Sidonka

Z některých pohádek jsem ještě nevyrostla, ale takováhle směs infantility odrovnala i mě. Zvíře vypadá spíše komicky než hrůzostrašně a ještě vtipněji se chová - jako čtyřletý trucovitý chlapeček. Začarovaný sloužící do podoby mluvícího nábytku (už jen tohle!!!) mají rovněž způsoby dětí z MŠ. Korunu všemu nasadila Kráska. Slavná herečka má podobu průměrné dvacítky a kdejaká komparzistka jí předčí, což se neslučuje s pověstí nejnádhernější, nejoslnivější dívky městečka. Má působit laskavě, ale spíše na vše protivně hudrá: "v těhle šatech nebudu,jíst s tebou nebudu, nech mě být a dej mi pokoj.." V recenzích se psalo něco o vnitřní nezávislosti, rebelství, emancipaci a rovnocennosti, jenže dojem spíše protivnější až skoro namyšlený holky to nesmaže. Má úmyslně nezapadat do maloměšťáckého života, chce cestovat a tohle místo je jí malé, protože "vyniká" ,jenže vybočuje z řady spíše jako outsider.Je druhými znevažovaná a nepochopená,takže proč o ní povrchní Gaston, který chce mít vše nejlepší, tolik usiluje? Ač je někdy její vysmívané podivínství neoprávněné (čte na rozdíl od ostatních knihy, věnuje se tvůrčí práci - výrobě hraček, je vynálezkyní- vynález s pračkou poháněnou oslíkem už je však trochu přes čáru). V tomto muzikálu se mi jediná písnička nelíbila ani nezněla libozvučně, zapamatovatelně. Nevyužitá občasná atmosféra, například zasněžený zámek vypadá slušně, ale má málo prostoru a je nerozvinutá.Navíc mi to místy připadá jako další vykradačka Panny a netvora a nebo některých prvků ze staré franc.verze, nic původního, autentického. Můj favorit zůstává nepřekonatelný: J.Herz , P.Hapka a jejich ponuré hororové prostředí Panny a netvora s Hrubínovskou poezií. - Tenhle film si nechte v USA jako ukázkovej případ kýče. Abych však skončila nějak smířlivěji, tak Alenku v říši divů - 1.díl nebo Popelku ještě beru.

Možná tento dokumentární styl vyprávění sedí tématu lépe než klasické drama.Závažnému, serióznímu tématu o porušování lékařské etiky a postoje farmaceutic.průmyslu k obětem vedlejších účinků léků. Jsem ráda, že byl příběh o morálce jistého farmaceutic.průmyslu natočen a zveřejněn. Podle mého to je ovšem příliš popisné, věcné a "něco tomu schází", např. krátké dějové odbočky k osobnímu životu postav, které nějakou vychytanou perličkou z běžného života podpoří myšlenku a hlavně příběh výrazně oživí.

Na tomto dokumentu oceňuji, že přímo řekl nepříjemnou pravdu. Česká psychiatrie je v některých případech v otřesném stavu. Většinou se nás média snaží přesvědčit, že například díky psychiatrické reformě je o všechny potřebné postaráno, ale já vím, že opak je pravdou. Ba co hůř! Pacientů s duš.poruchami, kteří propadnou systémem a nikdo se o ně nechce postarat je mnohem více. Ty, co potřebují pomoc nejvíce nikdo nechce, často ani rodina, protože jejich kombinace poruch je příliš vážná, personál zaneprazdňují a těžko obtížnou vyléčitelností "obtěžují "a jsou tudíž na dlouhodobé hospitalizace či sociální práci jsou nepohodlní. Neziskovky je nechtějí (starají se jen o vybrané diagn.), společnost je nepřijme, sociální služby brzo odpadají (ne všem pacientům dokážeme pomoci, hledejte pomoc ve fiktivním "někde" jinde). O problematické jedince nestojí ani psychiatrické nemocnice, které je umí jen nadopovat léky, které sice nic moc neléčí, ale uspí pacienta na téměř 24 hodin a pak je pro ně těžká i chůze, selhávají jim často kvůli vedlejším účinkům a nadměrnému užívání léků brzo orgány (játra, apod.). Dokonce se vstupní zprávy do nemocnice upravují tak, aby konfliktní pacient působil klidně, neagresivně a nemusel být díky úpravě reality vůbec přijat nebo jen na dva tři týdny a pak by mohl být brzo propuštěn. Viz případ vražedkyně z Tesca, která podle nemocnice prý vůbec nebyla nebezpečná a jen agresivitu účelově hrála, aby měla kde jíst a bydlet, přestože vyděšené spolupacientky i policie, která jí po nějaké atace přivezla policejním autem, o ní tvrdili opak. Situace je mnohdy ještě víc otřesná než ukazuje film. Někdy prostě horor, z kterého není pro pacienta ani rodinu úniku. Je to tak neuvěřitelné, až to působí vymyšleně. Je mi z tohoto skutečného stavu věcí moc smutno. A je to všechno "jenom" o penězích a jejich nedostatku, o nezájmu většinové společnosti, o neochotě rodiny se za postiženého veřejně postavit a bojovat , o strachu ze stigmatizace celé rodiny atd.

Z mého pohledu průměrná akční, ničím vyjímečná vybíjená, která mě emočně minula. Bohužel zase jednou nejdu s davem.

Filmové zpracování na mě působilo chladně a nezáživně, kniha mě naopak strhla. I když se scénář držel předlohy, působil na mě jako příběh ze zcela jiné galaxie, bez emocí, napětí atd., tohle mě prostě minulo. Zklamání.

Spoiler: Závěrečné dilema z konce filmu mám osobně rozřešeno. Být na místě Amandy, soukromému detektivu bych za jeho práci rozhodně nepoděkovala. Nejenom že nelze dítě svěřit matce, pokud je narkomankou živící se kriminální činností, ale nelze věřit ani v neomylnost, důslednost a už vůbec ne na dostatek času sociálních pracovníků, kteří se mají o děti z problematických, rozvrácených rodin starat a správně posuzovat jejich případy. Sociální aparáty spíše nefungují než spolehlivě vykonávají a pro mnohé pracovníky je klient jen zatěžující zaměstnání, nemají kapacitu, bohužel někdy ani chuť ani vhodné prostředky všechny svěřence vhodně opečovávat. Amandin špatný osud byl jeho osobním rozhodnutím zpečetěn.- Na druhou stranu uznávám, že jeho rozhodnutí chápu. Kdyby vzal každý člověk nespokojený s poměry spravedlnost do vlastních rukou a kašlal na zákony svého státu, nastal by chaos a naskakovaly by další morální otázky.

Není to moc "žhavě erotické" a už vůbec to není drama. Je to pouze komedie či spíše parodie na romantické filmy. Byla jsem v přeplněném sále, převažovaly ženy a i ty měly snad z každé věty prču a řvaly smíchy, až uši zaléhaly. I tam kde smích (či spíše někdy i dost ošklivej posměch) být neměl, například když šlo hrdinům o život.Připadá mi, že tvůrci látku nebrali vážně a zároveň nechtěli přijít o divačky hltající červenou knihovnu a tak z toho vzniklo satirické dílko, pod něhož se nechtěli otevřeně podepsat a přiznat růžovou barvu. Přitom všem je i možné, že se i místy pokoušeli látku odlehčit, ale zamotali se do toho a vymklo se jim to celé z rukou.Odstíny temnoty nejsou vůbec černé, temné a pochmurné, mají barvu klaunského nosu, jemuž se smějí diváci i ti tvůrci. Škoda tématu, když už přeslazený příběh pro ženy, tak alespoň o trochu vyšší level. Každopádně je to unikát, zmutovaný kočkopes, který se svojí absurditou líbí. Hvězdu bych jim dala za statečnost, kdyby se tvůrci statečněji postavili za svůj názor a místo "dramatu" přiznali pouťovou taškařici. Na film jsem šla ze zvědavosti kvůli vysoké návštěvnosti, kultovní pověsti a proto že se dlouho předloha-trilogie držela na předních příčkách prodeje . Proč taková popularita? Teď už vím. "Překvapivě" kvůli pochybné zábavě. Jistě, pár lidem se to líbí a budou příběh bránit. Film, alespoň promítání obou dílů najednou jehož jsem byla svědkem, ovšem snad téměř nikdo nebral vážně a promítání obou dílů brali spíše jako škodolibou podívanou. První díl z toho vyšel důstojněji a krapet zdařileji. Třetí díl, který právě vzniká, už bude pravděpodobně pro nejotrlejší a nejironičtější diváky. - Problém není v tom že jde o pohádku, ale vězí v prapodivném zpracování.

Jedno přísloví říká: "Někdo se narodil pro to aby život prožil, jiný aby ho protrpěl a další aby ho probojoval." Ano, někdo se narodí pro peklo. Přesto je třeba se s osudem smířit. A když už musíš odejít jako psanec, tak se vztyčenou hlavou, bojovat a hrdě se bránit až do konce. Pokud možno s přítelem po boku, který ti ke konci cesty dovede projevit úctu. Bez patosu, hysterických emocí a sebelítosti přijmout to co nezvratné okolnosti člověku krutě vnutí. - Některý film není snadné zcela a beze zbytku pochopit na první zhlédnutí, pro některé dílo je třeba dozrát. Ale za každých okolností se dá tajemný kinematografický skvost, za jaký Mrtvého muže považuji, procítit jako vícevrstevná zastřená báseň, pokud je na to divák správně naladěný a chce se mu "číst."

Když jsem si kupovala lístek, tak byl tento muzikál zde na CSFD veden jako 205. nejlepší film všech dob. No, zas taková pecka to teda nebyla. Má to sice strhující nádherné okamžiky, leč pak tam naskočí "zcela jiný film", který falešně hraje na city, falešně na drama s poselstvím a sladkobolnou romantiku. Nevyrovnané. Mně to místy neladilo. Měli zůstat pouze u těch barevných nadlehčených la la tanečků.

To je brak, panečku. P.S.: Těch zelených zvířátek mě bylo celkem i líto.