sator

Dokument je ojedinělý hned z několika důvodů. Zaznamenává první pokus dobytí Everestu kuloárem Norton a první dobytí vrcholu českým horolezcem, kterým byl Leopold Sulovský.

U tohoto dokumentárního cyklu není od distributora (BBC) rok výroby k dispozici.

Text k písni složil Tomáš Hanák.

Bláznivá husopaska je ve skutečnosti plzeňská rodačka a učitelka na penzi žijící v Rabštejně nad Střelou.

Snímek je záznamem divadelního představení z divadla Komedie z roku 1961, který se již v archivu České televize nenachází.

Pořad je jedinou prací Vlasty Buriana pro Českou televizi.

V lednu 1967 byl Albert DeSalvo byl odsouzen jako duševně nemocný člověk na doživotí. O měsíc se mu podařilo z psychiatrické léčebny uprchnout, ale byl chycen po 24 hodinách. 26. listopadu 1973 jej našli ve vězeňské nemocnici s nožem v srdci. Zabil ho spoluvězeň, jehož identita nebyla vypátrána.

Hudební seriál zaznamenává první vystoupení skupiny Greenhorns v televizi.

K námětu inspirovala autora scénáře Jiřího Bednáře báseň Robinsona Jefferse „Turzovo kotviště“.

Scénář vznikl na motivy povídky "Prostý případ statistiky" Hany Proškové z detektivního souboru "Tajemství obří číše".

Jaroslava Adamová vzpomínala, že jestliže měla v rámci natáčení absolvovat polibek s Werichem, nedovolil Werich nikdy víc než na vousy.

Do kinodistribuce se z filmu dostala jen ochutnávka toho, co vyšlo na DVD. Celý cyklus by byl pro svou délku neúnosný.

Dle vyjádření České televize byl cyklus znehodnocen během povodní.

Původně se cyklus jmenoval jen Vlaštovka, až později v době normalizace došlo k přejmenování na Pionýrská vlaštovka.

Ve filmu byly použity záběry z nacistického snímku Titanic (1943).

Scénář od Jiřího Hubače se původně jmenoval „Zima poutníků“ a byl to třetí díl z trilogie „Ikarův pád a Tažní ptáci“. Hubač scénář odmítl realïzovat ve chvíli, kdy Vladimír Menšík zemřel. Po 15 letech ho však Bolek Polívka přesvědčil, aby dal svolení k realizaci. Scénář byl od původní verze zásadně pozměněn.

Jana Březinová se během natáčení zhroutila. Na vině byl údajně silný citový prožitek, avšak pravdou také je, že už v průběhu filmováni bojovala s osudovou nemocí.

Dokument natočil mladičký Olmer jako posluchač 2. ročníku DAMU. "Za odměnu" o zmapování diskriminace šlechtických rodů nemohl 10 let točit před ani za kamerou.

Vladimir Vysockij kvůli roli ve filmu údajně tři roky abstinoval. Po zákazu filmu začel údajně opět popíjet.

Tento 82minutový pořad byl vyroben a odvysílán v premiéře v roce 1967, poslední jeho vysílání prověblo v roce 1971 a poté byl odstraněn. Dle slov archivu České televize se důvod skartace nikde nepodařilo nalézt, nicméně existuje domněnka, že důvodem bylo zmínění lékaře, který transplantoval srdce a posléze emigroval do Rakouska, kde dál prováděl operace.