Pítrs85

Můj ty smutku, ono to nebylo vůbec špatné! Narozdíl od opičáren typu Šmoulové nebo SpongeBob, o nebohém Čtyřlístku ani nemluvím, se konverze z klasické animace na tu ve 3D povedla na výbornou, ta nostalgie je z toho cítit převelice (navíc vtipně v určitých scénách použita ta "normální"). V Česku není Charlie Brown a jeho čoklík Snoopy (a Snoopyho ptáček Woodstock) moc známý, za velkou louží je to však klasika, hlavně vánoční. Přitom to není o nic horší než třeba mnohem slavnější Simpsonovi (btw jejich celovečerák se s tímto nemůže vůbec měřit), Garfield nebo třeba Doug. Co mi moc nesedlo, byly paralelní scény se Snoopym, kdy na svý červený boudě proháněl Rudýho barona (hehe, ta věta nedává moc smysl, což? :-). Ale jinak příjemná pohádka, mířená spíše na menšího diváka, ale pokud vám na poličce trůnila figurka toho slavnýho čoklíka, tu slzu nostalgie nakonec asi fakt zamáčknete. A Peppermint Patty je hrozně khůl :-)

Největší přednost tohoto dvoudílného filmu? Že je to natočené pěkně po anglicku, žádný přehnaně klišoidní a trapný záběry, ve kterých by si liboval bratránek z JůEsEj (Dva! Celkově dva takové záběry tam byly, jeden zpomalený na ty hlavní vyšetřovatele ve stylu Míši Zátoky a pak to závěrečné pokývnutí vrchního vyšetřovatele a vrchního zloděje). Páčilo se to velice, druhý, detektivní, díl možná ještě víc než ten první, kde ti zlostníci vybrali onen vlak převážející pár £ (překvapilo mě, že ten vlak nedoprovázela, resp. nehlídala žádná ozbrojená jednotka, ale to jsou inu Angláni, kde ti jejich Bobíci snad dodnes nosí maximálně vobuchy, pistolí prostí). A ještě bych zmínil skvělé herecké obsazení, Jim Broadbent je sympaťák, i když zrovna hraje křeslo, kdežto Luke Evans překvapil, snad poprvý jsem neměl pražádný úmysl udělat mu něco moc ošklivého :-) BBC nezklamala ani tentokrát.

Malej nenápadnej filmeček, ale s tak příjemnou atmosférou, že strčí do vrecka leckterý AAA snímek. Samozřejmě plusem je i ten fakt, že se Life of Crime otírá o Tarantinovu Jackie Brown. A ještě větším plusem je skvělý scénář, neotřelý, kdy až do konce nevíte, jak to vlastně celé skončí, no úplný závěr vyloudil onen úsměv houpacího koníka a vy si řeknete- je to tam :-) K tomu třeba připočíst fajnové herce, hlavně hlavní dvojice Yasiin "Mos Def" Bey - John Hawkes mě hrozně bavila. Ale potěšili o prověření Aniston - Robbins. Nečekat žádné Coenovce a už vůbec žádného Tarantina, ale zabavit to dokáže dokonale.

Na mě to celý působí, jako kdyby byl tenhle Cabin točenej na zakázku. A takové filmy Ramirez nemít rád. Jinej důvod, že chtěli do původního filmu nacpat ajfouny, majnkrafty a podobný soudobý shity, aby ten čtrnáct let starej flák přiblížili dnešním pubošům, nevidím. Takže pokud jste neviděli CF léta páně nula dvojka (a pokud nemáte menší alergičku na Eliho Rotha), asi se vám tohle i líbit bude. V opačném případě je to naprosto zbytečnej kousek, kterýho od směti odpadu drží jen to, že to vlastně není až tak dementní, jak jsem se obával. A už se moooc těším na rímejk rímejku, v roce 2020 ve vašich kinech...

(Ne)svatý Roberte, padám ti k nohám a volám třikrát sláva haleluja! Konečně! Konečně zase jednou totál neinfantilní nekreténská, no zkrátka komedie, u které se, wait for it, zasmějete, hahaha. Příběhově je to samozřejmě absurdní pakárna, ale zahraná s takovou láskou k černé komedii, až jedno oko nezůstane suché. Carlyle napoprvé jako rejžisér naznačil, že se s ním musí počítat i na režisérský sesli. Ovšem film, jak naznačuje i zdejší hodnocení, to není pro každýho, tři podmínky, aby jste si tuhle Legendu Barneyho Thomsona užili: 1) Máte rádi Roberta Carlylea, 2) Máte rádi komedie černé jak tér, 3) Máte dostatečně velkej mrazák...

Nu což o to, film je to pěknej, bohužel však "jenom" pěknej, srovnání s knížkou nemůže vyhrát, i kdyby... i kdyby tam místo tej ošklivky Emmy Stone hrála, já nevím, Rosamund Pike. Tam, kde jde knížka do hloubky a vy s hlavními hrdiny, nebo v tomto případě spíše hrdinkami, soucítíte a hlavně se do toho děje fakt ponoříte, klouže si film jen tak po povrchu, páč a protože prostor k tomu jít řádně do hloubky zkrátka nemá. Což je škoda, ono vyškrtat z knížky docela dost zásadnějších událostí (například, že se z Aibileen nakonec opravdu stane spisovatelka (samozřejmě pod jinou identitou), když jí Skeeter přenechá své místo dopisovatelky Myrny). A tak dále a tak podobně. Film se naopak může pyšnit pěkným dobovým vizuálem a příjemným soundtrackem. Děj jako takovej nebudu nijak rozebírat, sem tam nějaké to klišé, sem tam nějakej ten stereotyp, ale minimálně všichni ti, co tak rádi zvedaj pravou pracku anebo ti, co je vzrušuje oblíkat se do bílýho prostěradla, by jej měli vidět a zamyslet se nad svou debilitou. Ale to jsem odbočil, zkrátka The Help je silnej příběh, podanej trefně s nadhledem. A pokud si ho chcete prohloubit, jop, sáhněte po knižní předloze.

Námět stokrát vylouhovanej čaj, ale když se sejde dvojka Scott-Crowe, asi z toho nemůže vzniknout špatný film. Krásně odvyprávěný příběh workoholika Maxe Skinnera, jenž na jihu slunné Francie pozná nejen, co je v životě skutečně relevantní, ale najde si i tu svojí osudovou. Vím, zní to hrozně blbě, ale tenhle snímek je tak dobrý jako to nejlepší archivní víno. A jelikož jsu abstinent, sáhnu zase někdy raději po tomto Dobrým ročníku.

Popis Spotlightu: bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla... Že už vás to nebaví číst? Tak přesně tohle jsem pociťoval, když jsem se díval dvě hodiny na film, kde se všichni tváří hrozně důležitě, kde si o sobě všichni myslí, jak svým ostrovtipem a neposedným perem (myslím na psaní, plantážníci!) zachrání svět a hlavně, hlavně!... kde se pořád jenom mluví a mluví a mluví... Chápu, že to chtěl rejža natočit jakože hrozně věrohodně a stejně tak chápu, že to téma už je samo o sobě dost dramatické, ale kurva já se chtěl dívat na filmové drama a ne na dvě hodiny dlouhou reportáž jak vystřiženou ze CNN! Takže co si zapamatuju ze Spotlight? Dvě věci- Boston je krásný město a pak fakt, že se cítím fakt staře- když je film, zasazený do roku 2001, označený jako historický...

Ve stínu je ukázkový případ, proč že to vlastně moc nedůvěřuju českým filmům, člověk se těšil na dobovou kriminálku, těšil se na hlavního hrdinu a hlavně se těšil, že si po několika letech zase jednou pochutná na noir bonbonku. A co jsem dostal? Trojana, kterej určitě umí zahrát lépe, Muchowa, kterej určitě umí skládat lépe a Ondříčka, kterej určitě točit lépe neumí, protože on točit neumí vůbec (Samotáři budiž onou výjimkou bla bla bla). Jediné co mě vytrhlo z hodinu a třičtvrtě trvající nudy, byla kvalitně vyvedená atmosféra let padesátých (ty krásný šaliny!) a pohled do výstřihu Soni Norisové :-)

Klasickej Spielberg, člověk přesně ví, co od něj očekávat, a přesně to i dostane, tudíž mu promine tu nálož patriotických keců, onde zas přemíru skoro až dětské naivity. Protože kde by to u jiného rejžy vyvolávalo minimálně ironickej úsměv na rtech, u Stevena přesně tohle chcete, chcete se opájet jeho nekonečnou fantazií, láskou k filmu a něčím, co by se dalo nazvat jako uhlazenost nebo slušnost (jeho postavy ve filmech málokdy mluví sprostě, šoustaj nebo fetujou). A přesně o tom je i Lincoln, film vyloženě kecací, bez akce nebo strhujících záběrů. Přesto je výprava a dobová atmoška vyhnaná na maximum. Někomu by se ty dvě půl hodiny na snímek, kde se fakt v jednom kuse jen mluví a mluví, silná nálož, ale já jsem to tomu Abrahámovi a ostatním lidem na obou stranách břehu, co psali americký dějiny, prostě žral. K tomu mi ušní bubínky hladila klasická Williamsova hudba. A Day-Lewis? Je třeba k tomuto chlapíkovi cokoliv dodávat? Pět hvězd, protože těch místních 62% je fakt blbej vtip, ale tak kdo by se tady divil, možná, že kdyby Lincoln oblíkl slipy na kalhoty a běhal tam v pláštěnce, svítil by film v červený... Pro mě byl však Lincoln filmovým zážitkem až nečekaným.