VanTom

Krystalickému béčku - imitujícímu zašlá čínská wuxia céčka - nesluší moderní angličtina ani rapové soundtrackové rytmy, natož zkoprnělý černoch v titulní roli a "indiánské" (resp. thajské) typy v komparzu - však také okoralou zápletkou připomíná spíš tradiční western. Ovšem režisér zvládá prodat thajské exteriéry vysoko nad rámec mizivého rozpočtu a v dlouhé závěrečné, nejspíš za odpoledne secvičené bitvě dokonce i lehce dějově překvapit. Až tak, že mi vyloudil přiblblý úsměv na tváři a já najednou nevím, jestli toto "GP" na 3 hvězdičky nenadhodnotit. :-)

Hloupoučká romantická komedie svůj potenciálně neotřelý námět využila jen ke střelenému bláznivému třeštění (NC se už tehdá pěkně vyřádil), nijak zvlášť vtipnému. Při bližším pohledu se všichni samozřejmě chovali značně pitomě, což mělo být součástí (pokerové, resp. pomrkávajícně "noirové") hry, avšak nedařilo se. Mladé SJP to tu ale opravdu slušelo.

Hezká sourozenecká dynamika krášlí (další v řadě) nezávislou vztahovou dramedii o dvojici lůzrů ve středním věku, ztroskotanců na pokraji sebevraždy. Zdánlivě bez objektivních důvodů unavení životem, který je deprimuje, svou uzavřeností a neupřímností (občas se chovají jak sobecké děti) zraňují nejen sebe samé. Ve výsledku ale vznikl filmek milý a shovívavý, se skvělými hereckými výkony.

Až mě z té nelichotivé společenské situace po r. 1968 v Československu střídavě přepadaly splín, deziluze, deprese. Zachycení libo(z)vůle socialistického aparátu, nemilosrdně ničícího lidem životy i kariéry a pošlapávajícího demokratické principy jako na běžícím pásu, se skrze předem prohranou soudní obhajobu osoby (tím pádem i činu) Jana Palacha více než vydařilo, přestože dramatičnost samotnému procesu logicky zcela scházela a osudy postav by zasloužily rozvitější dobové epilogy.

Brilantní "hořkokomediální" pohled pod předměstské pozlátko dysfunkčních rodinných (sousedských) vztahů plnokrevných figur odhaluje v jejich vzepření se přetvářce, otupělosti, konformnosti i obyčejnosti až neunesitelnou krásu. Fenomenální mnohovrstevnatý scénář, režie, herecké výkony i třeba hudba pak činí dílo jedním z těch dlouhodobě zásadních.

Spíše pohodová než vtipná "zlodějská komedie" ještě marně přimíchává sociální podtext, ale především staví na (hladkém a bez zádrhelů) provedení loupeže - plus oddalovaném vyzrazení finální finty z "masterplánu". Zasmát se lze scénám z vězeňské vzpoury (požadavek na doplnění knihovny o závěrečné díly 'Písně ledu a ohně' :-)), jinak poklidně doplyne do spokojeného konce - neříkám, že je to úplně málo.

Skvěle natočený horor i díky výtečné předloze nesklouzává příliš k lacinému digitálnímu "bubákování" a zručně děsí i leká ztělesněným zlem (ve stylu Nočních můr), ďábelsky odporným klaunem. Sice by si on i další charaktery z nebojácné party "lůzrů" zasloužili ještě dopracovat, přestože dlouhý je film dost. Retro zasazení do konce 80. let a evokace radostných prázdninových dobrodružství však dělají hodně.

Zemeckis dokonale vybalancoval bezmála hororový úvod, ovšem následné napravování zapšklého, sobeckého, škudlivého starce třemi duchy se mu už sypalo pod rukama. Zejména veškeré zběsilé létání a utíkání, vepsané pro udržení pozornosti menších diváků, sem zjevně nepatřilo. Proto jsem se ke konci, i přes brilantní technickou a výtvarnou stránku animace, již moc nebavil. A zpětně mě zarazilo, že o duchovní, resp. náboženské podstatě Vánoc nepadlo jediné slůvko, všichni je bujaře slavili (museli, jinak by je orazítkovali jako podivíny :-)) "jen" z důvodů lásky, rodinné sounáležitosti a dobročinné pomoci potřebným.

Griswoldovic prožívají typické a, v uvozovkách, "pravdivé" situace (před)vánočního rodinného shonu, jenže humor z nich tlačí snad až příliš vychtěně. Ale stejně přinášejí hřejivou pospolitou pohodu, které pevně vládne skvělý Chevy Chase.

Nezdá se mi, že by o něco takového dnešní dospívající mohli stát, což se vztahuje asi i na (ne)nostalgické pamětníky, když totiž při náletu do boje zazněl starý motiv "Go Go Power Rangers", přišlo mi to směšné. A že jsme si na tu (nevýraznou, avšak trikově obstojnou) "transformeří" akci posečkali do tří čtvrtin, než se jednorozměrným, NEnormálním (fakt nevím, s kým bych se jako dítě chtěl ztotožnit) teenagerům - sígrům podařilo vylít si svá srdéčka a poprvé "morfovat", tzn. získat svá barevná brnění. Oni tedy ke konci už byli skoro fajn a celkově se nad to, o jakou nevyrovnanou dětinskou blbost (a marketingový výrobek) se námětově i myšlenkově jedná, dalo povznést, ale stejně…