Daae

Ze začátku mi vadilo, že epizody nemají skoro žádný děj a že se fóry objevují jen občas. Časem jsem však Family Guye pochopila, a dokonce jsem ochotna říct, že mi přijde velmi, velmi vtipný a hrozně mě baví. Pro mě to nejcennější na FG je, že tvůrci dokázali vychytat realističnost mezilidských rozhovorů a zdůraznit ono všudypřítomné nedorozumění, povrchnost a dost často nesnesitelnost (ať už ukecaný chlápek ve výtahu se Stewiem nebo třeba náročný Moby Dick při snídani). Parodie na vše možné jsou taky výborné a stojí za to si ke každé epizodě vyhledat jejich seznam na wiki. Na krátké scénky (flashbacky či "co kdyby") si člověk po chvíli zvykne a začne je vyhledávat. Stewie mi přijde ukrutně vtipný a nejlepší postavou v seriálu. Možná je to jeho extrémy, neuvěřitelně výrazným anglickým přízvukem anebo fakt, že jeho vzrůst a věk vůbec neovlivňuje situace, do kterých se dostává. Jeho hlody jsou většinou naprosto přesné. Taky žeru Briana - inteligentního, mluvícího psa, který má tak trochu problém s alkoholem a většinou je to on, kdo do situace přinese onen racionální, humorný nadhled. Asi nejslabší mi přijde dcera Meg, která je zakomplexovaným teenagerem. Chris je příliš dementní, ale epizoda, kde ho balí stařeček ze sousedství, mě totálně dostává :))) Facinující taky je, že jeden jediný chlápek namlouvá Petera, Briana, Stewieho i Quagmira. Celkově jsem si humor FG zamilovala a je mi hodně blízký. Chlap v letadle: Oh great, I always end up sitting next to a damn baby. - Stewie: What did you just say? Hey big man, turn around. Oh you can't hear me now. I was going to watch the movie, but forget it. For the next 5 hours, you're my bitch. ;)))

Tak to musím vážně nesouhlasit s většinou negativního ohlasu. Poprvé jsem tento film viděla jako malá, v originále a fakt se mi to líbilo. Tento snímek je jeden z mála, které ještě vlastím na orig. videu, a tak jsem si ho před pár dny pustila znovu. Bavila jsem se, nekecám. Robin Williams jako Genie je samozřejmě dokonalost a jeho vtípky jsou vesměs skvělé, i když občas přestřelí, anebo neamerickým divákům některé parodie nic neřeknou. Nechápu, jak někomu mohou písničky připadat otravné, snad všechny mají ten správný švih a důvtipný text :) Nejvíc se mi na tomto snímku vždycky líbilo to, jak Aladdin hledá svého otce, aby ho našel uvězněného v jeho ne-vlastní rodině. Rhys-Daviesův hlas je perfektní, dokonale otcovský a charismatický stejně jako je jeho postava. A Midasova ruka na mizejícím ostrově na zádech obří želvy (vždy jsem měla dilema, jestli je ta želva živá či ne :]) je jen třešničkou na dortu. NENÍ to bůhvíjaký film cenné hodnoty, ale je to zábavné a přesně o to jim šlo. Nuže, are you IN or OUT?!

Sweeney Todd má kvality pořádného blockbusteru, ale přesto mě neohromil na doraz. Ne tak, jak se film tvářil. Je to zvláštní, jelikož atmosféra je dokonalá, herci jsou dobří, hudba slušná a nějak dohromady se to tváří jako úplná pecka. Zase na druhou stranu Johnny Depp sice zpívá dobře, ale po většinu filmu má takový nepřítomný výraz, což kvůli povaze jeho postavy chápu - ale herecky to až tak náročné pro něj nebylo. Helena B. Carter byla dle mého názoru nejlepší, krásně zpívala, výborně hrála a obdivuji, jak je krásná i ve chvílích, kdy má být odporná :) Má první myšlenka po skončení filmu byla, že takhle brutálně mi Alánka ještě nezabili :) Byl tradičně super, ale jenom jedna písnička? Taková škoda ... Cohen se předvedl, Spall se vyžívá ve svých rolích padouchů, (skoro) všichni nakonec umřou ... Možná chyba byla v tom, že jsem nedokázala nějak sympatizovat s Toddem, nedokázala jsem si k němu najít cestu. Možná by pomohlo, kdybych zřetelněji viděla onu přeměnu z naivky na vraha, o které zpíval. Pochopit tak jeho pomstychtivost. Jo, Tim Burton je borec, ale jeho nejlepší film to není. Akorát jeden z nejefektivnějších.

Je to jeden z těch filmů, na které se hezky kouká někde v teple a přítmí. Viděla jsem ho dvakrát a přišla jsem na to, že mě mnohem více bavila realistická část s Mirandou a Fichtnerem, než když se tam objevil onen Léčitel. Vztah mezi Julií a Léčitelem mi přišel poněkud nereálný a mnohdy i nepochopitelný (náhlý návrat na scénu). Snad kdyby Bluteau byl herecky výraznější a nezůstal by ve stínu dominujícího Fichtnera ... Snímek končí jakýmsi vyšuměním, kdy Léčitel ztrácí své schopnosti, neboť se odvrátil od spirituálního života k tělesnému, a jednoduše mizí ze scény. Syn je zdravý, rodinka opět šťastná. Příběh toho měl v sobě více, než poté zůstane v divákovi. Škoda no. Ale koukalo se na to hezky.

Čekala jsem film o albínovi a ne o nějakém nečlověku se schopnostmi Boha a nezměřitelným IQ. Příšerně sentimentální příběh s hypersenzitivním soundtrackem a nepochopitelnými scénami. Je pěkné myslet si, že jednou humanita bude přesahovat technologii a že člověk "je" i po smrti, protože se energie neustále přeměňuje, ale ... vždyť film o outsiderovi za zevnějšek jde natočit i jinými způsoby ... Divím se komukoliv, kdo tomu skočil na špek.

U tohoto filmu jsem si pořádně uvědomila, že Einstein měl skutečně pravdu: Lidská hloupost je opravdu nekonečná ... A ještě jedna věc: Režisér ve svém snímku tvrdí, že pro ženu bylo nebezpečné být ošklivá a stará, ale ani ty hezké a mladé nebyly zcela v bezpečí. Řekla bych to jinak - ve středověku bylo nebezpečné býti ženou. - Snímek Haxan je velice působivý a zajímavě shrnuje primitivní strach lidí ze zla od počátků až po současnost. Málokdo si však uvědomuje, že ono zlo produkujeme sami a mnohdy zcela dobrovolně.

Together we will live forever. Roztřeseně jsem čekala, až tento film přijde do kin, protože jsem dopředu věděla, že ho budu milovat. Odhadla jsem to přesně. Měla jsem možnost vidět Fontánu podruhé (před pár dny) a to na DVD a přiznávám, že zážitku v kině se nic nevyrovná. Ještě pořád se tam vidím, jak sedím v poloprázdném sále, přede mnou se odehrává nádherá zlatá symfonie a kolem mne i ve mně zní jeden z nejlepších soundtracků, který jsem kdy slyšela. Je mi jedno, co kdo říká - tohle je pro mě stejně intimní snímek jako pro Aronofského. Je krásný, hluboký a nepochopitelný, stejně jako život sám.

Jednoduchým pospojením vznikl komorní film Nine Lives vyprávějící 9 intimních příběhů žen a lidí v jejich životech. Některé postavy se vyskytují víckrát a dodávají tak větší náhled na vlastní příběh. Známí i neznámí herci hrají nečekaně dobře a velice přirozeně se všemi chybami, které denně v životě pozorujeme. Mnohdy nevíme, co předcházelo a taky se nedozvíme, jak to bude pokračovat. Chvilkami může film Nine lives působit nudně, avšak právě příjemná všednost mě osobně oslovila nejvíce. Zajímavé segmenty R.W. Penn & J. Isaacse a A. Brenneman & W. Fichtnera. Nadprůměr určitě.

Tak to se opravdu nedalo. Klišé nad klišé. Iritující hlavní postava bohužel ztvárněna iritující herečkou. Hluboká pointa života mezi snem a realitou nepochopena a relativně nepovšimnuta. Je celkem vtipné, že jsem si původně myslela, že jdu na úplně jiný film - tato skutečnost ovšem nemaže pravdu, že jsme se v kině docela dobře bavili nad blbostí, teatrálností a přehnaným melodramatem určitých scén. Dvě hvězdičky za snahu o umělecké pojetí a vážnost vztahů mezi určitými postavami. Ta rakev je nějaká malá ... to bude tou nohou. Na takové filmy bych měla chodit častěji. Čistě pro zábavu :-)

What am I doing? I'm quietly judging you. Nejlepší filmová věta, co jsem slyšela za dlouhou dobu.