Willy Kufalt

,,Člověk má tak málo možností udělat něco velkého a já tu možnost měl..." Tenhle noirový thriller natočený v poměrně chudých ateliérech ČST má ale atmosféru!! Vynikající Jiří Adamíra, herec s nádherným hlasem a velkou noblesou sobě vlastní, vytvořil jednu ze svých nejlepších postav před kamerou - člověka se zajímavou minulostí, který se čirou náhodou zaplete do kruhu špionážního zločinu. Hlavní ženskou roli stvárnila Milena Dvorská, kráska s velkým dramatickým talentem, rovněž ve filmu excelují Zdeněk Ornest, Miroslav Macháček a v roli doktora Felix le Breux, předčasně zesnulý herec, herecká hvězda 60.let s exotickým jménem a výrazným hlasem. Samotný příběh slibuje dobrý filmový zážitek při napínavém příběhu plném zvratů, u kterého do poslední chvíle netušíme, na které straně zákona která postava stojí. Knihu Grahama Greena jsem nečetl, americký film z roku 1944 jsem neviděl, ale tohle mě nadchlo po všech stránkách. Absolutní skvost! Úplně nepochopitelné, proč se to v TV vysílá jednou za x let a proč dosud nedošlo k vydání na DVD. 90%

"Z malé jiskry se rozhořel velký plamen." . . . Karel Čapek ve své tvorbě řešil mnohokrát téma zločinů a spravedlnosti, její formy a vykonávání. Svými nadčasovými postřehy dokázal předpovědět nejen hrozby 2. světové války (Bílá nemoc, Krakatit), ale ve své povídce "z kapes" Případ Selvinův vlastně i revoluční hnutí a protesty, probíhajících v 60. letech po celém světě. Byť samozřejmě filmová adaptace je ve všech směrech aktualizována, dle mého názoru však "čapovský" pohled na věc nezmizl, naopak hlavní myšlenka v tomto zpracování působí ještě silněji. Jako vždy u filmů nové vlny 60. let hodně působivá kamera, famózní hudba Zdeňka Lišky (jedna a ta samá melodie zní tu v různém tempu a pokaždé s jiným aranžmá) a z hlediska hereckého obsazení je pozoruhodné třeba obsazení mnoha hvězdných herců do krátkých "štěků" (Kemr, Holý, Somr, Šmída, J.Mareš, Brzobohatý, Vrchota, Lohniský), z nichž někteří nejsou vůbec uvedeni ani v titulcích. Obsazení pro nás neznámého německého herce Klause Schwarzkopfe do titulní role přineslo zajímavý pocit neokoukané tváře u filmového hrdiny, na kterého jen tak nezapomenete. Rovněž režisér Jiří Weiss vypraví originálním způsobem přes retrospektivu, vnitřní monology či komentáře hlavního hrdinu, uprostřed využije vložku s fiktivním dokumentem. Celkově na mě snímek dělá hodně silný dojem po všech stránkách, včetně výkonu mistra Rudolfa Hrušínského v další z rejstříků osobitých rolí kinematografie zlatých šedesátých /Spalovač mrtvol/. Komedii a smích ale zde opravdu moc nečekejte, spíše mrazivé psychologické drama. 95%

,,I ten, kdo kouří, musí celý den vydržet. Na věčnosti nebudete pít a kouřit celou věčnost."                                                              Těžko říct, co konkrétně dělá Spalovače mrtvol jedním z nejlepších československých filmů... zda silné téma Fuksovy předlohy otevřeně zpracuvávající hnutí odporného nacismu 30. let, mistrovský herecký výkon Rudolfa Hrušínského, umělecky stylizovaná kamera Stanislava Miloty spojená s velice netradičním a originálním střihem, jedinečná hudba Zdeňka Lišky na světové úrovni nebo snad fakt, že jde možná o výjimečný žánrový kousek v naší tehdejší kinematografii – artový psychologický horror. Je to však pro mě celé ohromně sugestivní podívaná. Po umělecké stránce mě Spalovač mrtvol naprosto fascinuje, takže jsem si zvykl i na strašidelnou atmosféru i celou sérii poměrně brutálních scén tohoto snímku. To neustálé nádherně poklidné Hrušínského vyprávění o hrůzostrašných věcech až úchylních sklonech hlavního protagonisty mě doposud pokaždé dostalo do transu, ať už jsem měl při tom pocity hrůzy, šoku nebo se s hořkou příchutí i smál. Výborné herecký výkony často i málo známých protagonistů (dětští představitelé, kteří stejně jako Vlasta Chramostová nemohli po účasti na tomto snímku rozvíjet dále svůj talent...). Film, který snad ani nepotřebuje dalšího komentáře. Film, který se prostě musí vidět... 100%                                                                                                               ,,Fotografie, věčná to konzerva právě přítomného času..." Vidět Spalovače na velkém plátnu v kině bylo úžasným filmovým zážitkem! [Kino Úsmev, Košice – Trezorové filmy 17.11.2018 ]

,,Stačí jen kapička vody navíc a Bororo pak už ne život, Bororo pak nic..." Parádní československé sci-fi. O to víc, když si uvědomím, že mnoho seriózních filmů v tomhle žánru bez komediálního až parodického charakteru u nás nevzniklo, tedy tak jednou za dekádu... Bílá nemoc, Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB1 a Akce Bororo. Pozadí děje vychází z reální postavy cestovatele Alberta Vojtěcha Friče a jeho dobrodružno-výzkumných cest do krajů jihoamerických Indiánů. I přesto, že štáb během natáčení nevykročil do zahraničí ani patu, působí Akce Bororo na naše poměry dost exoticky i skrze některé původní exteriéry, a vlastně je i takovým důkazem, jak si naši filmaři dovedli vypomoct v docela skromných podmínkách s minimální možností pro natáčení trikových scén. V dobře vystavěném příběhu není nouze o napětí, tajemnou atmosféru, myšlenku i přínosný dokumentární rámec (vedle záběrů z Brazílie, dialogů v různých cizích jazycích či reálného základu kolem osobnosti A. V. Friče např. zmínky o koncentračních táborech, atómové bombě, jihoamerických protestech chudých lidí, celkově pak ta špionážní linie v době studené války...). Vedle tajemného příběhu spájající osudy lidí z Čech, starých indiánských kmenů a dvou záhadných mimozemšťanů jsou tu třeba k vidění i umělecky laděné záběry z Vysokých Tater. Celou atmosféru umocňuje nádherná hudba Petra Hapky a hlas Radovana Lukavského, čtoucího dobrodružní příběhy cestovatele Friče. Vlastimil Brodský v roli hvezdáře je neodolatelný, skvělou volbou bylo i obsazení Svatopluka Matyáše a půvabné Božidary Turzonovové do hlavních rolí. Otakar Fuka zjevně nepatřil nikdy mezi českou režisérskou elitu, ale za filmy "Akce Bororo" a "Mys Dobré naděje" má u mě hodně bodů. Můj kultovní film. 90%

Velice nedoceněný a přehlížený snímek mistra čs. kriminálních filmů, Jiřího Sequense. Scenárista Jiří Hubač měl již na kontě mimo jiné několik zfilmovaných scénářů (Raport, Pasiáns, Podezření), kde se zaměřil na psychologii mezilidských vztahů v hraničních situacích. V zajímavém autorském spojení vznikl tak trochu malý experiment v podobě návratu k velice stylovému a zvláštnímu žánru "film-noir", inspirovaného americkou kinematografiou 40.-50. let. Víc než standartní detektivku (nakonec ani není tak důležité, kdo byl vlastně pravým vrahem) nám nabídne prostřednictvím atraktivního thrilleru kritiku společnosti s ukázkou lidské manipulace. Asi první půlhodina se nese pouze ve znamení konverzačky v jedné místnosti, připomínající divadelnou inscenaci, takže náhlý přesun do napínavého thrilleru s ponurou atmosférou, ve kterém jde o život, je velikým překvapením. Uvnitř temné jeskyně se rozjíždí veliká hra o záchranu života obviňovaného, předem odsouzeného štvance, kterému zůstalo už jen pár přátel mezi těmi nejmenšími. Rudolf Jelínek v hlavní roli si (excelentně) takřka celým film krade pro sebe, postava pronásledovaného malíře Johna Hamiltona je obdobná místy jeho slavným akčním a dobrodružným hrdinům českých končin (major Hradec), ale nabídla i široký prostor pro herectví s dramatickým až psychologickým rozměrem. Josef Vinklář ztvárňoval pod vedením Seqeunse několik let sympatického a leckdy vtipného inspektora Boušeho v Hříšních lidech, zde vystupuje naopak jako drsný americký šerif. Krásná Marie Drahokoupilová je svým vzhledem i někdy lehce hysterickým projevem tou správnou "femme fatale", mezi ostatními zaujme nejen mladá Hanka Maciuchová, ale i výborně zrežírovaní dětští herci s naprosto civilním projevem. Naprostá spokojenost a těšení na reprizy! 95%                     . . .                 ,,Máte o tomhle světě poněkud divné představy, nemyslíte?!"                                                                                         - ,,To bude asi tím, že si po večerech čtu v té vaší ústavě."

(2x) Další velmi přeceňovaná věc dvojice Svěrák – Smoljak /Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero/. Zatímco u těch dvou jmenovaných snímků více méně schytávám nějaký dobře zpracovaný originální námět, výrazní komediální spád i důvod, proč jde o kultovní filmy (byť mě zrovna možná nenadchly), zde mám místy pocit, že se to celé nepovedlo vůbec. Jistou hodnotu tomuto filmu dodávají dva mistři různého oboru - Rudolf Hrušínský a Karel Kalaš. Doslova geniální je úvod ve stylu cimrmanovským seminářů, kde Rudolf H. přednáší za doprovodu nejrůznějších otázek (včetně hezké opakované hlášky s nabídkou staré dobré brazilské kávy!) plán nezvyklé akce, pan Kalaš zase dostal své sólo uprostřed filmu, kde předvádí svojským stylem árii z Mozartovy opery. Škoda, že tak pěkný není dle mého názoru celý film. Skoro všechno ostatní v nezvyklém režijním spojení Podskalský + Smoljak se tváří sice taky jako komedie, ale uvnitř to na mne působilo jako depresivní drama na pozadí šílených nesmyslů. Všechny ty gagy občas mají svůj vtip, ale v tak strašně pomalém spádu a depresivní atmosféře budí spíše dojem dalších hluchých míst, jenž působí směšně a trapně současně (násilná havárie auta do plotu při předvádění vynálezu, hluchá svatba důchodců, půlnoční rámus s nácvikem stěhování a opilým Abrhámem,..). S odstupem času může být přidanou hodnotou akorát neideologické zobrazení života lidí za socialismu, ale jinak to podle mého názoru hodně zestárlo. Ale poté, co jsem před časem film v polovině s nechutí vypl, je to pokrok a já konečně dostal chuť na dobrou brazilskou kávu, mistře...! (55%)

(3x) Kultovní film! Podle stylu i vzpomínek pamětníků odhaduju, že ve své době určitě! Chápu dle průměrného hodnocení, že diváci, kteří vyrůstali na obdobných akčních thrillerech z produkce USA, se u tohohle musí asi pořádně nudit. Pro mne skoro jako další díl Majora Zemana, tentokrát v moderním světě 80. let. Josef Vinklář exceloval snad ve všem, kde hrál, stejně tak i v roli policisty řešící feťáky (,,Tohle se nemělo stát!"), byť postava jeho příslušníka VB budí spíše dojem smíchu než jakéhokoliv respektu a zákona. Proč ne? Já to vnímám z velké části především jako zdařilou PARODII na socialistické kriminálky, jaké mimochodem dělal i samotný režisér tohto filmu Zbyněk Brynych, bohužel touto částí tvorby spadající spíš do podprůměru. Konečně zde se mu podařilo z této škatulky vyjít se zcela odlišně pojatým filmem. Tolik kultově působících postaviček: Mrkvička jako eskamotér Cejp, Kratina jako DJ Harry Moučka, Kanyza jako pašák-fízl Železný, Hrušínský ml. jako lázeňský masér Černý, Jana Březinová jako drsná kšeftující krásavice, Vršťala jako šéf zápaďáckého gangu,... kdo ovšem v tomhle filmu kraluje, je vedle celé záporácké party obchodníků Rudolf Jelínek coby profesionální vrah Barták (nevídané akční kreace včetně zápasu ve vrhání nožů!!...top! :-)) Pozor, není to celých 83 minut pouze legrace a akce, i depresivní chvilky varující před drogovou závislostí, což dodáva filmu hlubší smysl. Bez výčitek svědomí dávám krásných 90% // Aktualizace 26.5.2017: Škoda, že už nemůžu přidat žádnou další hvězdičku, protože se mi to celé líbí nějak čím dál víc, ať už to vemem vážně nebo ironicky. :-))

Theodor Smetana je tak trochu moderní obdobou Kufalta aneb Kdo už seděl jednou v base...:-)) Narozdíl od Kufalta tu sice není moc prostoru pro psychologickou realizaci ilegálně jednajícího Smetany ani jeho stejného táty, naopak převláda množstvo humoru a vtipných momentů, které celý, více méně smutný příběh posouvají do roviny oddechové komedie. Pěkná podívaná, i díky hereckému obsazení, kterému vévodí zejména Luděk Munzar v roli Smetanova tatínka. On ten Smetana starší byl snad ještě horší a větší lump, akorát že měl štěstí na "vzorného" syna. Ale svůj obraz už si musí každý divák udělat sám. Já se hodně bavil, zhlédl jsem Smetanový svět jedním dechem a můžu říct, že v současné komediální tvorbě jde o nadprůměr, byť se jedná jen o televizní snímek. 70%

Vynikajúca slovenská triológia o kariére E.J.Hanussena, netradičného umelca známeho svojho času minimálne po celej strednej Európe. Zaujalo ma, že si všíma väčšinou iné epizódy z doslova fascinujúceho života Hanussena, než slávny maďarský koprodukčný film z roku 1988. O súdnom procese s Hanussenom v českých Litoměřiciach som vedel, ale prekvapilo ma, že tento netypický umelec navštívil v roku 1928 i Bratislavu. Všetko výborne spracované podľa dokumentárnych próz Václava P.Borovičku, výborne zahrané a natočené rekonštrukcie varietných večerov i spomínaného súdneho procesu, v ktorých excelujú mnohí známi slovenskí herci (vedľa Ctibora Filčíka v hlavnej úlohe hlavne Karol Machata ako súdny prokurátor). Ďakujem STV, že po dlhých rokoch prekvapila a vytiahla túto zabudnutú, umelecky však kvalitnú a veľmi zaujímavú inscenáciu.

,,Co jsem to vlastně včera chlastal?! Pane bože, je to vůbec možný? Uvalit dvě kila!" Totální satira na společenskou situaci v roce 1969. Režisérka Drahomíra Vihanová stihla natočit černě a pesimisticky vykřeslený pohled na konec pohnuté doby, bohužel diváci mohli tento snímek zhlédnout až 21 let poté. Film vidím teprve v roce 2017 a svou jedinečnou atmosférou rozhodně nestárne. Mírně psychologický příběh s poněkud náhle smutným koncem, prokládaný mnoha zajímavými scénami s klasickým i absurdním humorem, satirou a vyloženou provokací. Máme tady excelentní zpracování nudy, včetně extra záběrů na dopis o ponožcích v hrnci, krájení chleba žiletkou nebo střílení myší v pivnici. Mě to celé hodně bavilo, zasmál jsem se třeba na dialozích Arnošta s malou holčičkou o prezidentovi-bláznovi, který musí vědět anglicky nebo o řeřichách. Hlavní postava Arnošta byla zajímavo stvárněna v té době málo známým Ivanem Palúchem, v namluvení postsynchronů pak své hlasové umění, včetně odvazové lidové písničky Ej, čo koho do toho... předvedl Bořivoj Navrátil. Speciální lahůdkou filmu je kauza nahých dívek opalujících se ve vojenském prostoru a následním sepisováním "protokolu". ,,Von nemá péro a sepisuje tady s náma nějaký idiotský protokoly!" :-) :-) :-)) 95% Komentáře: argenson, Fifer, IvonaK.