Jara.Cimrman.jr

"Bude-li důstojník přistižen, jak očichává sedlo rotopedu v dámské tělocvičně, bude propuštěn bez soudu." Kdo by neznal direktivu 196156, ten jakoby neznal Rimmera (odporného záprdka, intergalaktický hnisavý vřed, těhotného smradlavého lenochoda, hromádku trusu z myšího albína), Listera (čuramajzlíka, těhotnýho hrocha, kryptofašistu, hadronový střevo), Kocoura (kondomovou hlavu, dutohlava, chodící prezervativ), Krytona (skopovou hlavu, tupou starou tresku, hadrovou kebuli, trojskýho prasopsa) ani Hollyho (kosmopako, bažanta línýho). Já je všechny znám, proletěl jsem s nimi nejednu galaxii, královsky jsem se s nimi pobavil, ale přesto to pro mne není ten nejkultovatější ze všech kultů.

"Vy ale nejste já. Nikdo na světě není já. Ani já nejsem já." Tak takovou úvahu může pronést jen umělec a tím pan Barsini rozhodně je. Nicméně v souboji se šťouravým detektivem, který vidí problém ve vodě, čočkách, barvách i terpentýnu, hraje ty druhé housle. Tedy vlastně tahá druhý štětec. Mě to opět celkem bavilo, ale ty hororové sny mi moc neseděly a umělcův harém to nezachránil.

Milé božské Ringo. Tvůj jedinečně infantilní humor, který v době budování rozvinuté socialistické společnosti tak báječně fungoval, se po pár desítkách let ochrany falešných svobod stal debilním. Nicméně i já jsem tak trošku idiot, takže mne každým dvacátým pokusem o vtip spolehlivě rozesměješ a občasným výběrem zajímavých hostů si i tu druhou pěticípou zasloužíš. To však nic nemění na tom, že Tvůj pořad je z hlediska zábavy průšvih a já jsem rád, že je Ti to jedno.

"Dnes v noci, až lidi dají průchod té bestii v sobě, se americké ulice zbarví krví." Já tedy Očistu podporuju, ale nehodlám se jí účastnit. Pokud se Američané chtějí zbavit prohnilých jablek, tak jim v tom fandím a věřím v co největší krveprolití. Kdybych se však špatně narodil a stal se kvůli tomu proti své vůli Američanem, tak bych nakoupil modré baptisie na podporu Očisty a odjel bych se do zahraniční ciziny podívat na noční legitimní občanskou válku v televizi. Sandinovi se však spolehli na svůj trapný bezpečnostní systém a já si tu Očistu v jejich domě celkem užil. Zejména odhalení upřímnosti sousedských vztahů mne pobavilo, ale kdybych měl za syna takového sluníčkářského Charlieho, tak bych poprvé v životě proklínal kvalitu svého spermatu.

"Toho bohdá nebude, aby český jezeďák od stolu utíkal." Jídlo je samozřejmě důležité, ale tady se řeší ještě závažnější problém - nudistická pláž v Hošticích. Já tedy nemám absolutně nic proti erotice, nicméně nazí tlustokožci mi kazí chuť na jídlo i sex, takže musím konstatovat, že raději sníst mísu jahod nebo i dostat pár facek než tuto erotiku. Bohužel nejsem majitelem aprobace na to, abych hodnotil, zda se tato nahatá cesta do Evropy vydařila či nevydařila, ale přesto mě mrzí, že jsem se na ni vůbec vydal.

"Ať se propadnu do Západního Německa, jestli kecám, velebnosti." Komando drben, jedinečně citlivý farář, první porno i sousedské vyřizování účtů mě opět pobavilo, ale kam se hrabe obyčejná nevěra na vědeckou metodu dojivosti krav v závislosti na kultuře prostředí. To se prostě nedá srovnat. Nicméně jsem se opět celkem pobavil a jelikož se na konci všichni jedinečně poprali, tak se za to zase tak moc nestydím.

"Cože, brigádník? Bože, tak mladej a už tak odvážnej?" Já jsem tedy o životě v jihočeských vesnicích vyškolen pouze touto trilogií, ale přesto si troufnu napsat, že každý den králíka jíst nebudu, poslouchat zpěv paní učitelky taky nemusím, ale s ožralým Škopkem bych rozhodně rád vedl nějaký ten intelektuální rozhovor, se zlobivou babičkou bych si zazávodil na kolečkových postelích a ten skok z rozjetého vlaku trénuju už přes třicet let. Mě prostě kdysi "Jahody", patrně vzhledem k tehdejší době a mému věku, hrozně rozesmály a tak hvězdami nešetřím, i když si za nimi zase až tak moc nestojím.

"Když se chceš dostat nahoru, tak se musíš rvát aspoň jednou týdně. Když se tam chceš udržet, tak se musíš prát každý den." Sláva zkrátka vyžaduje ostré lokty a já jsem rád, že se herectvím neživím. Nesnesl bych totiž, kdyby mé vysněné role - náplast na zátylku Marselluse Wallace, 165. oběť střelby Toppera Harleyho či retardované mládě Godzilly hrál někdo jiný než já. S rolí Madame Pompadour je to jiné, protože na ni tak trochu nemám figuru, ale vraždí se kvůli ní a to už můj zájem vzbuzuje. Ono to celé hledání pravdy sice není žádný zázrak, ale charisma Ronalda, krása Peggy, roztomilost lovce zvuků strýčka Johna a obavy z nešťastně náhodné smrti nedopustí, abych šel s hodnocením níž.

"Svého muže miluji a nedovolím, abyste mi ho odvedl." Víš Cathy, že lhát se nemá? Že na to ten zapomnětlivý strejda v baloňáku přijde? A že to bude tradičně zábavné? Mě to tedy rozhodně bavilo určitě víc než vražedníky Patricka s Cathy, ale to závěrečné dovysvětlování šilhavého génia mi tentokrát připadalo hodně zdlouhavé.

"Turci jsou v Berlíně? Asi Osmanská říše změnila průběh války." Posunout mě o sedmdesát let v čase, tak bych byl asi taky trošku zmatený, ale rozhodně ne tolik, jako když Vůdce potkal Ronalda z Hitlerjugend. Nicméně nastal čas, kdy Evropská komise svými pomatenými rozhodnutími donutila své poddané přemýšlet o tom, že by silní vůdci zase mohli vést samostatné národy. A do Německa zrovna jeden takový odkudsi přistál, takže ho můžeme poslat do akce. Není to však akce nějak výjimečně komická, ale spíš nutí k zamyšlení nad tím, kolik dobra přinesli ti zbídačení uprchlíci se s svými mobilními aplikacemi do Evropy. Na humor však také došlo, protože mě tedy zastřelení psa, svlékání v čistírně či šaškování s elektrickým ohradníkem donutilo ke smíchu. A označit Německo za zemi, kterou vede trapná, smutná vrba Merkelová ve spolupráci s křesťanskými alkoholiky, to už chce skutečné koule a za ty dávám čtvrtou hvězdu. Jen mě trošku mrzí, že se Vůdce nesetkal s vyvolenými árijskými fotbalisty, protože jsem si jist, že by ho moc potěšil pohled na současné německé reprezentanty se jmény Jérôme Boateng, Jonas Hector, Shkodran Mustafi, Karim Bellarabi, Emre Can, İlkay Gündogan, Sami Khedira či Mesut Özil.