hirnlego

Jedeme z kopce. Jakože fakt. Dostanu chuť na pana Paxtona, vidím gif z Near Dark, kde stopuje tak noblesně, že bych si kvůli němu snad i udělala řidičák, takže si Apačův roky odkládaný klenot konečně nelegálně stáhnu a pustím. Hned zkraje krmí mé hormony pan Pasdar s lebkou Adonise a vlhkou atmosféru víc než vhodně dokresluje Tangerine Dream. Pak něco něco, dobrý, Paxton ♥, něco míň dobrý, něco nedobrý, špatný, moc špatný. Celou dobu to bylo takový mile neáčkový, že jsem odpouštěla i největší kraviny, ale vocaďpocaď. Jakože málokterej závěr umí celek srazit rovnou o 2*, ale tady se to povedlo s přehledem. Tak ještěže mi ty aktivované nízké pudy nedovolí sundat víc než 1*.

Negrovi jsem sice fandila, ale dát (nejen) za objímací záběr s vlajkou 3* a víc by mocinky bolelo.

(viděno 12. 8. 2014 v malym sále Světozoru, první řada, dojetí, slzičky a tak, zapomněla jsem, co jsem tehdy chtěla napsat, třeba si časem vzpomenu, asi něco o plesnivejch dědcích, který TO v sobě pořád ještě maj)

Jestli je to Iñárritova sofistikovaná parodie na všechna pathosklišé, tak mi to nedošlo a jsem úplně blbá. Jestli to myslel vážně, tak mu to nedošlo a je úplně blbej. "Duchovno". Hovno. Sestříhat jako dokumentární záběry přírody beze slov a je to za 4*.

(2,5*)

V mlžném oparu novoroční kocoviny naprosto magický zážitek. Sice jsem se probudila do poslední cca třetiny, ale na rozsekání stačilo. Pesničky! Záběry! Nejlepší kocovina.

Účast na Ďáblových orgiích v Kinosále B mě vložila zpátky do nejšťastnějšího období mého filmového sebepoznávání. Ach.

Na Mekalyho se kouká nesrovnatelně líp + na rozdíl od Warhola přidaná i nějaká hodnota v podobě lovely cheese pizza. Doufám, že se tohle božské stvoření mumifikuje jako Keith Richards a bude žít věčně ♥ (poznámka: až Richards chcípne, smazat a vymyslet jiný veselý bonmot)

Pan Herec.

(ty 2* tady doteď byly asi z dob, kdy jsem na filmy kladla nějaký nároky; 3,5* za efekti)