pytlik...

Já jako nevím, jak může bejt někdo tak zoufale nepřipravenej, navzdory skautský popř. pionýrský výchově. Každej normální, racionálně uvažující člověk má už přeci dávno rozmyšlený, co by si přál, kdyby náhodou někde vyskytl kouzelnej dědeček/ryba. Samozřejmě má ty přání poněkud kategorizovaný, musí odhadnout, co ten děda ještě zvládne a co né. Takovej, co dává možnost za pouhopouhý puštění si sednout, evidentně žádný eso nebude, to bude hodně lacinej děda. Takže na něj nemá smysl vytahovat nějaký složitý přání, jako třeba celosvětový odstranění utrpení. Vždyť von brblal i proti nevinnýmu přání, mít hodně peněz, že prej to rozvrátí národní hospodářství. Ech bóže, a ten truhlík hlavní hrdina mu nebyl schopnej vysvětlit, že milión sem milión tam ani v chudé socialistické ekonomice nemůže udělat ale vůbec nic. No jo no, holt právník, ekonomický ani jiný souvislosti mu vůbec nedocházej. Jinak vyznění tradiční, přitroublé, zkrátka člověk by neměl snít o spokojeném životě, vždyť tím největším štěstím je hákovat v továrně od šesti do dvou a pak doma čučet na telku, kde navíc nic nedávali, páč pravidelný televizní vysílání začalo až v r. 1963.

Mám rád, když film obsahuje poučení. Tenhle mě třeba poučil, že čínský náboje se nesmí přebalovat, i kdyby byly podělanější sebevíc.

Jo jo, na tomhle filmu se dá krásně ukázat, jak nesmyslné jsou čítankové poučky. Ve škole, z angažovaných pořadů v televizi, uvědomělí rodiče do nás hustili, jak je důležité a krásné se vzdělávat, neustále ležet v knihách, toužit po vědění. A naopak jak zvrácené a jaká ztráta času je válet se jen tak na pohovce a nezajímat se vůbec o nic. Já pod vlivem těchto pouček jsem se snažil vyzvědět trochu víc informací o Zoje Kosmoděmskaje, a jako jeden z prvních odkazů mi vylezlo tohleto. Ech bóže, z toho se budu dostávat spoustu měsíců, že já radši místo žízně po vědění nehasím žízeň někde v hospodě. Jinak jako film jsem sledoval tak napůl a ještě jen jedním očkem, páč oběma se to moc nedalo. Zaujaly mě určité pasáže, jako výroky že "Rusko se nedá rozumem pochopit, Rusku se musí věřit", a pak taky hezká Stalinova starost, kdy po hlášce jakéhosi pohlavára "musíme z Moskvy evakuovat vědce, všechny ostatní důležité osoby, a i další poklady", prohlásil, bafaje z lulky... soudruzi, musíme hlavně... z mauzolea... evakuovat Lenina! A já mu prostě musím dát za pravdu, Lenin vypadal jako živej, takže by ho Němci určitě pro sichr prostříleli, a pak by byl definitivně mrtvej, už by jeho vizáži nepomohl ani ten Hollandeho kadeřník za sto tisíc eur měsíčně. Na druhou stranu škoda, že nenabalzamovali těch lidí víc, mohli z nich udělat rotu zombie a válka by skončila dřív.

Ač normálně mlčenlivý, dnes mám nějakou sdílnou náladu, tak to holt odnese nešťastný, nic netušící čtenář komentářů. Takže za 1. Film ukazuje vyspělost čs. výpočetní techniky a programátorů, kteří na IQ 151 dokázali upravit ve fotošopu Suchánkovu výšku o dobré tři metry. 2. Vzhledem k tomu, že jsem celkem malej, můžu si s klidem dělat šoufky z vysokejch lidí. Takže fakt nechápu, jak Bidlo mohl kdekoli bloudit, popř.se topit, stačilo, když si stoupnul na špičky. 3. Film ukazuje nejen vyspělost nejen čs. programátorů, viz bod jedna, ale i východoněmeckého automobilového průmyslu, páč dnes by se Bidlo s Chýlkovou měli problém nacpat i do autobusu, zatímco tehdá se v pohodě složili do trabanta, a to v něm ještě zbylo místo tak na dvě tři mouchy. 4. Tleskám režisérovi, jak báječně se mu podařilo sladit hlavní prostředí lesa s výkonem všech zúčastněných (tj. prkenným výkonem, to je vysvětlení pro ty, co jim to prkenně myslí), ovšem škoda, že herci nedokázali přepnout, když se z lesa přesunuli do škol, do vlaku a domů. 5. Škoda, že se i dnes mládež nevěnuje hromadně nějakým podobným lesním aktivitám, jako je orientační běh. Protože teď my, co chodíme do lesa pozorovat mravence a jinou havěť, musíme dávat velkej pozor na klíšťata, zatímco tehdá nám je lítající mládežníci spolehlivě vysbírali. 6. Výtečnost filmu podtrhuje i kvalitní muzika, co tam zazněla, zkrátka šlágr za šlágrem. Dalibor Janda, Nagy, Michal David, Gottův diamant. Přesto my, hudební fanšmejkři, se cítíme kapku nespokojeně, co Rezek, to je jako vosk?! 7. Rybáři lověj ryby na háček, CIA agenty na černý brejle a tvrďáckej výraz, a čs. požárníci kluky na lesklý odznáčky. Mimochodem, proč se píše "odznáčky", a né "oznáčky"? Odznakem se přece člověk označuje, že někam patří, a né odznačuje, že někam nepatří! Jungmanne Jungmanne, tohle jsi fakt nevychytal! 8. Už vím, proč jsem furt tak chudej, to proto, že zmlsaně jím zdravá jablka místo nahnilých! 9. Film oplývá fakt vtipnými hláškami - "mámo, nenech ho cvičit, narostou mu svaly a bude si myslet, že je nejchytřejší!" atd.

Viděl jsem první čtyři díly třetí série, takže můžu erudovaně zhodnotit celý seriál. Myslím, že tráva v okolí Bristolu šumí dvakrát radostnějc než jinde na světě, páč se dme hrdostí nad tím, že má mnohem vyšší IQ než většina mládeže v tomto městě se vyskytující. Možná bejt dvanáctiletej a ještě pro jistotu mentálně tak o jedenáct let zaostalej, budu charakterům a jejich chování aplaudovat, ovšem takhle mi připadali všichni na pěst. Což by ještě nebylo nejhorší, první dva díly se ještě jakž takž držely nějaké té logiky, ovšem to, co nastalo v díle třetím, to svět neviděl. Tak jako Foglara by asi potěšilo, že jeho Rychlý Šípy doletěly až do dalekýho Konga, páč jinak si mirkodušínství toho černouška vysvětlit nedokážu, ovšem nás ostatní z toho berou mrákoty. Anebo je taky možný, že se tvůrci chytli za nos a snažili se propašovat do seriálu něco výchovnýho, dost možná dostali nějakej výhružnej dopis od britský odnože Nenávisti zdarma. Každopádně je divný, když si černoušek žil tak spokojeně v Africe, proč spěchal do Evropy, a jak tooo, že si lítá mezi Kongem a Británií jen tak volně, s jediným omezením, že mu to musí povolit jeho maminka?

Tak za á by mě zajímalo, kam dali mužové oči, páč Baarová žádná kráska nebyla. Možná, kdyby se na ní změnilo pár maličkostí, např. zaoblil její hranatý obličej, vyměnily oči a pusa, tak by byla holka k světu. Jediné, co na ní doopravdy stálo zato, byl její hlas plný tragiky. Báječně by se hodila do šejkspírových her, popř. do nějakého dokumentu o veganovi, vyprávějícím svůj nejhorší životní zážitek, když v salátu překousl žížalu. Za bé, Baarová by mohla dávat kurzy rétoriky. Sice mluvila pomalu, ale snad ani jednou se nezapletla, vždy dokončila větu, nepoužívala pomocná slůvka jako "jako", "jakoby", "eeee", "éch" a "tak podívejte se, pane redaktore". Používala dlouhá souvětí, žádné holé věty. A to ještě vezmeme v úvahu, jak by její projev vypadal, kdyby v sobě neměla flašku bechera. Je k nevíře, že jí to v jednaosmdesáti tak pálilo, když pálila jednu cigaretu za druhou a mohutně se konzervovala alkoholem. Třeba ten její monolog na konci, o nesmyslnosti života, tomu nezbývá než tleskat.

Fakt ty tři přátele nechápu. Takový jednoduchý předsevzetí, nikdy se neoženit, a minimálně jeden ho není schopnej dodržet. Přitom každej rozumnej člověk ví, že kvůli jednomu uvaření si nemusí kupovat celej hrnec, kvůli jednomu úklidu celý koště, prostě stačí se obrátit na hodinovou manželku a má to rychlejc, levnějc a hlavně bez řečí. Jo, kdyby si ti pánové dali nějaký těžší předsevzetí, třeba že každej den sněděj pouze jednu lžičku nutelly, když maj k dispozici plnej kelímek nebo naopak, že sněděj víc jak jednu lžičku melasy za dva dny, tak to bych pochopil, to se zkrátka dodržet nedá!

Myslím, že ona proslulá vyrážka, o které se ve filmu tolik mluví, vyrazila směrem dovnitř do hlavy nejen jedné z vedlejších postav, ale v podstatě všem, kteří se na tomhle veledíle podíleli. Režiséra evidentně postihla tvůrčí krize, tak ji vyřešil osvědčeným způsobem po vzoru maxipsa Fíka - zfilmoval svoje zmatený sny. Kdyby je alespoň vyložil podle Frojda, že jako každej sen je splněný přání a zároveň má sexuální základ, tak by to mohlo bejt možná zajímavý, ale takhle? Jedinou pochvalu ode mě získává producent Bob, neboť jak ten mohl zbohatnout, když produkoval takový filmy, který jsou ve snímku naznačeny, tak to je fakt umění.

Chlastat, kouřit, brát drogy, co to jako má bejt za rebelství? Vždyť to dnes dělá už úplně každej, v posledním vydání Špačka se praví, že to patří k dobrému bontonu. Kdo chce bejt dnes rebelem a dostat se na plakátech do dívčích pokojíčků, musí číst minimálně Hégla v originále a hlavně ho chápat, páč v tom případě by byl jedinečnej, první, komu se to od půlky devatenáctýho století povedlo.

Tak jako uznávám, že vaření jídel je asi zodpovědnější prací než řekněme patlání nějakých tabulek v excelu, ale ten hlavní hrdina u toho fakt nemusel permanentně vypadat vážně a stresovaně jak barvoslepej pyrotechnik se štípačkama u modrýho a červenýho drátku. Čímž mi byl celkem nesympatický. Pravda, nějaké ty kladné vlastnosti bychom u něj našli, páč propadat hysterickým záchvatům a hrubě nadávat podřízeným v prostředí, kde stačí natáhnout ruku a jebaný člověk si může vybrat nůž libovolné velikosti, o sekáčcích a paličkách ani nemluvě, svědčí o velké odvaze, popř. o nedostatku rozumu. Spíš bych si u něho tipl ten nedostatek rozumu, páč mi není jasný, proč tolik toužil po třetí mišelinský gumě, když už je měl, dvě podle průvodce a jednoho Michela v kuchyni, toho, jak měl rád pepř. Jinak teda jako téma filmu mě moc neoslovilo, spíš naopak, páč bych zrovna neřekl, že se svým heslem "není důležitý, aby mi to chutnalo, hlavně ať je toho hodně" se můžu považovat za nějakého velkého gurmána.