pytlik...

Myslím, že pro Mádla byla tahle pohádka fakt požehnání. Konečně role, kde se nemusí přetvařovat, kde nemusí nic hrát, pravda, musel se trochu umejt a učesat.

Film bezesporu pozoruhodný. Zaujala mě jistá ideová neukotvenost postavy, kterou hrál Dlouhý. Tak zaprvé, jeho zápaďácký vzhled, zejména ty černé brýle, to byl jasný atentát na kulturu. Za druhé, poněkud ironicky odpálkoval neodolatelnou Vašutovu nabídku na účast na brigádě a hlavně, skoro varoval třídního nepřítele před zaslouženou odplatou, které se mu na sladkém ostrově svobody ze strany vousatého proletariátu zajisté dostalo. Naopak naprosto unesen jsem byl z Mistrikového Einsteina, tohoto herce si okamžitě dávám do své topky, ačkoli jsem žádný jiný film s ním dosud neviděl. Ten jeho pohled, upřený do nekonečna, ten jeho klid, který z něj vyzařoval, něco jako z Putina. Člověk by mu ty zásadní objevy ve fyzice v pohodě uvěřil. Ovšem podobně jako Putin, asi i Mistrík klamal tělem, když tak čtu jeho biografii tady na stránkách. Jinak musím uznat, že ten konec se fakt nepovedl, scénárista si evidentně chtěl ušetřit práci. Takže ho neuhodla ani spolubydlící, která tvrdila, že se děda objeví v budoucnosti zestárlý a zešedivělý, ani já, který zastával pesimistické stanovisko, že se neobjeví, pouze se naplní ta prázdná urna. Nesmíme zapomenout ani Vašuta. Možná i někoho jiného než mě zaujal jeho poněkud zmatený výkon, jako by byl v šoku, jako kdyby nevěděl, čí je. Vrtalo mi to hlavou, pátral jsem po příčině, a důvod je nadmíru vzrušující: Vašut byl zvědavý na svou budoucnost, co bude dělat, až bude velký, a přenesl se během natáčení funkčním exemplářem stroje času třicet let dopředu. Mladý kluk jako on má přeci spoustu ideálů, chce být tu kosmonautem, tu kovbojem, tu popelářem... no a on si po návratu vyhledal ve slovníku slovo "prostata" a zjistil, že se rozhodně nejedná o typ kosmického paliva.

Asi světový unikát, neznám žádný jiný film, kde by úvodní titulky běžely nejen přes úvod, ale i přes gradaci, vyvrcholení a závěr, zkrátka po celou délku díla. Což ukazuje na velké režisérovo sebevědomí a nedostatek sebekritiky, protože málokterému diváku stačí ke štěstí číst, kdože všechno se to na podílel na výrobě filmu.

Konečně někdo pochopil, že operu nejvíc kazí zpěv, a tak ji natočil celou bez něho. Tím ovšem bohužel výčet kladných stránek končí, snad s výjimkou zajímavé postavy, kterou ztvárnila Šafránková. Jinak bída a děs, no ostatně co jiného by se mělo vyskytovat ve světě žebráků že. Musím souhlasit s Radek99, který nazval Abrhámovu postavu "neodolatelnou", protože mně se z ní fakt neodolatelně zvedal kufr. Možná, že zabíjení za jistých okolností může působit mile, to ale rozhodně neplatí o způsobu, jakým připravoval Abrhám o život ženy okolo sebe. Když k tomu přidám Popelčino vyznání, kdyže to ztratila panenství, je jasné, že rozpačitý dojem nevzniká jen chybou režisérovou, ale že už to skřípe v literární předloze. Kterou jsem mimochodem nečetl. A navíc mě nenadchlo, jak moc je poselství filmu průzračné a čitelné na sto honů.

Ožrala blábolí v nemocnici a otravuje tamější personál. Ožrala hajluje na zastávce. Ožrala falešně vyzpěvuje jakési písně. Ožrala ukazuje holou panímandu a koupe se kdesi v rybníku. Ožrala týrá koně tím, že se na něm snaží jezdit, nedbaje svého obrovského břicha. Nevidím ani jeden důvod, proč by si snímek zasloužil vyšší hodnocení než odpad.

No toto, to by člověk nevěřil, jak jsou všelijaké ty cibule otrlé... vždyť ozubená kolečka a pérka v podstatě představují jejich vnitřnosti. A třeba já bych tedy určitě neocenil pohled na člověka, který by si rozpáral břicho, žongloval s plícema a srdcem a střeva si motal na špejli nebo tak něco.

Nikoli nezajímavé. Zvláště jak Čech sám se sebou mluví anglicky.

Perfektní film pro ty, co mají problém nedokrvováním jater, přehřátím mozku, špatným vnímáním a kýho výra co já vím, čemu ještě prospívá zívání. Tento snímek ocení tak děti do maximálně 6 let, a to zejména ženského pohlaví, plus jejich maminky, které si se slzou v oku vzpomenou při sledování prvních krůčků toho prince na podobnou činnost svých vlastních ratolestí. Pro kluky tu najdeme jen málo, příběh vůbec neobsahuje nějaká dobrodružství, které spolu zažili králík Dumper (mimochodem maximálně protivný), skunk a tenhleten jelínek, v podstatě ukazuje jenom rané dětství a pak skok a už jsme v době, kdy vše zajímavé končí - období první (a v tomhle případě asi i poslední) zamilovanosti. Navíc se k tomu přidává v některých scénách až přespříliš kýčovitá kresba a barvy.

No myslím, že je Bond až přespříliš optimistický, on bude žít určitě víckrát než jen dvakrát. Aby se totiž vymanil z toho neustálého koloběhu úmrtí a zrození, musel by podle buddhismu dodržovat pět pravidel: 1. zdržet se zabíjení a zraňování živých bytostí - o tom, jak moc tuhle podmínku nesplňuje, se není potřeba šířit 2. nekrást - opět nesplňuje, v tomhle díle ukradl z trezoru dokumenty a taky číslu 1 ukradl iluze, že ovládne celý náš stááát a pak i celý svět 3. zdržet se nesprávného sexuálního chování - ve spojení s Bondem obzvláště pikantní, před ním si není jisté ani prkno s dírou po suku 4. zdržet se zraňující a nepravdivé mluvy (nelhat, nepomlouvat, nemluvit zbytečně...) - Bond je zase mimo, v tomto filmu např. tvrdil, že se jmenuje Fischer 5. zdržet se zneužívání omamných prostředků - protřepaná nezamíchaná vodka do toho moc nezapadá. Takže suma sumárum, je jisté, že Bond bude svojí přítomností oblažovat ještě naše vzdálené potomky.

Ti, kterým se to líbí, by se měli spolu s autorem zamyslet, chytit se za ruce a jít vyhledat nějakou odbornou pomoc. Fuj, to jsem si zase pokazil den.