GilEstel

Pro film byl vyroben obří mechanický model olihně v měřítku 1:1, který byl ovládán týmem šestnácti mužů. Ve scéně, kdy monstrum napadne Nautilus a hodlá ji rozmačkat i s posádkou, se natáčelo ve speciálně vybudované vodní nádrži ve filmovém studiu.

Pro film byl vyroben i samostatný model planety Jupiter. Model kosmické lodi pro vnější záběry byl dlouhý 18 metrů.

Omar Sharif ke scéně, kde dá facku Sophii Loren: „Vzpomínám si na scénu, kdy jsem jí měl uhodit. Chtěla, abych ji udeřil co nejvíc. Nedokázal jsem to. Ruka se mi zastavila. Nechtěl jsem ji doopravdy bít. Řekli mi: No tak Omare, neblbni! Najednou to do mě vjelo a pořádně jsem ji udeřil. Scénu dokončila, ale její tvář natekla. Nemohla pak asi pět dní natáčet.“

Pro oživení King Konga na plátně bylo použito šesti malých modelů celého těla, vyrobeného z hliníku, latexu z gumy a králičí srsti. Pro detailnější záběry se používal jeden obří model hlavy a ramen, pokrytý medvědí srstí.

Název žraloka Megalodon je odvozen od skutečné paryby, která žila ve světových oceánech před cca 1,6 až 16 miliony let. Byl největší svého druhu a dosahoval délky 12 až 18 m. Lovil velryby a velké ploutvonožce, podle jiných teorií spíš hlavonožce ve velkých hloubkách. Údaje jsou prokázané z fosilních nálezů.

Film nikdy nebyl ve Spojených státech kvůli politickému kontextu oficiálně vysílán. Cenzurou byl považován za extrémní a radikální útok na stěžejní postavy a události historie USA.

Původně chtěl mít Jean-Luc Godard v　hlavních rolích Kim Novakovou a Franka Sinatru, oba ale herci odmítli. Producent Carlo Ponti navrhl jako náhradu svou manželku Sophii Loren s jejím častým hereckým partnerem Marcellem Mastroiannim, to však odmítl zase Godard.

Série dialogů v bytě mezi Paulem (Michele Piccoli) a Camille (Brigitte Bardot) trvá celých 34 minut.

Jean-Luc Godard byl velmi přezíravý k původnímu materiálu Alberta Moravii. O románu "Il Disprezzo" mluvil jako o "hezkém vulgárním čtení pro cesty vlakem."

Jedná se o první a zároveň poslední Godardův film, který vytvářel s　americkou finanční podporou.

V době, kdy se točil tento film, byl Fritz Lang starý již 73 let. V tuto dobu již nerežíroval vlastní filmy, protože byl téměř slepý. Posledním jeho filmem byl Die 1000 Augen des Dr. Mabuse (1960).

Jde o sedmý finančně nejúspěšnější film roku 1963 na francouzském trhu. Pro Brigitte Bardot šlo o veliké zklamání, pro Godarda naopak o největší obchodní úspěch.

Natáčení bylo často přerušováno kvůli pronásledování paparazziů, kteří se zoufale snažili vyfotit Brigitte Bardotovou, jednu z　největších hvězd své doby.

Producent Joseph E. Levine trval na tom, aby nahé scény s Brigitte Bardot zahajovaly film. Domníval se, že je to jediná cesta, jak prodat film, který nenáviděl.

"Pamatuji si, jak jsme natáčeli jednu scénu s Budem Spencerem a čekali jsme, až nám dá režisér Steno pokyn. Byli jsme poblíž jedné banky a okolo jeli policajti. Jeden na nás namířil pistoli, protože si myslel, že tam stojíme a chystáme se banku vyloupit. Já jsem měl uniformu strážmistra a muselo to vypadat podezřele. Asi bylo zábavné vidět všechny s rukama nahoře, včetně velkého a statného Buda Spencera. Potom jsme všechno vysvětlili skutečné policii a pokračovalo se v natáčení," vzpomíná Enzo Cannavale.

Když Joe Bradley (Gregory Peck) hlásí taxikáři adresu, na kterou si přejí odvést, říká Via Margutta 51. Kvůli počtu slabik je ale v dabované verzi použita adresa Via Margutta 50. Ta se v Římě později stala podobně jako mnoho dalších filmových lokací z filmu turistickou atrakcí.

Titulní píseň „When Johnny Comes Marching Home“ je lidovou pochodovou protiválečnou písní z doby občanské války. Jejím obsahem je volání po návratu domů. Stejnou píseň později použil Stanley Kubrick k satirickému podbarvení několika scén ve filmu Dr. Divnoláska.

Název Tech Noir pro noční klub s diskotékou, kde dojde k úvodní přestřelce mezi Kylem Reesem (Michael Biehn) a Terminátorem (Arnold Schwarzenegger), nebyl vybrán náhodně. S pojmem přišel James Cameron. Jednalo se o hybridní název nově vznikajícího filmového žánru, jehož je Terminátor čelním představitelem. Jde o kombinaci tradičního noir (resp. neo-noir) filmu kombinovaného se zaměření na sci-fi (případně kybernetiku). Do tohoto žánru se řadí i Vetřelec, Blade Runner a celá řada dalších filmů.

Pro zvýšení věrohodnosti použil režisér James Cameron při zásahu v Cyberdyne skutečnou SWAT jednotku, která byla na natáčení původně pouze jako poradní hlas.

V úvodní scéně z postapokalyptické budoucnosti rozšlápne Terminátor (Arnold Schwarzenegger) v detailním záběru lidskou lebku. Zvukového efektu v této scéně bylo docíleno drcením lískových oříšků. Zvuk, který je slyšet při zásahu těla T-1000 (Robert Patrick), vznikl plácáním šálkem v misce s jogurtem. Šelest zaznívající v okamžiku, kdy T-1000 prochází mřížemi, ve skutečnosti obstaralo psí žrádlo klouzající ven z plechovky. Zvuk, který vydává T-1000 během své přeměny byl údajně vytvořen tak, že zvukaři navlékli kondom přes mikrofon a ten pak strkali do kukuřičných lupínků.