H34D

Docela příjemný a nijak přehnaně hloupý film, který si klade za cíl diváka trochu poučit o důležitosti vztahů s našimi nejbližšími a tedy i pohladit na duši. Tento rozměr mě trošku otravoval, raději bych, aby se dobře rozjetá cynická postava Trojana neubrala tak předvídatelným a "klišoidním" směrem. 6/10

Sonatine se zprvu tváří jako "normální" nebo chcete-li "dobrá" gangsterka z prostředí, v němž smrt neznamená nic, ale za to čest, úcta a síla slova jsou nade vše. Není to žádný zázrak, ale dřív než se stačí do snímku vkrást nuda, projeví se nezaměnitelný Kitanův rukopis a film se začne ubírat nečekanými směry. Poznáme zcela nečekanou lidskou stránku drsných mafiánů. Byť to na sobě nedají znát, pocítíme silné emoce plynoucí z jejich prožívání. Film je hravý, dokáže být v jednu chvíli veselý a během okamžiku zase smutný až krutý... velmi povedené. 8/10

Od začátku jsem byl příjemně překvapen brilantní režií, jakož i jasným a nekompromisním směrem, kterým se film vydal. Drsní chlapi, mise bez pravidel, vše syrově, realisticky, ale i efektně natočeno. Film je ostrý a ledově chladný jako břitva. Bohužel právě proto zůstává i publikum jaksi méně emocionálně zainteresováno a pouze to, si myslím, že je důvod, proč dvojka řadu lidí neoslovila tak jako jednička. 8/10

Vidět Pomádu poprvé celých 40 let po jejím natočení je vskutku nevšední zážitek. Nedovedu si ani představit, jak moc cool a vlastně celkově "určující" tento film na konci 70. let byl. I dnes se jedná o vcelku zábavnou, nadsazenou hudební komedii. Ke kvalitě písní nejsem schopen, ani moc ochoten se vyjádřit, ale Travolta má docela styl. Na film se mi podařilo koukat optikou tehdejší doby, a tak jsem si ho docela užil. Asi patří k takovému povinnému kulturnímu (kinematografickému) vzdělání... 7/10

Náhodná exkurze do festivalu německého (rakouského) filmu se nakonec vyplatila. Oči jsem při hodnocení možná trochu přimhouřil, ale bylo to nečekaně fajn. Film se po vzoru divadelních her odehrává prakticky celý v jedné psychoterapeutické místnosti, těží ze zajímavě napsaných dialogů a dle slov řežiséra i z notné improvizace herců. Psychologie není hlavní devizou filmu, tou je spíše humor, nečekejte tedy přechytračené drama pro intelektuály, je to vlastně docela zábavná taškařice, která však zmiňované intelektuály nijak neurazí. 7/10

Vypadá to jako Non-stop, chová se to jako Non-stop, ale je to dementnější než Non-stop, co je to? Non-stop ve vlaku! 6/10

Možná jsem až příliš přísný s hodnocením, protože musím uznat, že na poměry českého filmu je film velmi povedený. Najdou se zde střípky typicky českého černého humoru, ale hlavně je snímek docela působivý a myslím, že má své sdělení, které může být přínosné obzvláště pro českou společnost, kde je nadměrné chlastání považováno za ctnost. Světová tvorba sice má svoje Requiem za sen, ale tento film se za sebe rozhodně stydět nemusí. 7/10

Svět Hvězdných válek skrývá mnohá zákoutí, která doposud nebyla prozkoumána, a tak se důmyslní makléři v Hollywoodu rozhodli, že do jednoho takového zákoutí se podíváme, jelikož jim to přinese hromádku peněz. Hlavní devizou je jistě velké množství blyštivé akce a moderních efektů, které když už nic, tak nedají diváku prostor k tomu, aby se nudil. Postavy taktéž mají jisté charisma, avšak z celkového příběhu jednak nemám pocit, že by do Hvězdných válek až tolik zapadal a hlavně mám z něj pocit, že je poněkud nadbytečný. Jinými slovy filmů tohoto typu by se dalo natočit třeba dalších 10 a pokud se do nich obsadí postavy z Hvězdných válek, vždy bude možné tvrdit, že jsou to, ehm, Hvězdné války.... Je to opravdu nutné? 6/10

Líbí se mi hravost, která je protkána příběhem od samého počátku až do konce. "Máš ji" je skutečně komedie pro celou rodinu a věřím, že dokáže pobavit velmi široké spektrum diváků. Po nápadité vstupní myšlence nastupuje však lehce schématické zpracování, které už nepřichází s mnoha dalšími svěžími nápady, či neočekávanými vtípky. V průběhu celé stopáže se těží z geniality hlavní postavy, s kterou je schopen předvídat 10 tahů jeho přátel dopředu a samozřejmě také z jeho fyzičky, za kterou by se nestyděl ani Jackie Chan v nejlepších letech. Celkově jednoznačně palec nahoru za relativně originální a hlavně nestupidní a nelacinou komedii, kterých se v dnešních době už tolik netočí. 7/10

Vesmírná sci-fi s sebou většinou přináší přitažlivý pocit nevšednosti a vzrušení z neznáma, film První muž to má těžké v tom, že se o sci-fi nejedná a všichni předem víme, jak to dopadne. I já jsem v průběhu projekce několikrát vzpomínal na Gravitaci a hlavně božský Interstellar, který ve svém žánru snad ani nejde překonat, avšak První muž, navzdory svému handicapu (předvídatelnost) bojoval velmi statečně. V podstatě si asi nedokážu představit podmanivější a zároveň důstojnější zpracování prvního přistání na Měsíci. Damien Chazele předvedl to nejlepší, co s daným materiálem bylo možné a zejména jeho použití hudby dalo vzniknout několika úžasným momentům.... 8/10