LINKIN

An eye for an eye makes the whole world blind.

Tak souhlasim, že určitě nejde o nejslabšího Smithe. Clerksy sice zůstavaj v tomhle ohledu nepřekonaný, ale střízlivá stopáž je jednoznačný plus. Rozjezd filmu je super, typický Smithovský humor, kterej sem mu žral jako vždycky, ale od chvíle kdy si spolu Zack a Miri zašukaj se to začne trochu kurvit a sklouzne to do romatiky, která je taktéž typicky smithovská, ale jednoznačně slabší než první část. Ve výsledku nenáročná jednohubka, která sice není žádnym zásadnim zlomem ve Smithově tvorbě, ale zařadí se po bok jeho ostatních kousků a to už samo o sobě svědčí otom, že Zack and Miri určitě není ztráta času.

Není to ani tak film o IRA, jako o spravedlnosti, soucitu a satisfakci. Jeho sílu pak podtrhuje fakt, že je to podle skutečného příběhu. Sheridan je Ir a myslím si, že to bylo docela vidět, neřekl bych, že je to nestraný snímek, jednoznačně se snaží diváka přimět soucítit s Irskou stranou. Každopádně kinematografie téma Irských problémů tak trochu zanedbává a tak každá věc, která o tom vypráví musí být vítána s otevřenou náručí.

Tak zub času si na tomhle filmu opravdu pochutnal. Věřím, že v šedesátých letech bylo Psycho vrcholem, ale dnes, s odstupem času hlavně dialogy vypadají poněkud směšně a kostrbatě. Hitchcock to měl v malíku o tom žádná, zamiloval jsem si hudbu z tohohle filmu, hlavně u té profláklé koupelnové scény. Těžko hodnotit, z filmařského hlediska je to určitě kumšt a povinnost každého filmového fanouška. Strach ve mě sice Norman Bates nevyvolal, ale s tim člověk po 50 letech tak nějak počítá a koneckonců, jak tady někdo psal, Psycho není čistokrevnej horor. O to víc pak ale zamrzí ony zmiňované dialogy, polopativní vysvětlení psychiatra ke konci filmu degraduje scénář do sfér podprůměrných. A tak sorry POMO, sorry chlapi, já si pod pojmem "nadfilm" představoval trochu něco jiného.

Larousse je utečenec z odboje. - Jakého odboje? - To neřekl, asi nevyhráli. Chválit kvalitu animace u Pixaru je nošením dříví do lesa a než Pixarovce někdo překoná, to dřív ženský pochopěj fotbal a naučej se řídit. A přesto všechno, sázka na jistotu jim vždycky vyjde. Roztomilej, nenáročnej a lehce moralizující mainstream, kde si myšákovi oči podmaněj nejedno dítko a kde i dospěláci budou mít na kahánku. Jedná z mála jistot v současném filmovém světě se jmenuje Pixar.

Kladné ohlasy přátel nelhaly. Martin Scorsese v té nejlepší formě vytvořil epické drama, k čemuž mu hojně dopomohla i ústřední herecká trojice, ze které nejvíc radno pochválit určitě Sharon Stone. Snad jedinou kaňkou se zdá být lehce přemrštěná stopáž, ale ta půlhodinka navíc mě od plného hodnocení v tomto případě určitě neodradí. Moc se mi líbilo například střídání Er a Ich formy ve vyprávění nebo kamerové vychytávky. S každým dalším Scorseseho filmem člověk akorát kroutí hlavou, proč zrovna za Skrytou identitu? Prapodivné je leckdy rozhodování akademie. Ale škoda slov, vše důležité již bylo ke Casinu napsáno a tak snad nezbývá než dodat, že si velmi rád tuhle podívanou někdy v budoucnu zopakuju.

Tak za prvý, Pavel mě asi zabije, za druhý mě to táhne ke čtyřem za ten důvtipnej závěr, ale za třetí je to přeci jenom Forman a od toho čekám větší využití muzikálového potenciálu. Písničky jsou v pohodě, Treat Williams má úžasný háro a Beverly D'Angelo je opravdu nádherná. A ačkoliv vím, že sledování Vlasů v TV formátu se rovná skoro zločinu, tak se mě přesto nepodařilo se vcítit do nějaký postavy a jestli mi byla u dvou půlek smrt hlavního hrdiny, tak je něco špatně. Je fakt, že po hodině sledování a litru vína sem v tom začal nácházet nějakou poetiku a přišlo mi, že hodně závažnejch věcí je tam jaksi mimo řádky, ale na druhou stranu, co se týše dějový stránky, chtělo by to pár věcí možná odsekat a klidně vyplnit hudební složkou, poněvadž co sem se dočetl, tak byl počet písní oproti divadelnímu ztvárnění značně zredukován a to mi přijde jako škoda. Ale nakonec jó, není to sice taková bomba, ale svý místo u leckterýho diváka si tahle partička hipíků rozhodně najde.

Kamenujte mě.

Keramika Plzeň !!!

Už podle filmových společností, které se objevují ještě před titulky lze snadno poznat, ze Shyamalan opravdu shání prachy kde se dá. V očích kritiků i společnosti film od filmu zapadal do většího marastu a producentům docházela pomalu ale jistě trpělivost. Ale Shy si jede stejně furt to svoje, mysteriózní nekonveční story, který sice asi poprvý v Shyově tvorbě chybí úderná pointa, ale vynahrazuje ji všudypřítomným napětím po celou dobu filmu. Jako tradičně si pak střihne malou cameo roličku (tentokráte ve vlaku). Když se koukám okolo, vám se to asi zas moc nelíbilo, ale pro mě povstal z popela, po skvělém začátku jeho kariéry přišla pochybá vesnice a žena ve vodě, ale s The Happening Shy ukazuje, že točit určitě nezapomněl. Konečně po dlouhý době mě film přijde podhodnocenej a ne naopak. A hvězdičku navrch zá nádherný kukadla Zooey Deschanel.