pytlik...

Podle mě stačilo, kdyby doktoři na ty myši nalíčili pasti, a nemuseli platit těžký prachy za víno kocourovi. Anebo angažovat ještě jednoho kocoura, se kterým by si ten první vychytával v případě potřeby ty myši navzájem.

Tenhle film poněkud zmírnil můj respekt k Němcům, který jsem měl již od dětství, kdy jsem četl jednu drsnou německou pohádku, kde medvěd dal Honzovi za jeho pomoc chlup, orel vytrhnuté pírko a mravenec, mravenec pěkně prosím vlastní nohu! No a já si říkal, když maj v Německu takhle zocelený mravence, jaký tam teprve budou lidi? Ze začátku byl snímek velice slibný, uvažoval jsem i o čtyřech pěti hvězdách, zhruba od třetiny ale výrazně ztrácí tempo. Předpokládám, že do koprodukčního filmu Němci i naši nasadili to nejlepší, co měli, takže když se tak dívám na Kruga, jestli jako tenhle na východě patřil mezi největší hvězdy, tak těm německým Getrudám a Hermenegildám fakt není co závidět. Já osobně bych si jeho plakát do pokoje určitě nepověsil. Navíc jsem si ze začátku říkal, že ho taky mohli nabarvit líp, občas mezi těmi zrzavými vlasy jasně prosvítal hnědý pramen. Vůbec mě nenapadlo, že by mohlo jít o paruku, protože by se muselo jednat o pěkně zpackaný výrobek. A hele, podíval jsem se do galerie tohohle herce a on měl už od pětadvaceti tři kolena! Dvě na nohách a jedno náhradní na hlavě! Taky mě zaujalo, že tenhleten kézebír měl být stejně starý jako pruský král ztvárněný Grossem, který se ale narodil o 30 let dřív a rozhodně se nedá říct, že by nevypadal na svůj věk. Patrně chtěli socialističtí filmaři ukázat, že život v přepychu člověku škodí, stárne rychlejc. V tom případě si ale opět naběhli s Krugem, protože ten sice hrál chudého, ale taky vypadal všelijak, rozhodně né dobře. Navíc v té rudohnědé paruce a pohledem v některých chvílích připomínal Luďka Sobotu. Zajímavosti: Satoranský v té době natáčel souběžně Osadu Havranů coby Havranpírko, proto se není co divit, že se spletl a ve své první scéně v Ukradené bitvě nastoupil ve svém pravěkém úboru. Stejný omyl udělal i v Osadě havranů, kde ale působil coby novověký sedlák jak pěst na oko. V Ukradené bitvě mu to prošlo, protože režisér Stranka si nechtěl pokazit dobré vztahy se spřátelenou českou koprodukcí a neodvážil se tak Satoranskému nic vytknout, scénu ve filmu nechal. Zato režisér Schmidt si servítky nebral, vzteky roztrhal již natočený materiál, takže se natáčení Osady protáhlo až do roku 1977 a nespolehlivý Satoranský byl nahrazen v roli Havranpírka Bartoškou. ____ Ve filmu zazní asi dvakrát "vole", čili se jednalo o celkem odvážný snímek.

Film je jasným varováním pro rodiče, aby nepodceňovali výběr povolání svých potomků. Měli dát ty kluky vystudovat na sportovního komentátora, úředníka ÚOOÚ nebo dokonce špíčkového politika, a né jim zvolit práci gangstérů, ke které jsou nějaké ty minimální znalosti a dovednosti nezbytností.

Vida, Cimrmanův játy sestoupil z hor a kapánek se nám zcivilizoval. Ovšem nutno konstatovat, že prokázal velice špatný vkus, do bytosti jeho vzhledu by se zamiloval fakt jen málokdo.

Lidi by měli jít do sebe a vymyslet pro naši civilizaci jiný pohon, protože s tímhle jsme to daleko nedotáhli, že. Na druhou stranu, skřeti by se taky mohli trochu zastydět a podávat lepší výkony, když už mají takhle důležitou roli.

Vcelku nechutný příběh s nechutným koncem a poněkud nechutným zpracováním (v tomto ohledu vynikal zejména Císař).

V první povídce Kratina prokázal, že se v bývalém Československu nalézaly i jiné dobré oddíly než STS Chvojkovice Brod. Ve druhé se naplno projevil Čapkův idealismus, protože se normálně nestává, aby se lidé ve vysokých funkcích zastyděli. No a tu třetí jsem neviděl.

Ano, vojáky nikdo rád neměl a nemá, ale přeci jenom od scény, kdy přišel Jakim orodovat za koně, byl film až přespříliš krutý, podobně jako Hoří má panenko, tomu se fakt nedá smát.

Snímek má značný filozofický přesah, ač se to na první pohled nezdá. Jen si to vezměme, muž vydává "á", žena "bé". No a "á", to je přeci vysoce humanistický výkřik, prolíná se do všech oblastí lidské činnosti a vědění, vyskytuje se jak v operních sonátách, tak ve přírodních oborech, neboť co jiného ze sebe vyrazil Einstein, když přišel na svou slavnou rovnici (kterou pak jistý donald Einsteinovi ukradl, zhmotnil v podobě svých dvojitých hambáčů a vytřískal na ní miliony, ale to sem nepatří). Zato to ženské bé, bé... to žádný normální člověk nevydává, snad s výjimkou pár ubrečenců, jedná se tedy o zvuk vrcholně zvířecí, ovčí. Takže Pavlásková chtěla říct, že muž je člověk a ženská zvíře. No, odvážná to žena, já bych si to v dnešní přefeminizované době nedovolil. Poučení ze snímku je také nad slunce jasné, člověk má žít pouze nemateriálními věcmi, jakmile se dá do žrádla, padá na zvířecí úroveň.

Konečně někdo vyřešil otázku, která trápí každého zodpovědného člověka, totiž proč je v dnešní době daleko míň budíků než dřív. Já teda aspoň ve svém okolí neznám nikoho, kdo by tento přístroj používal. A budík, to je fakt výborné slovo... takové pravé české. Na jeho počest bych navrhoval přejmenovat žárovku na světlík, sirku na hořík, fernet na hořčík a zelí na kyslík.