revere

Při vší úctě, kterou k tvůrcům chovám, musím konstatovat, že větší slátaninu jsem už dlouho neviděl. Štěstí, že byli bratři jen tři. I tak jsem odcházel z kina s pocitem, že jsem sice podpořil českou kinematografii, ale na úkor mých dětí, které se během promítání několikrát ptaly, kdy už bude konec. Myslím, že nic horšího se pohádce stát nemůže. - "Zdeňku Františkoviči, co to píšete?" - "Tři bratry." - "A není to příliš?" - "???"

Pohádka s velmi rafinovaným dějem a inteligentním scénářem, které snad nic neschází. A také nic nepřebývá, tím myslím i stopáž. Navíc Peter Falk v roli dědečka - vypravěče jako bonus.

Takovéhle filmy se už snad ani netočí. Tím myslím dramata, kde se namísto Světa zachraňuje lidská čest a důstojnost. A kde největším zlem nejsou ani drogové mafie, ani teroristické gangy, ale obyčejná špína lidských povah. Skvělý snímek na základech skvělé divadelní předlohy Hortona Footea.

Pokud jde o ústřední myšlenku, všechno už Spielberg řekl v Čelistech. Přesvědčivě, působivě, razantně. Své okouzlení digitální grafikou mohl světu předat nějak jinak.

Tady se někdo pokusil slátat thriller, válečné drama a téma holocaustu. A vzniklo to, oč se snažil. Celé to na mne působí nepřehledně, neupřímně a především nevěrohodně. Postavy, hlavní hrdinka ponejvíce, jsou umělohmotné. V jednu chvíli propadají emocionálním záchvatům, jindy jsou ledově chladné, často se krátce po prožitém traumatu baví, jako by se nechumelilo. A dramatické scény jsou na úrovni kapitána Klosse. Ty nejdramatičtější působí bohužel až parodicky. Komu se líbil Předčítač, neměl by Černou knihou ztrácet čas, jako jsem učinil já.

Zhruba od dvacáté minuty filmu až do konce mi odněkud z dálky zněla písnička hříšné "Kočky ze Záběhlic". "Von porád čekal, že něco přijde, von porád čekal, nepřišlo vůbec nic!"

Předlohu jsem nečetl. Coelho mi nepřijde jako dobrý spisovatel. To, co jsem od něj četl, byly pokusy víceméně známá psychologická schémata obalit příběhem živých lidí. Ale ti lidé živí nebyli, příběh nic nepřidával a vyprávění bylo chudé především jazykově, ale i emočně. Ta Coelhova zřejmě upřímná snaha vytvořit něco moudrého a hlubokého vyznívá toporně a naivně. Zatím jediné mně známé filmové zpracování jeho knižní předlohy však autora překonává ve všech směrech. Po všech stránkách dobrý film.

Docela dobře jsem se u filmu pobavil. Ale nesmí se o něm, zejména později, moc přemýšlet. Objevíte tak příliš mnoho ligických děr. Ostatně už během filmu je zjevné, jak je příběh pohublý a neduživý, takže z něj kostra trčí na všechny strany, sem tam i trochu vyhřezne. "Vystřižené" scény v závěrečných titulcích jsou rozhodně zajímavý nápad. Předvídat děj můžete ovšem i bez nich.

Velice příjemné překvapení! Ve většině hlavních postav jsem se trochu našel. Dialogy mne bavily, herci bavili ... Patosu a klišé bylo tak akorát, aby to člověka potěšilo a neotrávilo. Postavy se hezky vyvíjely .. i když bezvýhradně pouze k lepšímu. Škoda, že nezbyl prostor pro Rustyho Joinerera, z toho mohl se mohl vyklubat dobrý baddie.

Každá válka je strašná, lidi kolem poznamená, člověk je pánem svého osudu, čím kdo zachází, tím také schází .... Asi tolik mi říká Clint Eastwood ve svých 84 letech. Na válečné akční filmy běžně nekoukám, coby diletantovi se mi zdály bojové scény poněkud sterilní a také trochu zmatené. Hemžilo se to ozbrojenci, občas práskaly výstřely, a já často nevěděl, kdo je kdo. Snad to tak ve válce chodí, ale film by měl být "velká iluze". Také tu umírali lidé, jejichž smrt se mne asi měla dotknout, ale to bych je předtím musel více poznat. Kyleovy návraty domů na mne působily nejpřesvědčivěji. Režisérovi nelze upřít patrná a již tradiční snaha něco divákovi sdělit. Jen doufám, že Oskara za nejlepší film, nejlepšího herce a nejlepší scénář si tenhle film nevykoleduje.