Pítrs85

Na mě to celý působí, jako kdyby byl tenhle Cabin točenej na zakázku. A takové filmy Ramirez nemít rád. Jinej důvod, že chtěli do původního filmu nacpat ajfouny, majnkrafty a podobný soudobý shity, aby ten čtrnáct let starej flák přiblížili dnešním pubošům, nevidím. Takže pokud jste neviděli CF léta páně nula dvojka (a pokud nemáte menší alergičku na Eliho Rotha), asi se vám tohle i líbit bude. V opačném případě je to naprosto zbytečnej kousek, kterýho od směti odpadu drží jen to, že to vlastně není až tak dementní, jak jsem se obával. A už se moooc těším na rímejk rímejku, v roce 2020 ve vašich kinech...

(Ne)svatý Roberte, padám ti k nohám a volám třikrát sláva haleluja! Konečně! Konečně zase jednou totál neinfantilní nekreténská, no zkrátka komedie, u které se, wait for it, zasmějete, hahaha. Příběhově je to samozřejmě absurdní pakárna, ale zahraná s takovou láskou k černé komedii, až jedno oko nezůstane suché. Carlyle napoprvé jako rejžisér naznačil, že se s ním musí počítat i na režisérský sesli. Ovšem film, jak naznačuje i zdejší hodnocení, to není pro každýho, tři podmínky, aby jste si tuhle Legendu Barneyho Thomsona užili: 1) Máte rádi Roberta Carlylea, 2) Máte rádi komedie černé jak tér, 3) Máte dostatečně velkej mrazák...

Nu což o to, film je to pěknej, bohužel však "jenom" pěknej, srovnání s knížkou nemůže vyhrát, i kdyby... i kdyby tam místo tej ošklivky Emmy Stone hrála, já nevím, Rosamund Pike. Tam, kde jde knížka do hloubky a vy s hlavními hrdiny, nebo v tomto případě spíše hrdinkami, soucítíte a hlavně se do toho děje fakt ponoříte, klouže si film jen tak po povrchu, páč a protože prostor k tomu jít řádně do hloubky zkrátka nemá. Což je škoda, ono vyškrtat z knížky docela dost zásadnějších událostí (například, že se z Aibileen nakonec opravdu stane spisovatelka (samozřejmě pod jinou identitou), když jí Skeeter přenechá své místo dopisovatelky Myrny). A tak dále a tak podobně. Film se naopak může pyšnit pěkným dobovým vizuálem a příjemným soundtrackem. Děj jako takovej nebudu nijak rozebírat, sem tam nějaké to klišé, sem tam nějakej ten stereotyp, ale minimálně všichni ti, co tak rádi zvedaj pravou pracku anebo ti, co je vzrušuje oblíkat se do bílýho prostěradla, by jej měli vidět a zamyslet se nad svou debilitou. Ale to jsem odbočil, zkrátka The Help je silnej příběh, podanej trefně s nadhledem. A pokud si ho chcete prohloubit, jop, sáhněte po knižní předloze.

Námět stokrát vylouhovanej čaj, ale když se sejde dvojka Scott-Crowe, asi z toho nemůže vzniknout špatný film. Krásně odvyprávěný příběh workoholika Maxe Skinnera, jenž na jihu slunné Francie pozná nejen, co je v životě skutečně relevantní, ale najde si i tu svojí osudovou. Vím, zní to hrozně blbě, ale tenhle snímek je tak dobrý jako to nejlepší archivní víno. A jelikož jsu abstinent, sáhnu zase někdy raději po tomto Dobrým ročníku.

Popis Spotlightu: bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla... Že už vás to nebaví číst? Tak přesně tohle jsem pociťoval, když jsem se díval dvě hodiny na film, kde se všichni tváří hrozně důležitě, kde si o sobě všichni myslí, jak svým ostrovtipem a neposedným perem (myslím na psaní, plantážníci!) zachrání svět a hlavně, hlavně!... kde se pořád jenom mluví a mluví a mluví... Chápu, že to chtěl rejža natočit jakože hrozně věrohodně a stejně tak chápu, že to téma už je samo o sobě dost dramatické, ale kurva já se chtěl dívat na filmové drama a ne na dvě hodiny dlouhou reportáž jak vystřiženou ze CNN! Takže co si zapamatuju ze Spotlight? Dvě věci- Boston je krásný město a pak fakt, že se cítím fakt staře- když je film, zasazený do roku 2001, označený jako historický...

Ve stínu je ukázkový případ, proč že to vlastně moc nedůvěřuju českým filmům, člověk se těšil na dobovou kriminálku, těšil se na hlavního hrdinu a hlavně se těšil, že si po několika letech zase jednou pochutná na noir bonbonku. A co jsem dostal? Trojana, kterej určitě umí zahrát lépe, Muchowa, kterej určitě umí skládat lépe a Ondříčka, kterej určitě točit lépe neumí, protože on točit neumí vůbec (Samotáři budiž onou výjimkou bla bla bla). Jediné co mě vytrhlo z hodinu a třičtvrtě trvající nudy, byla kvalitně vyvedená atmosféra let padesátých (ty krásný šaliny!) a pohled do výstřihu Soni Norisové :-)

Klasickej Spielberg, člověk přesně ví, co od něj očekávat, a přesně to i dostane, tudíž mu promine tu nálož patriotických keců, onde zas přemíru skoro až dětské naivity. Protože kde by to u jiného rejžy vyvolávalo minimálně ironickej úsměv na rtech, u Stevena přesně tohle chcete, chcete se opájet jeho nekonečnou fantazií, láskou k filmu a něčím, co by se dalo nazvat jako uhlazenost nebo slušnost (jeho postavy ve filmech málokdy mluví sprostě, šoustaj nebo fetujou). A přesně o tom je i Lincoln, film vyloženě kecací, bez akce nebo strhujících záběrů. Přesto je výprava a dobová atmoška vyhnaná na maximum. Někomu by se ty dvě půl hodiny na snímek, kde se fakt v jednom kuse jen mluví a mluví, silná nálož, ale já jsem to tomu Abrahámovi a ostatním lidem na obou stranách břehu, co psali americký dějiny, prostě žral. K tomu mi ušní bubínky hladila klasická Williamsova hudba. A Day-Lewis? Je třeba k tomuto chlapíkovi cokoliv dodávat? Pět hvězd, protože těch místních 62% je fakt blbej vtip, ale tak kdo by se tady divil, možná, že kdyby Lincoln oblíkl slipy na kalhoty a běhal tam v pláštěnce, svítil by film v červený... Pro mě byl však Lincoln filmovým zážitkem až nečekaným.

Sci-fi většinou sucks, teda aspoň v mým světě, ale když se jednou za iks járů povede takhle yntelychentní scájfáj (naposledy podobné po-city jsem za(pro)žíval u prvního Matrixu), dokáže to ohromit a takňák znejistět lépe než kdejaký existenční drámo. Hlavně začátek téhle Deu-sex Mašíny, co je pro tentokrát enem ex (asi bývalka), je tak hrozně nejednoznačnej, až se přistihnete, že se co pět minut otáčíte přes rameno, co by kdyby... Oscar Isaac je cajzl na počkání (A to jsem si zprvu říkal, že otce stvořitele měl hrát ňákej známější xicht... Ani prd!), Gleeson nejen aspiruje, ale rovnou vyhrává cenu za nejvíc štěněčí pohled roku a Alicia Vikander? Jo jo, Alicia Vikander :-) Konec pak možná tušený, ale o to víc námrdový, stejně jako hudba, která je taky námrdová, ono námrdový je tady vlastně ouplně všecko.

Na začátku jsem se obával, že z toho bude takovej ten klasickej emerickej western o čestných maršálech, zlých rudoších a ještě zlejších banditech. Ale úlalá, nemohl jsem se víc mýlit. Tenhle film na to šel totiž jinak, kdy jediná fakt kladná postava tu je vlastně Matt Damon jako texaskej ranger. Jinak na obou stranách barikády tu máme vesměs samé těžce uchopitelné charaktery. Tak třeba maršál Cogburn (Bridgesovi tihle vylití ztroskotanci jdou tak dobře, až by ho jeden podezíral, že chlastá i normálně :-), rasista, co se neštítí zkopávat malý indiánky z verandy, v jednom kuse nasává a vůbec má nejlepší léta za sebou. Přesto když už nějakej případ vezme, dokončí ho, i kdyby u toho měl zdechnout. Jenže stejně neurčité osobnosti tu jsou i mezi těmi zlými- Tom Chaney a hlavně Šťastnej Ned nejsou jen hnusný a zlý, ale díky skvělýmu scénáři bří Coenovců maj jejich charaktery něco, čemu bychom mohli říkat hloubka. A to se mi na Opravdový kuráži líbilo asi nejvíc, že i ta poslední vedlejší postava tu není jen za blbečka. A co dodat k Hailee Steinfeld? Krom toho, že na mě zpočátku působila jako děsná kráva, si mě počas filmu získala natolik, že jsem... ne, to bych spoileroval :-) Každopádně potěšil i skvělý konec (nemyslím ten epilog, ale to předtím), zkrátka zase jednou inteligentní snímeček, co si nehraje na něco víc, než co sám je (just western), ale zároveň je, aspoň pro mě, westernem v jedenadvacátým století nejlepším.

Pohoda prodchnutá pohodou, vážně, takovýhle 'feel good' filmeček jsem už teda dlouho neviděl, až jsem na sebe skoro naštvanej, že jsem s jeho projekcí nepočkal na nějakej parnej lenivej den v létě... Jeff Bridges ve své poloze Dude Lebowskiho je lidskost sama, i se všema jeho mouchama. Nečekejte žádné dechberoucí drama, o tom tohle Šílený srdce fakt není, když se jde na rehab, tak bez keců a tý omáčky o probdělých a propocených nocí okolo, když se otevírají starý rány a křivdy, tak jen v náznacích, navíc ta "špatná strana" tu podává pomocnou ruku (plnou peněz) a když !Bacha, Spoiler! se hroutí vztahy, tak bez kapky slzy a s kamarádským pokecem na konci. Country není styl, kterej bych vyhledával (narozdíl od příbuzného blues), ale od Jeffa ty songy zněj zatraceně dobře. Jo, není nad to se u filmu taky jednou hodit do pohody :-)