Violeta

No sice vůbec netušim proč to vlastně vzniklo, ale přišlo mi to téměř dokonalý. Jak řekla má ségra – Jo, to je přesně typ filmů, na který ráda chodím! :) Upřímně, váhám mezi 4 a 5*, chvílema mi to přišlo trošku přehnaný.. P.S: Angelino, jestli tohle čteš, fucking god (kristova noho), nažer se!! Byla jsem z tebe mírně nervózní. Ahoj.

Vychlazená cola bez bublin.

Jejda to byla prča! Já chytla jen přerod dívky v ženu a chlapce v muže a bylo to tááák miloučký a vtipný.. Asi 10 minut jsem stála s kafem před televizí a tupě se usmívala. „Mým“ deseti minutám Modré laguny nemůžu vytknout absolutně nic!

Já se na těšila skoro rok. A nedostala jsem chuť ani na kafe, ani na cigáro. Zato už se nemůžu dočkat, až někde zaparkuju ke stolku, objednam si cuba libre, zapálim cívku a v klidu si vyslechnu cizí, s p o n t á n n í rozhovor.

Vážně silný kafe. S každou minutou mě Sey šrouboval hloubš do křesla, jeho vlasy, jeho brýle, boty, auto, pohled, úsměv,pohyby, gesta,.. všechno to bylo takový - hladký, bílý, tichý. Robin Williams zhmotnil moji představu plíživýho zla. Civěla jsem na to chvílema bez dechu a přiznávám, že úzkost střídala paniku. Vsedě, v křesle, u telky - milé.

Jurajko, děláš si ze mě legrandu? Už ti někdo vyprávěl legendu o kvalitě a kvantitě? Jsem laický český divák, kterýmu tvoje Bathory show evidentně určená nebyla – soudě podle anglických popisků, kterým jsem bohužel ne vždy rozumněla, se svými osmi lety němčiny. Ale to je jednoznačně můj problém, ne tvůj. Tvůj by mohl být spíš to, že ani 300 mega a 140 minut tvému historickému dramatu neodpáře všechny ty Hádej, kdo jsem, Pálí vám to, Romány pro ženy, Světla pasáže, VéKáVéčka a já nevim co ještě. A kdybychom si náhodou nedovedli zařadit Lucku Vondráčkovou, nechals jí pro jistotu jméno Lucie, viď? Ale ani tohle není tvůj problém, v cizině tyhle fláky neznají, tam by ti to mohli uvěřit. Jenže oni možná budou řešit tu zatracenou kvalitu a kvantitu. Nech si tu legendu vyprávět, Juraji, než se zase do něčeho pustíš.. Jedna hvězda Anně Friel a druhá Hansi Mathesonovi. Čímpak to asi bude, Juraji?

Ajaj,to bylo tak trapný, až mě to chvílema nutilo krčit nos a zvedat obočí zároveň. Určitě tuhle grimasu taky znáte, přichází samovolně ve chvílích, kdy je vám trapně za ty ostatní. Taková vůlí neovladatelná křeč obličejových táhel. Těžko říct, proč tenhle film vlastně vznikl. Atraktivita umouněné Cindy pro mužskou část je jistě neoddiskutovatelná, ale co jsem si sakra měla počít já, když to jediný, jakžtakž koukatelný - Alec*, furt čuměl jen na tu zaprasenou advokátku?? A už zase ta křeč - advokátka Cindy Crawford!!

No úplně nuda mi to nepřišlo. Trošíčku plytký možná.. Vlastně si moc nevybavuju o co šlo, ale to určitě ne proto, že by to bylo nudný nebo tak něco!! :)

Tak Angelika, markýza andělů.. Hmmm.. Anděl zatracenců, mnou zatracený po celá dlouhá léta mého dospívání a vzdoru všemu romanticko-historickému. Kostýmy?? Bléé :) Až teď jsem prvně viděla Angeliku celou, od začátku do konce. A? Dojetí, samozřejmě. Vzpurnost Angeličina, překrásně tvarované rty Joffreyovy a ta láska, ta láska..! Ty pohledy umocněné gradující hudbou.. A do toho všeho neustále se do mé mysli vtírající obraz rozněžnělé ŠKOPKOVÉ. Nádhera.

Nejsilnější okamžik? Jednoznačně vyprávění o psu, kterýmu do žrádla nasypali rozdrcený sklo. Kašlete na to, Amíci, točte dál romantický komedie a cajdáky typu Armagedon, ale už nikdy tímhle způsobem nezkoušejte podchytit něco skutečnýho. Prosím. Poplácávání statných amerických ramen se v tomto případě s dovolením zdržím.