gudaulin

Jeden ze slavných popkulturních seriálů 90. let, který byl mimořádně populární zejména mezi ženskou částí diváků. Tak nějak si s ním nevím rady - neupírám mu řemeslné kvality, solidní herectví a v řadě případů i funkční humor, na druhou stranu mi byl krajně nesympatický svým obsahem a životním stylem i profesní zkušeností svých hrdinů. Na jedné straně ukazuje bizarní svět formalistického amerického soudního systému, kdy se právníci přímo vyžívají ve snaze manipulovat s laickou porotou, a přes určitou scénáristickou nadsázku jde bohužel o trefu do černého. Takhle nějak to často v Americe chodí a šikovný advokát dokáže v leckterých případech pro svého klienta a pochopitelně i pro sebe vytřískat těžké prachy v naprosto obskurních soudních přích. Právníci, kteří byli hrdiny seriálu, v nejednom případě stavěli pojem spravedlnosti na hlavu a já v duchu fandil jejich protivníkům. Zároveň mi seriál vadil svou hyperkorektností, genderovými a feministickými bludy a v neposlední řadě i zobrazením konzumního života americké vyšší střední vrstvy. Hrdinka seriálu je chodící reklamou na bulimii, ženské postavy jsou přímo ztělesněním představ o ideálním ženském těle, je to takové pohodové a poživačné. Děti se tam nějak moc nevyskytují. Když měla jedna z partnerských dvojic řešit otázku mateřství, dospěli oba právníci, kteří bezpochyby patřili mezi 10 % nejlépe placených Američanů, k tomu, že si je prostě nemůžou dovolit - vždyť by chuďátko strádalo nedostatkem. Celkový dojem: 40 %. Příznačné je, jak seriáloví hrdinové sní o rodinném zázemí, ale vzhledem ke svým vysokým nárokům na partnera a vlastní neschopnosti se přizpůsobit a dávat jsou odsouzeni k neustálému střídání krátkodobých vztahů.

Když přišel v polovině 70. let Spielberg s Čelistmi, zrodil se fenomenální kasovní úspěch, který nenechal spát řadě producentů, takže v následujících letech se vyrojily četné remaky a napodobeniny většinou mechanicky vykrádající původní látku a neporovnatelně horší než byla předloha. Orka zabiják je s odstupem času patrně nejpodařenější kousek, kdy scénárista a režisér sledovali osobitou linii pomsty kytovce za zabití mláděte, a dokázali tak vnést prvky originality do tématu. Pokud se divák přenese nad fakt, že kosatka vykazuje až výjimečnou inteligenci, když provádí své rafinované kousky, jde o přitažlivou dobrodružnou podívanou. Navíc slušně zahranou - Richard Harris a Charlotte Rampling odvádějí svůj standard, což vůbec není málo. Na rozdíl od Čelistí nekončí film happyendem a potěší tak nejvíc příznivce Greenpeace a ekologické aktivisty. Celkový dojem: 65 %.

Ke Zmizení mám podobný vztah jako k teenegerské verzi Velmi nebezpečných známostí s Sarah Michelle Gellar a Reese Witherspoon, kdy jde o povrchní a kýčovitou vykrádačku osvědčené klasiky zasazenou do moderního prostředí zbohatlických spratků. Po určitou dobu jsem se na Zmizení díval se zájmem, protože jsem očekával a doufal, že něco takového nemůže scénárista a režisér myslet vážně, a Zmizení je chytrá parodie klasických noir filmů americké drsné školy, jenže postupně jsem zjišťoval, že nejde o nadsázku a že ti nešťastníci to mysleli vážně. Nejde o to, že bych nevěřil, že se na amerických středních školách vyskytují bizarní týpci a gauneři, kteří nechodí za školu pouze tehdy, když stagnuje místní drogový byznys nebo protřelé, morálně zkažené děvy, potíž je v tom, že slovník filmových hrdinů až příliš napodoboval jejich filmové vzory ze 40. a 50. let, stejně jako chování, a to jednoduše působilo směšně. Nechybí vlastně žádné rekvizity a situace typické pro film noir, divák jen čeká, kdy už se objeví ten Marlowe. Jenomže když hlavní zlosyn, který se nedávno začal holit, si vykračuje s elegantní hůlkou určenou postaršímu gentlemanovi a napodobuje chování starých gangsterů, zatímco mu maminka servíruje sendvič, vypadá to jednoduše hloupě, v lepším případě komicky. Celkový dojem: 40 %. Jsem o něco méně kritický než v případě výše zmíněných Velmi nebezpečných známostí, jenže ty byly vykalkulovanou záležitostí velkého studia, kdežto tady jde zjevně o nízkorozpočtovou podívanou, kde se všichni zúčastnění snaží odvést v rámci svých možností maximum a upozornit na sebe filmový průmysl.

Současné trikové technologie jsou ve filmové branži na takové úrovni, že za relativně slušný peníz umožní natočit prakticky cokoliv. Jumper je příklad filmu, který stojí právě na trikových scénách a klipovém střihu. Celé to připomíná buď dlouhý videoklip nějakérockové skupiny nebo dlouhou reklamu na adrenalinový sport či energetický nápoj. Je to přesně ten druh snímku, který ocení teenageři mezi 13. až 15. rokem, s každým dalším rokem navíc a hlavně s trochu kritičtějším přístupem a vyššími požadavky se zážitek rozplývá. Povrchní podívaná, kde postavy postrádají jakoukoli hloubku a linie příběhu je jednoduchá tak, že místo scénáristy mohli angažovat i desetileté dítě. Celkový dojem: 25 % za hezké scenérie. Mimochodem, Hayden Christensen hraje mizerně...

V určitém ohledu je mi tento film velmi sympatický tím, jak se snaží zobrazit reálné lidi v jejich pracovním prostředí a ne uměle vykonstruovaný svět, který předkládá převážná většina komerční kinematografie. Režisér celkem realisticky předkládá portrét zaměstnanců jednoho nádraží kdesi na českém maloměstě. Postavy jsou uvěřitelné, jenže filmu schází větší odpich a přitažlivost. Nemalou část filmu se postavy utápějí v banalitách a kamera jen klouže po nádražních budovách a kolejišti, aniž by zároveň dokázala zprostředkovat poetiku typického českého nádraží. A v neposlední řadě filmu schází kromě dopilování scénáře i lepší herecké výkony ve vedlejších úlohách. Není to vyloženě špatný kousek, ale mohl být mnohem lepší. Celkový dojem: 45 %.

Povrchně líbivý propagandistický snímeček, který si musela objednat a zaplatit americká armáda a který se tím pádem nevyhnul řadě klišé a zobrazení tupého patriotismu. Na druhé straně Tomovi to opravdu sluší a jeho dívce též. Celkový dojem: 20 %.

Po obsahové a formální stránce by se sice našly určité kazy, ale samotné téma je přitažlivé a divácky vděčné. Pozitivní je zejména střízlivost, s jakou tvůrci k legendami opředeným podzemním komplexům přistoupili. Celkový dojem: 75 %.

Tuctový a snadno zapomenutelný filmeček o tom, jak nevinná a nezkušená dívka díky náhodě a špatné společnosti málem o počestnost přišla. Než se ale dostala definitivně na scestí, zafungovaly výčitky svědomí a vše se v dobré obrátilo. Tori Spelling sice není úplné dřevo, ale velkou herečkou se přes veškerou tatínkovu snahu a péči plastických chirurgů nestane a tak největším zážitkem byla přítomnost půvabné Jeri Ryan alias Sedmé z devíti ve vedlejší roli luxusní společnice pro starší pány. Celkový dojem: 35 %.

Trochu infantilní záležitost, která nicméně disponuje slušnou výpravou i hereckými výkony; kazil mi je ale mizerný novácký dabing. Celkový dojem: 60 %.

Jeden z nejlepších filmů trojice Macourek, Doubrava a Born rozehrává příběh o přátelství mezi psem a jeho majitelem, chudým žebrákem. Pes nezištně svého pána podporuje a poté, co mu pomůže k bohatství, je svým majitelem nemilosrdně odstrčen. Jenže pán za svou zradu tvrdě zaplatí... Celkový dojem: za krátký, brilantně nakreslený a vtipnou pointou zakončený mravoučný příběh 90 %.