dubinak

Zajímavé a přijemně hororové započetí minisérie o další zrůdičce, která vás všude dostane. Atmosféra super, jen to bylo trochu moc rychlé.

Dobrá jednohubka v čele s Michaelem Berrymanam alias mužem, který je už prostě odsouzen k tomu hrát jen v hororech natočená šikovnou rukou Jesseho Burkse, který dokázal vytvořit nádherný vizuální kontrast mezi domečkem idylické rodinky a dodávkou plnou lidských částí těla. Škoda, že to nevygradovalo trochu ostřeji, ale za mě spokojenost.

Poněkud těžky film s tíživou a nejistou atmosférou, od které nevíte co čekat. Herečky to hrály skvěle, jedna hrála tělem, druhá očima a obě předvedly výkony, na kterých celý film ležel. Persona byla moje úplně první zkušenost s Bergmanem a jeho režisérským stylem a musím říct, že až na nějaké nesrovnalosti, které jsem si neuměla vysvětlit, jsem měla zážitek značně artový a čistě pocitový.

O The Room jsem párkrát slyšela, nicméně jsem nevěděla, že jeho zákulisí bylo až taková rarita. Tenhle film mě moc bavil, bavily mě herecké výkony bratří Franců, hlavně James si to dával fakt skvěle, další důvod by byl ten, že mám moc ráda behind scene, takže jsem vždycky zvědavá jak takové natáčení mohlo probíhat a myslím, že James Franco nám to zinscenoval velice pěkně a přesvědčivě. Já jsem se prostě dobře bavila a tohle téma mi přišlo zajímavé, Tommy Wiseau je fakt osoba, o které chcete točit film.

Jestli máte chuť na něco nechutného a zvráceného, jste na správném místě. Bohužel to ale není taková ta rafinovaná zvrácenost, ale jenom pořádně nechutná sračka, která je rádoby metaforická, ale vlastně vůbec. To znamená, že příběhově vás tento film nemá šanci zaujmout. Každý si v něm může najít jisté přirovnání, nebo chcete-li satiru, ale o nic obohacenější nebudete. Řeší se tu zkrátka jen prvoúčelové prasárny, které by mohly mít hloubku, ale bohužel nemají. A i když poslední třetí část byla už jen čirá brutalita a explicitní gore, nevyvážilo to tu předešlou hrůzu.

Korejci nám naservírovali další sci-fi šílenost a tenokrát je to o geneticky modifikovaných hrochoprasetech, které mají v budoucnu lidem sloužit pro maso. Ze začátku jsem si klepala na čelo, protože mi téma přišlo zkrátka trhlé. Dále mě také docela slušně zklamal výkon Jakea Gyllenhaala, kterému role prostě nesedla a bylo vídět, že není zvyklý tuhle roli hrát a dost se minul účinkem. Zvířátko bylo roztomile zpracované a příběh se postupem času taky posunul do snesitelných mezí a trochu začal gradovat společně s nástupem Paula Dana a Stevena Yeuna na scénu. Nicméně Korejci mají zkrátka divný styl, který já asi nikdy milovat nebudu. Nechyběla samozřejmě ani extrémně divná Tilda Swinton, na kterou jsme už v těchto divnorolích všichni zvyklí. Závěr byl pro mě dojemný, ale některé pasáže Okji mě nebavily, tudíž univerzální tři hvězdy.

Jeden z nejlepších animáků od Disneyho za posledních pár let. Příběh je pojat velmi origiálně, okamžitě vás zaujme, navíc je zde až nebývale mnoho twistů, které děj záměrně komplikují, aby se posléze mohlo vše řádně vyřešit. Tuhle pohádku si užije jak dítě, tak dospělý díky své nádherné, precizní vizuální stránce. Všechno je krásně barevné, prokreslené do detailů, tudíž jsou postavičky jako "živé". Postava psa Danteho byla skvělým zpestřením a pokaždé mě rozesmála. Nejvíc ale asi potěší atraktivita mexického prostředí, a o to více budete mít lepší zážitek, pokud rozumíte pár základním slovíčkům španělštiny. Můj zážitek byl opravdu stoprocentní a ač mě závěr nějak výrazně emocionálně nezasáhl, zpracování tohoto tématu bylo obdivuhodné.

Stronger je poměrně průměrné konzumní drama, které toho nenabídne víc, než jen pohled do zákulisí rodinného kruhu Jeffa Baumana, oběti bostonského atentátu a jeho dilema a těžkosti po této události. Jake to hraje skvěle, já jsem si nad jeho výkonem pobrečela. Režisérská taktovka ale občas působí až moc americky, takže velkou hloubku od toho nečekejte.

Tohle je film tak trochu pro chlapy. Zpočátku jsem si zvykala na pro mě nepříjemnou digitální kameru a tak nějak odtažitý přístup k tématu. Některé scény byly možná až zbytečně dlouhé a v určitých momentech se mi stopáž táhla a byla jsem sledováním tak trochu vyčerpaná. Bylo v podstatě trochu těžké Brawl in Cell Block uchytit, ale podařilo se. Překvapil navíc až nezvykle explicitní brutalitou a slušnou dávkou akce. Bojové scény totiž nejsou skoro vůbec přibarvené, nedočkáte se divoce sestříhaného fightu, u kterého nestíháte míhat očima, tady se na to režisér dívá zcela realistickým pohledem a nabízí pěkně pomalé knock outy bez velkého stříhání, ne-li žádného. Líbily se mi i linie, kdy přicházela na plac Carpenter. Závěr byl pak dojemný i mrazivý zárověň. Takže když přistoupíte na chladnou formu zpracování, zážitek bude určitě intenzivní.

The Awakening vám toho moc nenabídne. Osobně mi moc nesedla ani Rebecca Hall, takže jsem se do její postavy nikterak nevžila. Starodobá anglická atmosféra v určitých chvílích funguje docela obstojně, nicméně hodně toho nebylo dotaženého do konce. Lekačky a strašení nejsou tím, čím by měly být a tak toho ve vás příliš nezanechají. Pointa pro mě byla vyloženě neštěstím a působila přitaženě za vlasy. Jenom kvůli tomu tížívému ovzduší internátní školy stojí za to to vidět, ale velehoror nečekejte.