angloumene

Obstojný následovník prvního dílu. Obdobně jako 28 dní poté stojí zejména na silné atmosféře a stejně dobře vykresluje liduprázdnou Británii. V samotném ději se sice objevuje několik okamžiků, které v divákovy vyvolají trochu rozporuplné pocity, ty jsou však vynahrazeny velkou porcí poměrně zdařilé akce.

Stylový britský zombie film, který stojí zejména na atmosféře. Jak už je zde mnohokrát řečeno, záběry prázdných londýnských ulic opravdu stojí za to. Samotný příběh i zpracování se snaží co nejvíce přiblížit možné realitě a za akčním a napínavým závojem skrývá takřka psychologické zamyšlení se nad chováním přeživších.

Přesně ten tip filmu u kterého si přejete, aby nikdy neskončil. Rozhodně stojí za zhlédnutí.

Můj osobní pocit - taková pohádka pro dospělé outsidery. Nemůžu říct, že by Safety Not Guaranteed nebylo svým způsobem zajímavé, ale prostě mi v tom chyběl nějaký silnější náboj. Nic víc nic míň - 60 %. PS: Mark Duplass vypadá jako úchyl, možná to taky hraje svojí roli.

Dokumentární žánr trochu pokulhává na tom, že je film co nejvíce přizpůsoben dětským divákům. Každopádně téměř pohádkový příběh, který nám autoři připravili neurazí a to obzvlášť, když je doplněný o výjimečně dobré kamerové záběry, které se zde objevují.

Pro mě lehký podprůměr, protože to, co jsme viděla, rozhodně nebyl horor v pravém slova smyslu. Teď je asi na místě zeptat se proč? Takže tedy: největší slabinou je určitě to, že ani jedna scéna nepřišla nijak strašidelná a celková atmosféra už vůbec ne. Ono vlastně právě naopak některé by se bez problémů mohli zařadit do scary movie, ale jiné by v trochu lepším kontextu mohli být opravdu povedené, takže si celou dobu říkate: „Na co to vlastně koukám?"... O ostatních kvalitách(?) filmu není třeba se příliš rozepisovat, protože patří do takového toho "hororového" průměru (a tedy celkového podprůměru). Pro mě film, který může každý hororový fanoušek bez problémů vyřadit ze svého "must to see" listu.

Film je v každém momentu vybroušený a to nejen z vizuálního hlediska. Atmosféra mi přišla nejbližší klasickým westernům a to včetně dlouhých "očních" záběrů, přesto je zde znatelně cítit velká dávka vlastní interpretace a (pro mě) značné originality ve zpracování. Před zhlédnutím je potřeba připravit se na rozjímavé a ne příliš akční tempo filmu - ideální do dlouhého podzimního večera. Namísto akce uhrane pečlivě vybudovaná atmosféra, která zejména ke konci nelítostně graduje k očekávanému finále, které sice přináší celkové rozuzlení, ale přesto v divákovi zanechá smíšené pocity.

Mezi řadou filmů o stárnoucích mužích, malých dětech umírajících na rakovinu, a nebo nedej bože o těžce handicapovaných je Stuart: Život pozpátku příjemným osvěžením. Dokonce nepředstavuje ani život někoho, kdo neumí nic jiného než být agresivní, pít alkohol a vybudovat si závislost na drogách a pak se divit, že ho společnosti odmítá. Namísto toho ukazuje příběh muže, který o sobě moc dobře ví, že není žádný svatoušek a nevymlouvá se na těžký osud, který ho postihl a přesto přese všechno dokáže zaujmout a rozhodně si zaslouží pozornost.

Hodnocení vztahuji samozřejmě k tomu, že v době prvního zhlédnutí jsem byla ještě prcek a musím říct, že se mi to tehdy moc líbilo. Každopádně jsem pevně přesvědčena o tom, že kdyby v současnosti došlo k dalšímu zhlédnutí, rozhodně bych nebyla dvakrát unešená.

Tak já nevím vážení, ale obvykle si pod pojmem film představuji něco, na co se dá dívat. Myslím, že i sebeartovější filmař (někdy opravdu jen ve skrytu duše) touží po tom, aby jeho dílko skutečně někdo celé zhlédl. Bohužel u Samsary žádné takové náznaky nevidím a musím se přiznat, že i přes moji počáteční odvahu na mě asi tak po dvaceti minutách padl spánek. Sice je pravdou, že videa složená z krásných nejen přírodních obrazů jsou zajímavá, ale přece se ani v reálu nevydržím jen tak hodinku a něco koukat do přírody. Takže nevím, nevím no... Každopádně velký obdiv všem, kteří film skutečně zhlédli celý (a ne nevěřím tomu, že vás bylo přes 1200 :D )