Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 490)

plakát

Japonská mafie (1974) 

Jednou do roka mě přepadne beznaděj, kdy si říkám, že už jsem viděl všechny staré filmy, které jsou vydařené od začátku do konce a teď už se jen budu prohrabovat zaprášenými, polozapomenutými kousky, které v sobě skrývají jednu nebo dvě silné scény. A zrovna, když už se s tím smířím, tak se najednou odněkud objeví taková nálož ... "Yakuza" je naprosto dokonalá směs sedmdesátkové kriminálky, neonoirové atmosféry a syrového revenge-filmu, dodatečně okořeněná citlivě vykresleným japonským prostředím. Přímočarý a silný příběh o přátelství a cti, přesné kontury postav, dlouhé, intenzivní scény soubojů na katany, krásná kamera. Trošku mi vadil jen Robert Mitchum, který nechtěně dodal postavě jistou dávku cynismu a nabubřelosti - určitě by víc slušela Robertu Redfordovi, který byl také jedním z kandidátů pro hlavní roli. Všechno zlé je ale k něčemu dobré - mám silný dojem, že Mitchamovy úšklebky při střetu s japonskými podivnostmi se o třicet let později promítly do "Lost In Translation". Zkrátka - instant classic, "Yakuza" putuje do mého žebříčku oblíbených filmů.

plakát

Terapie láskou (2012) 

Nejhorší je, když si narcis hraje na skromného človíčka - a to je přesně případ tohohle filmu. To, co se tváří jako nenápadná, uvolněná srdcovka, je ve skutečnosti umaštěná a toporná kalkulace. Z poměrně slibného úvodu se záhy vyklube spletenec umělých scén, všechny postavy se časem nepochopitelně zkroutí a ke konci už to byla taková bída, že jsem měl chuť to filmové zvířátko odvést do lesa a zastřelit. Ústřední dvojice za to nemůže, dělali co mohli (pro Jennifer začínám mít slabost), ale co z toho, když se to celé sype jako vánoční stromek v květnu? Zrůdnou kulminací scénaristického neumětelství je sekvence scén od fanouškovského jásotu přes bitku až po DLOUHATÁNSKOU hádku o sázku - tolik hloupých dialogů a nelogického chování postav pohromadě jsem už dlouho neviděl. Naprosto promrhaný čas.

plakát

Když kámen promluví (2010) odpad!

To, že je Dušek pošuk, ještě není nic špatného. Salvador Dalí byl taky šílenec, ale zároveň byl génius, který si své šílenství plně uvědomoval a udělal z něj tvůrčí metodu. Je hodně bláznů, kteří svoji poruchu dokážou kreativně použít, a když ne, tak alespoň drží pysk. Duška bylo možné tolerovat, dokud svou nonkonformitu používal jako inspiraci pro své herecké projekty, teď ale ze sebe dělá mesiáše, vysvětluje vesmír a lidi mu to žerou - nebo se, nedej bože, řídí jeho radami. A v okamžiku, kdy se autoritou pro každodenní život stává psychicky vyšinutý člověk, tady máme problém, panstvo. Hlavně mu nezapomenu to, že do Česka přitáhl Monforta - evidentního podvodníka, který tvrdí, že se živí vzduchem, má na svědomí několik úmrtí členů své sekty a v Brně radil nějaké mladé holce, aby přestala krmit své dítě a rozvedla se s manželem, pokud by se proti tomu postavil. Pokud Dušek dělá z takového grázla světce, tak je spoluviník a patří buď do kazajky nebo za mříže. Tečka.

plakát

Lincoln (2012) 

Tuhle katastrofu nezachránil ani Daniel Day-Lewis,"Lincoln" je prostě zoufale nudný a mučivě ukecaný film - a to píšu jako člověk, který by udržel stoprocentní pozornost na desetihodinovém maratonu Bergmana a Antonioniho. Chápu, že podobná lidumilská témata se dobře prodávají oscarové porotě, ale ono by to taky chtělo opravdový scénář, a ne jen suchý slepenec záznamů ze schůzí a jednání sněmovny. Pokud se zajímáte o podobná témata, pusťte si třeba Nezlomnou vůli, protože tohle je dvouhodinové, krystalizované utrpení.

plakát

Hobit: Neočekávaná cesta (2012) 

Hobit je něco jako roztahaná, režisérská verze LOTRu - s tím rozdílem, že tentokrát se nenudí jen skalní fanoušci, ale všichni. Povinně. Jak již bylo řečeno - není to už žádná srdcovka, tentokrát jde o prachy, a je to setsakramentsky vidět. První třetina útlé knížečky byla natažena na tři hodiny, takže místo akce tady máme hodně pochodování, naprosto zbytečných, rádobyvtipných scének a dlouhatánských povídaček, do kterých bez ustání mňouká hudební motiv. Atmosféra volaká žádná, některé záběry připomínají levnou televizní produkci - opravdu nevím, kam se utopily ty obrovské prachy. Na další díly sice půjdu, ale stejně ... posrals to, Jacksone.

plakát

Twilight sága: Rozbřesk - 2. část (2012) 

Rozplizlé a nudné završení atentátu na kulturu. Za všechny WTF okamžiky, nesmyslné prostředky a podivnosti si dovolím jen jeden dotaz - můžete mi říct, proč byla ta jejich dcerka do poloviny filmu digitální, ačkoli to nic nevnášelo a nemělo žádný konkrétní účel?

plakát

Babovřesky (2013) odpad!

Troška jako český Tarantino, "Babovřesky" jako český "Django Unchained".

plakát

Pošťák vždy zvoní dvakrát (1946) 

Klasické a - i na dnešní dobu - vcelku napínavé drama. Svou příležitost skvěle využila obzvláště ústřední dvojice, celkový dojem bohužel trochu kazí nejasné kličky motivací během soudního řízení a trošku zbytečný závěr. Takže doporučuju, ale sám jsem si v rámci žánru našel jiné oblíbence.

plakát

Úplné bezvětří (1989) 

Slušně natočený a klasicky vygradovaný thriller. S některými scénkami to sice trochu přeťápli (harpuna ve dveřích, světlice v hlavě), ale jinak nemám výtek. Poznámka - vždycky jsem si myslel, že Nicolka musela být hezká alespoň zamlada. Chyba lávky.

plakát

Ten, kdo stojí v koutě (2012) 

Asi nikdy se mi nestalo, aby mi byly nesympatické VŠECHNY postavy v celém filmu. Tož jsem se dočkal, hurá. Film se hemží "hi school" stereotypy, které místy přijímají takřka karikaturní rozměr. Máme tady tupé svalnatce, namyšlené vegebuddhistky a umaštěné ekohipíky - hrůzný středobod ale tvoří trojice hrdinů, kteří se snaží rezonovat s duší pubertálního diváka tak silně, až mi z toho pukly skleničky v kredenci. je to zoufale ohraná tisící obměna klasické šablony "teen hrdiny" dle klíče "Jsem slušný a hodný kluk. Výjimečný a trochu introvertní, ale takovým tím roztomilým způsobem. Chytrý, ale ne moc, abych nevypadal povýšeně. Proč je na mě ten svět zlý?" Naprosto nezkousnutelné pro mě byly herecké výkony afektovaného Ezry MIllera, toporného Logana "Zac Efron 2.0" Lermana, a hlavně Emmy "Sexy jako ministrant" Watson. Na to, že neumí hrát, jsem si stihl zvyknout - v nejhorších snech jsem si ale nepředstavoval, že někdy uvidím tohohle dětsky neforemného hraboše vilně se svíjet. Panebože. Pokud u mně ten obraz vyvolá erektilní disfunkci, budu je žalovat, holomky. Celkový dojem maličko spravil závěr, u poslední scény jsem si ale přesto (už podruhé) přál, aby byl na konci tunelu nějaký nízko zavěšený trám. Fuj.