gudaulin

Zjevení v oblasti animovaného filmu, film, který záměrně boural v animované tvorbě zažité konvence a ve svém prvním díle jednoznačně šel proti proudu. Za svůj vznik ostatně vděčí konkurenční válce mezi studii, šlo o nemilosrdný parodický útok na přeslazenost, stereotypy a průměrnost Disneyho studia. Převážná část těch, co stvořili Shreka v minulosti u Disneyho dělala, takže dokonale věděli, čemu se vysmívají. Jó, oportunismus se někdy vyplácí...Skvělé vtípky, výborný scénář, chytlavá hudba a sympatický hrdina doplňovaný snaživým pomocníkem. V Karlových Varech film svého času publikum uvedl do extáze. Film pro všechny generace, celkový dojem 100 %.

Řekl bych, že jde o nejlepší film režisérské dvojice Kadár a Klos. Syrový realistický válečný snímek, který nezapře silnou autobiografickou literární předlohu Ladislava Mňačka. Silný příběh plus realistické plnokrevné postavy jsou hlavními přednostmi tohoto filmu. Narozdíl od většiny produkce z doby reálného socialismu není prvoplánově heroický a podává své hrdiny se všemi jejich nectnostmi a selháními. Nebojí se ani v některých případech zlidštit nepřítele nebo v podobě dvou zběhů, kteří se přidají k partyzánům, ukázat, že za války nebylo nic jednoznačné. Celkový dojem: 95 %.

Vylhaná, špatně napsaná a křečovitě zahraná záležitost, která nicméně s odstupem času svojí naivitou a zjevnou hloupostí může působit až sympaticky. Ve své době ovšem běžela v hlavím vysílacím čase a alternativa k ní nebyla. Ten seriál měl propagandistický účel a měl vytvořit renomé něčemu, co ho už z podstaty mít nemohlo. Dnes už může tohle dílko sloužit jen jako nostalgická připomínka zelených let těm, co absolvovali povinnou vojnu... Celkový dojem 10 %.

Celkem příjemný, nicméně nenáročný muzikál s několika pěknými písničkami, kdy jednu z hvězdiček dodává obsazení v čele s charismatickou Jaroslavou Schallerovou. Tenhle film dnes funguje jednak jako záležitost pro pamětníky, jednak jako zakonzervovaný obraz některých hvězdiček. V jedné z rolí matematikou nedotčených dívek se objevila například mladičká Lenka Flipová a byl na ní moc hezký pohled...Celkový dojem 55 %.

Poetický horor Valérie a týden divů - zfilmovaná báseň Vítězslava Nezvala - je po formální stránce jeden z nejzajímavějších filmů československé kinematografie a našel si, byť vzhledem ke své estetické výlučnosti, relativně malou ale stálou skupinu příznivců po celém světě. Jirešovi se podařilo vytvořit zvláštní atmosféru tajemna a za pomoci výtvarnice Ester Krumbachové výtvarně jedinečnou podívanou. Navíc došlo ke šťastné volbě hlavní představitelky, kdy Jaroslava Schallerová, ač neherec, dokázala propůjčit své postavě výjimečnou křehkost a půvab dívky, která se dostává do puberty a začíná vnímat svou ženskost. Lehce eroticky smyslné, snivé a fantaskní. Celkový dojem: 95 %. Film určitě není vhodným soustem pro hororové fanoušky, kteří očekávají děsivou krvavou podívanou.

Postřižiny nebo Slavnosti sněženek jsou sice velmi oblíbené a lze to pochopit, nicméně za vrcholné spojení Hrabalova textu a Menzelova obrazu považuju Skřivánky na niti a Ostře sledované vlaky. Tohle už není jen pohodový humor ale hluboká sonda do myšlení a chování lidí své doby podaná se znalostí věci a divácky velmi atraktivním způsobem. Ano, je to k smíchu, ale z toho smíchu mrazí. Jediný kratičký výstup Věry Galatíkové coby kované soudružky dokáže o tragédii doby říct víc, než nudné hodiny dějepisu nebo přednášky historiků. Spousta hlášek, které jdou "na kost", mimořádně silné herecké obsazení a zvláštní smutná poetika činí z tohohle snímku přitažlivou podívanou. Chytrá filmařina, kdy Menzel jediným záběrem kamery na hromadu šrotu dokáže vyvolat náladu a emoce, na které by jiný filmař potřeboval několik minut. Pro mě jeden z vrcholů naší kinematografie. Celkový dojem: 100%.

Z hlediska kvalit scénáře a režie snadno zapomenutelná, nevýrazná záležitost, navíc, co si budem nalhávat, taky náležitě zidealizovaná, ba vylhaná. Zajímavou jí ale dělá herecké obsazení - děvče Schoberovic je zkrátka k zulíbání a oba Jirkové ze Semaforu jsou kulturním fenoménem 60. let. Díky nim lze film považovat za doklad doby a hudebního umění téhle dvojice, která v té době vyprodávala divadelní představení na půl roku dopředu... Celkový dojem 40 %.

Kult kolem tohohle filmu mě od počátku dokonale minul. Považuju ho za jeden ze slabších filmů Chytilové, který nemá dobře napsaný scénář, a valná většina nadšených obdivovatelů ho nevnímá ani tak jako moralitu, ale prvoplánově obdivuje buranství a "hlody" hlavního hrdiny. Bolka Polívku obdivuju za úplně jiné role. Tenhle humor byl spíš ze suterénu a typově je mi ta postava ve skutečnosti odporná. Celkový dojem: 40 %.

Na tenhle film jsem se vyloženě těšil do té míry, že jsem na něj svého času neváhal jít do kina. Očekával jsem komedii ve stylu mé oblíbené francouzské série o sedmé rotě, ale zklamání bylo úměrné míře očekávání. Jedna hvězdička je možná krutá, ale opravdu jsem čekal něco jiného. Herecký ansámbl, který se sešel na tomhle snímku, se předtím už několik let v české kinematografii nedal dohromady a herecké výkony spolu s několika netradičně obsazenými herci (Kříž s Brabcem coby zavedení klaďáci jsou obsazeni do rolí německých důstojníků) jsou vlastně jediným kladem tohoto dílka. Za špatný výsledek může mizerný scénář, kdy nezkušený scénárista nepochopil rozdíl mezi divadelní fraškou a filmovým reálem. Záměna kominíka za černocha může fungovat opravdu jen na divadle, ve filmu působí naivně a trapně. Přitom navozená situace skýtala řadu možností - už jen prohození oděvů mezi dvěma železničáři a dvěma německými zběhy, navíc výborně obsazenými Nogou a Šteindlerem, mohlo přivodit nekonečné množství skvělých gagů. Jedna z mála fungujících komických situací ostatně přijde, když se železničáři v německé uniformě vrátí domů a manželky je přivítají se zoufalým bědováním, že se těsně před koncem války přidali k Němcům. Režie je neslaná nemastná a je už jen posledním hřebíčkem do rakve, kterou stloukl scénárista. Tehle film měl zkrátka navíc. Celkový dojem: 25 %.

Tématicky hodně silný film, který se jako jeden z mála snaží vyrovnat s tíživým dědictvím represí 50. let, kdy se na sto tisíc lidí ocitlo v lágrech a věznicích a poznamenalo je to většinou na celý život. Snímku vévodí přesvědčivý výkon Jiřího Schmitzera coby hlavního hrdiny. Do své postavy dokázal patrně přenést vlastní zážitky z vězení, kde se ocitl po tragické autonehodě. Jeho výkon je zcela autentický a po právu si za něj odnesl Českého lva. Drama je zajímavé svým hereckým obsazením, řada herců se objevuje v netypických rolích (Šteindler, Krampol i jiní), nicméně výsledný dojem sráží průměrný scénář a režie. Celkový dojem: 75 %.