Spinosaurus

V málokterém filmu jsou dokumentární vsuvky to nejlepší.

V málokterém filmu jsou dokumentární vsuvky to nejlepší.

Tak tohle je nářez, jak se na 50. léta sluší a patří. Dvě hodiny neustálého tlachání, budování a odsunu zlých sudetských Němců. To snad ani v Rudé záři jsem nezaslechl tolikrát slova soudruh, komunista a rudá armáda, která se tu vyskytují v pravidelných dvouminutových intervalech. Někdy to přejde až do nechtěné parodie, např při hlášce " Tak! A od teď už budu furt jenom rudej a nikdo mě už nikdy nepřebarví!" jsem vážně kroutil hlavou, jak tohle mohlo pány Řezáče a Vávru vůbec napadnout. Dobrých herců je tam jak máku, ale když z úst vypouštějí takové sračky, tak jim jejich herecké nadání může jít někam. Höger zde hraje majitele fabriky, čili opět po vzoru soc. realismu musí přehrávat, Ladislav Chudík hraje svůj standart, Průcha opět ve své soudružské roli, ovšem nejhorší ze všech je Smolík. Takovou snůšku pseudofilozofických komunistických keců, co při každém vystoupení pronáší, to jsem fakt ještě v životě neslyšel. Nakonec si nechám to nejhorší a to je Rudá armáda. Rudoarmějci jsou zde vykreslení jako bohové, velcí učitelé českých komunistů, neohrožení bojovníci, doktoři, pracovníci, prostě vše. Vrcholnou scénou (byť dobře natočenou) je scéna odjezdu RA, kdy všichni obyvatelé mávají rudými vlaječkami, vyvěšují obrázky Stalina a Lenina a líbají se ostošest s rudoarmějci. Zmýlil jsem se v tom, když jsem tvrdil, že Temné slunce je nejhorší film Otakara Vávry. Ano, tento film je lépe natočen a dává i větší smysl, ale je to neuvěřitelná snůška soudružských hoven.

Velice zajímavý snímek. Nejlepší na tom celém je jistě kamera a potom také výprava. Moskva v obležení to je prostě něco pro mě. Taky zde chtěl vyzdvihnout skutečnost, že narozdíl od amerických filmů podobného typu (Pearl Harbor), jsem zde vůbec netušil, co se za dalších 5 minut stane, takže jsem od obrazovky po celý film neodklodil zrak. PS: Řitka by se měla stydět, že když už přidá na DVD bonusy, tak je prozměnu neotitulkuje.

Hop hop! Hop hop! - a takhle pořád dokola. Pro malé děti jak dělaný.

Nevěříte?........................Věřte!

Nechutnej bulšit!

Ať sněží! Ať chčije! Sezame otevři se! Ať už je do píči konec tohohle zjevu! Pro ty, kteří jako já velice těžce přežili třetí díl, přišli tvůrci ještě s vypečenějším pokračováním. Jeho hlavním těžítkem je pochopitelně snaha nasrat nás, diváky, takže nám představují "původní" postavy s jiným designem. Ke vší lítosti se sem ještě přimotal ten týpek z Mumie. Příběh se přesunuje do prudce inteligentního domu, kterej umí všechno. Umí se uklidit, odvodnit, uvařit atd. Tomuto domu vládne zlá a ďábelsky svůdná................žena, která právě sbalila "Kevinova" tátu. Ale pozor! Padouši bdí! Muž a žena s IQ ranní stolice se rozhodnou unést nějakou osobu z domu. V domě je však ochránce zákona Kevin a hned začne lapkům zatápět. Pozor! Nervydrásající scéna: Zloději konečně dopadnou Kevina a místo aby ho zabili, tak ho pustí s argumentem, že mají to, pro co přišli. :-D. Po několika potyčkách začne Kevin nastražovat pastě. A nejsou to ledajaké pastě. Houpající se pánev, podříznutý jídelní výtah a zablokován normální výtah. Inu, fantazii se meze nekladou. Ovšem přichází šokující odhalení. Zločinci mají v domě svého člověka. A není to jen obyčejný bídák. Je to hlavní mozek, mafiánský boss, arcilotr - Márvova (zloděj) matka!!!! Kevin je ve vězení a nadchází osudová chvíle. Zatímco se zloději dohadujou o vůdcovství, Kevin má mobil na jeden telefonický hovor. Komu bude volat? Přece svému pubertálnímu bráchovi! A zde už opravdu končím, protože líčit všechny stupidity fakt nemá cenu!

Ridley si nám opět hraje s historií!

Hodně problematický film. Natočen je poměrně dobře a navíc ukazuje událost, na kterou se už dávno zapomnělo. Přesto však mi tento film připadá jako neskutečná snůška žvástů. Připadalo mi, že z nás tvůrci dělají v první polovině blbce, že nevíme jak to doopravdy bylo s Katyní, a proto onu slavnou scénu vytasí na závěr jako šokující konec. Bohužel zapomněli, že za těch předchozích 100 minut už dávno nemám myšlenky na to, jak to dopadne, ale na to, za jak dlouho to už skončí. Příběh žen důstojníků je taky originalita jako hrom. Prakticky od chvíle, kdy se dozvědí, že důstojníci jsou mrtví, tak hned všechny vědí, že to spáchali Rusové. Takže nějakou šokující vypjatou scénu s ukázáním pravdy zde nečekejte. Polská kinematografie má jeden hodně velký kaz a tím je jejich národní naivita. Prakticky ve všech historických filmech jsou Poláci ti utlačovaní, ti ukřivdění a ti, kteří mají vždycky pravdu. Tím nechci zpochymňovat onen masakr, ale spíš děj filmu, kdy třeba Rusové jim tam začnou pouštět lživý dokument, přičemž všichni začnou skandovat, že to je lež, což není reálné a to mě právě u Poláků sere.