Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (405)

plakát

Městečko Twin Peaks - Pilot (1990) (epizoda) 

Já to věděl! Věděl sem, že mi pan Lynch nabídne neopakovatelenj zážitek, ale to co sem viděl nekolikanásobně předčilo moje očekávání. ABSOLUTNÍ NÁŘEZ, MASAKR a zdviženej prostředníček zbytku seriálový tvorby. Jestli bude zbytek seriálu jen z poloviny tak výbornej jako pilot, určitě se jedná o nejlepší seriál pod sluncem, Děkuju děkuju a ještě jednou děkuju Davide za to, žes dal něčemu takovýmu vůbec vzniknout. Kyle MacLachlan je úžasnej. Všechno je vlastně na Twin Peaks úžasný. Mám takovej pocit, že nepujdu spát, dokud to nedokoukám až do konce.

plakát

Po hlavě... do prdele (2006) 

Tak české Pulp fiction se rozhodně nekoná, do toho mají tvůrci ještě hooodně daleko. Nemůžeme ale Bystroňovi upřít originalitu a snahu o invenci v dnes tak zachmuřelé české tvorbě. Bohužel se ale hrozně tlačí na pilu za účelem být co "nejhustější" a "cool", což ve výsledku produkuje opravdu trapné dialogy a scénky, které ještě umocňují toporné herecké výkony prakticky všech zúčastněných (Snad jen ten Jákl je opravdu drsňák). Nudil jsem se, kroutil hlavou, koukal na hodinky, ale přesto jsem rád, že se někdo pokusil přijít v tuzemsku s něčím novým a ačkoli se to absolutně nepovedlo, neházel bych flintu do žita. Nikdo učenej v tomhle ohledu z nebe nespadl (Snad až na Tarantina, ale ten je nejspíš z Marsu) a hold se musí párkrát šlápnout vedle, než se kterákoliv invence dostane do malíku. Takže příště lepší herci, scénář, režie a to by v tom byl čert aby to nebylo koukatelné.

plakát

Gympl (2007) 

Hele, litr vína, dva jointy a bavil jsem se dobře.

plakát

Vincent (1982) 

Skvělé, úchvatné, dechberoucí. Jeden z nejlepších kraťasů, co jsem kdy viděl. Burton je machr.

plakát

Volný pád (1993) 

Tak ty dvě dějový linie jsou jako den a noc. Joel Schumacher asi nechtěl trápit divákovo srdce a servírovat mu od začátku dokonce ten černohumornej satirickej nářez na současné americké poměry a radši to zdravě dávkoval na střídačku s absolutně nudnou policejní částí aby to náhodou s divákem nefláklo. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč nebyl Douglas na plátně od začátku až do konce, protože pokaždé když se objevil, slintal sem blahem a čekal, kdo ho zas nasere, aby si to s nim moh vyřídit a procedit nějakou tu hlášku mezi zuby. A naproti tomuhle bezesporu životnímu výkonu, jakoby scénaristi slepili dva příběhy dohromady, je tady Predengast (nebo jak se ten vůl jmenoval, fakt děsný jméno) a všelijak se pitvořící Duvall, kterýmu bych nevěřil ani nos mezi očima. Ten chlap opravdu neumí hrát, dlouho se mi nestalo, že by mi byl nějakej hereckej výkon vysloveně proti srsti. Obrovská škoda nevyužitého potenciálu, mohla to bejt kultovní jízda, takhle je jen z poloviny.

plakát

Divotvůrkyně (1962) 

O Helen Kellerové jsem do chvíle, než jsem zkouknul tenhle film slyšel akorát ve Smithových Clerksech 2, kde si ji Randal Graves plete s Annou Frankovou. Teď už vím, že tahle žena, nejen že si zaslouží nezměrné uznání, ale také životopisný snímek právě takových kvalit, jakých se podařilo Arthuru Pennovi dosáhnout. Asi nikdy nezapomenu na scénu, kdy se malá Helen učí jíst lžící. Všichni už ji odepisovali, a přesto tahle hluchá a slepá holka dokázala jako první vystudovat univerzitu, napsat téměř tucet knih, potkat 12 amerických prezidentů, procestovat svět a ještě ke všemu bojovat za práva žen. Skutečně klobouk dolů Helen, Oskary v těch nejzaslouženějších rukou a jen 100 hodnocení? Nevíte o co přicházíte.

plakát

Vyšší princip (1960) 

Když jsem četl Vyšší princip, stalo se mi to, co se mi ještě u žádné jiné knížky nestalo, vehnalo mi to slzy do očí. Nebrečel jsem, ale bylo mi z toho ouzko. Do té doby jsem nevěřil, že se takovéhle pocity můžou při četbě dostavit. Byl jsem velmi zvědav, jak se povedlo tento skvost převést na filmové plátno a zároveň plný obav, co se může pokazit, když chcete z krátké povídky vytvořit celovečerní dílo. Proto jsem taky tenhle film dlouho odkládal. A teď už vím, že zbytečně. Dostavily se ty samé pocity, možná ještě umocněné skvělým filmovým zpracováním. Zase jsem měl na krajíčku. Nevím proč, není to žádnej doják, ale ve mě to zkrátka rezonuje. Nejenom panu Smolíkovi, ale také panu "švestičky ze své zahrádky" Lohinskému bych snad dal i Oskara. Zejména oni, spolu s tísnivou hudbou a výtečným zpracováním pana Krejčíka dělají z tohohle filmu jeden z klenotů české kinematografie.