Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 975)

plakát

Na dotek (2004) 

Komorně pojaté milostné drama zjevně inspirované divadelní předlohou, jehož úspěch je podležen výbornými dialogy, kvalitním scénářem a špičkovými hereckými výkony. Vzhledem k tomu, že východiskem filmu je divadelní hra, odehrává se podstatná část děje v interiérech a film poněkud připomíná dražší televizní inscenaci. Všechny čtyři angažované hvězdy zaslouží za svůj výkon nejvyšší hodnocení, byť Julia Roberts přece jen o kousíček zaostává. Spolehlivá režie zkušeného Mikea Nicholse, pro mužskou část diváků atraktivní záběry spoře oděné Natalie Portman coby striptérky. Oproti divadelní verzi, která byla inscenovaná na jevišti Národního divadla a natočená českou televizí, je filmový kousek ukončen o poznání sentimentálněji a romantičtěji. Celkový dojem: 90 %.

plakát

Občan X (1995) (TV film) 

Tak silné téma jako je pronásledování a dopadení jednoho z nejobávanějších masových vrahů historie pochopitelně neobyčejně usnadňuje přijetí filmu, ale samo o sobě by nestačilo, kdyby snímek měl špatný scénář a režii. Na americkou produkci se tvůrci překvapivě krotí, takže film se nevyžívá v laciném zobrazování hrůz, ale soustředí se na psychologii hlavních hrdinů a na pomalu postupující pátrání. Samozřejmě v zobrazení sovětské reality není film zcela hodnověrný a znalci poměrů se párkrát můžou pousmát, ale to drtivé většině diváků vadit nebude. Slušné herecké výkony, kvalitní režie, dobrá atmosféra. Celkový dojem: 75 %.

plakát

Obchodník s hrůzou (1993) 

K Obchodníkovi s hrůzou se dá napsat v podstatě totéž, co k drtivé většině adaptací díla Stephena Kinga. Je to neslané nemastné, s podhodnoceným rozpočtem, a tudíž laciné. Kdo nezná předlohu, může si říct, ušlo to, ale kdo četl román, bude nejspíš trpět a ošizený konec v něm vyvolá nával zuřivosti. Posledních 8 stránek románu, kdyby se podařilo zvládnout po scénáristické a trikové stránce, tak by nejspíš fanoušky hororové podívané vtlačilo hluboko do sedadel. A kdyby se povedlo díky kvalitnímu scénáři přenést tu atmosféru hustnoucího napětí a všudypřítomného zla do filmového materiálu, šlo by o špičkovou hororovou záležitost. Takhle jen za 40 % celkového dojmu. Kladem, který přidal tomuhle kousku 10 %, je angažování Maxe von Sydowa, který mi do role vyslance pekel opravdu sedl.

plakát

Hra o přežití (1994) 

Tuhle produkci nemiluju, ale Hra o přežití má jeden velký klad a tím je herecké obsazení na straně padouchů, díky nim se daly přežít všechny klasické slabiny béčkové akční podívané. Celkový dojem 35 %.

plakát

Přepadení v Pacifiku (1992) 

Pro mě asi nejlepší seagalovka, což nicméně není žádná pocta, protože kvalitní snímky se v jeho filmografii nevyskytují a převážná většina z filmů, které natočil, má nesmírně dementní scénář a tupé herecké výkony i na průměr svého žánru. I tady se vyskytují scénáristické nedodělky a zjevné nesmysly (dva teroristé mají příkaz "zneškodnit" uzamčeného a spoutaného Seagala, který pro počínání přepadového komanda představoval do té doby nulové riziko a teprve tím mu umožní uniknou a nechat se od něj pozabíjet). Na druhou stranu režie je svižná a film má na poměry akčního žánru slušné herecké obsazení (Colm Meaney,Tommy Lee Jones). Celkový dojem 40 %.

plakát

Povídky ze záhrobí: Upíří nevěstinec (1996) 

O Upířím nevěstinci se dá napsat v podstatě totéž, co o Rytíři Démonu - jde o nenáročné, ale funkční béčko, které si na nic nehraje a pokud divák přistoupí na jeho hru, tak ho film nezklame, i když jej zcela určitě nepřivede do extáze. Narozdíl od Rytíře Démona je Upíří nevěstinec v mnohem větší míře odlehčený humorem a jindy zrádná kombinace hororu a komedie v tomhle případě funguje. Snímku pomáhá obsazení, Erika Eleniak je v podobné produkci jako doma a svojí vizáží pomáhá překlenout slabší momenty filmu. Celkově lze říct, že na to, o jak nenáročný kousek jde, je slušně obsazený a zahraný. Celkový dojem: 55 %.

plakát

Cirkus v cirkuse (1975) 

Asi takhle: pohled na špičkové výkony sovětských artistů je sám o sobě přínosný a kdyby šlo o filmový dokument, který není znečištěný trapným scénářem a rádoby humorem a věnuje se opravdu jen zachycení cirkusových umělců, hodnotil bych tenhle kousek odlišně. Bohužel příběh nefunguje a vedle zmíněných cirkusových čísel stojí za zmínku jen herecké obsazení. Nutno dodat, že to je ovšem opravdu zajímavé, ale raději bych viděl tuhle starou hereckou gardu v něčem přitažlivějším. Celkový dojem: 25 %.

plakát

Vítr v kapse (1982) 

Ze Soukupových filmů o mladých a pro mladé je tenhle kousek ještě nejlepší, byť už tady je znát, kam režisér neodvratně směřoval. Na druhou stranu, 80. léta jsou ve snímku zachycena slušně a dokonce můžu říct, že řada konkrétních scén z prostředí fabriky, kde jsem mimochodem začínal na stejné pozici jako filmoví hrdinové, se dokonale shoduje s mými zážitky a vzpomínkami. Patří k nim i scéna z hlasování na odborářské schůzi, kde se Vaculík s Tofim ocitli v roli kverulantů nebo zážitky s drobnými zlodějinami v jejich okolí. Celkový dojem: 50 %.

plakát

Pátek není svátek (1979) 

Dobová komedie tepající ve stylu komunální satiry tehdejní široce rozšířené zlořády tak, aby se divák nasmál a film se vyhnul podstatě problémů. Díky slušnému obsazení snesitelná záležitost, v paměti utkví výkon Petra Kostky a Jorgy Kotrbové. Celkový dojem 45 %.

plakát

Den Šakala (1973) 

Filmový kousek z dob, kdy rozhodující byla kvalita scénáře a režiséra a nikoliv rozpočet a množství použitých digitálních triků. Chladně a s odstupem, téměř dokumentárním stylem natočené kriminální drama přípravy a uskutečnění jednoho atentátu, které vychází ze skutečných událostí. Konec konců uskutečněný atentát na francouzského prezidenta de Gaullea je v Zinnemannově snímku na začátku zmíněn. Organizace tajné armády si tehdy skutečně najala dalšího zabijáka, ale kvůli policejním zátahům už k atentátu nedošlo. Forsyth si zajímavým způsobem pohrává s těmito motivy a jeho knížka patří k tomu nejlepšímu, co v daném žánru vzniklo. Film knize nedělá ostudu, byť jde pochopitelně o jiné médium, takže příběh je trochu zjednodušen. Nájemnému zabijákovi stačí k provedení zločinu jen puška s dobrou optikou a anonymita velkoměsta. Nepotřebuje složitou konspiraci, ničivé zbraně a šílené scénáristické zvraty jako jeho ubohoučký remake. Velmi dobrý výkon Edwarda Foxe v hlavní roli a profesionální režie. Celkový dojem: 85 %.