dubinak

Příběh sice slabší, nedotažený a postavy ne až tak přesvědčivé, ale vizuálně to nemělo chybu a z hororového hlediska jsem taky velmi spokojená. Kdybych se na to koukala sama v noci, asi by mi nebylo příjemně.

Skvělý český kraťásek, který potěší nejen vizuálem, pohádkovou výpravou a skvělým hlasem Jana Přeučila, ale i parádní hororovou atmosférou, notnou dávkou gore a hlavně baladickým nádechem. Super zážitek. Konečně se někdo našel i u nás.

Taky se vám zdálo, že jste si omylem stáhli jiný film, než jste chtěli? Bustillo a Maury si drží svůj vidlácký styl, který už jsme měli tu možnost zahlédnout v Aux Yeux des Vivants a vizuálně jim to jde téměř na výbornou. Horší je to se scénářem, který v podstatě diváka pořád drží v nejistotě, ale ne v takovém druhu nejistoty, jaký byste asi uvítali. Postavy jsem měla vyloženě u zadku a spíš jen neustále čekala, kdy teda příjdou na scénu pořádná jatka ze strany Leatherface. Oni to chtěli pánové režiséři udělat asi nějak logicky, ale kam zmizela pořádně znetvořená kanibalská rodinka? Odpovědi na otázky o počátku nejznámějšího a nejbrutálnějšího vrahouna stejně nedostanete. A věřte mi, s Leatherfacem jsme si teda užili víc zábavy v předešlých dílech (když nepočítám 3D). Moje největší výtka tomuto filmu je asi taková, že se děj soustředil až moc na úplně zbytečné vedlejší věci, a to prostě není dobře. Dostala jsem velmi velmi málo.

The Vault jsem musela sledovat na třikát, protože jsem u něj pokaždé usnula. A to je přesně popis, jaký bych tomuto snímku dala: uspávací. Moc nechápu, proč se zrovna tohohle chytil James Franco, protože je to opravdu velmi nezajímavý kousek o loupačce a následném strašení ve sklepě, které není strašidelné. Holky v hlavních rolích jsou záhadářky a pointa už snad taky nemusela ani být. Slabota.

OMG! Co jsem to zase právě viděla? Pan Mathieu Ratthe si evidentně všechno dělá rád sám. No někdy to nedopadá dobře. Tak za prvé, herci jsou nesympatičtí. Za druhé, alieni jsou debilní, nestrašidelní, až podezřelé rychlí, mrštní, neviditelní a všechno, co si jen lze představit. Za třetí a teď teda s vykřičníkem. Nechci spoilovat, ale co měla být ta scéna s balonkama? No totální nesmyslná debilita. Za ten závěr už se jen směju a předtitulková scéna mi už taky byla u prdele. Pokud chcete ztratit 90 minut života, s chutí do toho.

RuPaul's Drag Race je pro mě asi nejoriginálnější a nejzajímavější reality show, co kdy spatřila světlo světa, když teda nepočítám Survivor. Kam se hrabe Amerika hledá topmodelku. Tohle je enormní záplata pozitivity na rozjaření duše, protože dívat se na ty skvostné designové kostýmy, nádherné paruky a perfektní makeup je něco, co mi prostě vždycky dobije baterky. Každá série je úplně jiná, ale zpravidla vždycky jsem si našla favority, ač jsem třeba několikrát nebyla s vítězkou spokojená. Porota je naprosto ikonická a přesto, že si často zve zajímavé hosty, nejlepší čtyřka je jednoznačně Michelle Visage, RuPaul, Carson Kressley a Ross Matthews. Teď už mám shlédnuté všechny série a doufám, že tahle show nikdy neskončí. Long live RuPaul. Nejoblíbenější řady: 9., 6.,11.

Krásně natočený a od varského festivalu dlouho očekávaný thriller dopadl velmi dobře, ale mohl dopadnout ještě trošku líp, kdyby se celá pointa neprozradila flashbackem a možná kdyby se tam objevilo více detektivních prvků. I tak ale tyto malé subjektivní nedostatky házím za hlavu, protože film je to velmi nadprůměrný, už jen kvůli citlivému tématu, kterému já osobně opravdu nemůžu porozumět. Vizuál dechberoucí, hudba podmanivá, herci super. Postava Coryho sice dostala tradičně americkou klišovitost alá životní trauma ze ztráty dcery, a tak se samozřejmě může ztotožnit se současným děním a událostmi. Je to ale podané nenásilně a tak opět házím za hlavu. S Wind River jsem byla spokojená a co musím vytyčit obzvlášť je scéna přestřelky, která zaváněla až Tarantinismem. Vřele doporučuji.

Panebože, to byl shit. Rozhodla jsem se, že s těmahle ztrátama času už budu neúprosná a prostě nasadím své nejpřísnější atributy, tudíž, že na to už můžu jen sprostě nadávat. To je sice hezký, že si dali tvůrci tu práci jet až někam do Thajska, ale to nemění nic na tom, že natočili nejzbytečnější, nejnudnější a naprosto prachobyčejnou duchařinu, která mě nevyděsila ani jednou. Řemeslně ok, ale to je tak všechno ok, co jsem tam našla.

Začátek fajn, ale jakmile se dostávají ke slovu sportovci a obecně vždycky, když se do pokračování vloží přehršel postav, začíná děj tak nějak debilnatět. Náš starý dobrý vrahoun se předvádí možná až moc často a tím tak ubírá na kvalitě atmosférických hororových chvilek, které pak začínají být předvídatelnější a předvídatelnější. Nemůžu na to vyloženě naplivat, ale kvalita příběhu šla jasně dolů a tak v podstatě není nic jiného k hodnocení.

Tak tohle si nechám líbit. Já ani nevím proč, ale měla jsem v hlavě zažité, že Jeepers Creepers nebrat, protože si vzpomínám na lyžák, kdy jsme na to koukali v noci v jídelně a mě to přišlo úplně trapný a debilní (ale možná si to pletu s dvojkou). Každopádně jsem si chtěla dohnat rest a zbořit mýtus a dala jsem si oba díly za sebou. A teda světe, div se, ta jednička byla fakt super. Líbil se mi nápad dosadit hlavní postavy do sourozeneckého vztahu, navíc byli i docela inteligentní. Zdejší ohyzďák je taky super udělanej, navíc atmosféru dlouho postrádat nebudete. Na závěr na policejní stanici si taky tedy nemůžu stěžovat. Vážně mě tenhle zapomenutý kousek dokázal zahřát u srdíčka a potěšil mé choutky.