mchnk

Žel, pro mě nejslabší režisérův snímek. Od uvolněných Divokých včel, kde byl Sláma spojením komedie a dramatu úžasně nad věcí, přes drsnou psychologii Štěstí, až po další jeho lidské příběhy, se dostal do současné tuzemské dějové prázdnoty, kde jeho osobitý štyl jen nedočkavě přešlapuje za kamerou a žánrové póly se těžce odpuzují. Nepomáhá ani jeho klasický herecký tým plus pár "nováčků", kteří společně vytvořili přemíru postav bez možnosti pořádného hereckého projevu. Kontrast mezi životními styly je sice pěkný, nicméně postavy obou synů a jejich rodin mi ve finále přišly neskutečně zbytečné (jak mám Petru Špalkovou rád, tak Lva za vedlejší roli vážně nechápu...). Daleko více mne zaujala Alena Mihulová a její příběh, na kterém bych, po totálním vymazání Haniny rodiny, jejichž příběhy se mohly klidně odehrát v desetiminutové retrospektivě, která by divákovi i silněji přiblížila životní odtažitost hlavní hrdinky, celý film postavil. V žádném případě si nedovoluji kázat či poukazovat, jak to měl vítěz letošního Českého lva točit, nicméně z nabídnutého materiálu jsem k tomuto závěru došel.

Tao...Cesta, smíření, život. Tisíc let je zde jako před týdnem aneb Příroda nám veškeré odpovědi strká přímo před hubu, nicméně naše těla a hlavně duše jsou stále plná hmotných i nehmotných odpadků. Velmi inspirující...a přesto i v okolí kolébky Taoismu se tato filosofie střetává s onou známou pábitelskou myšlenkou___"Lid se raději přežírá a dává si zahrát humoresku...". Inspiruj tedy hlavně sám sebe, člověče (ne)šťastný!

"Příšerné chování!"

Excelentně zrežírované drama ze světa teenagerů se skvělou kriminální zápletkou. Rozpolcená mysl mladičké dívčiny ve světě nejmodernější techniky a citů, jenž se táhnou staletími. Díky bezmezné moci lásky, jsme schopni i nenávidět, učinit něco, co nelze vzít zpět. Rodinný film, jenž tento žánr staví do tragické pozice. Otec je daleko a matka má trochu jiné starosti. Lila je na svůj život právě teď zcela sama...teprve několik dlouhých minut po dvanácté se dostavují rodiče s otázkami, jak se ta jejich dceruška vlastně cítí.

Příliš naivní reklama na hrdinnost neohrožených Čechoslováků.

Překrásný sen, myšlenka, odkaz...mistr Vláčil svým druhým počinem, na samém počátku šedesátých let, dosahuje světové úrovně a to si to nejlepší ještě schovával, neuvěřitelný tvůrčí talent.

Velmi vytříbená studentská i profesorská mluva, humor i velmi pestré obsazení žel naráží na dost špatný technický stav filmu a hlavně melodramatický kýč, míchající snad vše, co šlo. Tajnou romanci navzdory rodičovské touze po mamonu, soutěž o pevnější charakter napříč generacemi i odkaz síly kamarádství. Dnes již jen zajímavá raritka pro zasmání.

Velmi depresivní...kruté, ale i lidské, i když na příběhu je dost vidět ženský pohled na věc. Každopádně celkově je nepřehlédnutelná dánská tvůrčí škola, která nabízí precizní, jemnou režii a excelentní způsob vyprávění (počáteční retrospektiva vynikající) a skvěle gradující děj. Nicméně na pilu se zde tlačí tak, že mé čtyři hvězdy řadím k těm slabším.

Chvílemi výborné, tedy v momentech, kdy Paolo Genovese směřoval po koleji, jež byla vynikajícímu, leč nesmírně komplikovanému, tématu určena. Finální vykolejení osobně vidím hlavně v extrémní nedotaženosti a, musím použít to slovo, tragickém hudebnímu doprovodu, jenž skoro podtrhuje to nejhorší, co ve mně film vyvolal. Okatě propletená italská telenovela s happy endem? Ne, tak hrozné to nebylo. Tajuplný, věčný host restaurace The Place a jeho krmení démona v nás, který nám s úsměvem ukazuje cestu za našimi sny a touhami. Je lemována mrtvolami a na konci člověk visí pověšen na nitkách, které ovládá něco či někdo jiný. Pokus o zobrazení této skvělé myšlenky je pro mne až příliš fantaskní a divák ho může pobrat prakticky jakkoli, možná v tom lze hledat sílu filmu, nicméně po tvůrčí stránce je to laciné řešení. Nechat vše na udiveném divákovi, se občas nemusí vyplatit. Každopádně zajímavý zážitek s velmi slušným herectvím všech zúčastněných. [Filmový klub Citadela - Litvínov].

Velmi nadějná tvůrčí skupina. Režie, herectví, kamera i hudba. Nicméně na celovečerní, kvalitní drama s dobrou zápletkou, se tu toho odehrávalo příliš málo a příliš rychle, snad příště.