Vančura

Michal Prokop mě baví víc jako zpěvák než moderátor, ale jeho talk-show Krásný ztráty hodnotím jako poměrně zdařilou. Z poslední doby mě zaujal díl s pozoruhodně nesourodou dvojicí S. Komárkem & M. Hamplem, který mě hodně bavil.

Hodnotím díl s prof. Komárkem, který mě hodně bavil. Myslím, že tenhle "Čtenářský deník" je formát šitý na míru přesně lidem jako jsem já.

Hodnotím díl s prof. Komárkem, který mě hodně bavil. Moderátor je sice šedivák šedivej, ale pokud si zve pokaždé takto kvalitní hosty, pak je to dobrý pořad.

Hodnotím díl Otevřený vesmír banky, který u mě zafungoval jako zajímavý doplněk k osobní prohlídce Pleskotovy banky v Radlicích, kde jsem si párkrát vypil na střeše kafíčko a pokoukal po okolí. Vít Klusák mě baví.

"Meet Factory? Neslyšel, já mluvim česky... Taky nevíte, když to říkáte - Meet Factory - jestli je to MEAT, anebo MEET, tak já jsem spíš myslel, že je to MEAT, takže je to nějaký... zabíjejí tam zvířátka a pak prodávají čerstvý maso.".

Strašně zbytečný film. Dvouhodinová nuda bez výraznějšího dramatického prvku, který bych u tohoto filmu očekával. Kde je hrome ta expresivita, o které tu píše distributor? Výslednému dojmu navíc zrovna dvakrát nepomohlo, že jsem film viděl v televizi v českém dabingu - v kině a v původním znění s titulky by byl divácký zážitek zřejmě výrazně silnější. Snímek "Anarchistova žena" je mimochodem nepochopitelně často prostříhán černobílými záběry ze starých dokumentů z éry, během které se film odehrává. Marii Valverde to v těch dobových kostýmech mimořádně seklo a potěšení z jejího herectví je ostatně jediným důvodem, proč do tohoto snímku jít. Ve vedlejší roli Manueliny dcery zaujme Ivana Baquero, kterou můžete znát z Faunova labyrintu z r. 2006. Ten zbytek ale nestojí moc za řeč - "Anarchistova žena" není založena na nějakém silném příběhu či zajímavých postavách, protože spíše jen chronologicky mapuje život jedné ženy a její příkoří v průběhu času, bez jakékoli filmařské invence či výrazných momentů, které by nějak ulpěly v paměti. Film, u kterého očekávám, že se z hlavy vykouří nepříjemně rychle.

Strašná nuda, ale něco do sebe to asi má. Za mě tři hvězdy, víc ze sebe nedostanu.

Krátký film "Cuando nadie nos mira", jehož název by se dal přeložit jako "Když se nikdo nedívá", pojednává o postavě dívky z blízké budoucnosti, která prožije nevšední experiment s novou drogou měnící leckterá zažitá pravidla našeho světa. Snímek španělského režiséra P. Atienzy zaujme výkonem tehdy mladičké vycházející herecké hvězdy M. Valverde i výborným technickým zpracováním. K vidění zde (v původním španělském znění).

Viděno v původním španělském znění s anglickými titulky. Krátce po zhlédnutí jsem zjistil, že to pod názvem "Rod Borgiů" vysílá TV Barrandov jako dvoudílný film, podíval jsem se na to tedy znovu, tentokrát v českém dabingu. Že by to byl ale nějaký výrazný divácký zážitek, to se tedy říct nedá. Má oblíbenkyně María Valverde, kvůli které jsem si ostatně tento film vyhledal a zhlédl, je zde sice výborná a bavila mě, ale jinak mi to celé přišlo slabé. Je to taková ta klasická historická kostýmní podívaná, která bohužel nedisponuje žádným velkým příběhem ani zajímavými postavami, s kterými by se dalo identifikovat. Film mi navíc přišel protivně přeplněný sexem a celá ta přehlídka vyšňořených postav mě nijak zvlášť nezaujala a bylo mi lhostejné, jak to skončí či nakolik se to drží historických reálií epochy, která mě nikdy dvakrát nezajímala. O úmorně dlouhé stopáži ani nemluvě. Po všech stránkách průměrný film, který se předpokládám z hlavy vykouří zatraceně rychle.

Nějak nevím, co si o tom celém mám myslet. Natočeno mi to ale přijde poměrně zdařile.