pytlik...

Přímá odpověď Československa na americkou Noc oživlých mrtvol, kdy se živí mrtví po plátně plouží nejen v noci, ale i ve dne, navíc v mnoha dílech. Snad jen Hanzlík projevil určitou životní jiskru. A i estetický vkus, na rozdíl od současných tunerů, neboť kam se hrabe nějaké to přítlačné křídlo a mračítka fábie htp na tu zahrádku, co Hanzlík za každých okolností vozil na střeše auta. Zvláštní je, jak hodně záleží na cástingu... aby se z toho stal prvotřídní seriál, stačilo málo, totiž obsadit do hlavní role ten model železnice. I v těch nemnohých chvilkách, kdy byla k zahlédnutí, podala jasně lepší výkon než neslaný nemastný Brzobohatý. Vrtá mi hlavou, po Nemocnici na kraji města prý lidé Chudíka zastavovali a řešili s ním svoje zdravotní problémy... jak to, že Konvalinková ještě žije? Po tomhle seriálu ji přeci museli hromadně (a poprávu!) zlynčovat, páč chtěla dát své dítě otci, případně do děcáku jen proto, že ji překáželo. Překvapilo mě množství popkulturních odkazů v tomto seriálu, od nápisu "Mimikry" na bubnech (Major Zeman), až po jednu z ústředních melodií, použité též ve večerníčku Edudand a Francimor.

Humor jsem po zkušenosti s minulými díly nečekal, takže v tomto ohledu jsem rozhodně nebyl zklamán. Naopak zásadně přibylo zcela hloupých dialogů, kde se zvláště překonával ten blonďatý herec s transplantovaným nosem od nějakého hodně špatného boxera. Nevím, proč se Stiller stále pokouší o komické role, když pro ně vůbec nemá talent... ale jo, chápu ho. Narodil se moc pozdě, takže prošvihl svou životní příležitost - natáčení mnohadílné Planety opic - kde by mohl hrát jednu z hlavních rolí, a ani by nemusel chodit do maskérny.

Fascinuje mě, že tomuto dílku vyčítají místní komentátoři bláboly či přílišnou fantazii ve druhé půlce. Asi jsou jejich sny přísně logické a realistické. Narozdíl od těch mých, kolikrát se ráno vzbudím a nezbývá mi než zvolat "Lidi, to ale zase byla blbost!" To jaksi za prvé. Za druhé, fascinuje mě, že jediný modrý díl krtka je ten s maminkou, kde zaječice názorně ukázala, že je děravá i jinde než jen v puse. Zatímco tenhle díl, kde pán názorně ukazuje, že před pětatřiceti lety nebylo vyholování moderní ani u mužů, natož u žen, je v jasně červených. Vždyť je spíše oceňována nahota žen než mužů. Asi lidé vidí v zaječici především zvíře a né ženu, a zoofilů přece jen v populaci tolik není.

Ten pocit, když člověk přijde ze zaměstnání, kde celý den utrácel psy, pořádal přednášky pro důchodce s výhodnou nabídkou hrnců, popř. vysvětloval kroky a názory pana prezidenta, pustí si televizi a zjistí, že na tom ještě není tak špatně, že jiní jsou na tom daleko hůř. Protože kam se ta jeho práce hrabe třeba na roli takového Hoffmana, který nám hned svou první větou na plátně sdělí, že má jedno varle níž (ale to druhé zase výš, takže v průměru jsou přesně ve středu)!

Horor jako řemen, ať se na to nedívá nikdo ze slabýma nervama, i já se tak třásl strachy, že jsem se šel během filmu nejmíň čtyřikrát ujistit, jestli jsem doopravdy zamknul vchodové dveře a zavřel všechna okna! A to se ještě naštěstí druhá půlka odehrávala v naprosté tmě, buď režisér vyčerpal rozpočet, nebo to chtěl prodat i rádiu jako rozhlasovou hru. Jinak se musím pochlubit, jsem doopravdy filmový znalec, hned mi bylo jasné, kdo a v jakém pořadí přijde o život a kdo přežije. Je jasné, že první na řadě byla ta krajně nesympatická milenecká dvojice studentů, kterým bylo každému tak padesát, a slíbili si, že se vezmou po promoci (fakt hodně fikaný, vzhledem k jejich studijnímu tempu měl ten chlap před sebou dalších padesát let svobody!). Člověk, když poslouchal jejich dialog na pláži, silně zalitoval, že žraloci nejsou obojživelníci, páč než ti dva vlezou do vody, skoro jednomu upadnou uši. A tenhle věčný student požádal tu svoji o ruku. Což bylo taky jediné, co mu ti žraloci z jeho milé nechali. Tím se jasně ukazuje na nebezpečí používání stálých slovních spojení, neměl ji žádat jen o ruku, ale o ni celou! Dalším na řadě byl ten postarší a plešatej, zkrátka proto, že byl postarší a plešatej. Mně tohle přijde děsně nespravedlivý (proto taky strhávám hvězdičku), tak povrchní, hodnotit podle vzhledu, třeba to byl v jádru správný a hodný kluk, ale to nikoho nezajímá. Navíc už byl postižený tou plešatostí, tak bylo od života nespravedlivé mu tak dál nakládat. A vůbec, jestli jsem se dobře díval, podle záběrů byli ti žraloci tři, nijak zvlášť velcí, a sežrali cca deset lidí. Takže já osobně bych s nimi bojoval tak, že bych jim přednášel o nebezpečnosti přejídání, a/nebo pod vlivem Války světů, co jsem viděl těsně před nimi, bych doporučoval na ně kejchnout a mikrobi by už vše zařídili sami!

Odpad dávám za ten konec, páč je naprosto nelogický. Myslet si, že mimozemská civilizace na daleko vyšší úrovni, než je naše, si neuvědomuje nebezpečí mikrobů na cizí planetě a klidně se jima nechá vyvraždit, je zcela absurdní (hááá, vlastně bych měl v rámci csfd etikety upozornit na vyzrazení zápletky, tak bacha, spoiler!). Ono je taky možné, že za to vybití emzáků nemohli mikrobi, ale ta lidská krev, kterou oni hromadně na něco používali, páč co si budeme nalhávat, dnešní lidé se přímo hemží všelijakýma jedovatýma toxinama a éčkama. Takže v příští invazi se mimozemšťané zaměří na vegetariány a další příznivce zdravého životního stylu. Jinak, to s tím nebezpečím od cizích mikrobů už věděl náš spisovatel Souček v sedmdesátých a osmdesátých letech, i kvůli tomu zpochybňoval, že by kdy došlo ke kontaktu dvou a více civilizací. Na druhou stranu, kromě Spielberga (a asi Wellse, knihu jsem nečetl) to netušili ani režiséři všelijakých predátorů a vetřelců, které nechali pobíhat bez skafandru na cizích planetách a dokonce požírat místní obyvatelstvo. No každopádně, každou chvíli můžeme čekat invazi č. II, kdy se mimozemšťané poučí a přiletí navlečeni do ochranných obalů!

Ne že bych viděl CD celé, ale i ty střípky mi zcela k hodnocení stačí. Třeba písnička o klbku - opět silná melodie a navíc obsahuje vynikající poučení - děti se dozví, že rady kamarádů jsou sice úplně na hovno (pardon), ale zato je s nimi i dlouhá cesta zábavná. (Jinak tedy vyzývám raka a žabku, aby se mi tak za deset patnáct let přihlásili, tedy jestli budou mít gerontofilní sklony). Anebo podobně parádní je Vlk a zajacik (součást tzv. frustračního seriálu Vlk a tri prasiatka, Vlk a macko, Vlk a kuzliatka, který osvětluje, proč se vlk v současné době vyskytuje tak málo v přírodě). Byť poučení z této písničky je poněkud diskutabilní, zajačikovia se vlkovi vysmějou, že nechodil do školy a proto na ně nemá. Co kdyby si to vzal k srdci, začal navštěvovat školu a pak vymýšlel důmyslnější léčky, aha!? Podle mě by bylo lepší, kdyby ti zajačikovia vlkovi namluvili, že je naopak až moc chytrý, že až bude příště chystat nějaké pasti, ať při tom vůbec nepoužívá hlavu, aby to nepřešpekuloval!

I kdyby byla na CD jen tahle písnička, napálil bych automaticky pět, protože taková geniální melodie se jen tak neslyší. Pokud ji ti dva doopravdy složili, tak klobouk dolů. Miluju ji, i když si kvůli ní na mě zasedl zahraniční šéf v naší nadnárodní firmě. Neboť jsem ho zcela zastínil. Myslel si, že každého ohromí svým coming-outem, kdy všem rozeslal fotky ze svojí svatby, kde si za nevěstu (nebo ženicha? v jeho případě spíš mužicha) bral malého Asiata. Ovšem kam se to hrabe na coming out můj, kdy mě kolegyně načapala, jak si u kopírky prozpěvuju "jsem malé prasiatko, kvik, růžove neviniatko, kvik!".

Kolečko je jeden z nejgeniálnějších scénáristů v komediálním žánru, připomíná mi Papouška – taky dokáže za normálních okolností vážnou či trapnou situaci podat vtipně, takže člověk ví, že se nemusí ničeho obávat a může se jen a jen těšit na to, co přijde (mimochodem takový režisér Krejčík byl přesně opačný typ, vtipnou situaci točil nudně a trapně). Takže si divák může užít i čekání na bitku mezi holohlavy a osazenstvem hospody, protože je jasné, že se při ní nic zlého zkrátka nestane (Čočkinovu smrt za nic zlého nepovažuji, páč to stejně nebyl sympaťák!). Fascinují mě komentáře mnohých uživatelů zde, kteří seriálu vyčítají, že se jedná o propagandu, že takhle to v realitě není... Voni si neuvědomují, že jde o komedii a né o dokument, a od kdy se vyžaduje od komedií, aby věrně zobrazovaly skutečnost, aha? Od nich čekáme, že nás budou bavit, a toho se tu dočkáme maximálně. Zvláštní plus patří za doprovodnou hudbu, člověk si oživí hity, které už dávno zapomněl a rozhodně by nečekal, že mu je připomene český seriál.

Rád čtu životopisy slavných, protože doufám, že pokud je budu kopírovat do nejmenších podrobností, dosáhnu úspěchu tak jako oni. Proto piju 50 šálků kafe denně jako Balzac, spím střídavě 2 hodiny denně jako da Vinci (což mi při těch kafích nedělá žádný problém), anebo naopak 20 hodin denně jako matematik de Moivre (to mi po těch kafích naopak problém dělá). Jím jedno a to samé jídlo po mnoho týdnů jako Jobs, abych nesmrděl, proháním velmi mladé holky, nejlépe panny, jako Chaplin, ale přes veškerou snahu furt nic, netopím se v milionech a ani o mně nikdo neví, s výjimkou mravnostního oddělení policie ČR. Konečně mi došlo, čím to je – mířím moc vysoko. Chce to začít po postupných krůčcích, např. nejdřív se stát úspěšným politikem v naší republice, což moc náročné není, a teprve pak vylepšit teorii relativity. Takže jsem začal sledovat tenhle seriál Premiér a píšu si: 1. nosit na spaní stále stejné triko GAP. 2. po probuzení minimálně 5 minut vést rozšafný monolog o tom, jak jsme premiér a co teď. 3. při rozhovorech hodně mrkat a těkat s očima všude kolem, vyhýbat se pohledu do očí protistrany. To mi přijde obzvlášť fikané, protože podle psychologů to dělají lidé zlí, s nečestnými úmysly. Protistrana tuhle teorii určitě zná taky, takže má z nás strach a přistoupí na cokoli, co jí navrhneme, jen aby od nás měla pokoj. 4. Nikdy nechodit na Barrandov k Soukupovi do Duelu, protože ten svým bystrozrakem člověka hned prohlédne a rozebere na součástky, jak předvedl v předchozím dílu sám na sobě.