Dlubal David

Dlubal David

◗ ◗

Česko
Made in Czechoslovakia

10 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6
    • 20.7.2018  17:20
    Asura (2012)
    ***

    Konečně jsem si našel čas podívat se na tenhle film. A moje hodnocení? Silně smíšené pocity. Od animace, která se mi silně nelíbila, přes špatně zvolené hlasy, zbytečnou útržkovitost, až po necharismatické postavy... ■ Příběh samotný by byl skvělý, kdyby byl ale více a podrobněji rozveden, jinak krom příběhu a skvělého hudebního doprovodu nemám, co bych mohl pochválit. ■ Začátek slibuje hororovou eskapádu a gejzíry teplé krve, druhá čtvrtina slibuje dramaticko-erotickou podívanou, v polovině to vypadá na vykreslení psychologie postav, ale ani jedno není dovedeno ke zdárnému konci a divák se dočká pouhopouhého tupého nahánění s loučemi a sekerami v ruce - jak ňáká céčková počítačová hra. No nic, no... ◢ ■ ◣ (R) [60/100] ■ (K) [63/100] ■ (V) [58/100] ■ (♫) [88/100] ■ (E) Oshin (2013) ● Raiô (2010) ● Kaguya-hime no monogatari (2013) ● Last Days in the Desert (2015) ● Bakemono no ko (2015) ● Little Buddha (1993) ● Dante's Inferno: An Animated Epic (2010) ● Into the Forest (2015) ● Cloud Atlas (2012) ● Ôkami kodomo no Ame to Yuki (2012) ■ (Č) 1 ■ (P) [Pátek, 20-VII-2018; 16:38] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [58/100] ■ (CSFD) ledzepfanalchac(C) [58/100]

    • 10.7.2018  20:48

    Nalákal mě nástin obsahu, který jsem si četl, a tak šel stranou japonský seriál, který jsem chtěl začít sledovat. Musím říci, že toho vůbec nelituju. Film se mi moc líbil. Je smutný a optimistický zároveň. Je plný mladické nerozvážnosti a zamilovanosti, ale i dospělácké prázdnoty a vyčpělosti. ■ Conrad je jako každý jiný puberťák: chce si užívat studentská léta, se svými kamarády tropit stupidity a hovadiny naentou. Zde však nastává problém, je, stejně jako drtivá většina svých vstevníků, ve vleku svých kamarádíčků, a i když by chtěl udělat správnou věc, tak nakonec podlehne vůdci smečky a i když nerad a s výhradami, tak nastoupí do ukradeného automobilu a nechá se zbaběle odvést z místa činu. Divák má snahu hlavního hrdinu nesoudit, přesto jej však v průběhu příběhu soudí, já jsem jej také soudil, ale neodsoudil, jeden z důvodů je, že jsem byl taky v oněch volských letech, kdy hormony, nezkušenost, strach a parta pubescentů, zakalují čistou mysl. ■ Už po pár minutách mi bylo jasné, jak tento film musí skončit, ale vůbec mi to nevadilo, protože mi přišel vcelku uvěřitelný. Jsou chvíle, které vám v oka mžiku prostě a jednoduše nadosmrti změní život. Jsou rozhodnutí, která mají své důsledky a ty vás pak pronásledují a je jedno, zda toho litujete či ne, prostě následky se vám nalepí na ramena a kopou vás do ledvin. ■ Musím vyzdvihnout hudební doprovod a celý zvuk obecně. V každé dramatické či romantické chvíli je přesně takový, že vystihuje danou situaci a umocňuje ji. Jindy, jako třeba ve scéně, kdy trojice desperádů odjíždí od lesa, tak slyšíte jemně dráždivý a znepokujující ambient, který diváka nutí přemýšlet nad danou situací. ■ Oba dva hlavní představitelé byli výborně vybráni a měli mé sympatie. ■ Je film další z mnoha, které jsme již viděli? Ano, je, ale přináší skvělou porci emocí, příjemného Conrada a Grace a příběh, který je sice málo originální, ale o to v tomto případě nejde. Film předkládá vnitřní pocit viny a nahlédneme do nitra poblouzněných náctiletých, kteří jsou přesně na pomezí mezi dětstvím a dospělostí. Ve fázi, kdy už si uvědomujete, že každý váš čin bude mít následek, který se nebude týkat pouze vás samotných, ale ještě nejste natolik vyzrálí, abyste tomu dokázali čelit. ■ Film nemoralizuje, ale hezky ukazuje, že blbost či šprým se může nedopatřením obrátit v tragédii. ■ Od poloviny snímku jsem trnul, kdy už konečně dojde k nevyhnutelnému, pak když k tomu dojde, tak i největšímu optimistovi nutně musí dojít, že film skončí realisticky a růžová knihovna se nekoná. Silně mi to těmi emocemi připomnělo film Nekonečná láska, který je mnohými označován jako kýč, přesto mě vzal za srdce. Jestliže si mě film dokáže emočně získat, tak já prostě nemohu jinak, než mu dát plnou dardu. ◢ ■ ◣ (R) [80/100] ■ (K) [77/100] ■ (V) [68/100] ■ (H) Tye SHERIDAN [88/100] ● Kaitlyn DEVER [91/100] ■ (♫) [90/100] ■ (E) Restless (2011) ● Endless Love (1981) ● Hungry Hearts (2014) ● Splendor in the Grass (1961) ● Endless Love (2014) ● Victoria (2015) ■ (Č) 1 ■ (P) [Úterý, 10-VII-2018; 19:38] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [83/100] ■ (C) [83/100]

    • 7.7.2018  22:43

    Nádherný, opravdu nádherný film. Zvedl mi náladu. Potěšil. Rozesmál. ■ Jako první jsem viděl mladšího kolegu, který je bohužel jen průměrnou kopií. Tento Zázrak v New Yorku z roku 1947 je nápaditější a příjemnější. Viděl jsem ho nyní již podruhé, přesto mi, stejně jako kdysi, učaroval a zahřál u srdce. V tomto letním dni jsem na chvíli zapomněl na vedro k padnutí a fandil Krisi KRINGLEOVI svými čtyřmi palci, aby ten soud vyhrál, ale co víc, aby Doris a Susan pookřály a otevřely oči. ■ Je zajímavé, jak film z roku 1947 je stále aktuální. Bere si na paškál komercionalizaci Vánoc a ztrátu víry. Po 70 letech je i u nás bohužel přítomen tento nešvar, kdy se ze svátků pohody a míru stala honba za drahými věcmi a obžerství, hektičnost, roztěkanost, spěch a stres. ■ Natalie WOOD vypadala pořád stejně: jako holčička, slečna, žena. Nejde si ji splést. Edmund GWENN byl ve své roli Santa Klause neskutečně kouzelný. ■ Filmu nemám vůbec co vytknout. ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [90/100] ■ (V) [84/100] ■ (H) Edmund GWENN [95/100] ● Natalie WOOD [80/100] ● Maureen O'HARA [75/100] ● John PAYNE [84/100] ● Gene LOCKHART [77/100] ■ (♫) [80/100] ■ (E) Miracle on 34th Street (1994) ● 12 Angry Men (1957) ● Home Alone (1990) ● The Santa Clause (1994) ● Uncle Buck (1989) ● Love Actually (2003) ● Vánoční hvězda (2012) ● While You Were Sleeping (1995) ● Grumpy Old Men (1993) ● A Christmas Carol (1999) ● O kominickém učni a dceři cukráře (2007) ● All Is Bright (2013) ● Australia (2008) ● Krtek o vánocích (1975) ● It's a Wonderful Life (1946) ● Subete wa kimi ni aeta kara (2013) ■ (Č) 2 ■ (P) [SD] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (N) [Sobota, 7-VII-2018; 21:40] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [90/100] ■ (CSFD) liquido26MrCreosote(C) [93/100]

    • 2.7.2018  16:33
    Densha otoko (TV seriál) (2005)
    *****

    Po mnoha, mnoha, mnoha letech jsem se konečně dokopal k tomu, abych sepsal komentář k Denshovi. Impulsem mi byla letošní AF přednáška od Zízy. Právě jsem ten záznam dokoukal a pocit vnitřního přetlaku byl natolik silný, že jsem překonal i svou lenost, se kterou obvykle zápasím, když zhlédnu nějaký krásný film či seriál a bije se to všechno ve mně, zda něco napíšu nebo ne, obvykle však úžas, nadšení a příval energického optimismu s každou další minutou či hodinou, nebo dokonce nedejbože dnem, tak pomíjí a nezbyde nic... než jen další z mnoha chvil, kdy zvítězila únava... ■ Densha otoko byl mým prvním moderním doramatem, i proto zůstává stále v mé mysli, ale také proto, protože se mi tento seriál nesmírně líbil a líbí. Díky němu jsem poznal spoustu nových herců a hereček. ■ Seriál kombinuje komedii, romantiku a drama a to přesně v poměru, který mám tak rád. Servíruje japonskou ztřeštěnost s grácií sobě vlastní, naznačuje odpornost japonské společenské hierarchie a šikanu v práci (a škole) a přitom zůstává hravý až dětinský. Nechybí japonské herecké přehrávání, které spousta lidí nesnáší, ale já ho mám rád, protože v sobě nese pozůstatek divadelního herectví, které je dnes již díky kinematografii a všudypřítomnému šoubyznysu, odsunuto na devátou kolej. Tento seriál v sobě nese jasné poselství: Nesuď druhého podle obalu. O tom se také nejedna divačka přesvědčí, když i zapřísáhlá odpůrkyně Kaho SAWASAKI pochopí, že: "Otaku ja také člověk". Densha otoko v sobě nese velký kus pozitivní energie, která mě opakovaně zasáhla. Od skvělé úvodní znělky, přes výborné herce i neherce, excelentní atmosféru, jednoduchý příběh plný neuvěřitelné uvěřitelnosti, vřelosti, smíchu, každodenních trapasů, zamilovanosti, přátelství, fanouškovství, posedlosti, pracovitosti, pobláznění, plachosti, stydlivosti, pláče a slz, ano slz. Pomineme-li drama Ichi rittoru no namida, tak Densha otoko je seriál, ve kterém jsem viděl plakat nejvíce postav, nejvíckrát, nejčastěji, nejdéle. Je zde pláč radosti, pláč plachosti, pláč nedorozumnění, pláč ostychu, pláč bezmoci, pláč přátelství, pláč zamilovanosti, pláč lásky, pláč vzteku a hněvu, pláč proradnosti a vypočítavosti, pláč úžasu, pláč úlevy, pláč stezku, pláč štěstí. Hlavní hrdina zde natahuje moldánky tak často, že si seriál směle zaslouží podtitul: uplakaný příběh lásky. ■ Tsuyoshiho "Denshu" YAMADU jsem si ihned zamiloval, nejen postavu, ale i herce Atsushiho ITÔA a prostě jsem musel, musel, musel si ho dát tady na CSFD do oblíbených. Misaki ITÔ jako Saori "Erumesu" AOYAMA je prostě k nakousnutí a při MoE je doslova k sežrání. ■ MI jsem znal již z Nenávisti, kde sice hrála jen menší roličku, ale ta stála za to, její "postelová scéna" mi nejednou vytvořila husinu i za ušima. ■ Densha má skvělý soundtrack, který je kombinací doznívajících devadesátých let, retrostylu osmdesátek a OP/ED z anime seriálů. Teď si tak vzpomínám, že mé druhé moderní dorama bylo Hana zakari no kimi tachi e: Ikemen paradaisu, které má s Denshou společného: skvělý soundtrack a atmosféru. ■ Seriál mě potěšil mnoha věcmi, nemá smysl je všechny vypisovat, ale za zmínku stojí to, že krásně vykresluje celou otaku scénu, která je svým způsobem rozlehlou subkulturou, která spojuje zdánlivě neslučitelná individua a individuality. Pro příklad: hikikomori, aidoru otaku, anime otaku, gêmu otaku, hentai otaku, neko otaku, pasokon otaku, gunji otaku, Akiba-kei, Trekkie otaku, tetsudô otaku - respektive Densha/Chikatetsu otaku, protože u nás je nadzemka/podzemka, metro, vlak de facto to samé, my rozlišuje spíše jen: metro - Praha, vlak - celá ČR. ■ Zasmál jsem se od srdce. Za břicho se několikrát popadal, radost od začátku až do konce. ■ Je to přesně 9 let, co jsem Denshu viděl poprvé. Zamiloval jsem se na první pohled. Zde musím podotknout, že nejprve jsem zhlédl předešlý celovečerní film, který je sice dobrý, ale až příliš útržkovitý a tento seriál si jím utřel zadek. Film se mi sice opravdu líbil, ostatně se můžeš podívat na mé hodnocení, které je 5hvězdičkové, ale seriál mi učaroval a to tak, že jsem jej viděl více než 10krát, kdežto film pouze jedinkrát. ■ Densha otoko si získal mé sympatie, ale hlavně mé srdce. Je to jeden z mála seriálů, u kterého mi vadilo, že má pouze 11 základních epizod + 2 speciály. Normálně preferuji 9 až 13 dílů a vše, co je delší mě spíše odrazuje od toho, abych se na to podíval. Jedinou výjimku tvoří hexalogie Star Trek, ale to už je jiné povídání. Opět, jako jsem to učinil již několikrát, musím vážené obecenstvo čtenářské upozornit, že tento seriál není určen pro většinového diváka, respektive pro hlavní proud, i když on vlastně je, ale tak trochu jinak; v mých očích je spíše určen pro diváka znalého Otaku problematiky, i když vlastně ani to není tak jednoznačné. Stejně tak chápu, že někomu se tento seriál nemusí líbit, ba dokonce se mu bude hnusit, i s tím už jsem se setkal, ale co, já zas házím bobek na spoustu amerických srajd a pakáren... ■ Densha otoko má tu krásnou vlastnost, či jak to nazvat, že jsem se s ním dokázal identifikovat a dokonce promítnout sám sebe do tohoto romantického příběhu plného držkopádů, kotrmelců, odboček, slepých uliček a každodenních bolístek života. ■ Vzpomínám, že když jsem někdy v roce 2011 probíral v zaměstnání s kolegyněmi filmy a seriály, na které se díváme a které máme rádi, tak jsem kámošce vyprávěl právě o Denshovi. Velmi stručně jsem rozebral příběh a děj a na žádost: "A co je to ten Otaku?" jsem docela obšírně neuměle definoval a charakterizoval svou poměrně dlouho odpověď. Chvíli bylo ticho, a pak se ozvalo: "No, počkej... tak to seš taky Otaku, ne?" Zarazil jsem se... a s úžasem a mírným šokem jsem polkl, abych nekonečně dlouhou minutu přemýšlel, a pak zaskočen sám sebou vykoktal: "No, no, no, no, no, no, vla-vla-vla-vlas-t-ně j-j-j-j-j-j-jóóó..." Pak jsme na sebe všichni čuměli, jak tele na nový vrata, než se konečně Míša začala smát a moment mé vnitřní trapnosti byl pryč... ■ Vlaky miluju od dětství, rád jsem jezdíval v kupéčkách, klasikách, motoráčkách na Sázavsku, kde jsem měli chalupu. Měl jsem rád to dobrodružství, ale i neopakovatelné rytmické drncání, potkávání jiných výletníků, zejména trampů a kempařů s rodinami, průjezdy tunelem, kdy se nám až zatajil dech strachem, ale zároveň radostí a vzrušením. Učil jsem se nazpamět stanice, jak jdou za sebou, navíc babička a děda pracovali u drah, takže jsem měl přístup do garáží, dílen a jiných míst, která jsou normálně harantům zapovězena. Rád na toto období vzpomínám. A proč to tady píšu? Inu, jedna z těch mnoha mnoha vedlejších postav, která neustále hláškuje stanice mi to vše připomněla: Tsudanuma, Funabashi, Ichikawa, Shinkoiwa, Kinnshichô, Bakurochô, Shinnihonbashi... ■ Je tu spousta, opravdu spousta postav, z nichž každá je něčím zajímavá. Správce fóra, basketbalista, mladý hikikomori brejloun, fotr od rodiny, co se bojí vrátit domů za manželkou, protože přišel o práci, náctiletá idolka, která se bojí vydat vlastní cestou, a takto bychom mohli pokračovat. Všechny postavy z fóra do určité míry formují a pomáhají Denshovi, ale i on změní jejich životy, ovlivňují se navzájem. Podle dostupných pramenů se tento příběh opravdu stal a já tomu věřím, neboť takovýchto příběhů se stalo již několik a hlavně je to, tedy alespoň pro mě, uvěřitelné. Samozřejmě, že kniha, manga, film a dorama se liší od reality, ale to hlavní je myslím ze všech zřejmé. ■ Ještě poznámka na konec. Když jsem se na Denshu díval poprvé, tak jsem ho celého zhltnul na jeden zátah, jak malinu, tak jsem do toho byl zažranej... ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [90/100] ■ (H) Atsushi ITÔ [95/100] ● Misaki ITÔ [95/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Densha otoko (2005) ● Densha otoko SP (2006) ● Hana zakari no kimi tachi e: Ikemen paradaisu (2007) ● Sekando Hausu (2006) ● Genshiken (2004) ● Hinokio (2005) ● Hanamizuki (2010) ● N.H.K ni yôkoso! (2006) ● Yamada-kun to Nananin no Majo (2013) ● Kimi no Yubisaki (2007) ● Ju-on: The Grudge (2002) ● Fisshu sûtorî (2009) ● Kimi ni todoke (2010) ● Yama onna Kabe onna (2007) ● Biburia Koshodô no jiken techô (2013) ● Atenshon purîzu (2006) ● Ichi rittoru no namida (2005) ● Highlander: The Search for Vengeance (2007) ● Shimotsuma monogatari (2004) ● Samotáři (2000) ● Insutôru (2004) ● Ashita no watashi no tsukurikata (2007) ● Natsu no Koi wa Nijîro ni Kagayaku (2010) ● Kôkaku kidôtai (1995) ● Sleepless in Seattle (1993) ● Tada, kimi wo aishiteru (2006) ● Přítelkyně pana ministra (1940) ● Puratonikku (2014) ● Jab We Met (2007) ● Byôsoku 5 senchimêtoru (2007) ● The Station Agent (2003) ● Guan yu ai: About Love (2005) ● Život je pes (1933) ● Rocky (1976) ● Ať žije nebožtík (1935) ● La Corrispondenza (2016) ● NaNa (2005) ● Men, Women & Children (2014) ● Mazlíček (1934) ● Hatsuyuki No Koi (Cheot nun) (2007) ● Prvé hlásky lásky (1988) ● Koi kaze (2004) ● Mot naturen (2014) ● Gu Gu Datte Neko de Aru (2014) ● Demo, kekkon shitai! (2017) ● Ringu (1998) ● Atarashî kutsu wo kawanakucha (2012) ● You've Got Mail (1998) ● Jisatsu sâkuru (2001) ● 2046 (2004) ● Ask Me Anything (2014) ● Moratoriamu Tamako (2013) ● The Homesman (2014) ● Kitsutsuki to ame (2011) ● Disconnect (2012) ● Soko nomi nite hikari kagayaku (2014) ● Princess (2014) ● Yôkame no Semi (2011) ● Serial Experiments: LAIN (1998) ● Koko ni Aru Shiawase (2015) ● Kulový blesk (1978) ● Hanayome no Chichi (2011) ● Kazoku no Katachi (2016) ● Ujjobu: Kamisari nânâ nichijô (2014) ● Akihabara@DEEP (2006) ■ (Č) 10+ ■ (P) [Červenec 2009] [SD] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) PirkafZízaainny(C) [95/100]

    • 19.6.2018  09:00

    Nejbarevnější anime, co jsem kdy viděl. Makoto SHINKAI mi vytřel zrak. V příběhu lásky nesmí chybět vlak. Člověka málem chytí šlak, když neví, zda to dopadne tak nebo tak. ■ To, co mám na japonském anime tak rád, že dokáže skloubit krásnou animaci, příběh, uvěřitelnost, Seiyû, perfektní režii, hudební doprovod, tak toho všeho jsem se tady nabažil dosyta. ■ Jestliže hovoříme o MIYAZAKIHO a TAKAHATOVĚ nezaměnitelném stylu, o KONOVĚ jedinečnosti či o OSHÎOVĚ pozoruhodnosti, tak musíme zmínit i SHINKAIŮV smysl pro detail a jeho jedinečnost, díky které ho můžu směle zařadit mezi výše zmíněné velikány japonského anime. ■ Byôsoku 5 senchimêtoru byl můj vůbec první film od MS, který jsem měl tu možnost vidět a ještě i dnes, po tolika letech, ve mně zůstává ten hřejivý pocit, jaký jsem měl těsně po zhlédnutí tohoto nádherného filmu. Romantika jako prase, ale zároveň realita na entou. Jde toto dohromady? Jde. Je až s podivem sledovat animované postavičky, které vám dokáží vklouznout pod prsty a vyvolat u vás emoce. U takovýchto filmů zapomenete, že se díváte na neživé obrázky a prostě a jednoduše se jim poddáte. Přijmete příběh a prožíváte jej s hlavními hrdiny, stejně jako Bastian a Atreyu, tak i vy putujete svým Nekonečným příběhem a všechny psychicko-emocionální bolesti, které postihnou hlavní hrdiny, tak prožíváte i vy... ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [95/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Omohide poro poro (1991) ● Like Crazy (2011) ● Haru no yuki (2005) ● Tôkyô shôjo (2008) ● The NeverEnding Story (1984) ● Renai shashin (2003) ● Tada, kimi wo aishiteru (2006) ● Hotaru no haka (1988) ● About Love: Guan yu ai (2005) ● Going the Distance (2010) ● Ôkami kodomo no Ame to Yuki (2012) ● Příliš mladí na lásku (1980) ● Hatsuyuki No Koi: Cheot nun (2007) ● NaNa (2005) ● Kôkaku Kidôtai (1995) ● Kaze no tani no Naushika (1984) ● Sázka pro dva (1978) ● Jin Rô (1999) ● 5 to 7 (2014) ● Densha otoko (2005) ● Hidamari no kanojo (2013) ● Tôkyô monogatari (1953) ● Sennen joyû (2001) ● Monsutâ (2004) ● Tenkû no shiro Rapyuta (1986) ● Tenshi no tamago (1985) ● Ima, ai ni yukimasu (2004) ■ (Č) 1 ■ (P) [SD] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) ZízazelvopyryennmolotovkitanoCeresViktooorka(C) [95/100]

    • 12.6.2018  16:13
    Happy End (2017)
    *****

    Můj teprve třetí zhlédnutý film od HANEKEHO a opět trefa do černého. ■ Někdy si budu muset konečně udělat čas na jeho filmografii. Nyní k samotnému filmu. Stejně jako předešlý film Láska, tak i Šťastný konec se zabývá mezilidskými vztahy, přesněji řečeno vztahy rodinných příslušníků. Ty bývají leckdy napjaté a napnuté a nejinak je tomu i u této podařené francouzské rodinky. Většina osazenstva jsou tak trochu pošuci. HANEKEHO pohled pod pokličku jednotlivých postav mi připomněl Kûchû teien. Svým extrémně černým humorem a silnou satirickou výpovědí zase Toniho Erdmanna a svým tichým voyérským okem náctileté slečny À ma soeur! ■ Postavou, která spojuje všechny v příběhu, je Eve LAURENT. Za dva měsíce třináctiletá slečna, která ráda pokřivěně pozoruje realitu skrze svůj jáTelefon. [SPOILER] Ostatně tak i končí celý film. Dědula se chce zasebevraždit. Sedí v invalidním vozíku. Moře mu šplouchá až po krk a naše Evička si to natáčí na jáTelefóna. [SPOILER]Isabelle HUPPERT zde dostala poměrně málo hereckého prostoru, což je škoda, ale na druhou stranu o to víc ho má Fantime HARDUIONOVÁ. U dětských herců je vždy težké dopředu říci, zda zůstanou zajímavými i v dospělosti nebo se z nich stanou, jako tomu bohužel ve většině případů bývá, pouze druhořadými herci a leckdy ani to ne. No nic. Popojedem. ■ Líbilo se mi jak celkové pojetí, vkládání mikropříběhů, práce s kamerou, tiché vyprávění, výrazové prostředky, pomalé tempo. Nemám vůbec co vytknout. Tentokrát za plný počet. ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [88/100] ■ (H) Fantime HARDUIN [95/100] ● Isabelle HUPPERT [84/100] ● Jean-Louis TRINTIGNANT [90/100] ● Mathieu KASSOVITZ [63/100] ● Laura VERLINDEN [59/100] ● Toby JONES [46/100] ■ (♫) [66/100] ■ (E) Kûchû teien (2005) ● Amour (2012) ● Toni Erdmann (2016) ● Masseba (1989) ● À ma soeur! (2001) ● American Beauty (1999) ● Katakuri-ke no kôfuku (2001) ● The Addams Family (1964) ● Bijitâ Q (2001) ● Štěstí (2005) ● Kazoku no Katachi (2016) ● Revolutionary Road (2008) ● The Greatest (2009) ● Gyakufunsha kazoku (1984) ■ (Č) 1 ■ (P) [Pondělí, 11-VI-2018; 22:02] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) EodeonJitkaCardova(C) [95/100]

    • 11.6.2018  09:51
    In Darkness (2018)
    ***

    Hlavním lákadlem pro mě byla Natalie DORMER. Tu jsem viděl minulý rok poprvé ve filmu Les sebevrahů a říkal si, že se na nějaký další film s ní určitě podívám. ■ Bohužel, ani ona tento film nemůže zachránit. Čtyři pětiny filmu jsou poměrně zdlouhavé a chvílemi nudné. Film by si zasloužil ★★, ale za ND, poslední pětinu filmu a hudbu, jsem přidal třetí. ■ Je to trošku jak přes kopírák Posedlá pomstou, ale s tím, že tady bohužel chybí to napětí a dramatické znázornění, které u svého španělského předchůdce je tak skvělé. ■ Nemohu zastírat poměrně velké zklamání. Čekal jsem víc. Mnohem víc. Očekával jsem hororový thriller, ten se nedostavil. Detektivní/krimi thriller, který by nadchl svým originálním pojetím již mnohdy zpracovaného tématu, leč ani to se neudálo. Psychologické drama, které by do hloubky vykreslilo Sofiinu mysl a duši a niterné emoce, to je tu pouze naznačeno. ■ RATAJKOWSKOU jsem měl tu možnost vidět v tomto filmu poprvé a zjistil jsem, že jsem o nic nepřišel. Žádné charisma. Nic, čím by zaujala. Zhola nic. Absolutně nechápu, co na ní kdo vidí. ■ Detektiv MILLS, který si tak trochu hrál na COLUMBA, mi přišel jako taková nechtěně komická postava... ■ Podtrženo a sečteno: silně průměrné či spíše lehce podprůměrné zpracování silného tématu. Škoda. ◢ ■ ◣ (R) [48/100] ■ (K) [66/100] ■ (V) [57/100] ■ (H) Natalie Claire DORMER [68/100] ● Ed SKREIN [49/100] ● Joely RICHARDSON [53/100] ● Neil MASKELL [55/100] ● Emily O'Hara RATAJKOWSKI [25/100] ■ (♫) [69/100] ■ (E) Tiempo sin aire (2015) ● Return to Sender (2015) ● La piel que habito (2011) ● Columbo (1971) ● Taken (2008) ● Pasti, pasti, pastičky (1998) ● All I See Is You (2016) ● Bolero (2004) ● Gone Girl (2014) ● The Russell Girl (2008) ● Copycat (1995) ■ (Č) 1 ■ (P) [Pondělí, 11-VI-2018; 00:10] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [62/100] ■ (CSFD) castorChevees(C) [62/100]

    • 5.6.2018  18:24

    Boha jeho. To jsem zas jednou promarnil hodinu a třičtvrtě svého času. Námět dobrý, ale scénář a režie to zabíjí. Témata: odcizení, dominance, frustrace, sexuální představy a touha, partnerství a soužití - a režisér nebyl schopen z toho uhňácat alespoň mírně nadprůměrné drama, místo toho nám předkládá zdlouhavé a chvílemi dost nudné trýznění dvou osob navzájem. ■ Kdyby nebylo té vcelku zajímavé visuální stránky, kterou sledujeme jako Gininýma očima, tak jsem to snad ani nedokoukal, protože celý příběh je mimořádně rychle čitelný a bohužel o to více předvídatelný. Na konci skutečně zjistíme, že vrahem je zahradník. ■ Kdybych měl celý film popsat jednou větou, tak by to bylo následovně. On blb, co chce za každou cenu mít svou ženu pod dohledem a ona blbka, co vlastně ani neví, co chce, ale udělá pro to cokoli. ■ Druhou hvězdu si ode mě film zasloužil za skladbu: "In Our Dreams", kterou zpívá Blake LIVELY. Tento moment v celém filmu stojí jako jediný za něco. Kvůli BL jsem se taky na film hlavně chtěl podívat, ale bohužel tady toho nemá herecky moc co předvést... ■ Stokrát lepší než toto je film Tma, který má alespoň nějakou gradaci. Ale tady? Darmo mluvit. ◢ ■ ◣ (R) [30/100] ■ (K) [66/100] ■ (V) [33/100] ■ (H) Blake Christina LIVELY [40/100] ● Jason CLARKE [29/100] ■ (♫) [58/100] ■ (E) Tma (1991) ● 170 Hz (2011) ● Los ojos de Julia (2010) ● Blind (2014) ● The Neon DemonBlind (2017) ■ (Č) 1 ■ (P) [Úterý, 5-VI-2018; 17:25] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [39/100] ■ (CSFD) P1trKaka(C) [39/100]

    • 31.5.2018  16:53
    Exposed (2016)
    ***

    V podstatě mi Tuax vzal všechna slova z huby, ale i tak napíšu pár vět. ■ Daughter of God je především drama a krimi/detektivní je až na druhém místě, i když to tak zprvu nevypadá. Mám rád filmy, u kterých musí člověk přemýšlet. Tento jím sice je, ale vše je do sebe tak zvláštně zakomponováno a efekt Šestého smyslu sice přijde v tu správnou chvíli, ale poněkud moc rychle a pak je de facto konec, kdyby byl ten konec trošičku více rozveden, tak bych byl spokojen. Na druhou stranu se mi líbilo, že je zde několik alegorií a režisér nechává diváka si utvářet své vlastní konspirace... ■ Trochu jsem s napětím očekával, že se z tohoto filmu vyklube podobná pecka jako Bright, náznaky tu byly. Pak mě napadaly myšlenky na Konec světa, ale i ty byly mylné. ■ Považuju Daughter of God za ztrátu času? Nikoliv! Za zklamání? Bohužel trochu ano. Ještě ani teď nevím, jaké tomuto filmu udělím hodnocení. Podobné dilema jsem řešil po zhlédnutí Inishiêshon rabu. ■ Jednoznačným tahounem celého filmu je Ana Celia de ARMAS. Jako postava i jako herečka. Všichni ostatní jsou upozaděni. V první třetině jsem to vůbec nechápal, ale pak bylo již zcela evidentní, že hlavní postavou celého příběhu je právě Isabel. ■ Chápu, že se mnohým tento film nelíbí a že jim přijde nudný. Mně nudný nepřišel... ◢ ■ ◣ (R) [74/100] ■ (K) [77/100] ■ (V) [66/100] ■ (H) Ana Celia de ARMAS CASO [90/100] ● Keanu Charles REEVES [60/100] ● Sandy TEJADA [55/100] ● Mira Katherine SORVINO [49/100] ● Jeanette DILONE [52/100] ■ (♫) [60/100] ■ (E) End of Days (1999) ● Bright (2017) ● Street Kings (2008) ● HomeSick (2015) ● Stigmata (1999) ● The Sixth Sense (1999) ● Tiempo sin aire (2015) ● Inishiêshon rabu (2015) ● Training Day (2001) ● Keane (2004) ● The Accused (1988) ● Without Name (2016) ● Paha maa (2005) ● Safe Haven (2013) ● Min så kallade pappa (2014) ● Reprise (2006) ● Blind (2014) ■ (Č) 1 ■ (P) [Středa, 30-V-2018; 19:50] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [71/100] ■ (CSFD) TuaxCybersilvest(C) [71/100]

    • 29.5.2018  02:23

    Ano, je záslužné postavit se tváří v tvář teroristovi, o tom žádná, ale postavit na tom celý film, přičemž ona avizovaná scéna tvoří 4 (slovy: čtyři) minuty z 94 minut, tak to je i na mě moc. ■ Kdyby film fungoval jako celek, tak neřeknu ani popel, jen bych si postesknul, že mě to nebralo, ale tohle je tragédie a bohužel ne ta řecká! Film kromě oněch zmiňovaných 4 minut nepřináší žádnou dramatickou notu, v podstatě se tam nic neděje. Dětství oněch tří raubířů mohlo být zajímavé, ale nikoliv v tomto filmovém zpracování. Trénink dvou zkamaráděných vojáčků mohl být zajímavý, ale ne v tomto filmu. Naši výletníci po Evropě mohli mít zajímavou dovolenou, ale ve filmu nic zajímavého není. Nudí! Není zde nic, co by diváka přitáhlo nebo dokonce vtáhlo. Na drama málo dramatu, de facto žádné. Thriller? A kde, pěkně prosím? Životopisné? Tak trochu ano. Nudné? Strašně! Ještě jednou se zeptám. Drama? To jako vážně? Uf! Nezáživné. Nudné. Absolutní ztráta času. Jednoznačně nejslabší EASTWOODŮV film. ◢ ■ ◣ (R) [36/100] ■ (K) [44/100] ■ (V) [49/100] ■ (H) Judith "Judy" Therese EVANS GREER [51/100] ● Regina "Jenna" Marie FISCHER [40/100] ■ (♫) [42/100] ■ (E) Soul Surfer (2011) ● Everest (2015) ● 6 Below: Miracle on the Mountain (2017) ● Lo imposible / The Impossible (2012) ● Miracles from Heaven (2016) ● Aftershock: Earthquake in New York (1999) ● Captive (2015) ● The Cokeville Miracle (2015) ● The Butler (2013) ● The River Wild (1994) ● Heaven Is for Real (2014) ● Twelve Years a Slave (2013) ● Flash of Genius (2008) ● The Disappearance of Alice Creed (2009) ● The Last Stand (2013) ● The Commuter (2018) ■ (Č) 1 ■ (P) [Úterý, 29-V-2018; 01:20] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [30/100] ■ (CSFD) majo0007MorholtkaylinTftNikkileeFilmer01TrixinkagoauldPlaqueaquiverMickeyStuma(C) [30/100]

    • 24.5.2018  18:47
    Stephanie (2017)
    ****

    Zcela záměrně jsem si před zhlédnutím nečetl žádné komentáře k tomuto filmu a udělal jsem jedině dobře. Teď, když jsem si je přečetl, tak mám pocit, že jsem se díval na úplně jiný film, než na který se dívali ostatní; ale to nakonec může být jen můj pocit, takže to ponechme stranou. ■ Začátek filmu je hodně zvláštní a velice mi to připomíná Pipi Dlouhou punčochu. Pak mi to dalo vzpomenout na Znamení. Posléze The Unspoken. A s příchodem mamky a taťky se v mysli vynoří Babadook. ■ První třetina filmu nutí diváka přemýšlet, kde se vlastně ocitl, zda to, co vidí, je realita, trošku ve stylu The Evil Within, zda to, co vidíme, je minulost, přítomnost nebo budoucnost. Druhá třetina filmu přináší několik odpovědí, ale na druhou stranu přináší další otázky a člověk začíná chápat, že vše je trochu jinak, něž jak si zprvu myslel a nabízejí se další a další otázky. ■ Že je ten film nuda? Pro toho, kdo chce jen nehybně zírat na lámání údů a vazu nepochybně, pro toho, kdo chce čumět na potoky krve jistojistě. ■ Poslední třetina vyjeví své nezapilované drápky a i tomu poslednímu diváku, který má dlouhé vedení konečně dojde, že mamča není brutální a chladnokrevná vražedkyně a malá dcérečka není andílkem v noční košilce. ■ Kdo bude očekávat horor, bude zřejmě zklamán. Ten, kdo bude chtít vidět mysteriózní drama s nádechem fantasy hororu, tak bude naopak spokojen. ■ Jediné, co můžu vytknout, je ten odfláknutý konec, který mohl být o něco delší a hlavně propracovanější. Takhle to působí, jako kdyby režisérovi došla invence. ■ Celkově však hodnotím nadprůměrně. Film mě bavil. Párkrát jsem si zapřemýšlel, párkrát zakroutil hravou, několikrát se zmýlil ve směru děje, ale hlavně nenudil. ■ Rozšířil jsem si obzor o další zajímavou australskou herečku: Annu TORV. Na první pohled působí jako mladší verze Cate BLANCHETT, na pohled druhý jako Laura PREPON. ■ Co napsat závěrem? Mysteriózní drama o třech dějstvích, třech postavách, skryté hrozbě a blonďaté dívence... ◢ ■ ◣ (R) [80/100] ■ (K) [78/100] ■ (V) [70/100] ■ (H) Shree CROOKS [63/100] ● Anna TORV [66/100] ● Frank GRILLO [59/100] ■ (♫) [80/100] ■ (E) The Unspoken (2015) ● Home Alone (1990) ● Pippi Långstrump (1969) ● The Babadook (2014) ● Polednice (2016) ● Signs (2002) ● Maggie (2015) ● The Evil Within (2017) ● Lady in the Water (2006) ● Boogeyman (2005) ● Annabelle (2014) ● The Happening (2008) ● The War of the Worlds (1953) ● War of the Worlds (2005) ● Eden Log (2007) ● The Andromeda Strain (1971) ● The Conjuring (2013) ● The Thing from Another World (1951) ● The Thing (1982) ● Incarnate (2016) ● Paranormal Activity (2007) ● Requiem (2006) ● The Fourth Kind (2009) ● The Autopsy of Jane Doe (2016) ● February: The Blackcoat's Daughter (2015) ● Der Nachtmahr (2015) ■ (Č) 1 ■ (P) [Čtvrtek, 24-V-2018; 01:06] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [80/100] ■ (CSFD) Trevor(C) [80/100]

    • 9.5.2018  14:03
    Planeta opic (1967)
    *****

    Fráze: "Být sto let za opicemi" zde dostává úplně nový význam. ■ Je až s podivem zvláštní zjišťovat, že román dokončený v roce 1963 je stále aktuální a alarmující je, že tento film, který byl natočen před více jak půl stoletím, tak varuje dnes více než dříve, že naší zkázou budeme nakonec my. ■ Poprvé jsem tento film viděl jako kluk a čuměl jsem jako puk. Hubu otevřenou dokořán a hltal s neukojitelnou chutí každou minutu tohoto filmového klenotu. A co se změnilo on onoho prvního zhlédnutí? Inu, dospěl jsem, zestárnul, ztratil velkou část chlapeckých ideálů, odhodil značnou část romantismu a postupně zjistil, že některé věci ze sci-fi románů se již staly realitou a nabyl dojmu, že temná budoucnost je již na dosah ruky. ■ Když jsem Planetu opic viděl naposledy, tak samozřejmě značná část momentů překvapení byla již ta tam. Na druhou stranu člověk ve filmu objeví nové symbolismy a alegorii, které dříve prostě nemohl vnímat. ■ Film jsem viděl už více než 5krát, ale pokaždé mě baví. Žádný z jeho přímých následovníků se mu kvalitou a ani gradací nemůže vyrovnat, o remacích ani nemluvě. Následné filmy ze sedmdesátých a osmdesátých let mám také rád, ale tomuto prvnímu v mých očích prostě nemůžou konkurovat. ■ Planeta opic má skvělý scénář, který je perfektně převeden na plátno; režijně dokonale zvládnuté, dramaturgicky, choreograficky a výpravně perfektní; hudebně a visuálně podmanivé a vtahující do děje; kamera, střih a efekty přesně padnoucí; a v hlavní roli charismatický Charlton HESTON. Je zde dobrodružství, drama, akce... v hávu science fiction příběhu, ve správném poměru a správně namícháno. ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [95/100] ■ (H) John Charles "Charlton HESTON" CARTER [95/100] ● Roderick "Roddy" Andrew Anthony Jude McDOWALL [95/100] ● Janet "Kim HUNTER" COLE [95/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Krakatit (1948) ● The Terminator (1984) ● THX 1138 (1971) ● Bekushiru: 2077 Nihon sakoku (2007) ● Never Let Me Go (2010) ● Watashi wo Hanasanaide (2016) ● Another Earth (2011) ● Surrogates (2009) ● Alien (1979) ● Logan's Run (1976) ● The Discovery (2017) ● Konec srpna v hotelu Ozon (1966) ● Proyecto Lázaro: Realive (2016) ● Autómata (2014) ● Cloud Atlas (2012) ● Ex Machina (2014) ● Moon (2009) ● Code 46 (2003) ● Beneath the Planet of the Apes (1970) ● Escape from the Planet of the Apes (1971) ● Conquest of the Planet of the Apes (1972) ● Battle for the Planet of the Apes (1973) ● Mission to Mars (2000) ● The Island of Dr. Moreau (1996) ● Europa Report (2013) ● Total Recall (1990) ● Animaturikusu (2003) ● Animal Farm (1954) ● The Road (2009) ● Metropolis (1927) ● Solaris (1972) ● Les revenants (2004) ● The Lobster (2015) ● No Escape (1994) ● Kaze no tani no Naushika (1984) ● Blindness (2008) ● Children of Men (2006) ■ (DAB) [80/100] ■ (Č) 5+ ■ (CSFD) kitanosportovecdopitakLeoH(C) [95/100]

    • 8.4.2018  12:03
    Jsem do tebe blázen (TV seriál) (1992)
    ****

    Já tenhle seriál v době vysílání fakt žral. Proč? Hm... Oproti Přátelům žádné zbytečné tlačení na pilu a protahování a natahování. Oproti Kroku za krokem žádné zbytečné moralizování a dvojí etický metr. Oproti Kutilu Timovi se zde téměř nesetkáme s trapnými momenty. Oproti Chůvě k pohledání se zde řeší i skutečné mezilidské vztahy. Oproti Sexu ve městě žádné hysterické výlevy a výjevy. Oproti Raymondovi vtipné. ■ Helen HUNT mi v tomto seriálu učarovala. Paula REISERA jsem do té doby znal pouze z Vetřelců, kde hrál zpropadeného BURKEHO nasazeného Společností. Tady mě pozitivně překvapil a to pořádně. ■ Celý koncept seriálu je vlastně jednoduchý, ale setsakra dobře napsaný, což u seriálů tohoto typu opravdu nebývá zvykem. No, a samozřejmě skvěle zahraný. ■ Plný počet i přesto bohužel dát nemohu. S dalšími a dalšími díly přichází únava materiálu, která je nevyhnutelná. Nic to ale nemění na faktu, že jsem si tento seriál užil a vlastně ani k němu nemám další výhrady. Neobvyklé, proto ony výsostné ★★★★. ◢ ■ ◣ (C) [80/100]

    • 6.4.2018  23:42

    Tak tady platí to, co jsem psal u trojky, když jsem ji viděl poprvé, ale s tím rozdílem, že tady je to nutno vynásobit stokrát. ■ Abych nevymýšlel znovu kolo, tak si dovolím citovat Zízu: "John se vzdal všeho, co je na něm tak skvělé...". Více slov netřeba. ◢ ■ ◣ (C) [25/100]

    • 6.4.2018  23:34

    Po nezdařilé trojce absolutní spokojenost. Oživení, jaké se jen tak nevidí a podaří se jen opravdu málokdy. Ano, John McCLANE je již trochu jiný, ztratil trochu z té své jedinečnosti a chvílemi působí jako Superman, ale příběh je skvělý, děj uvěřitelný a navíc je to ukrutná akční pecka, kterou jsem fakt nečekal. John McCLANE se vrátil a to v plné síle. ◢ ■ ◣ (Ú) [6-IV-2018] Po posledním zhlédnutí zvýšeno hodnocení ze ★★★★ na ★★★★★. ■ (C) [88/100]

    • 6.4.2018  23:26

    S trojkou jsem měl ohromný problém. Po dokonalé jedničce a chvalitebné dvojce je trojka prostě zklamáním. Alespoň jsem si to dlouhá léta říkal. Když jsem trojku viděl poprvé, tak jsem nemohl zastírat své zklamání. Následně to samé. Když jsem ale tenhle film viděl naposledy, tak jsem musel svůj názor přehodnotit a s hodnocením jít nahoru. ■ Jestliže hlavní hrdina dostane ve filmu parťáka, tak je zaděláno na pořádnej průser, vždyť on byl vždycky sám, sám nastavoval prδel, když ňákej terorista nevěděl, s kým má tu čest... ■ "Yippee Ki Yay, Motherfucker!" ■ Nicméně je trojka stále dobrý akčňák, ale bohužel jednička a ani dvojka to prostě není... ◢ ■ ◣ (Ú) [6-IV-2018] Změna hodnocení ze ★★ na ★★★★. ■ (C) [69/100]

    • 6.4.2018  22:59

    Akční pecka, která nestárne. Naopak. Zraje jako víno. Film, který mě snad nikdy neomrzí a to jsem ho viděl již víc jak 15x. ◢ ■ ◣ (C) [95/100]

    • 6.4.2018  22:51

    Existuje perfektní filmové zpracování literárního díla? Ano. Existuje. Je jím Spalovač mrtvol. ■ Věta: "Dáš si rakvičku, nebo věneček?" tímto filmem dostává zcela nový rozměr. ■ Při scéně: "Drahá, co kdybych tě oběsil?" omdlévám hrůznou rozkoší. Tak krásné, tak spanilé, neotřelé, tiše suše hrůzostrašné a podmanivá kamera vše jen umocňuje, až se mi z toho motá hlava... ■ KOPFRKINGLŮV monolog: "Nikdo nebude trpět. Spasím je všechny!" je tak děsivý, odporný a fascinující zároveň, že člověk přemýšlí, zda je s ním všechno v pořádku... ■ Film popisuje lidskou zvrácenost tak přenádherně a věrně, že divákovi se až tají dech a husí kůži má nejen na zádech. Smutné však je, že takoví lidé opravdu byli, jsou a patrně budou. Pošuci, co chtěj spasit svět a klidně tě kvůli tomu zabijou. Zrůdnost skví se v kráse a krása ve zrůdnosti, rozemelem vyvařené kosti. Stínítka lampiček z kůže na stolech kancelářských, zneužití v pravý opak myšlenek Buddhových. Zabití, vražda, spása, uhranutí smrtí. Pošuk ochutnává sto nových chutí... ◢ ■ ◣ (C) [95/100]

    • 6.4.2018  22:15
    Pampeliška (2004)
    ****

    "Někdy si myslím, že láska je něco, co si jen vytváříme, abychom se lépe cítili." ◢ ■ ◣ (C) [77/100]

    • 4.4.2018  08:45

    Po dlouhé době americká romantická komedie, u které si nemusím připadat trapně, u které mohu na hodinu a čtvrt hodit starosti za hlavu a hlavně, hlavně se upřímně a od srdce zasmát. A to se cení. ■ V porovnání s tou tunou škváru, co Hollywood každoročně vyprdne, tak Rande na dvě noci je jako světýlko v dáli pro Jeníčka a Mařenku, kteří se v noci ztratili v lese a hledají cestu ven, kde v celém lese jsou hromady vyhaslých hvězd, dohořelých svíček a rozbitých lucerniček. ■ Analeigh TIPTON jsem poprvé zřel v Bláznivé, zatracené lásce. Upřímně řečeno, nevěděl jsem, jak si ji mám zařadit. Po tomto druhém filmu mám však již jasno. Dostala zde velký prostor a já se na ni rád podívám i v dalším filmu. Miles TELLER byl pro mě neznámým hrdinou, a tak jsem si s ním nemohl vytvořit žádné negativní konotace. Rande na dvě noci je příjemnou konverzačkou, která se motá kolem Megan, Aleca a postele. ■ Jak se zachováš ty, když budeš nucen být s cizím člověkem v cizím bytě? Nemůžeš odejít. Musíš zůstat. No? Musím říci, že to bylo zajímavě pojaté a nenudilo to, ani na chvíli. Kdybych měl tento film popsat jedno větou, bylo by to následovně. Upřímnost k úplně cizímu člověku. ■ Patrně každý alespoň jednou v životě zažil obdobnou situaci, kdy se potkáš s člověkem, kteréhos nikdy předtím neviděl a určitě neuvidíš ani v budoucnosti. Hodíte spolu řeč a vidíš vše z úplně jiné perspektivy... Sám jsem to zažil nejednou, ale vzpomněl jsem si na krásný slunný den, kdy jsem šel na výlet na Hvěvín, a tam jsem potkal člověka, který vůbec nebyl odsud, měl jiný okruh zájmů, poslouchal jinou hudbu než já, filosoficky na úplně protichůdné straně. Elementálové nám však byli nakloněni a my společně strávili krásné odpoledne plné filosofických, teologických, etických, erotických, právních a morálních disputací. ■ Film působí velmi příjemně a dokáže zlepšit náladu a to jsem před sledováním přesně potřeboval, takže film splnil svůj účel. ◢ ■ ◣ (R) [90/100] ■ (K) [90/100] ■ (V) [60/100] ■ (H) Analeigh Christian TIPTON [88/100] ● Miles Alexander TELLER [84/100] ■ (♫) [70/100] ■ (E) Crazy, Stupid, Love. (2011) ● Madrid, 1987 (2011) ● L!fe Happens (2011) ● Middle of Nowhere (2008) ● Sex After Kids (2013) ● The Big Sick (2017) ● The Nanny (1993) ● The Vow (2012) ● Girl Most Likely (2012) ● Loser (2000) ● The Blue Lagoon (1980) ● The Mountain Between Us (2017) ● Love Actually (2003) ● The Girl in the Café (2005) ● Strangerland (2015) ● Night at the Museum (2006) ● You've Got Mail (1998) ● Four Weddings and a Funeral (1994) ● The Decoy Bride (2011) ● Groundhog Day (1993) ● The Holiday (2006) ● Nothing Personal (2009) ● Six Days Seven Nights (1998) ■ (Č) 1 ■ (P) [Čtvrtek, 30-XI-2017; 19:13] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [76/100] ■ (CSFD) Jara.Cimrman.jremma53Aluska88hellstrucksommeLencaNIZFNPLostris...Alisce(C) [76/100]

    • 4.4.2018  07:12

    Kam až můžou tvůrci a interpreti klesnout? Téměř až ke dnu. Můžou to dělat opakovaně? Můžou. Dlouhodobě? Ano. Na druhou stranu, každý si nějak musí vydělat na chleba, že? ■ Patrně nejsem cílová skupina, pro kterou je tento film vytvořen. Patrně určitě. ■ (C) [40/100]

    • 4.4.2018  06:58
    Dort (2014)
    **

    Drama bez emocí? To je Dort. Deprese bez emocí. Drama bez dramatu. ■ Jennifer ANISTON měl možnost český divák poprvé opravdu vidět v seriálu Přátelé. Nejinak tomu bylo i u mě. Už tehdy mi přišla herecky absolutně nezajímavá, ale čekal jsem, že časem se z toho dřeva aspoň něco vyklube, nestalo se tak. ■ Tento film by byl sám o sobě plytkým a nudným vyprávěním, ale díky Jennifer to je nuda na entou. Ten film je tak chladný, že divák by měl být před sledováním upozorněn, aby si připravil přikrývku, neboť může dojít k omrzlinám dolních končetin. ■ První půlka filmu je absolutně bez emocí. Ve druhé je na okamžik možno spatřit záchvěch emocí, ale to je sakra málo. Vždyť tohle má být dechberoucí dramatický příběh a ne chladné barevné obrázky, které se hýbou a nutí diváka se dívat z okna a tiše přemýšlet, kdy už asi bude konec tohoto nanicovatého představení. ■ (Č) 1 ■ (P) [Čtvrtek, 25-V-2017; 19:38] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [38/100] ■ (C) [38/100]

    • 3.4.2018  11:07

    Zkus mě rozesmát hlásá název české distribuce. I přesto, že Jennifer ANISTON zrovna moc nemusím a Adama SANDLERA už vůbec ne, tak jsem tomu dal šanci. ■ Zkus mě rozesmát mě nerozesmálo. Nuda střídaná nudou, posléze vystřídána ještě větší porcí nudy a nakonec větší než malé množství nudy v jedné dávce. ■ Kostka nudy na pláži. Nuda ležící na lehátku. Nuda ubytovaná v hotelu. Nuda tekoucí vodopádem. Nuda spící na obzoru. ■ (C) [22/100]

    • 3.4.2018  08:32

    Jestliže mě film ihned v prvních dvou minutách upoutá, tak zpravidla má spokojenost s celým dílem bývá více než průměrná. Nejinak je tomu i u Irreplaceable You. Ta pozitivní nálada, kterou film přináší, mi ihned dala vzpomenout na Všechno úplně všechno. Tematicky zase na Yu wo wakasuhodo no atsui ai. ■ Někdy mám pocit, že všichni umíráme jenom na raka. Od toho tady ale máme Doktora HOUSE, aby nám pokaždé ukázal druh onemocnění, o kterém jsme v životě neslyšeli a abychom zjistili, že je další z řady smrtících. Ale teď vážně. [SPOILER] Od chvíle, co se Abbie u lékařky dozví, že není těhotná, ale že má v dutině břišní těleso velikosti mandarinky, říkejme mu mu rakovina, a posléze, že tam má již vícero ovoce, tak započíná odhodlání Abbie, aby připravila vše pro svého milovaného Sama, aby jej připravila na to, že ona už tu nebude. Ve své posedlosti je někdy až tak urputná a zarputilá, že by občas potřebovala proplesknout...[SPOILER]Abbie a Sam se znají již od dětství. První jejich společná scéna, kterou má divák možnost vidět, je, když jsou v akvarijním komplexu, kde se Abbie zahryzne do Samova levého ramene a de facto tak zůstane až do konce svého života. Je to symbolismus, který se nese celým filmem. ■ Láska, přátelství, milenectví, partnerství, úcta, respekt, touha, smích, pláč, radost, smutek, slova, ticho, dotyky, pohledy, polibky, podpora, útěcha - to vše je zde mezi těmi dvěma. Ano, dojde tu ke škobrtnutí v jejich vztahu, ale tady aspoň vidíme, že nic není dokonalé, ba co víc, že vše, co bereme jako samozřejmost, můžeme během okamžiku ztratit a člověka, který je nám nejbližší, tak svou hloupostí či neomaleností ztratit a to doslova. ■ Film se mi hodně líbil, ale na plný počet to tentokrát není. Zkrátka tomu chybělo to málo, co by mě vnuklo: tady nemáš o čem přemýšlet... ■ Myron, kterého hraje Christopher WALKEN, je jen jedna z vedlejších rolí, ale do příběhu přináší to správné okořenění. Bylo fajn zase po delší době vidět tohoto herce. Mimochodem, roli Myron považuju za jednu z nejlepších vedlejších rolí, co jsem v poslední době viděl. ■ Přináší tento film něco nového? Ano i ne. Téma je to víc než profláknuté, ale jsou filmy, které vážné věci dokážou podat snesitelně a nenuceně. A to je právě tento případ. ■ Obě hlavní postavy mi padly do oka. Každý byl úplně jiný. On zahrabán ve svých vzorečcích a číslech a žijící okamžikem. Ona nohama na zemi a hledící do budoucnosti. ◢ ■ ◣ (R) [90/100] ■ (K) [85/100] ■ (V) [60/100] ■ (H) Gugulethu "Gugu" Sophia MBATHA-RAW [83/100] ● Michiel HUISMAN [79/100] ● Christopher WALKEN [83/100] ■ (♫) [75/100] ■ (E) Yu wo wakasuhodo no atsui ai (2016) ● Everything, Everything (2017) ● Seulpeumboda deo seulpeun iyagi (2009) ● P. S. I Love You (2007) ● Boku no hatsukoi wo kimi ni sasagu (2009) ● 50/50 (2011) ● Boku to tsuma no 1778 no monogatari (2011) ● Bokeh (2017) ● House M. D. (2004) ● Joze to tora to sakana tachi (2003) ● Sweet November (2001) ● Sekai no chûshin de, ai wo sakebu (2004) ● If I Stay (2014) ● Ima, ai ni yukimasu (2004) ● Dying Young (1991) ● Tada, kimi wo aishiteru (2006) ● One Week (2008) ● Two Night Stand (2014) ● Seven Pounds (2008) ● Never Let Me Go (2010) ● Mioka (2010) ■ (Č) 1 ■ (P) [Pondělí, 2-IV-2018; 20:50] [1080p] ϿϾ [PZ-sk] [77/100] ■ (CSFD) grizly007silentname(C) [77/100]

    • 2.4.2018  13:06

    Musím předeslat, že jsem byl do jisté míry značně zklamán a opravdu jsem nevěděl, jak si mám film zařadit do svých škatulek. Hodnocení bylo tentokrát krutě zapeklité. Nejednoznačnost a silně smíšené pocity ovládly mou signální soustavu. ■ Strasně jsem se na tenhle film těšil. ■ Celou první čtvrtinu jsem si střídavě říkal: "Yamero" a "Masaka". A jen nevěřícně zíral a divil se, kde asi japonští soudruzi udělali chybu, protože ten film prostě nefunguje. Skutek ze strachu utek a já vážně přemýšlel, že to stopnu a dokoukám jindy. Zvědavost mi ale nedala a já pln očekávání, kde najdu bludišťáka, vydal se dále do nitra tohoto filmu. ■ Hlavním lákadlem pro mě byla Suzu HIROSE, kterou jsem poprvé spatřil v V naší malé sestře, kde, i když to v uskupení starších a vyzrálejších a hlavně známějších hereček měla težké, mě zaujala a já si říkal, že další její film musím vidět. ■ Hlavní postavou tohoto romantického příběhu je Hibiki SHIMADA. Sedmnáctiletá studentka, která se bezhlavě zamiluje do svého učitele dějepisu. Potud zajímavé, ale zpracování mi přišlo velmi divné a mdlé. Druhá čtvrtina dávala návdavek, že by se to mohlo konečně nějak pohnout, někam vyvinout, prostě nestát na místě. Nestalo se tak. Ostatní postavy tu a tam přinášely něco zajímavého, ale ty ústřední dvě zhola nic. Tady už jsem si říkal, že patrně bude problém někde u mě, ale ne a ne přijít na to kde. Nuže, ani spojení Tomáše a Zuzany mi nějak nesedlo. Žádné jiskření. ■ Vše se ale změnilo nástupem třetí třetiny. [SPOILER] A sice scénou, kdy pan učitel Kosaku ITO stojí před svolanou mimořádnou schůzí učitelského sboru. Kde má vysvětlit fotografii kolující na sociálních sítích, kterou pořídila a zveřejnila jedna aktivní prvačka. Na té fotce se líbají učitel se svou studentkou na střeše školní budovy. Tím učitelem je náš dějepisář a studentkou naše lukostřelkyně Hibiki. Tím momentem ve sborovně se celý film úplně odklání od doposud vyšlapané stereotypní cesty a vydává se cestou vnitřního dramatu a rázem celý film dostává úplně jinou, novou energii a začíná dávat smysl...[/SPOILER] ■ Třetí třetina se nese trochu v duchu televizních doramat a více než co jiného, tak silně připomíná Supurauto. Tady už jsem konečně pochopil záměr tvůrců. Jejich cílem nebylo to romantické drama, které jsem předpokládal a očekával, nýbrž tento druh romance, která se ale nedá dost dobře popsat slovy. To ale nic nemění na tom, jak jsem finálně film ohodnotil. První polovina filmu jasné dvě hvězdy. Druhá polovina filmu jasné čtyři hvězdy. Z toho vyplývá: průměr 3. ■ Čtvrtá čtvrtina se mírně odklání od rozjeté třetí a přináší zamyšlení nad tématy: láska kontra chtíč. Ta druhá půlka filmu nenápadně připomíná kombinaci Tak tohle je můj život a AMAchan, aby pak sklouzla k Panu učiteli s láskou. ZAJÍMAVOST: Pan učitel Kosaku ITO jezdí italsko-polským automobilem, který má volant vlevo. (V Japonsku mají ale vozidla volant napravo, protože se jezdí vlevo, stejně jako ve Velké Británii. Konkrétní typ vozidla: FIAT PANDA Selecta. ■ Jak toto nějak smysluplně zakončit. Poslední minuty patří pocitu viny, pocitu zahanbení, ale i frázi: kdo si počká, ten se dočká, zároveň však: co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek. No, a pak si vyber! ■ Jak tato láska může dopadnout? Jak z toho neudělat romantickou limonádu nebo naopak pinku eiga? Může to vůbec skončit tak, aby ani jeden z nich nebyl raněn? Školní řád mluví jednoznačně zamítavě. Zákon to vidí zcela stejně. A odsouzení společností by v případě opětované lásky bylo nevyhnutelné. Tak jak? Láska je mocná čarodějka. Může to skončit šťastně? ◢ ■ ◣ (R) [75/100] ■ (K) [88/100] ■ (V) [66/100] ■ (H) Suzu HIROSE [80/100] ● Tôma IKUTA [60/100] ● Aoi MORIKAWA [80/100] ● Ryô RYÛSEI [60/100] ● Manami HIGA [60/100] ■ (♫) [60/100] ■ (E) Supurauto (2012) ● My So-Called Life (1994) ● Paradaisu kisu (2011) ● Soredemo boku wa yattenai (2006) ● One Day (2011) ● AMAchan (2013) ● Mimi (w)o sumaseba (1995) ● To Sir, with Love (1967) ● Detachment (2011) ● Sekai no chûshin de, ai (w)o sakebu (2004) ● Třicet panen a Pythagoras (1973) ● Shigatsu monogatari (1998) ● Láska (1973) ● Same Time, Next Year (1978) ● Pupendo (2003) ● Watashi no Otoko (2014) ● The Edge of Seventeen (2016) ● Harufuwei (2009) ● The English Teacher (2013) ● La Pianiste (2001) ● Miss Stevens (2016) ■ (Č) 1 ■ (P) [Neděle, 1-IV-2018; 22:08] [720p] ϿϾ [PZ-sk] [66/100] ■ (C) [66/100]

    • 2.4.2018  10:51

    Další z variací na téma: Fantasy sem, fantasy tam, trošku to prošpikujem, tady přidáme modernu, tady uberem, a pak z toho céčkový hybrid udělám. ■ Není to žádná kdovíjaká sláva, ale ani žádnej průser. Takovej šedej koblížek valící se lesem ke tvým nohám a čekající až jej sebereš z trávy, aby ti pak mohl vyprávět, kterak se dostati za humna, kde sídlí strašlivý drak chrlící dehet okořeněný nikotinem... ■ Jelikož jsem neměl vůbec žádná očekávání, tak hodnotím jako trochu nadprůměr, ale s výhradou, že tento film nepřináší vůbec nic nového, co bychom již dříve neviděli. Docela se mi zamlouvalo zpracování a oproti moderní verzi Alenky v Říši divů, kterážto překypuje přesaturovanými barvami, ale to je asi tak vše, tak Mocný vládce Oz se více drží při zemi a celkově mi přijde příjemnější. ■ Co naopak musím vytknout: Nevyužitý potenciál. Šlo z toho, aniž by se navyšoval rozpočet, vymačkat daleko víc. ◢ ■ ◣ (R) [60/100] ■ (K) [66/100] ■ (V) [56/100] ■ (H) James FRANCO [60/100] ● Milena "Mila" Markovna KUNIS [63/100] ● Rachel Hannah WEISZ [57/100] ● Michelle Ingrid WILLIAMS [62/100] ■ (♫) [55/100] ■ (E) Ozu no mahôtsukai (1982) ● The Wizard of Oz (1939) ● Legend (1985) ● Alice in Wonderland (2010) ● The Big Friendly Giant (2016) ● Gulliver's Travels (1996) ● Phoebe in Wonderland (2008) ● Snow White: A Tale of Terror (1997) ■ (Č) 1 ■ (P) [Čtvrtek, 27-X-2016; 21:43] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [66/100] ■ (CSFD) MarigoldblackrainTsuki(C) [66/100]

    • 2.4.2018  10:12
    Obr Dobr (2016)
    **

    Když se nuda zarývá až do morku kostí, když se tě pocit prázdnoty zhostí, když kanibalismus nevyvolává strach, když ve vzduchu cítit jeskyně pach, přestože na zeleném paloučku u lesíka, kde vítr do zad ti ze severu dýchá, zkameníš, aniž bys řekl švec, tu ani nádherná animace nedokáže rozbít klec, kteráž tě obklopila, když ses snažil najít tu správnou díru, co by tě přenesla do Země za zrcadlem, namísto toho dýcháš smradlavou síru a ne a ne se odsud dostat ven. ◢ ■ ◣ (R) [55/100] ■ (K) [55/100] ■ (V) [50/100] ■ (H) Ruby BARNHILL [57/100] ● Mark RYLANCE [59/100] ■ (♫) [59/100] ■ (E) A Monster Calls (2016) ● Alice in Wonderland (1951) ● Gulliver's Travels (1996) ● Phoebe in Wonderland (2008) ● Oz the Great and Powerful (2013) ■ (Č) 1 ■ (P) [Sobota, 10-XII-2016; 05:13] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [49/100] ■ (CSFD) Philippapierrek22lalailah(C) [49/100]

    • 2.4.2018  07:29

    Jediné, co A Monster Calls drží nad hladinou bahniště, je sugestivní hlas Liama NEESONA. Za to také ta má druhá hvězdička. ■ Originalita žádná. To by ani tolik nevadilo, ale že si náš malý hrdina nedokáže získat přízeň diváka, to už je zadělávka na průser. Téměř bez emocí. Uvěřitelnost se rapidně blíží nule. Ztotožnění se s hlavní postavou nemožné. Rtuť barometru sahající po nudě. ◢ ■ ◣ (R) [48/100] ■ (K) [58/100] ■ (V) [44/100] ■ (H) William "Liam" John NEESON [95/100] ● Lewis MacDOUGALL [33/100] ● Susan "Sigourney" Alexandra WEAVER [55/100] ■ (♫) [48/100] ■ (E) Nefňukej, veverko! (1988) ● Veverka a kouzelná mušle (1988) ● The Big Friendly Giant (2016) ■ (Č) 1 ■ (P) [Středa, 15-III-2017; 02:25] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [44/100] ■ (CSFD) TuaxJossiemajo0007MartinezZsatorJirkacek(C) [44/100]

    • 29.3.2018  08:31
    Demo, kekkon šitai! (TV film) (2017)
    *****

    Krásná krátká jednohubka. ■ A opět, jak již se stává pravidlem, pro většinového diváka: zívačka, uspávačka, prostě nuda. Pro mě: niterná sonda do duše introverta přinášející hořkosladké poznání, že samotáři se cítí býti osamělými, ale neumí žít ve zbytku společnosti, a tak žijí samotni a více než do čeho jiného, tak investují svůj čas do své práce, která je jim zároveň koníčkem, někdy tomu však bývá naopak, ale dle zákonu kauzality... bývá výsledek totožný. ■ Chiaki KURIYAMA zde vystupuje v roli plaché, stydlivé, málomluvné, tiché, skromné, slušné a pracovité mladé ženy. Vlhký sen nejednoho evropana. ■ Posledních deset let je pohroužena do své práce natolik, že vlastně její život je jeden velký stereotyp. Den za dnem pořád to samé. Oddána své práci, kterou tak miluje, natolik, že jediný člověk, se kterým se stýká, je její asistentka Kiriko, která jí také vnukne myšlenku na seznámení a manželství a tu se započne náš příběh, kdy mangaka Haruko FUJITA zápasí se svým nepřítelem - společností lidí. ■ Svým zpracováním mi to silně připomnělo jinou mangaku, a sice: Asako KOJIMU z Gu Gu Datte Neko de Aru. Tematicky něco mezi NHK ni yôkoso! a Genshikenem a emocemi: Nigeru wa Haji da ga Yaku ni Tatsu a samozřejmě nesmím zapomenout na mého milovaného Denshu. Svými poťouchlými představami a sny: Ally McBEALOVOU. ■ Je zajímavé, kolik se toho dá vpravit do jedné hodiny. Z těch vedlejších postav mi přišel zajímavej ten úchylnej Neko Otaku. Velmi mile překvapil Jun KANAME. Jeho matematikář Tomoki NAKANO byl senzační. Scéna z akvarijního komplexu, kdy spolu seděj na lavičce a on se najednou dostane do svého světa, kde existujou pouze vzorce a čísla, tak to bylo jak z Čisté duše. Paráda. ■ Chiaki KURIYAMA zde vystupuje téměř jako éterická bytost. Většinový divák, který ji zná pouze z americké trapárny a totální vykrádačky Kill Bill, ji nemá šanci v prvních patnácti minutách vůbec poznat. Její typická ultrarovná ofina a vlasy přes ramena tu prostě neexistují a velké kulaté brýle sedící na jejím nose vše jen umocňují. ■ Hodně se mi líbila práce se světlem a kamera obecně. Například scéna na nábřeží. Paráda. Nemám vůbec co vytknout. ◢ ■ ◣ (R) [90/100] ■ (K) [90/100] ■ (V) [83/100] ■ (H) Chiaki KURIYAMA [95/100] ● Jun KANAME [88/100] ● Hinako SANO [80/100] ■ (♫) [80/100] ■ (E) Gu Gu Datte Neko de Aru (2014) ● Densha Otoko (2005) ● NHK ni yôkoso! (2006) ● Yama Onna Kabe Onna (2007) ● Metráček (1971) ● Fune (w)o amu (2013) ● Ally McBEAL (1997) ● Karutetto (2017) ● A Beautiful Mind (2001) ● Genshiken (2004) ● Switch Girl! (2011) ● Toire no Pieta (2015) ● Tokyo! (2008) ● Tsumiki no ie (2008) ● Jûhan Shuttai (2016) ● Kekkon Dekinai Otoko (2006) ● Kimi wa petto (2003) ● The Homesman (2014) ● Nigeru wa Haji da ga Yaku ni Tatsu (2016) ● Everything, Everything (2017) ● Unmei janai hito (2005) ● Kulový blesk (1978) ● Dekichatta kekkon (2001) ● Jak básníci přicházejí o iluze (1984) ● Kazoku no Katachi (2016) ● Svatební cesta do Jiljí (1983) ● Hataraki Man (2006) ● Kotva u přívozu (1980) ● Hataraki Man (2007) ■ (Č) 1 ■ (P) [Středa, 28-III-2018; 03:46] [720p] ϿϾ [PZ-cz] [86/100] ■ (CSFD) Zíza(C) [86/100]

    • 28.3.2018  06:20

    Tak kde začít? Už od začátku tak trochu nuda. Neuvěřitelně neuvěřitelné. Téma skvělé, ale zpracování velmi špatné. ■ Drew BARRYMORE jsem nikdy nemusel a ani tentokráte se nic nemění, ale zato od Toni COLLETTE, která mě uchvátila ve Vášni v srdci, jsem čekal herecký koncert, ke kterému bohužel nedošlo, protože organizátor selhal, mistr zvukař se ožral do němoty, bedňáci stávkovali, technici vůbec nepřijeli, pódium neměl kdo postavit a manažerka si vzala dovolenou... ■ Zajímavá je pouze poslední čtvrtina, ale ty tři předcházející jsou bída a holé neštěstí. Darmo mluvit. ■ To, že se obě hlavní představitelky většinu času chovaj jak šestnáctky, to by se dalo přežít, dokonce bych jim mohl odpustit i to, že si hrajou na Angličanky, ba co víc, Toni COLLETTE, jakožto rodilá australanka by k tomu byla víc než dobrá, ale Drew BARRYMORE v žádném případě, bohužel obě mluví tak strašně moc nepřirozeně, že nad tímto jsem prostě nemohl přimhouřit ani jedno oko. Vím, možná je to jen můj problém, ale tak to prostě cítím, a proto to zde píšu. Co je ale vůbec nejhorší, že v celém osazenstvu není ani jedna jediná postava, ke které bych mohl přilnout; hlavní dvě postavy si rozhodně většinu času nezasloužily mé sympatie, právě naopak, a to se pak těžkou prožívá děj, když jedna vám přijde nesnesitelná a druhá blbá. Milly se zkrátka chová jako πča a to je pak prostě k ničemu, když se s postavou nelze nijak sblížit nebo ji dokonce alespoň trochu pochopit. ■ Další věc, kterou jsem zde postrádal, byla ta správná chemie mezi postavami, mezi herci, prostě nula nula nic. ■ Původně jsem chtěl tomuto filmu frknout dvě hvězdičky, ale díky dvěma věcem jsem nakonec šel s hodnocením nahoru. 1) Již výše zmíněna poslední čtvrtina. Ta je výborná a jsou tam dokonce cítit emoce. 2) Před lety mi zemřela přítelkyně právě na rakovinu, a tak mě ona již zmiňovaná poslední čtvrtina vzala za srdce a dokonce i ukápla slza. ■ Na závěr musím ještě, pro někoho možná cynicky, dodat, že za svůj dosavadní život jsem opravdové přátelství mezi dvěma ženami ještě neviděl, proto jsem se možná tak vcítil do 50/50, kde jde o přátelství mezi dvěma muži, které znám na vlastní kůži. Nevím... ◢ ■ ◣ (R) [51/100] ■ (K) [66/100] ■ (V) [60/100] ■ (H) Toni COLLETTE [60/100] ● Drew BARRYMORE [44/100] ● Jacqueline BISSET [57/100] ■ (♫) [68/100] ■ (E) 50/50 (2011) ● You're Not You (2014) ● Still Alice (2014) ■ (Č) 1 ■ (P) [Úterý, 20-III-2018; 20:59] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [66/100] ■ (CSFD) Giggs(C) [66/100]

<< předchozí 1 2 3 4 5 6
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace