Recenze (474)
Chůva k pohledání (1993) (seriál)
Tak hrozný sitcom to zase není. Sice to nedosahuje takových kvalit jako tady např. zmíněných "Bundovic rodině" aj. podobným seriálům, ale já se aspoň trochu pobavila snad u každého dílu. Gagům chůvy Fran dost zřídka, zato sluha Niles a jeho neúprosný sarkasmus, obvzvlášť vedoucí k neurotické slečně CC Babcock, mě dostával do kolen. Nebo Franina matka byla taky speciálně zábavná.
Hancock (2008)
První půlka se líbila a druhá už pěkně "kulhala", zkrátka průměr. Ale Will Smith jakoby k tomu ladil.
Králova přízeň (2008)
Portman - Johansson - Bana, sice ani jeden z nich není anglické krve, jejich obsazení však nebylo velké klopýtnutí. Přesto je film lepší standard.
Senzační prázdniny (1967)
Pohoda 60. let ve Francii, skvělá nostalgie a atmosféra.
Howlův kráčející hrad (2004)
Opravdové snění "v oblacích". Na počátku jeden neví (pakliže nezná Miyazakiho filmy) co se z toho vyvrbí, ale když se vžije do děje, pohltí ho to fantastično. Plný počet sráží jen ten natahovaný (imo) závěr. Teď to ještě vidět v anglickém znění s hlasem Ch. Balea a možná to bude plný počet.
Andělé a démoni (2009)
Tady se nezadařilo, třetí * je za účast Ewana McGregora a Armina M. Stahla. Nic naplat - aspoň dobré doporučení, co nečíst.
Spalovač mrtvol (1968)
Ohromující snímek. Ohromující především děsivým fanatismem R. Hrušínského, který v této roli neuvěřitelně exceluje. Jeho "klid" v hlase je vskutku mrazivý. Nemluvě o záběrech kamery, které tak dotváří atmosféru.
Síla lidskosti - Nicholas Winton (2002)
Opravdu hodně emotivní dokument. Cítila jsem se jako zmražená ještě dobu po skončení. Hodně mě zasáhl, a to kompletně.
Devátá brána (1999)
Skutečně pouze průměr. V mém případě velké zklamání.
Placebo: Soulmates Never Die - Live in Paris 2003 (2004) (koncert)
Jeden z nejlepší viděných koncertů. A to i dnes, několik let po vydání DVD zhltnu všechny záběry se zájmem. V době, kdy "ještě" Spřízněné duše neumírali a kluci byli ještě za prahem 'komerční zóny', ale především v původní sestavě, je to výborná a gradující show (zvlášť k závěrečnému kusu s Frankem Blackem). Ale ani předchozím songům nic neubírá na "chemii" (z pohledu fanouška). Obzvlášť si pak cením speciálního materiálu z backstage - vidět skupinu taky v jiném světle než zrovna s instrumenty.