rukay

Pacific Rim je další, z dlouhé řady apokalyptických science fiction poslední doby, jenž se nám snaží podsunout, že v tomto případě se končeně jedná o film s revolučním nápadem. Bohužel, opak je pravdou. Spíše než revoluce je to takový retardovaný kříženec Transformers s Godzillou - a tedy nic nového pod sluncem. Fyzikální zákony opět neplatí, na světě je skoro pořad noc, a všemocným lékem je obligatorní atomová bomba - čím větší tím lepší. Naneštěstí už ani ta Godzilla není Godzilla, a hlavně není sama, ale je nahrazena výrazně děsivé jsi variantou - celou Godzilí armádou. Díky bohu, že ty potvory sem lezou aspoň pěkně postupně a popořadě, takže je hrdinní obránci ve skvěle praktických mega-robotech mohou oldschoolově utlouct ocelovými pěstmi. 113 minut nicméně uteče jako voda. Postavy sice také nejsou kdovíjaké, prostředí neoslní, ale snaha nabušit do vyhrazeného času sem tam nějakou pořádnou rubanici je tak očividná, že člověk i nějaké ty slabší momenty odpustí. Na můj vkus ale přeci jen trochu málo a slabší 3***.

No, a je to v prdeli, pardon roztomilý neintelektuální přebrept, chtěl jsem říct, v háji. Po nedotažené jedničce s dobrým nápadem a vyvařené dvojce bez invence, totiž přichází TF3 které si z obou předchozích dílů série neomylně berou to nejhorší. Překvapivě už ani někteří z druhořadé kategorie herců tuhle kravinu nezkousli, a tak zatímco na digitálním vrakovišti je obsazení neměnné (plus-mínus pár nových veskrze nevýrazných záporáků a debilních přívěsků), Magan Fox nám vedle afektovaného Shia LaBeouf nahrazuje zcela odpudivá blondýna vystřižené jak z varování před riziky plastických operací. Co se pak digitálních Bayovitých orgii týče tak zde se samozřejmě, očividně na rozdíl od scénáře, opět nesmělo šetřit. V TF3, snad kromě vody, vybuchuje zcela vše. A to opakovaně, hlasitě a zpomaleně. Megalomanská destrukce však v kombinaci s klasickou hollywoodskou sterilností zvedá spíš bránici než emoce. Ve prospěch přístupnosti byl totiž upraven i slovník aktérů a tak zatímco v běžném filmu s obsazením vojáků narůstá počet použitých “fuck" exponenciálně s počtem odvedenců, zde se drsní mariňáci spoléhají na krutá, výstižná, ale hlavně přípustná, “dammit”. Fuck, odpad, a už nikdy více.

Tak i mistr tesař Bruce se někdy utne. Jeho role ztracence a zoufalé existence v policejní uniformě je želbohu již nejen okoukaná, ale v kombimaci s nepříliš nápaditým scénářem i trapná. Párkrat jsem se sice docela zasmál, ale vesměs jsou Poldové film blbý až běda. Neobsadit Bruce do jedné z hlavních rolí, byl by to jednoznačný kandidát na odpad. Takhle 2**, raději se ale neohlížet...

Mám moc rád Need for Speed. Underground, Carbon, Undercover, Shift, Hot Pursuit atd atd. Ale jestli někdo čeká, že jenom proto mi učaruje film se stejným názvem, ve kterým se ale vlastně nic neděje, tak se musím omluvit, ale takhle špatně na tom ještě nejsem. Začíná to docela slibně. Rychlý úvod, nějaká ta honička a akce. První rozčarování ale přijde relativně záhy, při zevrubném představení hlavního hrdiny, jeho superdrsné crew a jeho ex, která ho - jak překvapivé - stále miluje. Všem totiž naprosto zoufale chybí jakékoliv charisma či výraz. Nutno sice podotknout, že s takovýhle scénářem by ani špičkový herec mnoho neudělal, a když si dáte dohromady odfláknutý úvod jež se obejde bez jakékoliv invence, k tomu bandu nevýrazných cirkusáků (alespoň ten Michael Keaton tomu zvedá žalostný průměr), a lacinou zápletku s ještě lacinějším zpracováním, nemůže vyjít dobrý film. Krom scén, kdy se tam obrátí na střechu nějaké to fáro, se tedy nudíte. Aspoň já se nudil. Žel bohu nebyl tu ani futuristický svi-fi svět, kterým bych se v hluchých pasážích kochal, ani zábavné hlášky, kterým by se smát, a ani překvapivé zvraty u nichž bych tajil dech, pročež jsem se nudil hodně. Je mi líto, ale bakelitové repliky super aut, jakkoliv pěkně drandící, mi více jak 2** nedají ani náhodou.

Escape Plan není špatný film. Kromě jiného však bohužel značně trpí dvěma věcmi. Arnoldem Schwarzeneggerem a Sylvesterem Stallone. Ti dva jednoduše nejsou dobří herci. Mám je opravdu rád v jejich akčních rolích, kde jako nezasažitelní likvidují nikdy nekončící hromady protivníků, ale myslím, že na tohle ani jeden z nich nemá. Díky bohu to tak ani snad nebylo zamýšleno a režii Mikaela Håfströma se jednoznačně podařilo z jejich obsazení vytřískat maximum. A tak i když bych byl o mnoho raději za angažování skutečných herců, musím říct, že oba dva předvádějí asi nejlepší výkony svých kariér. Jistě, je tu ještě pár logických děr, grafických nedodělků, a hudební doprovod se mi zdá zcela absentoval, ale ve výsledku jsem se dobře bavil. Lehké a oddychové, klasicky sterilní. Níž jak na 3*** nepůjdu, ale 4 si Sly nevymodlí.

Před shlédnutím Expendables 3 mne varovali zdejší komentáře už od skončení premiéry a do chvíle kdy jsem se k filmu dostal, se v celkovém hodnocení mnohé nezměnilo. Nový Expendables jsou prý starý, vyčpělý odvar s nenápaditou akcí. Sly by měl taky konečně dostat rozum, celou tu partu si sebrat, odvést do nejhlubší krypty a tam nadobro uzavřít. Čekal jsem tedy opravdu všechno, ale upřímně - tak hrozné to nebylo. Já osobně nevím, kdo co od Expendables 3 chtěl, zda nějakou prokombinovanou akci opředenou filosofickým kontextem, nebo jen jednoduchou dvouhodinovou řežbu, kde si přestárlý hrdinové společně s čerstvými filmovými tvářemi skládají navzájem poklony, či se častují dětinskými vtipy, zatímco masakrují nekončící hordy kanonenfutter. Já chtěl spíš to druhé, což jsem také dostal, a jsem tudíž poměrně spokojen. “Poměrně" z jednoduchého důvodu. Největším problémem Expendables 3 jsou prostě Expendables 2 (5*****). Těmi byla v mých očích laťka nastavená hodně vysoko, a pravě ve finálním srovnání, kterému se nedá vyhnout, je trojka slabší. Nemyslím si však, že je to až taková tragédie, jak tu mnozí píší. Na mne totiž ta elegance, v podobě a-čkových herců i v rolích s celkovou stopáží do 10minut, znovu docela funguje. Je znát, že Gibson není tak dobrý záporák jako Van Damme ,a stejně jako hodně dalších mohl i on dostat víc prostoru. Banderas nemusel tolik přehrávat, Ford nemá Willisův sarkasmus a Stallone zase nepotřeboval tolik detailů na vyžilej ksicht. Ač týmovka, tak tady prostě hraje každý víc sám na sebe, než je zdrávo. Expendables 3 mají tak v mých očích jediné štěstí. Že hlašky typu "short notice", kamera, střihy i hudba pořad docela obstojně funguje, a dovolí snadno na nedostatky zapomenout. Kouzlo je pryč, bude to na hraně ale své 4**** si odkroutí, a já jsem za to rád.

Když jsem Gamera viděl poprvé, bylo to krátce po jeho premiéře a zanechal ve mne hlubokou vzpomínku. Tak hlubokou, že po přihlášení na ČSFD jsem věděl, že více jak 1* dát nemůžu ani náhodou. Dnes jsem se pokusil o zopakování si celého zážitku, abych tomuhle akčnímu dílku poskytl druhou šanci. A přiznám se, že jsem rád, protože člověk si občas názor utvrzovat musí. Dokoukal jsem to totiž jen se značným sebezapřením a ani by mi nevadilo, kdyby mne býval u sledování někdo vyrušil a já se mohl jít věnovat něčemu užitečnějšímu. Gamer je podle mého názoru neskutečně nepřehledná (střihače vyměnit, epileptikům nedoporučuji), nekultivovaná slátanina, která si hraje na film s vychytaným fylozofickým podtextem a přitom má sama logických děr jak ementál. Čím víc sýra - tím víc děr. Čím víc děr - tím míň sýra. Čím víc sýra - tím míň sýra? No a když se někdo zaobírá bláboly v primárně akčním destopickém sci-fi, nikdy to nedělá dobrotu. 1* s odřenýma ušima.

Přiznám se rovnou: "Vlna Hunger Games mne minula". Takže zatímco všichni okolo mne knížky Suzanne Collinsové doslova hltali, já se v knihkupectví spokojil s přebalem. Stejně tak jako knihy se mi tedy i vyhnula mánie kolem filmům, která však byla, přiznejme si to, vyvolána poněkud uměle. Na zhlédnutí téhle údajné pecky jsem tedy příliš nespěchal a potom, co hodnocení spadlo do modrého, jsem plánované promítnutí odložil na neurčito. Koukl jsem se až teď /9.2.2014/. A musím přiznat, že jsem zděšen. Skutečně zděšen, jak mohl takto předvídatelný, jednoduchý a prosťounký film získat tolik fanoušků. Jistě, nejsem možná již věková kategorie, které jsou Hunger Games určeny, ale i tak není mezi mnou a 16 letými teenagery takový rozdíl. Želbohu je však tento rozdíl dostatečný na to, abych musel v 30minutových intervalech přemáhat nutkání stisknout cmd+q a celou tu příšernost ukončit. Nevím, jak moc se film drží knihy, na její přečtení se po tomto zážitku nijak nechystám, nicméně pokud mohu děj filmu soudit, tak je skutečně hloupý. Jsem prostě ochotný snáze přijmout robota, který přicestuje z budoucnosti, aby zabil Johna Connora, než futuristický pseudo-autoritářsky tyranský režim který jednou za čas vylosuje bandu děcek, aby si hráli na gladiátory v krčském lese. Výběr hlavních postav tomu v mých očích už jen nasadil korunu. Jennifer Lawrence jsem jednoduše nevěřil, že střílí líp jak Legolas v nejlepších letech, a Josh Hutcherson jako "nehezký" outsider je k spíš k smíchu. Kdyby to aspoň mělo pořádnou akci..! Na thriller málo hluboké, na akci rozvleklé a na dobrodružný příliš ploché. Váhal jsem mezi 1*-2**, a jen pro Woodyho Harrelsona dávám 2**.

K filmu Ted jsem přistupoval s jistou rezervou. Trailer mne nezaujal, z doslechu jsem žádné famózní ovace nezaznamenal, a tak mi ani moc nevadilo, že si při koukání musím připravit snídani. Přísahám, že po 3 minutách jsem si řekl, že se na snídani vykašlu. S otevřenou pusou jsem zíral, co mi Seth MacFarlane servíruje a nestačil se divit. Popravdě jsem čekal průměrnou komedii, s přiměřeným počtem dobrých vtipů, nad kterými budou převažovat trapné scénky - ale opak byl pravdu. Ted je fantastická, naprosto nevybíravá komedie se sitcomovými prvky, která si s ničím nebere servítky. Jedna popkulturní hláška střídá druhou, a než se nadějete, jsou dvě třetiny pryč. Je opravdu velká škoda, že ke konci trochu omrzí prvotní wow-efekt z rozpolcenosti mezi medvídkovým roztomilým vzhledem a jeho ohavnou náturou, a také že závěr se z roviny prosycené humorem tak černým, že kdyby byl ještě černější, tak by mohl sbírat bavlnu, přenese do roviny příliš sladké romantiky, včetně všech žánrových témat z toho plynoucích (potřeba dospět). Přesto je Ted rozhodně jedním z nejvtipnějších filmů poslední doby. 4**** a pátá tomu unikla o fous...

Je velice zvláštní, jak moc se filmový vkus člověka mění s jeho věkem. Když mi bylo asi 15 let, patři Matrix Reloaded opravdu k mým oblíbeným filmům. Troufnu si tvrdit, že kdybych v té době znal CSFD, nebál bych se dát 4 nebo i 5 hvězd. Proto, když jej nedávno zase Nova dávala, zapnul jsem televizi s povděkem. Abych citoval "některé věci se nezmění, ale jiné ano." Bohužel, stejně to vidím i já při pohledu na tento film. Jako mladšímu mi v Matrixu nejvíc vadili rádoby filosofické pasáže, výše použitý citát nevyjímaje. Mohu říct, že v současné době nejen, že mi vadí, ale vysloveně mne rozčilují. "6 verze Matrixu"? "Zkopírovat tam svůj KÓD"? No šmarja to si snad dělají srandu..! Bohužel, nejhorší na celé věci bylo, že příběh a akce, které mi kdysi připadali tak dobré, už na mne teď opravdu tak dobře nepůsobili. Příběh příšerně lineární a akce téměř samoúčelné. Uznejte sami, že když si dvě kladné postavy jen tak střihnou souboj na dřevěných stolech, aby se "opravdu poznaly", tak to asi něco není v pořádku. Matrix Realoded mne zpětně zklamal. Nevím, jak to bude za 5 let, ale teď u mne vyvázne se 3***...