Aelita

Ryze postmoderní ztráta pevných a jasně daných orientačních etických, morálních a strategických bodů a cílů věru hrdinům ztěžuje konání hrdinských činů zcela v duchu Hamletovského – Konat či nekonat? Ve skutečnosti hrdinové a padouši nepochybují, právě proto to jsou hrdinové a padouši. ___ Kick Ass 2 vpodstatě ukazuje, že se nejvíce klasické morálky archetypálních pojmů dobra a zla drží a zároveň tu morálku udržuje takzvaná střední vrstva společnosti, kdežto padoušství a rozvrat nejvíce bují v kriminalizující se spodině (lumpenproletariátu) a mafiozní "elitě".

"Dům" je v druhé řadě filmem o věčném tématu otců a dětí, v třetí řadě o rozkladu patriarchální rodiny v podmínkách postmoderního světa a teprve kdesi na konci filmem s akčními a kriminálními prvky. V první řadě je to však film-podobenství, kde velký dům uprostřed široké stepi symbolizuje dnešní Rusko, rozsáhlá vícegenerační a různorodá rodina představuje společenství národů Ruské federace a konec filmu ztvárňuje režisérskou vizi o východisku ze současného marasmu balancování mezi sebeničením a vůlí k životu, mezi nesnášenlivostí a svorností, mezi duševním úpadkem.a duchovní obrodou. Příslušníci velké rodiny představují skoro všechny archetypy obyvatelstva Ruska počínaje otci a veterány revoluce a různých válek, přes matky i domácí puťky, bloudícího inteligenta a jeho obětující se manželku zcela podle vzoru Raskolnikova a Soni Marmeladové z Dostojevského Zločinu a trestu, Žida věčně na rozcestí mezi Ruskem a Izraelem, změšťanštělou intelektuálku, dělníky, rolníky, establishment a kriminál a konče novou neznámou generací. Rozklad vždy začíná uvnitř oslabením jednotlivých článků a spojů. I ten největší dům přestane být pevností, pokud se rodina nedokáže semknout a zaměřit se na nepřítele. ___ Ruská Rodinná oslava v rodinném sídle Skyfall lehce říznutá Kill Billem s "wagnerovskou" hudbou Melancholie.

Lucky Louie je typický dnešní Al Bunda alias ženatý se závazky. Narozdíl od 80. let minulého století se takový chlap žení později, má manželku vzdělanější, výdělečně úspěšnější a pracovitější a navíc poučenou o zdravém způsobu života, ale vše ostatní včetně drzých dětí má nachlup stejné. Tyto dva seriály ve vší kráse ukazují, jak se v partnerském životě skloubí v jeden rozporuplný vztah připoutanost a otrávenost až nesnášenlivost. Lidé dlouho žijící spolu vždy připomínají dikobrazy z bajky Arthura Schopenhauera o nástrahách blízkosti: „Skupina dikobrazů se potuluje chladným zimním dnem. Aby nezmrzla, seskupují se zvířata blíž k sobě. Avšak jakmile jsou dostatečně blízko, aby se mohla přitulit, začínají se navzájem píchat bodlinami. Rozprchnou se, aby unikla bolesti, tím ale přicházejí o výhody blízkosti a znovu se začnou třást chladem. Dikobrazi se tedy opět seskupují a celý cyklus se opakuje, jak se snaží najít pohodlnou vzdálenost, kompromis mezi bolestivým propletencem a zmrznutím.“ ___ Některé scény tohoto seriálu jsou nad hranicí filosofické, psychologické a sociologické geniality.

Konzumní snůška pseudovědy, pseudonáboženství, pseudoesoteriky, pseudonewage, pseudodokumentu a pseudopříběhu. Nejvíce ze všeho tento paskvil připomíná agitační brožurku Svědků Jehovových kříženou s filmem Tajemství (The Secret, 2006), v obalu dokumentu o kvantové fyzice. Citovaní vědci byli využití a zneužití, samotný příběh je stejně triviální jako tyrolské pornofilmy 60. a 70. let. Tento pseudofilm je odstrašujícím příkladem, jak netočit.

Jeden z filmů nejkritičtějších vůči vědě, který konfrontuje dětské nebo primitivní, nebo původní celistvé vnímání reality s dospělým, racionálním, civilizovaným, neboli vědecky účelovým přístupem, kdy se celek pitvá na jednotlivosti a složky a každé z nich se přiřazuje praktický smysl a význam, což ve výsledku umrtvuje životní a světový mýtus.

V práci jakýchkoliv sdělovacích médií existuje prvek bulváru, který u samotného bulváru dosahuje maxima, a v samotné činnosti zpravodajů tak existuje menší nebo větší podíl paparazzionismu neboli slušněji řečeno hledačství pokladu, senzace. Čím více existence média a zpravodaje (novináře, fotografa, kameramana atd.) závisí na výdělku, tím menší roli hraje etika, pravda a ohled. Hlavní pro média ve skutečnosti není samotná informace a její maximálně objektivní a hluboké zpracování a šíření – to si může dovolit pouze nezávislý filosof nebo speciálně za to placený sociolog. Hlavní pro média, obzvlášť ta samoživící se, je novota, ojedinělost a rychlost. Nakolik tomuto tlaku peněz, mechanismu fungování média a potřebě šíření samotné informace nebo moderně řečeno memu podlehne každý konkrétní mediální pracovník, je dáno jeho vlastním světonázorem, životními potřebami a okolním děním. Tento film je hlavně o samotných novinářích a jejích postojích spíše než o novinách a o zprávách, a spíše než mechanismus novinového vydavatelství ukazuje vnitřní "kuchyň" jeho pracovníků. Film sice má všechny složky, počínaje zajímavým tématem a zkušenou režií a konče slušným obsazením, ale nakonec pro mne ztratil na přílišné snaze vměstnat do filmových 24 hodin maximum novinařiny. V tomto případě by filmu prospělo vyčištění a vykrystalizování anebo prodloužení do menšího seriálů. ___ V tomto filmu z roku 1994 jsou přítomny známky nastávajících změn, jejichž výsledek je dnes všeobecně známý – jsou to počítače, mobily a hlavně v té době začínající internet, který zásadně proměnil způsob distribuce informací, a na konci filmu lze vidět elektronický budík s nápisem Japan – dnes by to bylo Made in China.

Klasický podraz na způsob Podrazu (http://www.csfd.cz/film/15046-podraz/). ___ Film se vyznačuje moderním klipovým střihem, použitím barevných filtrů a hlavně zvláštním světlem, které prosvěcuje emoční stavy hrdinů.

Být takto nadšený z Ameriky v roce 2010 je vrchol nevkusu, i když se jedná o retropohled. Zároveň získávat jakékoliv výhody u cizinců posmíváním se a záměrnou kritikou své vlasti je vrchol podlézavosti. To je hlavně záležitost a úděl disidentů, zaměřených na zahraniční odběratele, nikoliv na skutečnou konstruktivní kritiku a práci na zlepšování poměrů ve vlastní zemi. ___ Způsobem a mírou podvodu jsou tito dva dederoni (přezdívka pro obyvatele bývalé NDR) velice podobní dvojici mladíků z filmu Sibiř (http://www.csfd.cz/film/42691-sibir/), až na to, že ti druzí neprodávali svoji zemi, ale své služby. Vlastně mi ti "Sibiřané" byli mnohem sympatičtější.

Z komentáře Shadwella k seriálu Vikingové: "Za druhý je na seriálech jako Vikingové iritující, že každý díl je v podstatě vstupem do stejné řeky, jelikož jsou ty díly dočista zaměnitelný. Oproti tomu filmy se liší, jelikož je s každým novým filmem možné a často i nutné objevovat, jak je po formální stránce vytvořen. ... Seriály jsou tudíž pro lidi, kteří jsou malinko líní." (konec citátu) ___ Seriál je, dá se říci, rozvinutý prodloužený prohloubený film. Ze seriálů – televizních pořadů, na které se původně dívaly jen ženy v domácnosti, puberťáci a lidé na okrají společnosti, se dnes stala módní záležitost pro fanoušky i intelektuály – stejně masová, a přitom elitně-lidová jako série fotbalových utkání UEFA nebo hokejových zápasů NHL. Lidovost spočívá v neomezené a jednoduché možnosti fandit a emočně prožívat, elitnost – v možnosti vědět o tom vše. Dnešní vzestup seriálů svědčí mimo jiné o větším podílu individuální zábavy a o delším pohroužení se do virtuality. ___ Za vše několik citátů ze samotného filmu Milovníci seriálů neboli můj osobní sestřih tohoto dokumentu na mikro-seriál: 1. Chování nás, obecně označovaných jako intelektuálové, je v jistém ohledu typické pro lidové vrstvy v telenovelách ze 70. a 80. let. ___ 2. Na univerzitách je velmi oblíbené psát disertace na seriály. ___ 3. Seriálofil je přímým potomkem cinefila, který své kalhoty prošoupal o křesla cinematiky. ... Jde stále o totéž – jak se v tom demokratickém umění (seriálech) dostat do nadřazené pozice? To znamená – když se na seriály dívají všichni, musím mít podrobnější znalosti a dosáhnout tak významnějšího postavení doprovázeného lehkým pohrdáním ostatními. ___ 4. Hollywood produkuje kolem 50 nových seriálů ročně. ___ 5. My jako tvůrci považujeme seriály za umění, ale samozřejmě je to obchod. Je to o tom, jak získat co nejvíc diváků, kteří budou sledovat nějaký díl televizního seriálu, abyste mohli prodat své reklamy za co nejvyšší ceny. ___ 6. Scénárista: Když budete psát (scénář) podle toho, co se divákům líbí a co ne, bude se každý týden vysílat naprosto stejný pořád. Ale to diváci ve skutečnosti nechtějí. Lidé mají rádi slaninu, ale nechtějí ji jíst ráno, v poledne a večer. ___ 7. Vášniví milovníci seriálů se vyznačují pozoruhodnou vytrvalostí a určitou hloubkou. ___ 8. "Stejně jak jsme postoupili od geometrie v prostoru k geometrii v čase, chtěl bych projít od psychologie v prostoru k psychologii v čase." (Marcel Proust, Hledání ztraceného času) ___ 9. Na dobrém seriálu je právě tohle ohromující – to rozvinutí identity postavy nejen v prostoru a v čase, zkráceném do dvouhodinového filmu, ale v časoprostoru, který zaujímá prostor a čas našeho života. Toto se nikdy úplně nepodařilo ani literatuře, protože čas, který věnujeme četbě Proustova Hledání ztraceného času, je přece jen kratší než čas, po který sledujeme pět sérií Odpočívej v pokoji. Určitě se víc změníme za dobu sledování seriálu Odpočívej v pokoji, než za čas věnovaný četbě Prousta. ___ Ke zhlédnutí na webu České televize: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10396574515-milovnici-serialu/21238255364/

Rasové problémy nevymizí, protože se lidé musí s něčím identifikovat, aby zakotvili v životě a ve světě, a pak se té identifikace držet, aby zůstali konzistentní neboli celiství. Tento film ukazuje, že je velmi složité zjistit, zda rasové výpady jsou pouze přechodným důsledkem aktuálních osobních problémů nebo pramení ze samotných základů člověka a v každodennosti jsou více či méně zdárně překrývané nebo skrývané korektním naučeným chováním. ___ Nedokonalost lidských vztahů v obecné rovině má tři důvody: 1. jinakost druhého, v němž existuje něco jiného, cizího, s čím se člověk musí vyrovnat nebo smířit, 2. různorodost lidí čili zdánlivá možnost nekonečné nabídky a volby – člověk může hledat totéž v několika lidech zároveň, tak se někdy například stává, že ještě než odezní jeden vztah, člověk již hledá další anebo se roztrhává mezi několika vztahy, 3. proměnlivost – sám člověk je jiný v různých obdobích a situacích. To vše vede k tomu, že všechny vztahy je nutné v každý okamžik neustále obnovovat a vyvažovat. Nakonec člověk vždy chce víc než může a dokáže a než je mu dopřáno zvenčí. Spokojený je tedy ten člověk, který se dokáže pokaždé vyrovnat s žitou současností. ___ Konverzační film o problematických vztazích v té nejbezproblematičtější době na přelomu tisíciletí, kdy se dařilo finančníkům, hudebníkům, filmařům, hercům a všem ostatním, přinejmenším v Americe.