Schlierkamp

České drama z vojenského prostředí, kde je naplno zobrazena šikana nováčků ze strany mazáků a jejich nadřízených. Snímek se odehrává v nejmenovaných kasárnách v 70. letech, kam právě přišli nováčci a záhy se seznamují s podmínkami, v nichž musí sloužit vlasti. Četař Konečný (M. Etzler) a jeho pravá ruka agresivní svobodník Třetina (P. Halberstadt), oba psychicky narušení jedinci, se vyžívají v nechutném a primitivním ponižování svěřených vojínů a svou autoritu upevňují fyzickým bitím a zastrašováním. Stížnosti nebohých vojínů směrem ke Konečnému nadřízenému I. Barešovi jsou neúspěšné, neboť velitel nechce vystoupit proti svým lidem a také je mu jasné, že by to byl i jeho konec. Mezi nováčky dokážeme rozlišit čtyři výrazné osoby: intelektuál a knihovník vojín Cejnar (M. Bumbálek), submisivní vojín Matula romské národnosti, odbojný a nebojácný vojín Adam (T. Sagher) a fyzicky disponovaný, i mezi utlačovateli respekt budící řezník neznámého jména. Po fyzické likvidaci Adama a svalovce, jediných vojínů, kteří si nenechali líbit šikanu a ponižování, jsou ostatní nováčci nejednotní, slabí a trýznitelé mohou rozpoutat pravé peklo, v němž se ocitají především inteligentní Cejnar s Romem Matulou. Snímek J. Vanýska obsahuje mnoho mrazivých scén, jež jsou horší, než si divák vůbec dovede představit. Děsivé drama vrcholí bezhlavým útěkem nesourodé dvojice nováčků z kasáren, neboť cokoli bylo lepší, než tam zůstat, spíše divím, že se o útěk nepokusili už mnohem dříve. Zobani jsou v každém případě dechberoucím snímkem, jenž ukázal, co všechno dokáže člověk vydržet a současně, že míra lidského ponižování má jistou mez, která už nejde překročit. Je to také obžaloba někdejšího vojenského systému, kdy dohled nad nováčky měli primitivní všehoschopní agresoři s neomezenou mocí. Vanýskovým filmem a jeho otřesnou autentičností jsem byl šokován a otřesen a po zásluze uděluji plný počet hvězd.

Československý televizní historický film, tentokrát z období vlády Přemysla Otakara I. (1155-1230). Ocitáme se v roce 1198, kdy se českému knížeti a králi podařilo zajistit královský titul i pro své potomky. Vladař je zde vykreslen jako přemýšlivý a energický panovník, který neváhal využívat a měnit manželské svazky podle svých potřeb. Významného českého panovníka, kterémuse podařilo ukotvit a zvýšit význam českého království ve střední Evropě, ztvárnil J. Somr. Právě v té době se rozhodl opustit svou současnou manželku Adlétu Míšeňskou (K. Slunéčková) a oženit se s mladší Konstancií Uherskou, kterou představovala H. Maciuchová. V okamžiku, kdy se blížila válka s německým císařem, si však povolal Adlétu zpět, aby získal cenné spojenectví. Jeho milostné kolísání mezi svými ženami nevypadalo ze společenského a morálního pohledu dobře, avšak jeho vypočítavost přinesla později výhody pro české království v podobě spojenectví s německým císařem a papežem. Ve snímku E. Němce bylo též zmíněny zásnuby mezi dánským králem Valdemarem a Adlétinou dcerou Markétou (M. Dolanská – matka J. Dolanského), která později přijala jméno Dagmar Dánská. Ve vedlejších rolích se objevil královský komoří J. Holý, V. Krška coby králův kaplan či J. Drbohlav a Z. Martínek jakožto vyslanci dánského krále. Zajímavý snímek z cyklu historických filmů určených v roce 1974 k popularizaci české středověké historie končí narozením Přemyslova a Konstanciina syna, který vejde do dějin jako Václav I.

Československá televizní kriminální film z cyklu Stopy zločinu, jenž produkovalo brněnské studio. Film se zpočátku zabývá mužem, jenž bije a znásilňuje stopařky a poté jim nabízí peníze, když budou mlčet. Jedna z obětí, atraktivní úřednice pochybného charakteru Hana (I. Siegelová) však této příležitosti využije k tomu, aby získala peníze na předraženou garsonku. Poté tato podvodnice stopuje muže, ve voze předstírá nevolnost, a když řidič zastaví na opuštěném místě, vyhrožuje, že nahlásí znásilnění, pokud nezaplatí nějaký finanční obnos. Její drzé a nevybíravé chování však začne být na obtíž jejím bývalým milencům a jednoho dne zmizí. Případem se začne zabývat nadporučík Kosma (J. Bartoška) a jeho kriminalistický tým a když dopadnou agresora v podání L. Potměšila, věnují se případu zmizelé ženy. V roli bývalého milence se ukázal V. Brabec a současného partnera hrál vykutálený kytarista M. Havelka. Dále se ve filmu objevil M. Klásek jako nebohý řidič, jenž byl zneužit všeho schopnou stopařkou a O. Brousek coby náčelník kriminalistického oddělení. Bartoškovi kolegové byli nevýrazní a neznámí. Název snímku pochází z věty, kterou pronesla vyděračka před pátečním stopováním. Kriminálka S. Strnada mě zaujala zatím nejvíc z celého cyklu a domnívám se, že v tomto případě mohu s klidným svědomím udělit tři hvězdy.

Československá televizní pohádka o dvou hudebnících, kteří vysvobodili princeznu Kláru z moci zlého čaroděje Manettiho. V rolích potulných muzikantů, kteří museli svést komický hudební souboj se svými houslemi a klarinetem proti Manettiniho kouzelné flétně, se objevil M. Suchánek a R. Hrušínský nejml. Hrdinský čin, v tomto případě ve velkých uvozovkách, byl vykonán hned na začátku a v dalších částech filmu si nepříliš sympatická princezna M. Žáková vybírala svého ženicha mezi dvěma hudebně nadanými nápadníky. Pohádce nesmírně uškodil nevhodný nafouklý oděv a katastrofální ovčí paruka princezny, která díky mizerné práci vizážistů vypadala značně neohrabaně a objemně, příjemná tvář a postava této herečky tak naprosto zbytečně zanikla. V závěru bylo nutné překonat kletbu zlého čaroděje R. Hrušínského ml. a definitivně zlomit jeho moc. V dalších rolích se objevil král L. Křiváček, královský rádce opět téměř nemluvný J. Lír, komoří J. Bruder a tajemný skřítek L. Mrkvička, který muzikanty nasměroval za svým štěstím do zakletého království. Přestože se pohádka J. Bonaventury jeví dosti nevýrazně, výprava a kulisy vypadají dost lacině a její příběh je velmi jednoduchý, zaujali mě hudební doprovod a píseň, kterou složili hudebníci jako hold své princezně. Obává se, že v tomto případě není vyhnutí a hodnotím po zásluze dvěma hvězdami.

Československý televizní film z produkce ostravského studia zabývající se vraždou mladé atraktivní dívky Anny. Zajímavé duo kriminalistů ve složení S. Matyáš a mladý T. Töpfer hledalo pachatele především mezi nápadníky oběti, mezi něž patřili nepříliš inteligentní motorkář Z. Žák a naopak inteligentní, ale nudný neznámý ostravský herec (J. Fišer), jenž byl do Anny velmi zamilován, avšak jeho vztahu nepřála jeho pobožná matka. Ze známých herců se v této televizní černobílé kriminálce objevil ještě vedoucí papírnictví P. Pelzer a matka Anny M. Asmanová, jinak už pro mě byli herci neznámí. Musím však podotknout, že ze všech účinkujících herců na mě nejvíce zapůsobil pan Töpfer, který se také nejvíce herecky proslavil. Poněkud nepochopitelně se mi jeví název filmu, neboť si nedokážu vybavit důvod tohoto pojmenování. Zdařilý film od režiséra O. Koska je jeden z řady filmů, u jehož hodnocení si nejsem zcela jist, neboť jeho úroveň odpovídá místu na stupnici mezi trojkou a čtverkou. Avšak vzhledem k tomu, že mezi nadprůměrné filmy ho zařadím pouze stěží, hodnotím třemi hvězdami.

Československá dvojdílná televizní inscenace natočená podle skutečné události, která se převážně zabývá soudním procesem s třemi obžalovanými muži, kteří se měli podílet na smrti bohaté ženy. Obžalovanou trojici mužů tvoří lékař Klapáč (O. Pavelka), novinář Mikovec (K. Heřmánek) a neúspěšný herec Korejs (V. Beneš). Tito pánové byli zpočátku přátelé, kteří z nemístného žertu vymýšleli nápady, jak se zbavit nepohodlné ženy (I. Hüttnerová). Zejména dr. Klapáčovi, který byl, jak se zdá, hlavní postavou inscenace, přišel tento druh humoru velmi zábavný, což podtrhl účastí na falešném svatebním obřadu, kde vystupoval jako nepravý oddávající. Jaké však bylo jeho překvapení, když se najednou ocitl u soudu, kde se pod dohledem soudce R. Lukavského vyšetřovala vražda paní Martynové. Zpočátku snižoval význam soudního přelíčení, dokonce se soudu vysmíval a domníval se, že mu tato negativní reklama zvýší věhlas v očích veřejnosti. Pozdě pochopil, že tady končí veškerá legrace a jeho svoboda je vážně ohrožena. Snímek lehce vyplňují retrospektivní pohledy na přátelské žertování mezi obžalovanými, většina snímku se však odehrává v soudní síni. Samotné přelíčení je velmi zmatené, neboť všichni obžalovaní často mění své výpovědi a vyprávějí nepravdu. Popis situace, která předcházela vraždě, je od jednotlivých obžalovaných podávána zcela odlišně. Divák se tak vůbec nedozví, kdo ve skutečnosti onu dámu zabil či zda byla vůbec zavražděna. Snímek P. Kolihy je výborně doplněn herci ve vedlejších rolích, státního zástupce představoval L. Munzar, Klapáčova obhájce ztvárnil J. Hartl. Dále můžeme sledovat R. Brzobohatého jako hlavního kriminalistu, kterému se však nepodařilo obstarat jakékoli důkazy a nebylo nalezeno ani tělo oběti. V roli nedůvěryhodného svědka se ukázal J. Abrhám. V jediné významnější ženské roli se objevila E. Salzmanová coby partnerka dr. Klapáče. V malé roli poslance se v jednom ze svých posledních televizních vystoupení objevil I. Prachař. Celkově se domnívám, že toto televizní dílo není nic výjimečného, děj je zřejmě úmyslně zmatený, aby se divák ani postavy nedobrali pravdy. I přes obsazení mnoha hereckých legend hodnotím tento film pouze průměrně.

Československý psychologický kriminální film, v němž nešťastnou náhodou vedoucí výzkumného oddělení P. Gabriel srazí autem desetiletého chlapce. Pachatel, jehož ztvárnil J. Kanyza, nedokáže unést vlastní vinu, ukryje tedy nebohou oběť v lese, pokouší se zahladit stopy a své provinění se snaží hodit na dvojici trampů, které přistihl, když se mu vloupali do chaty. Nepříjemnou komplikaci pro Gabriela představuje stopařka Olga (J. Jurištová), která inkriminovanou noc strávila s Kanyzou a postřehla nepatrný detail, díky němuž pochopila, že pachatelem je právě její milenec. Snímek je vyprávěn způsobem, kdy je pachatel ponechám svým výčitkám a zoufalství a práce kriminalistů je skryta v pozadí, navenek vychází pouze výsledky pátrání, jež jsou konfrontovány s pachatelem. Rameno spravedlnosti zde představuje pouze major Válek v podání R. Lukavského, jenž svým navenek milým jednáním s Gabrielem uměle potlačuje podezření a snižuje tak jeho neklid, ovšem pouze do té doby, než ho psychologicky dotlačí k tomu, aby se sám usvědčil. Právě díky upozaděné práci kriminalistů, má tak film silný psychologický charakter a ukazuje vnitřní myšlenkové pochody pachatele. Ve vedlejších rolích se objevili V. Zavřel a T. Juřička v rolích trampů, S. Bartošová jako Gabrielova bývalá žena. Snímek s patřičným napětím podle scénáře všestranného P. Schulhoffa natočil O. Fuka a zabývá se psychologií pachatele trestného činu, který se marně snaží zmást kriminalisty, s ohledem na obsazení mého oblíbeného J. Kanyzy a zajímavý a poutavý příběh hodnotí nadprůměrně.

Český televizní film natočený podle novely A. Jacobsena zabývající se falešným obviněním ze sexuálního obtěžování a smrtí nevinného člověka, které musí vyvrátit úspěšný chirurg Phillip Madison (V. Preiss). Tento promyšlený útok mající za cíl zničení kariéry a rodinného života má na svědomí propuštěná zaměstnankyně nemocnice slečna Hardingová vyznačující se psychopatickým a asociálním jednáním. Psychopatku mstící se všemi prostředky si zahrála S. Postlerová, o jejíž hereckých schopnostech jsem měl jisté pochybnosti, avšak v této roli byla velmi přesvědčivá a úspěch a kvalitu snímku podpořila více než vydatně. Snímek je natočen strhujícím způsobem a velmi poutavě, což podpořil kromě Preisse a Postlerové i J. Bartoška v roli Preissova právního obhájce. Značnou část snímku Z. Zelenky vyplňuje soudní přelíčení, kde se pan Madison obhajuje z nařčení ze sexuálního útoku a obvinění ze zabití, přičemž musí dokázat, že pravým pachatelem je právě Hardingová. Z dalších herců můžeme sledovat F. Němce jako obhájce psychopatky Hardingové, M. Šplechtovou jako Madisonovu ženu, A. Švehlíka, V. Postránckého, L. Mrkvičku, S. Skopala či P. Zedníčka. Vzhledem k tomu, že jsem byl po zhlédnutí filmu více než spokojen a nebyl jsem si vědom žádných nedostatků, volím maximální hodnocení.

Československý historický film podle knižní předlohy M. V. Kratochvíla nabízí pohled do zákulisí tří evropských mocností a zachycuje klíčové události, které předcházely vypuknutí první světové války. Hlavní postavou je vídeňský císařský achivář Václav Kavan v podání J. Bartošky, který v méně vyýznamné dějové linii pomáhá srbské aktivistce Z. Jandové s návratem do Bělehradu. Více mě však zaujaly popisované situace ve Vídni, kde stařičký císař František Josef I. (R. Hrušínský) trvá na stávajícím rozložení monarchie a vylučuje jakékoli reformace a současně tuší, že nastávající válka přinese neodvratný konec staleté říši tvořené mnoha národy. V Berlíně naopak válku nadšeně vyhlížejí a doufají, že tímto způsobem rozšíří svůj životní prostor a získají mimoevropské kolonie, jež závidí Anglii a Francii. Je až s podivem jak je rétorika německého císaře Viléma II. (J. Frohriep) shodná s pozdějšími projevy A. Hitlera. Na ruském trůnu v Petrohradě je situace značně nestabilní, neboť nebohý car Mikuláš II. (A. Rostockij) váhá, jak má reagovat na atentát v Sarajevu s ohledem na stoupající nepokoje v jeho vlastní obrovské říši. Pro obsazení příslušníků německého a ruského národa byli vybráni němečtí, resp. ruští herci. V malé roli arcivévody Ferdinanda, jehož násilná smrt nadobro změnila mapu Evropy, se objevil J. Vinklář. Bartoškova přítele a spisovatele I. Olbrachta, s nímž se scházel ve vídeňských vinárnách, představoval O. Vízner. V dalších vedlejších rolích můžeme sledovat J. Somra, P. Kostku, M. Růžka, O. Brouska či S. Zindulku. Pro diváka majícího v oblibě historické filmy přináší poslední snímek O. Vávry mnoho zajímavého, mě zaujaly nejvíce souběžné pohledy do evropských monarchií s odlišnou politickou a společenskou situací a náhledem na válku a budoucnost. Avšak vzhledem k tomu, že snímek obsahuje i některé nepříliš významné dějové linie, například romantický vztah J. Bartošky s Z. Jandovou či krátký pohled do Bartoškova soukromí, hodnotím pouze průměrně.

Americký film, jenž je považován za kultovní, vyjadřující postoje mladé generace 60. letech. Dva motorkáři Wyatt, nazývaný též Kapitán Amerika (P. Fonda) a Billy (D. Hopper), kteří získali peníze výhodným přeprodejem drog, vyrazí na cestu napříč Spojenými státy. Při své cestě nemají žádný cíl, neustále pokuřují marihuanu a jejich vyznačují se bezstarostnou povzneseností. Během své jízdy narazí na osoby, kteří se dočasně připojí k jejich cestě. Jedná se především o vedoucího představitele odloučené náboženské komunity, která se snaží o absolutní samostatnost na společnosti a filozofujícího neukotveného George Hansona (J. Nicholson), se kterým se seznámí ve vězení. Výrazná odlišnost, jak fyzická, tak myšlenková, od obyčejných obyvatel tehdejších Spojených států, však způsobovala dlouhovlasým cestovatelům nejednu nepříjemnost a v závěru se nevraživost a netolerance náhodných vesničanů k hipíkům na motorkách dokonce rozrostla do tragických rozměrů. V závěru snímku se objevila vydařená psychedelická část, během níž jsou P. Fonda s D. Hopperem a dvěma dívkami pod vlivem drog. Závěr filmu, který režíroval právě D. Hopper, přičemž P. Fonda napsal k tomuto filmu scénář, je mimořádně zajímavý, nejen kvůli drogovému opojení a smutnému konci obou mužů, ale tvoří i jakýsi kontrast mezi úvodní, bezstarostnou částí. Konec snímku mě také přesvědčil, že se vskutku jedná o výjimečný film, zejména kvůli inovativnímu a přelomovému pojetí snímku.