuju ještě: 32 utajovaných stran, Pan Jones, Občan Snowden.

1****začátky, 2****spor, 3***odcházení. _________ Tři epizody z různých životních fází velkého vypravěče: Mládí, vrchol, stáří. Skvělý (Mauroisův) nápad, jak ukázat Dumase se vším, co k němu patří. Zkazit dojem mi mohlo snad jen to, že byly Dumasovy osudy podány poněkud nekriticky - a tedy lehce předvídatelně (pro doplnění doporučuju film Jiný Dumas). Naštěstí to zachránil svým živelným projevem Menšík.

Z 80 epizod jsem jich viděl 21 - vybral jsem si ty vysoce hodnocené nebo ty, pod nimiž byl podepsán někdo slavný. Jako nejlepší (*****) bych označil epizody Hráč z Jihu, Bang! Zásah!, Perfektní plán. Doporučuju (****) ale i epizody Životně důležitá operace, Poslední kapka, S vraždou na mysli, Diamanty nejsou navždy (s G. Lazenbym). A zbytek? Průměr až podprůměr. Pro zajímavost se ale také podívejte na mladičkého J. Phoenixe (Výjimečně dobrý konec). Ze slavných jmen mě nejvíc zklamali režiséři těchto epizod: Láhev, Pod vlivem alkoholu.