Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Komedie
  • Dobrodružný

Recenze (150)

plakát

Sicario 2: Soldado (2018) 

Proboha, tohle se fakt někomu líbí na 5*****? Vždyť to nemá hlavu ani patu. Celá ta konstrukce stojí na hliněných nohách. Kdo tam po kom od poloviny pořád střílí a proč? Kdo přepadne konvoj a proč? Jak daleko asi tak uteče malá holka v poušti za 2 minuty? A k čemu děcko unášet, kdy ho můžete podřezat? Otázky samé otázky. Film se opájí vlastní složitostí natolik, že od druhé třetiny začne požírat vlastní ocas. Hrozná slátanina.

plakát

Tom Clancy: Bez výčitek (2021) 

Šmarja kdo tady zase co očekával to vážně netuším. Asi to pro zdejší komunitu nebo dost artově ustřelené, a dost plné crosů a double-crosů jako ta nekoukatelná dvojka Sicaria. Taky jsem z toho úplně nesvůj, že film v kategorii Akční / Krimi / Drama / Thriller / Válečný nemá aspoň jeden úplně nesmyslný veletoč. Jo, je to samý klišé. Tlumič opravdu nedělá pff pff, pořád je to hlasitý jak bourací kladivo, fakt se to nedá zaspat. Ale to už je prostě folklor a mne to bavilo.

plakát

John Wick 3 (2019) 

Vynikající záležitost, která je více než dostatečnou záplatou na nemastného-neslaného Johna Wicka 2 (3***). Potěšilo jasné žánrové vymezení, jenž staví třetí dějství Wicka vedle epických vysokootáčkových počinů jako Raid (5*****), Raid 2 (4****), Ip Man (4****), nebo Mile 22 (3***). Na kost sedřený R-kový rating, kterému k dokonalosti chybí jen dudy, přitápí pod kotlem skvostné choreografie. Akce je přehledná, skvěle střižená, nabízí řadu osvěžujících momentů a neokoukaných nápadů, a i když ke konci sklouzává do stereotypu, pořád drží tepovou frekvenci v infarktových hodnotách. Vynikající řemeslné dílo. Unylejší příběh baví překvapivě i při opakované projekci - pořád je na co koukat. Dávat to do jedné věty s Equalizerem (2**) opravdu není na místě. 5***** a klidně bych si to dal i napočtvrté.

plakát

22. míle (2018) 

Po dlouhé době skvěle nabušená vysokookatanová akční jízda s kvalitním obsazením a minimem hluchých míst. Kdo čeká existenciální drama a filosofování nad nesmrtelností brouka, je na špatně adrese. Spíš než překombinovaný špionážní thriller je Mile 22 kompilátem Bournovek, Sabotage a Raidovek - v tom správném poměru. Trochu zamrzí krátká expozice a až na výjimky ploché charaktery postav. Wahlberk a Uwais táhnou, Malkovich také, nicméně snaha o pěkně temné, sociopatologické chování charakterů není u nikoho dotažená. V tomto kontextu působí sebeobětování členů týmu poněkud nepatřičně. Neustálé balancování mezi týmovkou a sólovkou také zamrzí. Celkový dojem zůstává sice veskrze pozitivní, přesto k vysokému hodnocení schází celkem hodně z potřebného feelingu. Lepší 3***

plakát

Barbar (2009) 

I přes pár světlých momentů doprovázených výbuchy nekontrolovatelného násilí, krve a vnitřností je Valhalla Rising hlavně rozbředlá kvazi-umělecká slátanina. Mimořádně dlouhé záběry mlžné krajiny a kontrastní oblohy baví, ale brzy omrzí. Katarze schází. Film plyne odnikud nikam. Závěr není vůbec. Je to trochu škoda, protože potenciál tam byl. Mads Mikkelsen má charisma na rozdávání a od 30 minuty táhne film jen jeho přítomnost. Bohužel, ani to nestačí a na konci mi zůstala v ústech pouze neurčitá pachuť z nepříliš objevně strávených 96 minut. 1* tak nějak sotva.

plakát

Pacific Rim: Povstání (2018) 

Pacific Rim: Povstání je film dle očekávání. Absolutně no-brainer akčňak, jenž plní vše co slibovali trailery, a zdařile navazuje na předchozí Pacific Rim: Útok na zemi (3***). John Boyega dostal roli skutečně šitou na tělo - i jeho zásluhou to není celé tak křečovité a smrtelně vážné jako předchozí dějství. Balanc na hranici vážně myšleného vs. komedie mi připomněl slavné Bad Boys (3***), blahé paměti, a tuhle zvláštní rovnováhu se filmu naštěstí daří držet po většinu stopáže. Škoda, že na konci se nepochopitelně sklouzává k nudné sterilitě bez kapky Kaiju tělních těkutin, a neúnosně komplikovanému množství motivů (Kaiju, Robo-Kaiju, Mega-Kaiju, Tým Jaegerů, Osamělý Jaeger, Mini-Jaeger atd). I přes slabší finále ale myslím zábavnější i serióznější film než jeho předchůdce; a třeba žánrově podobné Transformers: The Last Knight (1*) to válcuje jak nic. Poctivé 3***

plakát

Labyrint: Vražedná léčba (2018) 

Oproti předchozímu Maze Runner: The Scorch Trials (3***) drobný vzestup. Ani jeden Maze Runner samozřejmě není žádná revoluční podívaná, ale například druhou část The Hunger Games: Mockingjay (Odpad!) to hravě strčí do kapsy. Celá série si tak udržela stabilní úroveň nejlepší young adult adaptace široko daleko, a jako ucelený komplet má rozhodně co nabídnout. Ukazuje se, že i s průměrným rozpočtem a B-čkovými herci lze uvařit slušnou akční podívanou v nápaditém a ikonickém prostředí, když je režisérem někdo jako Wes Ball. Jemu, a hereckému výkonu Dylana O'Briena a Thomase Brodie-Sangstera, vděčí celá série z mnohé. Nezbývá než doufat, že se z toho nikdo nepokusí vyvařit nějaký seriál, spin-off nebo podobný nesmysl, a že alespoň některé aktéry potkáme i v budoucnu v kvalitnějších snímcích. Lepší 3***. Jako oddychovou trilogii doporučuji.

plakát

Black Panther (2018) 

Největší filmové zklamání tohoto roku a jeden z nejhorších Marvelů. Vizuálně a trikově samozřejmě pěkné, ale scénáristicky na úrovni The Incredible Hulk (3***), nadto bez hvězdy kategorie Edwarda Nortona. Vítej nám zpátky světe dutých komiksovek. Příběh zcela ovládá nestravitelná přehršel dějových veletočů a záplava WTF momentů. Povrchně vykreslený záporák, Michael B. Jordan, je - na rozdíl od vedlejší role Andyho “Gluma” Serkise - unylý, nudný, bez charismatu, nebo nápadu. Prostě generický padouch s epizodní životnosti a bez jakéhokoliv přesahu. Státní převrat kterým ve Wakandě uchvátí moc - to je nejen vlhkým sen revolucionářů všech zemí, ale také monstrózní demonstrace idiocie všech zvratů filmového Black Panthera. To jsem opravdu nežral. Vtipné hlášky známé z ostatních filmů Marvelovského universa vystřídal rádoby hluboký sociální podtext a opakované narážky na historický útlak černé rasy. Až na jednu scénu hudební doprovod absentuje. Ikonické prostředí chybí - dokonce i finálové vyvrcholení se odehrává na neurčitě definovaném anonymním palouku. 2**. Tohle fakt nepotěšilo.

plakát

Největší showman (2017) 

Zábavné, odlehčující, velmi podařené. Trochu těžkopádné ve vývoji postav, a někdy děj působí, jako kdyby z něj někdo vystřihl celé pasáže, aby se stopáž podařilo ukočírovat na přiměřenou délku - ale vem to čert; je to muzikál. Písničky mají spád, jsou chytlavé a o to tu jde především. Možná trochu škoda jednotvárného nástupu - který se opakuje celý film - kdy jedna postava přejde ze slov ke zpěvu a až posléze se přidají nástroje a ostatní zpěváci. Někdy by potěšilo spadnout rovnou do melodie - viz Mamma Mia! (5*****). I tak ale spokojenost. Zcela volná inspirace skutečným životem P. T. Barnuma je v případě milého zpracování pochopitelná a nevadí, ani sociální podtext není přehnaně vtíravý. Na první shlédnutí trochu rozpačité, při druhé projekci citelně přehlednější. 4****

plakát

Liga spravedlnosti (2017) 

Zack Snyder se nejspíš naposledy vydal před 10 lety, kdy se mu po skvostném 300 (5*****) podařilo natočit ještě vynikající Strážce (5*****). Pak ale očividně mozkově ochořel a dnes jen seká jednu hovadinu za druhou. Liga spravedlnosti si neomylně drží zajeté koleje DC, které zdá se vůbec nepochopilo, jaké je století. Na nekonkrétní břitce zpracované lokaci kdesi v Rusku se k uzoufání ploché charaktery hrdinů nenápaditě tlučou s jakýmsi generickým digi-padouchem neznámého původu a bez špetky charismatu. Hlavní rohaté monstrum odkudsi, chce za pomoci čehosi zničit veškerý život na Zemi, prostě proto, že mu to přijde dobrý nápad. Hybatelem většiny událostí je očividná náhoda, absolutně bez příčinného zdůvodnění čehokoliv. Překotně střídaná random dějiště, mezi nimiž se hrdinové teleportací přemisťují, vyvolávají vzpomínku na rané díly nízkorozpočtových sci-fi seriálů z 90 let. Opravdu 1* z milosti.