Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 120)

plakát

Beckham (2023) (seriál) 

Jsem rád, že Netflix pokračuje v dokumentární tvorbě, ta mu vždycky šla. Nevím čím to je, možná jen nemám tolik nakoukáno, ale co se týče dokumentů, dost často se jedná o pecky, které jsou líbivě sestříhané a velmi příjemně utečou, i když mají 4,5h jako Beckham. Samozřejmě hraje roli to, kolik přinese originálních záběrů, někdy je více žádoucí netočit nové scény pro film (zde jsou a ač můžou působit hraně, mě zasáhly) a sehnat co nejvíce dobových záběrů a upozadit mluvící hlavy. Sportovní žánr je v tomto hodně vděčný, jelikož vždycky bude více záběrů ze zápasů než ze života Pablo Escobara. Nejedná se zas o tak velkou pecku jako Last Dance, kterou už pár let mám chuť si dát znovu, ale rozhodně mě dokument v mnohém obohatil, ačkoliv Beckse více reflektuji až od pozdní éry v Realu Madrid a měl jsem vždy jiné favority, jeho jsem měl vždycky rád a respektoval jej. Trošku mě mrzí, že seriál není ještě o 2 díly delší a nepostihne více anglickou reprezentaci a jednotlivé sezóny v různých klubech, docela by mě ta nepozměněná geneze Davidova sportovního života zajímala. Na seriál jsem koukal se členy rodiny nepolíbené fotbalem, takže můžu potvrdit, že i nefanouška fotbalu může tento dokument zajímat. A já mu rád věnoval svůj třítisící komentář.

plakát

Zabijáci rozkvetlého měsíce (2023) 

Scorsese je nepochybně režisérská legenda, která i mě ve většině filmů baví a rozhodně nenatočil film za tři hvězdičky. Ačkoliv tak od zhlédnutí cítím potřebu, že bych chtěl a vlastně i měl alibisticky šáhnout po sedmičce, ta nuda co jsem u filmu v kině prožíval mi to zkrátka nedovolí. Když pominu fakt, že si režisér podojil Apple o 200 mega a natočil film, který v dnešní době nemá v kinech obdoby (na což si pravidelně stěžuji) a zároveň na sebe nikdy nemohl vydělat, skutečně nechápu, že Marty nebyl tak soudný a nepřinesl divákovi buď nějakou o hodinu kratší verzi nebo rozmáchlejší minisérii (totéž cítím u Babylonu a jsem rád, že Ridley toho svého Napoleona nejdříve pokrátil). Žijeme v době dlouhých filmů a občas mi přijde, že se v tom tvůrci vyloženě předhání. Toto téma si stopáž nepochybně zaslouží, jedná se zjevně o vytoužený příběh svého tvůrce, který jej dlouho toužil zadaptovat a já věděl, že to chci vidět, jen jsem zkrátka netušil (ačkoliv kulturu kolem Indiánů obecně nevyhledávám), že Killers of the Flower Moon, film stejně tak dlouhý jako jeho název, mě tak moc může míjet. A je mi to líto. Jsem rád, že jsem tento zážitek podstoupil v kině a Leovi asi budu fandit v dalších úspěších na ceremoniálech, ovšem nedovedu si představit, že bych na snímek ještě někdy znovu dokázal koukat.

plakát

Fotři (2023) 

Tohle mi vážně nesedlo. Povedený obsazení, které zachraňuje, co se dá, ovšem tím to pro mě skončilo. Ačkoliv Bill Burra nesmírně oceňuji jako komika a nevadí mi ani jako herec, bohužel jako tvůrce tímhle střelil úplně mimo a celý ten scénář plný novodobých nesmyslů, co cloumají společností (samozřejmě ve filmu v extrémní podobě). A zachránila to pro mě až umírněnější druhá polovina. Snad se příště vytasí se vtipnějším materiálem.

plakát

Mluv se mnou (2023) 

V posledních několika letech už překlenula má averze k hororům do té fáze, že si opravdu vybírám a spotřebky, snad kromě Wanovo univerza, vynechávám. Talk to me mělo tak skvělé ohlasy, že jsem od toho čekal něco jako loni u Barbara a žel bohu, nejsem zklamaný. Výborný úvod se v mém případě překlenul do zajímavého děje, leč plný idiotských teenagerů, jež mě bavilo sledovat až do konce a neztratilo to švih. Žádný horor desetiletí, ale v té záplavě remaků známých hororů je tenhle snímek něco, co lze doporučit nad rámec ostatních brášků, kteří nyní před Halloweenem zaplavují kina.

plakát

Prezidentka (2022) 

Havlíkovy filmy na mě vždycky nějakým způsobem dobře působí. Ne jinak je tomu i u Prezidentky s mou velmi oblíbenou dvojkou herců ačkoliv tentokrát to i na mě bylo až přespříliš patetické. Ovšem jakmile člověk přijme, že se jedná o pohádku, která má jen nižší základy v realitě, tak si snímek dovede poměrně dobře užít.

plakát

Lawrence z Arábie (1962) 

OPUS MAGNUM, který je dostupný v nádherné restaurované podobě ve 4K na Netflixu a je to hromná radost pokoukat.

plakát

Expend4bles: Postr4datelní (2023) 

I přes prachbídné recenze jsem stále uvažoval, že bych na závěr mé oblíbené série vyrazil do kina. Už od úvodní akce jsem však věděl, že tady klesneme na úplné dno braků z devadesátek s odpudivými triky a skutečně trapnými hláškami v 99% případů. Neřikám, ani jednička nebyla žádné veledílo, ale bylo to poctivě zrežírované a akce byla správně zemitá a nespoléhala pouze na imbecilní množství výbuchů. Což je však ovšem největší zločin, tak je obsazení. Prakticky každé jméno, které najdeme zde v zajímavostech, zní lépe než to, co jsme nakonec dostali. Seagal (dnes k smíchu, ale v akčních filmech byl prostě ikona), Chan ani Rock se už v sérii nikdy neobjeví a můj sen tak nebude kompletní. Místo toho je tu prakticky jen Statham s Garciou, kteří si jedou svůj spin-off a zbytek moc prostoru nedostal. Vrchol je však parodie na postavu Banderase z trojky, který se se Snipesem nevrátil. A Uwais už taky není to, co býval před 10ti lety v Raidu. Farewell, škoda, že tato série nezačala před 30ti lety a neskončila v roce 2012.

plakát

Blue Beetle (2023) 

A po dekádě bezprecedentní vlády komiksů v kinech jsme se to dotáhli do bodu, kdy už se lze jenom opakovat a diváky jenom unavovat. Proto už tentokráte letos na DC komiksovku nedorazili. A to se to už od začátku jevilo jako přesně takováhle generická patlanina, kalkulovaně zacílená na latino publikum, leč to nakonec mnohé tolik neotravovalo. Včetně mě, jelikož mě to v druhé polovině začalo celkem zajímat, ovšem ne do té míry, že bych chtěl sequel, to rozhodně ne. A nesnáším originy, takže první půlhodina pro mě nudná a narvaná nejrůznějším klišé s původem hlavní postavy (Xolo Maridueña po Cobra Kai úplně zmizí, na filmovou kariéru nemá), avšak alespoň v té druhé se to celkem rozjelo. Ale stále jen průměr a postavu už nikdy neuvidíme, žádná škoda.

plakát

Gran Turismo (2023) 

Když jsem přemýšlel o námětu tohoto filmu, tak mě hned napadlo, že je do filmu převeden tím nejlínějším způsobem, když se zaměřili na GT Academy, zároveň však tím jediným (smysluplným) možným. Musím opravdu pochválit mého kdysi oblíbence Neilla Blomkampa, že z tak tuctového tématu typu Need for speed, vytřískal opravdu maximum a povedlo se mu závody natočit napínavým způsobem, jen možná ten příběh byl až příliš natahovaný a zároveň předvídatelný (i pokud neznáte skutečnosti, které se v mnohém lišily) a už jsem chtěl, aby to skončilo. Je však škoda, že na sebe film nevydělal, protože ačkoliv bych sequel nechtěl, nerad bych aby to zarazilo produkci dalších filmů podle her Playstation studios. Takže za mě usmolených 70% a rád bych někdy v budoucnu dal ještě filmu šanci.

plakát

Teorie velkého třesku - Série 7 (2013) (série) 

Kdyz to jedu po letech za sebou, šokovalo mě, jak moc kvalita klesla a je změnil celý tón seriálu. Pořád je to můj oblíbený Big Bang, ale už musím ubírat.