Freemind

Citlivě natočené, komorní drama získává dodatečné body díky skotským krajinkám, líbivé kameře a zajímavému tématu živočišných pudů pulzujících pod škrobenými viktoriánskými límci. Chápu, že někoho může odradit pomalejší tempo a pochmurná atmosféra (Skotsko+první polovina XIX století je silné kombo), mě to ale sedlo takřka dokonale. Neprávem zapomenutá perlička.

Náhled do duše jednoho obyčejného sociopata. "Match Point" je vesměs standardní drama, které nečekaně získává body díky brilantně vykonstruovanému a vygradovanému finále. Desítky odkazů na známé knížky a filmy, a hlavně posledních dvacet minut děje (hrozba odhalení, setkání s mrtvými v noční kuchyni a závěrečná, příjemně nehollywoodská tečka) mi opět připomněly, proč mám Woodyho tak rád.

Tohle mi sedlo jako kel do krční tepny, už dlouho jsem neviděl tak nenuceně vtipnou a chytrou parodii. P.S. Dokoukejte se i na závěrečné titulky, je tam pár dodatečných scének např. o tom, jak se vlkodlaci smějou vtipům alfa samce.

"Vkusné"? "Dobře napsané"? Omluvte mne, vážení přátelé, ale to jste se snad - při vší úctě - posrali. Tahle hrůza může mít maximálně dvě praktická využití: 1) Chcete donutit k hořkému pláči fanouška/fanynku Juda Lawa 2) Chtěli byste se podívat na Kingsman: Tajná služba, ale bojíte se, že to bude blbost. Věřte mi, po zhlédnutí Špióna Vám bude Kingsman připadat jako Občan Kane akčních komedií. Kingsman je možná dětinská omalovánka, ale má alespoň nějaký nápad a šmrnc - tady se dočkáte maximálně pár fórků s blitím, prdy a omdlíváním, navíc natočených tím nejsamozřejmějším a nejnudnějším způsobem. Nemám rád stereotypy, ale tyhle dva filmy krásně ukazují fundamentální rozdíly mezi britskými a americkými komediemi pro masy. Edgar Wright vs Adam Sandler. Kill it with fire.

Viz J*A*S*M. Zpětně děkuju intuici za to, že jsem se vyhnul režisérské verzi - nedokážu si představit, jak ubíjející musela být tahle nuďárna po roztažení na téměř tři hodiny. Trestuhodné mrhání potenciálem tuctu skvělých herců, scénárista od začátku do konce ztracený v mlze, nenápadité řemeslo nehodné klasika... Marnost nad marnost.

Všechno podstatné už napsal Chasm. Rád jsem se dozvěděl něco nového o světových dějinách, herci moc fajn, užil jsem si dobovou atmosféru a s libostí zavěsil zrak na Charlieho múzách (Emily!). Škoda hluchých míst a místy nepřehledné zápletky. Jinak velmi slušný průměr.

Film se nadějně rozjíždí jako typicky severská, nepředvídatelná černá komedie. S přibývajícími zvraty a novými postavami se to ale celé bortí pod vlastní tíhou, takže konec jsem už víceméně odzíval. Na sobotní filmový večer dobré, pochybuju ale, že se k tomu ještě někdy vrátím.

Pro mě dobrý - trochu jsem se ohřál v thajském slunci a dozvěděl se pár detailů z dějin 20. století. Zajímavé téma, exotické prostředí, slušní herci, průměrné zpracování.

Fotka Cartera by měla být v oxfordském slovníku u definice slova "cool". "Get Carter" považuju za naprostého klasika žánru a jednu z nejlepších kriminálek natočených na evropském kontinentu. Syrově, bez servítků, přímo na pysk. Kupte si pár hodin karate.

Josh Whedon je správný nerd a má smysl pro humor. Tyto dvě vlastnosti samy o sobě ale z nikoho neudělaly schopného režiséra - a to Whedon není ani náhodou. Myslím si, že víc výbušnou, zmatenou slátaninu by nedokázal natočit ani Michael Bay. A je to škoda, protože si dokážu dost dobře představit, že kdyby si tuhle fandovskou onanii vzal do rukou nějaký schopný scénárista a režisér (Edgar Wright?), mohla z toho vzniknout neurážlivá, koukatelná zábava. Ale ne. Prd. Dvouhodinový. K dalším už čichat nebudu, sorry, Joshi.