J.Connor

Na gymplu nám profesor češtiny vyprávěl o Páralovi natolik sugestivně, že jsem ho vyloženě obával rozečíst, neb jsem s v té době zabýval tématy stereotypu a šedi "vědecky" a panovala důvodná obava, že to těžce ponesu. Nyní zocelen životem již sice nemám na četbu čas a když, tak ne na seznamování s Páralem, ale byl jsem ready natrefit na tenhle biják v bedně. A výsledek ? Skutečně vynikající dílo, které je aktuální dodnes, byť glosuje dobu dávno minulou. Oni holt nedělní kuřata na paprice a banalita lidského žití (i přes různá vybičování se) nejsou jen otázkou totality, i když v ní nabývaly ještě více zrůdných rozměrů. Celá ta deprese je zde ale navíc protkána nebetyčnou srandou, které samozřejmě vévodí žárlivý Lanďák a výsledný mix dosahuje až ke kvalitám podobně obousečných Homolkových. A Ústí n. L. taky potěšilo.

KNY je určitě zajímavý a jeho sledování není ztrátou času už kvůli vynikajícímu Walkenovi, ale jako celek je film poněkud nevyrovnaný, když střídá působivé scény a originální zápletky s těmi fádními, které můžeme vidět v každé kriminálce. Holt Ferrara není Scorsese, ale snahu oceňuji. Je vidět, že Abel má zkušenosti s látkovou výměnou, protože daleko nejefektivněji na mě působily scény dekadence, šňupání a tanečků. Velmi zajímavej je i soundtrack, na kterém se představí legendy gansta rapu typu Schoolyho D a dalších. Ne nelekejte se, tohle není žádný hiphop a R&B tak, jak ho známe dnes. Nakonec jen noticku, že u nás vydala v prehistorii VHS firma Q film, které se to asi nějak dramaturgicky zatoulalo, protože obvykle český trh zásobovala taliánským trashem typu 2019: Fireflash, Blastfighter a dalšími.

Diskotékové post-apo s barvičkami, kostýmečky, klávesičkami a nějakým tím gorečkem. Vzhledem k tomu, že k v Itálii 70. a 80. let patřilo k dobrému vkusu režiséra natočit horor, western a trashové sci-fi, začíná mě po tomhle kousku dost mrzet, že Dario Argento nepsané pravidlo v případě sci-fi nedodržel. 2019 si v tomto podřadném žánru stojí celkem dost dobře, přeci jen Castellari není začátečník a dovede zvládat alespoň elementární filmařské úkony. Navíc se film nebere vážně, chvílemi je skutečně roztomilý a díky krátké stopáži nestihne nudit. Zajímavostí je, že tvůrci film umístili do stejného roku, jako později Martino své 2019: After the fall of New York. (jo a nejsou náhodou Fred Williamson a Steve James bratři ?) + úvodní scéna s miniaturou měste je ultimátní (v dobrém)

Kdyby mi pan Světlý řekl to obligátní : Boy that was really exciting. I bet you're a big Lee Marvin fan aren't ya?, musel bych odpovědět, že odteď už teda na 100%. Stylová drsná kriminálka se stejnými adjektivy honosícím se Marvinem, rutinním Hackmanem a naprosto okouzlující Sissy. Žánrově balancující někde mezi westernem, redneckploitation a noirem. Scéna, kdy tři kriminálníci uhánějí vozem po zaprášené cestě, v dálce zuří bouřka, Marvin si skládá svůj samopal a k tomu hraje na rok vzniku neuvěřitelně ostrá muzika (K čertu s nima Nicku !) na mě zapůsobila mimořádně. K tomu např. scéna s kombajnem, s hrstí nikláků nebo když Nick vyjebe s Clarabelle, ale jinak, než by očekávala. Prime cut není žádný diamant, ale velmi důstojný příspěvek do pokladnice 70kových drsných kriminálek.

D.o.a. je cool zábavička, která rychle uteče a pobaví, ale snaha být vystajlovaným trashem nejtrashovitějším je až příliš okatá a prvoplánová. Nestyděl bych se dát filmu o akci, holkách a doprovodné muzice absolutorium, ale to by holky nesměly být poněkud nezajímavé, akce svižná, ale nic nezapamatovatelného (snad jen to oblíkání uprostřed souboje) a muzika z MTV (vzpomeňme na nabušenej soundtrack z Mortal Kombatu). Příjemnej film, ale žádnej zázrak.

Pohrobek Tarantinovských "zabijáků" a Pravdivé romance odkazující na Zběsilost v srdci (předlohou je také jedna z knih Barryho Gifforda ze série o Sailorovi a Lule) a stojící vedle takové Lásky a pětačtyřicítky či Černého čtvrtku, filmů z Tarantina nepokrytě čerpajících. Čtvrtou hvězdičku si ode mě vysloužil jen proto, že tenhle typ filmů byl kdysi mým koníčkem a znát ho dříve, než jsem díky množství viděných bijáků poněkud okoral, asi by mě vzal mnohem víc. Velmi mě potěšil také bluesový démon Screamin´ Jay Hawkins v roli Bardemova pomocníka Adolfa, kterému bych 70 rozhodně nehádal a jednu z jeho vyhrocených pecek si také poslechneme u závěrečných titulků. Naštěstí to není provařená "I put a spell on you", kterou zpíval Marylin Manson v Lost Highway. Film na Tarantina odkazuje až příliš a podsouvané srovnání pak nemůže unést. Jistě by se daly za originální považovat mexické lokace a ingredience, ale to by tu nesměl být Robert Rodriguez. Kamenem úrazu je pro mě také ústřední dvojice, když Perezové roli femme fatale prostě nemůžu věřit a Bardem ? Koukněte se do zajímavostí u Tahle země není pro starý, kde měl po ostříhání pronést, že s timhle účesem si dva měsíce nezapíchá. Zajímalo by mě, jak dlouhý půst očekával s timhle štýlem :) Svou roli totálního karibskýho magora sice zvládá na výbornou, ale není to hrdina, kterému bych chtěl fandit.

SAMPLE Z FILMU - INTERPRET : Hermafrodit ALBUM : Obráběn a mnohonásobně rozčtvrcen v zajetí ozubených kol SKLADBA : To není otázka vůle. 1) " Základní motiv v životě každého toxikomana je jeho droga, respektive zoufalý stav, když tuto drogu nemá. V té chvíli se z něj stane štvanec, který pořád před něčím utíká, dokud ho jeho droga neuštve až k smrti." 2) "Vážená paní to není otázka vůle, protože tady jde o nemoc." 3) "Bojím se toho, co můžem mladým lidem, kteří drogy důvěrně poznali místo nich nabídnout. Kulturu, sport, nějakou zájmovou činnost ? Nevim." ALBUM : kompilace Midnight café SKLADBA : Bezejmenná " Jak se jmenujete ? Řekněte nám něco o sobě. Pojďte tady do středu a řekněte nahlas svoje jméno. Prosím Vás, víc nahlas by to nešlo ? Zase chcete dělat advokáta paní doktorko ? Za jméno Vám tady hlavu neutrhneme. Radka Valtrová."

To byla ale divnost....Pochvala míří především za kameramanem (Alejandro Ulloa), který pomocí roztodivných filtrů, mlhy a dalších vychytávek vytvořil, nebojím se říct, až snové a hypnotické obrazy. Místy jsou také velmi povedené masky, zvláště jsem byl fanda na tvory pokryté pavučinou. Ani muzika není zlá, ale musíte být pochopitelně trochu fanda na syntíky. Jinak se jedná o klasický béčkový příspěvek k žánru sword & sorcery, kterých se v raných 80. letech po úspěchu Conana vylíhlo docela dost. Low-budget bije do očí, ale Fulci celou věc vtipně vyřešil zajímavými přírodními lokacemi a absencí zbrojnošů a staveb, neboť nedomrlá výprava bývá častým estetickým kamenem úrazu těchto filmů. Dementní scénář ? Jistě, ale kdo by čekal a koneckonců i chtěl opak ?

Odporně shitová variace na 7 statečných a samozřejmě Mad Maxe od zkušeného trashera z Filipín Ciria Santiaga, který si v žánru post-apo odbyl např. poměrně kultovního STRYKERA či WHEELS OF FIRE, aby zde zpunktoval svou několikátou spolupráci s Carradinem (KILL ZONE, FIELD OF FIRE), navíc v produkci Rogera Cormana. Jinak podepisuju vše co napsal AGAMENON až na to smířlivé resumé. Válečníci duny musí být pro hledače filmových chyb extatickou záležitostí, neboť i při ledabylém sledování jich tady objeví 10 do minuty. K výčtu bych ještě doplnil, že ve Válečnících duny není vůbec žádná duna a vlastně ani poušť, naopak ve světě bez vody často probleskuje zeleň. Další věcí je, že v tomto světě jsou všichni pěkně nažehlení, vykoupaní, oholení, i nějaký ten gel na vlasy se najde...i auta a zbraně jsou pěkně naleštěné včetně postapo tuningu. A plastové mečíky nesnášim !

Esteban Sapir je spíše fotografem či výtvarníkem, než filmařem. Jednotlivé střípky mozaiky často hraničí s genialitou, ale kompletní obraz se v náhledu rozpadá. I přesto, že mě symbolické, odkazující a nápadité výjevy v doprovodu zajímavé hudby bavily, nebyli zas až tak silné, aby kompenzovaly na ploše 95 minut vcelku prostinký příběh. Subjektivním problémem byl také vyhrocený, rádoby retro digitál, který už jsme viděli ve Světě zítřka a dnes už je prakticky trendem. Trendem, který až na výjimky nemusím. Ještě bych vytkl háknkrajc a Davidovu hvězdu, na jednu stranu může vést používání těchto symbolů k jejich odtabuizování, ale tady působí vyloženě na efekt a velmi lacině, nemůžu si pomoci. Anténa je zajímavým dílkem hodným vidění, ale mouchy by zkrátka byly...