Daae

Madness? This is Spartaaaaaaaaa! Jako mnozí jiní jsem se nedočkavostí třásla na uvedení třístovky do kin a se srdcem překypujícím blahem sledovala filmulichotivý trailer. Nebyla jsem zklamána, zdaleka ne. Neptejte se mě na štiplavou otázku, zda se obsah vyrovná formě, protože toto jsou dvě složky filmu, které se musí navzájem doplňovat. Třístovce se to daří dobře. Relativně neznámí herci výtečně propůjčili své osoby charakterním postavám. Tvůrci se rozhodli uvést Peršany jako monstra a negativní postavy, což je dle mě zajímavý a osvěživý nápad, kterému můj rozum odolal a má fantazie se oddala. Dokážete si představit, jaké klišé by bylo, kdyby se někde ve změti Peršanů najednou objevila kladná postava snažíc se nastolit mír? Vždyť i v rovině Řeků se taková postava neobjevila. // Na Sparťany v rudých hávech se opravdu krásně dívá :) a Xerxes je portrétován opravdu ... šíleně. Samotný Gerard úspěšně táhne film jako král Leonidas. Jako člověk má docela nevýrazné obličejové rysy, které se dokážou změnit v jakékoliv robě, což mu jako herci nabízí mnoho odlišných rolí (viz Fantom Opery). // Média nás připravují na pořádnou řežbu, ale sama jsem byla docela překvapená tím, že až na několik brutálních scén se krví až tolik neplýtvá. Scény podtrhuje skvělá hudba (oceňuji metalové prvky v nadupaných, dobových filmech), ale když jsem si hudbu pustila samostatně, najednou se mi ztratilo ono kouzlo. Je to tím, že filmu nebyl vytvořen žádný hudební prvek, který by se v jeho průběhu ozýval. Jaká škoda. Během boje jsou také výborně natočené zpomalené scény, které doprovázejí hned několik spartských postav a dokazují jejich skvělou sehranost. // Během filmu jsem si uvědomila, že už dlouho jsem nepocítila ono silné napětí, jež bych sdílela s postavou na plátně. Šokovalo mě to, ale skutečně jsem děj vždy jen přijímala, a tudíž něco tak podstatného dlouho postrádala. Ale u takové scény, ve které si Leonidas kleká před Xerxem, jsem se propadla do svého sedadla a srdce mi ohromeně kleslo někam hluboko dolů. Díky za ten pocit, díky.

Prvně jsem si myslela, že se tento film obejde bez mého komentáře, avšak ještě další den mi leží na duši. Svou smutnou tématikou mě nakazil a rozšířil po mé mysli základní otázku života-smrti jako nějaký mor. Velice jsem ocenila, že se tvůrci nerozhodli natočit další retrospektivní film o mrzákovi, který vypráví svůj život, a který skončí jeho poklidnou smrtí. Ve skutečné dějové lince jsme se o Ramonově povaze dozvěděli mnohem víc, než by nám jeho odvyprávěný život poskytnul. Slzuchtivnou a krásnou scénou byla jeho představa, ve které vzlétnul z okna za Julií a konec mě docela zděsil. Oba si vybrali jednu cestu života. Která byla skutečně horší a která lepší? Tento film bych ráda doporučila; a po Goyových přízracích a Hlasu moře se Javier Bardem zřejmě stává jedním z mých oblíbenců.

Prohrál jsi, saláte ... :D Dokonalost sama. Joeho jsem prvně viděla s bandou přátel jako divadelní představení a od té doby jsme ho neustále parodovali a smáli se kultovním hláškám. A nyní jsem měla čest vidět Joeho v televizi. Dokonce se mi písničky líbily více ve filmu, než na jevišti. Potěškolaloce, zítra určitě všichni nastoupí do školy v kovbojských kloboucích a s flaškou lihuprosté limonády.

Překvapivě dobrý snímek nám představuje Edwarda Nortona nejen jako iluzionistu, ale i jako skutečného mága, jenž po letech potkává svou dětskou lásku. Jessica Biel (herecky se polepšila) je zasnoubená s (fiktivním) korunním princem Rufusem Sewellem, který již nikdy nezapře své nadání pro záporné role. Herecky výrazný Paul Giamatti jakožto šéfinspektor vyšetřuje následnou vraždu a pomocí jeho úhlu pochopíme, jak příběh vlastně skončil. Mně osobně je jedno, zda film končí smutně či šťastně, ale konečně rozuzlení Iluzionisty mě nechal trochu chladnou. Kolikrát jsme už takový konec viděli? V cca polovině filmu však příběh mířil velice zajímavým směrem a některé záběry a atmosféra byly velmi vydařené.

Goya's Ghosts má bohatý příběh, jehož prvky mnohdy nejsou dotaženy do konce. Avšak příběh Inés je velice uchvacující, i když mám pocit, že Natalie nebylo dopřáno moc pohybu. Naopak Javier Bardem je neuvěřitelně impozantní a mámivý. Tento film zcela určitě není určen Goyovi. Neočekávejte jeho životopis. O jeho postavě se toho nedozvídáme zdaleka tolik, kolik nám jeho skutečný život nabízí. Mohlo to být lepší, ale ty čtyři hvězdy si zaslouží.

Zdá se mi, že tento film dokáže převálcovat mnohé novější filmy o lásce. Prostým ale krásně zrežírovaným příběhem nás provází Muž a Žena, jejichž jména nejsou důležitá, a které zradí touha po něčem lepším/zajímavějším/novějším. Uvědomí si však, že láska je o něčem víc než o nějakém erotickém pomýlení. Těší mě, že narozdíl od jiných němých filmů, v Sunrise herci opravdu nepřehrávají a za své postavy i dýchají. Prolínání scén, ve kterých se Jemu vrací myšlenky na Ženu z města a které ho svádí k vraždě, je opravdu pamětihodnou chvílí.

Jediný film série, který jsem viděla, kápl na správnou notu, když zůstal u jednoduchosti (málo herců, jednoduché triky, prostředí rodinných domů). Ta je totiž skutečně účinná. Zamrzelo mě, že autor nevysvětloval i ty nejpodivnější scény, a dokonce ani neznáme motivy vraha. Každopádně je to dobrý horor, který se mi líbil víc než Věc, a u kterého jsem se i docela bála.

Ideální romantický film pro nenáročného diváka. Začínalo to jako pokus o další Bridget Jones, avšak časem se děj příjemně odvíjí a sympatičtí herci celkově drží chabý příběh nad hladinou. Chcete vidět americkou romantickou komedii? Preferovala bych Prázdniny. Gag se zlatíčkem Dustinem mě dostal :-)

Film má velice potrhaný příběh, avšak na druhou stranu znamenité herce ve vedlejších rolích, slušné vtipy, skvělé triky a výpravu. Provedení tří úkolů je skutečně výborné, na temnotě tvůrci jistě ale méně efektivně pracovali, ale taková hudba se prostě nevyrovná Johnu Williamsovi. Mike Newell se snaží o ryzí, realistické prostředí, ale daří se mu to značně méně než jeho předchůdci. Sága Harryho Pottera nepotřebuje okouzlující, přenádherné prostředí, ale pravý opak - tím mám na mysli prostředí, do kterého se každý z nás dokáže vžít. Stýská se mi po Richardu Harrisi jako Brumbálovi, neboť Gambonův je příliš unáhlený, příliš "násilný" a už vůbec ne tak "cool", jak by ještě měl být. Na filmech Harryho Pottera mám moc ráda návraty britských hvězd, které se na plátně ač i krátce zablýsknou, avšak srdce diváka u toho zaplesá. Avšak když čtu tyto povedené knihy, v mysli nevidím Daniela Radcliffa jako Harryho, který podle mě stále neumí pořádně hrát (i když od prvních dílů se pochopitelně polepšil). Emma Watson není moc dobrá Hermiona, i když je to každému asi jedno, protože se na ni hezky dívá (a v tom vězí hermionovská chyba). Snad jen Rupert Grint mi přijde jako jediný možný Ron, přestože z něj ve filmu udělali o něco většího troubu :) Voldemort v podání Ralpha Fiennese je nutný vidět v originále, protože má neuvěřitelně výrazný, nechraplavý hlas. V mých očích je Vězeň z Azkabanu téměř dokonalé dílo, kterému se Ohnivý pohár nemůže vyrovnat. Pořád je to však vydařené film, ve kterém vězí příslib dobrých pokračování.

Strange Days je typ filmu zabývající se budoucností, pokrokem technologie, špinavostí duše a manipulováním. Pořádně vás nakopne svým napínavým příběhem, skvěle zvládnutými scénami a přesně obsazenými herci do zvláštní šumivé, zmatené a vzrušující doby.